Co mohou prozradit staré mapy?

V aktivitě žáci pracují s online digitalizovanými mapami z 18. a 19. st. a porovnávají s nimi současný stav místa, ve kterém žijí či studují, zároveň si zkouší vytvářet a opravovat vlastní hypotézu o proměně daného místa. Při práci s historickými prameny tak rozvíjejí vlastní historické myšlení.

V evokační fázi učitel žákům rozdá badatelské listy (viz příloha článku), sdělí cíl hodiny a nechá žáky připojit s pomocí jejich zařízení k internetu na portál Mapy.cz, s jeho pomocí pak samostatně odpovídají v badatelském listu na podotázky, které jim umožní charakterizovat současný stav města.

Následně žáci vytvářejí vlastní hypotézu o proměně města, jsou zároveň informováni, že hypotézu budou ještě doplňovat či upravovat na základě toho, co zjistí dále v hodině. Žáky bychom měli upozornit, že hypotéza je pouze nějakým předpokladem a je v pořádku, pokud bude chybná, důležité je dokázat ji na konci hodiny opravit.

Stěžejní část hodiny žáci pracují s webovou aplikací zeměměřičského úřadu, která umožňuje jednoduše zapnout vrstvu historických map. Učitel má k dispozici návod na práci s aplikací (viz příloha článku), který žákům promítne a může je vést krok za krokem, než začnou pracovat samostatně. Zadání je možné rozšířit i o další mapové vrstvy a rozšířit tak zadání v badatelském listu. Vhodné je např. vyhledávání ve sbírce „Generální mapy 3. vojenského mapování“, kde jsou digitalizované mapy po 1918, je ovšem potřeba do mapy kliknout, vybrat příslušnou sbírku a v ní příslušnou část.

V reflexi žáci zůstávají v pracovních skupinách, měli by pracovat s hypotézami a případně je opravovat s pomocí návodných otázek: 1. Co na vaší hypotéze jste museli opravit? 2. Podařilo se vám nějakou hypotézu potvrdit? 3. V jakém období vámi zkoumané místo prošlo velkým rozvojem a co k němu mohlo vést? Učitel by měl žákům, pokud je to třeba, poradit a vést je k tomu, že není špatně své hypotézy opravit, zároveň může být vhodné doplnit ve zkratce kontext průmyslové revoluce a jejích dopadů (nejen) na krajinu.

S aplikací se žákům pracuje poměrně dobře, je však opravdu potřeba je v začátku do aplikace uvést a ukázat jim i příklad historické změny, které si mohou na mapě všimnout; žáci neradi opravují hypotézy – je to pro ně někdy chyba, kterou se bojí přiznat.

Lze využít i jiné aplikace, např. oldmapsonline.org, někdy je však náročnější se v jejich nabídce map orientovat.