|
Vzdělávací cíle |
|
Žák:
|
|
Očekávané výstupy |
|
Žák:
|
|
Přínos využití digitálních technologií |
|
Pro měření četnosti slov a slovních spojení se žáci naučí využívat aplikaci Mentimeter. Nacvičí si jednoduchou analytickou metodu, která jim umožní kriticky pracovat s mediálními obsahy sociálních platforem a ověřovat jejich pravdivost. Osvojí si zásady úspěšné publikace na kanálu YouTube a vytvoří vlastní video. |
|
Časová dotace |
|
|
Výuka |
45 minut: práce s videopříspěvkem youtubera Stejka 45 minut: práce s lekcí Simpsonovi to věděli (JSNS) 90 minut: tvorba vlastního YouTube příspěvku (projekt) |
|
Příprava |
120 minut |
Propaganda, dezinformace, konspirace… to jsou témata, která budí emoce mezi dospělými a pochopitelně se tak nevyhnou ani žákům. Naopak. Protože v online prostředí, kde se tato sdělení dnes šiří v největší míře, tráví mnohem více času a tento virtuální svět je pro ně mnohem skutečnější. Proto také může kontroverzní téma vyvolat mnohem silnější emoce a je třeba být ve střehu a zajistit bezpečný prostor pro sebevyjádření všem. Zároveň učitel nemůže být soudcem. Pak by se nemusel dozvědět nic o tom, co si jeho žáci skutečně myslí. Není to však tak náročné: stačí méně „kázat“ a více se ptát. I my však musíme respektovat jisté hranice, za které by žák jít neměl, a máme právo, či dokonce povinnost jej upozornit, pokud tuto „červenou linku“ překročil.
Materiál nabízí žákovské pracovní listy, se kterými lze pracovat online i offline, listy s řešením pro učitele a rozšiřující informace a další metodiku.
V první lekci žáci pracují s videem 20 VĚCÍ, KDY SIMPSONOVI PŘEDPOVĚDĚLI BUDOUCNOST youtubera Stejka.
Ve druhé, vycházející z upravené lekce Simpsonovi to věděli vzdělávacího programu Jeden svět na školách (její původní verze zde), analyzují facebookový příspěvek internetového rádia Svobodný vysílač o údajném původu a šíření onemocnění covid-19.
Ve třetí lekci, která může být pojata formou projektu (např. v rámci kombinované výuky), si žáci vytváří vlastní konspirační videopříspěvek.
S touto aktivitou přímo souvisí lekce Staň se wikipedistou, která pracuje s výrazy z druhé lekce a naučí žáky vytvářet spolehlivá a vyvážená encyklopedická hesla a zveřejňovat je na cvičné stránce Wikipedie.
Poznámka: Návod, jak vytvořit „slovní mrak“ na Mentimetru, najdete např. zde.
 |
| Příklad práce s aplikací Mentimeter na ZŠ Zeleneč Autor: Pavlína Jurzykowská |
 |
| Celé video najdete na tomto odkazu |
Požádáme žáky: „Vyberte si jeden z komentářů pod videem, který vás zaujal (důvody mohou být různé). Odpovězte na otázku: Jaké motivace mohli vést uživatele (konzumenty) k tomu, že napsali svůj komentář, příp. proč se vůbec do internetové diskuze zapojili.“ Vycházíme z Pracovního listu 1.
Poznámka: Pokud si někdo vybral třetí komentář odshora, ověříme, zda žák identifikoval ironii.
 |
| Komentáře i celé video najdete na tomto odkazu |
Poznámka: Pokud bychom chtěli práci se slovníkovými hesly a jejich ověřováním prohloubit, můžeme samostatně zařadit Pracovní list 2.
Se žáky se zamyslíme nad odpověďmi, které dali na otázky: „Podle čeho se rozhodujete, kterého youtubera či vloggera budete odebírat? Jakou asociaci ve vás seriál vyvolává?“
Ukážeme jim původní zpracování obou otázek na Mentimeteru a vyzveme je, ať zváží, zda by nyní odpověděli jinak. Své odpovědi mohou vyjádřit ústně nebo zpracovat opět přes Mentimeter a výsledky porovnat.
Při hodnocení jejich odpovědí se soustředíme především na „nepřímou úměrnost“ mezi hodnotami: „vybírám si je dle atraktivity obsahu“ a „preferuji pravdivá sdělení“.
Poznámka 1: Zdůrazníme žákům, že na otázky neexistuje jedna správná odpověď, u některých je odpověď jednoznačnější, u jiných musejí spíše odhadovat. Otázky mají žákům především pomoci přemýšlet nad sdělením z různých úhlů pohledu. Žáci můžou využívat internet, není však pro tuto práci nezbytný.
Poznámka 2: Pokud žáci nedokážou na některou z otázek odpovědět, protože jim pracovní list neposkytuje dostatek informací, mohou se alespoň zamyslet nad tím, jak by postupovali, aby danou informaci zjistili.
Poznámka 3: Žákům připomeneme, že se zamýšlí nad obsahem příspěvku, nikoli nad videoukázkou.
Poznámka 4: Pokud některá ze skupinek dokončí analýzu dřív než ostatní, doporučujeme vyzvat její členy, aby se krátce zamysleli i nad zbývajícími klíčovými otázkami. Pro tento účel dejte skupince tabulku Všech pět (otázek) pohromadě.
Řešení: List pro vyučující zde.
Poznámka 1: Zdůrazníme žákům, že ani v případě vybraných profilů uživatelů neexistuje jedna správná odpověď. Karty mají žákům především pomoci přemýšlet nad záměry tvůrců či šiřitelů dezinformací.
Poznámka 2: Pokud si nebudou žáci vědět příliš rady, můžeme jim napovědět, aby zohlednili dosah příspěvku, příp. aby si dobře prohlédli webovou stránku Svobodného vysílače. Vpravo nahoře totiž najdou výzvu k zasílání finančních darů.
Zeptáme se žáků: "Má video nějakou souvislost se situací kolem koronaviru na jaře roku 2020? V čem je situace stejná, v čem jiná? Myslíte, že tvůrci seriálu mohli vědět, co se stane v roce 2020?"
Vyzveme je: "Navrhněte způsoby, jak ověřit, že tento díl pracuje s dobovými reáliemi, které pouze tvůrci seriálu nadsazují, a nejedná se tudíž o proroctví."
Řešení: List pro vyučující zde.
Poznámka: Další informace o této konspiraci najdete např. v článku Dezinfoservis: Simpsonovi reagovali na prasečí chřipku, nepředpovídali covid-19 Iniciativy C19, která souvisí se zpravodajským webem Seznam Zprávy. O širším zneužívání seriálu k vytváření konspiračních narativů pojednává např. publicistický web Manipulátoři zde, článek Předpovídají Simpsonovi budoucnost?... zpravodajského webu Lidovky.cz, článek Co nám mocní tají? A proč měl Homer Simpson chřipku?...
Se žáky se zamýšlíme nad výrokem z analyzovaného facebookového příspěvku: „Zanechávají nám náznaky a symboly předem v seriálech, knihách, písničkách. Jen to umět v čas dešifrovat.“ Ptáme se: „Proč by utajená mocenská skupina dávala tímto způsobem do populární kultury nápovědy, pokud chce zůstat v utajení? K čemu by jí to pomohlo? Neriskovala by tím odhalení, resp. proč by tak riskovala?“ Diskutujeme o logice dané konspirační teorie.
Následně diskutujeme obecněji o fenoménu konspiračních teorií a žáků se ptáme: „PROČ někdo tvoří a/nebo šíří konspirace? PROČ někteří lidé věří konspiračním teoriím? Čím mohou být konspirační teorie nebezpečné?“
Během reflexe aktivity by si žáci měli uvědomit, v čem jsou konspirační teorie atraktivní, ale také v čem spočívá jejich potenciální nebezpečí. Měli bychom dojít k tomu, že konspirační teorie nejsou postaveny na vědeckém poznání a souboru důkazů, ale na domněnkách, názorech, fabulacích a šokujících tvrzeních. Pro jednotlivce je často těžké si konspirační teorii ověřit, protože nemá zdroje a přístup k důkazům. Může se tak spolehnout pouze na tvrzení autora. Právě z tohoto důvodu je užitečné na sdělení nahlížet z několika úhlů, v čemž nám mohou pomoci analytické nástroje jako například 5 klíčových otázek. Tyto nástroje nás mohou při posuzování informací dovést k tomu, na jaké detaily se soustředit, abychom si mohli udělat vlastní úsudek ohledně důvěryhodnosti zdroje.
Poznámka: Další informace o konspiračních teoriích najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 2 a informačním textu Otázky a odpovědi k lekci Mediální gramotnost se vyplatí: Naivátor.
V této lekci vycházíme z východiska ověřeného výzkumem (více viz lekce Bad News Game), že u žáků, kterým umožníme zažít tvorbu vlastních konspirací, může dojít k jejich „promoření“ a napříště již budou ke konspirační "infekci" imunní.
V případě potřeby můžeme žáky inspirovat: Bohatý materiál žákům nabídnou Simpsonovi ve filmu z roku 2007, v němž vlády celého světa jistojistě našly mimo jiné recept proti šíření koronaviru, příp. díl Homer slouží vlasti z roku 1998, který předpovídá další kolo „studené“ války. Žáci si však mohou inspiraci najít i sami.
Variantní úloha: Jedna ze skupin může naopak natočit fact-checkingové video o tom, jak hloupé je za seriálem vidět konspiraci. Inspiraci mohou najít v díle Jak se vlastně želva hledá?
K rozproudění diskuze můžeme položit otázku: „Vyvěsili byste své konspirační video na reálný YouTube kanál? Co byste museli udělat pro to, aby video sloužilo k bílé propagandě a nikoli k černé a neporušovalo zásady netikety?“
Poznámka 1: Definici propagandy i její dělení najdete v metodické příručce 3 podoby propagandy, vytvořené v rámci vzdělávacího projektu Jeden svět na školách. Přehledné a srozumitelné informace o pravidlech netikety naleznete např. v příspěvku Netiketa Kurzu rozvoje digitálních kompetencí, zpracovaného Masarykovou univerzitou v Brně, příp. v příspěvku Netiketa, pravidla slušného chování uživatelů internetu na vzdělávacím portálu E-Bezpečí, realizovaného Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého V Olomouci.
Poznámka 2: K reflexi můžeme využít i sofistikované nástroje, které pro práci s vlastními didaktickými materiály vyvinula společnost Člověk v tísni. Jejich přehled i podrobné rozpracování, včetně pracovního listu najdete na portálu Jeden svět na školách.
Ve třetím ročníku učebního oboru všichni Stejka znali. Většina hned odhalila jeho motivaci: vydělat peníze. Věděli také, že se o Simpsonech říká, že odhalují budoucnost. Sami to ale většinově považovali za „kravinu“. Ojedinělý hlas oponoval, že mu přijde Stejk důvěryhodný. Měla jsem proto dojem, že na „první dobrou“ reagují extravertní žáci a ti nastavují úhel pohledu pro celou třídu. Dozvědět se, co si skutečně myslí introvertní žáci pak může být oříšek. O to důležitější je, aby u tak kontroverzního tématu byl učitel otevřený různým názorům, nestavěl se do role rozhodčího. Zároveň byl ale připravený reagovat na postoje, které jsou „přes čáru“, nebo na opovržlivé reakce na odlišný názor.
Markéta Adamcová, SOŠ Karlovy Vary
Bad News Game
JURZYKOVSKÁ, Pavlína. Propaganda (1. díl) [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/23530/PROPAGANDA-1-DIL.html
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
