Žák:
Pracovní list staví na aktivní práci žáků v malé skupině. Učitel proto ustupuje do role průvodce a moderátora. Není a nemůže být „vševědoucím“ učitelem, a proto při práci se sociálními médii apeluje na vzájemné vrstevnické učení.
V předchozí lekci Jak ovlivnit veřejné dění si žáci utřídili poznatky o participaci a jejích nástrojích, formálních i neformálních, potažmo legálních a nelegálních. Na příkladu kontroverzních občanských iniciativ si „osahali“ i tenké hranice ještě přípustného. Zamysleli se nad možnostmi vlastního zapojení do života demokratické společnosti. Nyní získané poznatky aplikují v praxi. Konkrétně se zaměříme na využití sociálních médiích pro oblast aktivního občanství. Žáci, obeznámení se základy sociálního marketingu i zásadami netikety, vytvoří příspěvek na vybranou komunikační platformu.
Ačkoli se při realizaci kampaní stále neobejdeme bez klasických marketingových nástrojů, jako je „letáčkování“, „plakátování“ nebo inzerce v tištěných médiích, zvláště s ohledem na starší věkovou skupinu, stále větší část marketingového obsahu se přesunuje do online médií a na sociální sítě.
Každé sociální médium má svá specifika daná řadou parametrů. Žáci vytvoří post o iniciativě Zachraňme Malák pro Facebook, Instagram a Twitter tak, aby zohlednili odlišný okruh konzumentů a s tím související výběr obsahu i způsob jeho podání, jazykové charakteristiky a prostředky, rozsah, formu zpracování a technické nástroje atd. Při své práci vyjdou z článku a fotky s popiskem (zadání najdete v pracovním listu pro žáky 1). Úkol rozvíjí téma lekce Jak ovlivnit veřejné dění. V případě potřeby můžete žákům osvěžit paměť reportáží regionální TV (od 5. minuty).
Žákům nabídneme zdroje, kde mohou čerpat informace:
Metodická poznámka: Na práci je vhodné rozdělit žáky do skupin tak, aby měl každý nebo lépe dvojice na starosti vždy jednu ze tří platforem. Výstupy (není nezbytné, aby byly v podobě printscreenu konceptu příspěvku, postačí využít word apod.) pak prezentují za celou skupinu dle dohody tvůrci úkolu nebo mluvčí skupiny. Žáci vysvětlí, jak jejich příspěvek odpovídá parametrům pro úspěšný příspěvek na dané platformě. Klíčové poznatky zaznamenáme na flipchart nebo tabuli. Na práci budou žáci potřebovat minimálně 15 minut. Vždy je možné čas zkrátit, či naopak nastavit podle tempa konkrétní třídy.
Variantní zadání: Spojením úloh 1 a 2 pro žáky 2. stupně ZŠ, příp. SOŠ (upravené zadání najdete v pracovním listu pro žáky 2) vyšetříte více času na skupinovou práci žáků. Rozdíl je oproti původní úloze 1 v tom, že žáci tento příspěvek ztvární nejen v textové, ale rovnou i v grafické podobě a dotáhnou jej až do podoby před zveřejněním. Následně udělají printscreen nebo výstřižek a pošlou vám jej na váš e-mail.
Žáci si zahrají roli dobrovolníků, kteří se mají v kampani Zachraňme Malák starat o PR. Vytvoří vlastní příspěvek dle zásad netikety i parametrů pro úspěšný příspěvek. Vycházet při tom budou z komunikačních nástrojů iniciativy, příp. regionálních médií. Mohou také připravit pozvánku na veřejné shromáždění, které je tématem lekce Jak na projekt. Výběr sociální platformy nechme na nich, měli by jej ale řádně zdůvodnit s ohledem na svůj záměr (zadání najdete v pracovním listu pro žáky 1). Žákům předem nabídneme různé aplikace pro kreativní zpracování příspěvku, např. Canva, příp. VistaCreate, CapCut.
Zdroje jsou stejné jako v předchozím úkolu, přibude však možnost pracovat s platformou TikTok nebo YouTube:
Pravidla netikety si mohou osvěžit na tomto odkazu:
Metodická poznámka: Na kreativní aktivitě by měla pracovat spíše menší skupina, aby se každý člen dostatečně zapojil do její realizace. Pokud budou chtít žáci zviditelnit jinou „kauzu“ než protipovodňová opatření, ideálně ze svého bezprostředního okolí, musí s ní být hlouběji obeznámeni. Realizace jednoduchého příspěvku na Twitter, Facebook či Instagram zabere cca 10–20 minut s ohledem na použitou grafiku. Práci mohou dotáhnout do podoby příspěvku před zveřejněním a důkaz doložit např. jako printscreen a poslat jej na váš email.
Výstupy práce skupiny prezentuje její mluvčí, kterému položíme základní otázku: Proč jste si zvolili právě tuto sociální síť a formu sdělení (např. s ohledem na cílovou skupinu, počet uživatelů…)? Další členové se zapojí např. jako technická podpora (zobrazí post, pustí video apod.). Členové ostatních skupin v roli „Budějčáků“, občanů Českých Budějovic, poskytnou prezentující skupině zpětnou vazbu o úspěšnosti její kampaně. Po prezentaci spolu s žáky vyhodnotíme, která kampaň má šanci stát se virálem a zviditelnit tak občanskou iniciativu a zároveň posoudíme i dodržení zásad netikety.
Variantní zadání 1: Můžeme žákům práci na příspěvcích zadat i jako domácí práci, především pokud se rozhodnou natočit video. Budou tak moci vytvořit k příspěvkům vlastní grafiku, natočit (a řádně editovat) video v autentickém prostředí, pořídit fotografii apod. Z hodiny by ale žáci měli – po zkušenosti s pilotním ověřováním kombinované výuky – odcházet již s konkrétní představou v podobě textu, scénáře k videu, náčrtku grafiky apod.
Variantní zadání 2: Náročnější je možnost zveřejnit svůj příspěvek na příslušné platformě, kterou si žáci sami založí (ať už v rámci skupiny, nebo celé třídy, semináře apod., což je vhodnější i pro další využití při podobných aktivitách). Pokud bude stránka či profil veřejně přístupný, je zapotřebí předmět srozumitelně popsat pro neinformované uživatele – ale i v takovém případě mějme stále na paměti riziko nepochopení a z toho plynoucí důsledky, a to i právní.
Formu reflexe volíme s ohledem na časové možnosti. Pokud nás tlačí čas, dáme přednost reflexi jedním slovem. Žáci by se při ní měli zaměřit na zhodnocení vlastní zkušenosti, dojmů či posunu ve svých kompetencích (např. Co jsem se naučil/a nového?).
K reflexi můžeme využít i sofistikované nástroje, které pro práci s vlastními didaktickými materiály vyvinula společnost Člověk v tísni v rámci vzdělávacího projektu Jeden svět na školách. Přehled metod i jejich podrobné rozpracování, včetně pracovního listu najdete na portálu Jeden svět na školách. Výstupy z hodnocení postojů k participaci i zkušenosti s ní můžeme porovnat s výzkumem JSNS.
Měli bychom zdůraznit, že při práci na příspěvku si musí pohlídat, aby pracovali s konceptem a omylem jej nezveřejnili, mohli by tak překvapit svou „sociální bublinu“.
Při hodnocení jejich výstupu mějme na zřeteli, že důležitější je kvalita obsahu, nikoli samotné provedení, které v případě grafiky, fotky či videa může být v lepším případě dáno většími zkušenostmi, v horším pak rozdílem v technickém vybavení jednotlivých žáků.
A jak snížit dopad rozdílu v socioekonomickém postavení rodin žáků? Lze např. poukázat na to, že dobrý copywritter dělá svou práci kreativně, ale především rychle a jednoduše.c
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Jak být občanem, nikoli ovčanem.
Ostatní články seriálu:
