Hlavním cílem vzdělávacího programu je posílit u žáků dovednost práce s odbornými a žánrově různorodými informačními zdroji dostupnými online i offline a schopnost koncipovat odborný text přiměřeně svému věku a individuálním vzdělávacím potřebám. Dílčím cílem je demonstrovat žákům skutečnost, že informace má mnoho podob. Není jen textová, ale i obrazová nebo audiovizuální. Zároveň je cílem vzdělávacího programu ukázat, jak informace mění svou hodnotu, význam či výklad v průběhu času. Důležitým cílem je také to, aby si žák vypěstoval kladný vztah ke knihovně jako místu s rozličnými informačními zdroji a službami, které může využívat pro celoživotní učení. Všechny dílčí cíle reflektují funkční a cílenou spolupráci prostředí formálního a neformálního vzdělávání.
Vzdělávací program Bádám v knihovně a píšu svůj odborný text pro věkovou kategorii žáků z 8.–9. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmi- a šestiletého gymnázia je zacílen na to, aby žáci sekundárního stupně vzdělávání získali a posílili své dovednosti pracovat s informacemi při tvorbě odborného textu a jeho prezentaci, rovněž aby si uvědomili, že při rozvíjení informační gramotnosti (také gramotnosti čtenářské a digitální) je důležitou institucí vzdělávání knihovna, poskytující rozsáhlý informační fond a služby pro člověka 21. století.
Pomocí kritické práce s různými zdroji informací získají žáci kompetence komplexně pracovat s fondem knihovny a službami, které knihovna poskytuje, například využívat výpůjční služby, pracovat s online katalogem či vnímat knihovnu jako kulturní instituci s množstvím neformálních vzdělávacích aktivit, které mohou navštěvovat.
Zaměření osmi tematických bloků propojuje činnost bádání. Žáci bádají v různých informačních zdrojích, jakými jsou knihy, elektronické dokumenty a články, obrazové informace, audiovizuální zdroje. Vyzkouší si proces analýzy, vyhledání, tvorby i prezentace informací na základě kontextu. Důraz je kladen na etickou práci s informacemi, digitální gramotnost a kritické myšlení. Vzdělávací program odráží zájmy dnešních žáků, ukazuje, jak mohou technologie, které běžně využívají ve volném čase pro zábavu, napomoci ke tvorbě obsahu využitelného pro (sebe)vzdělávání.
Program reflektuje aktivizační principy výuky, zakotvené v konstruktivistickém paradigmatu a didakticky rámovaném třífázovém modelu učení. Koncepce vzdělávacího programu umožňuje využít optimálního potenciálu každého žáka. Vzdělávací obsah programu je provázán s RVP pro základní vzdělávání včetně průřezových témat, akcentem na kompetence a gramotnosti zrcadlí také očekávané výsledky učení v uzlových bodech vzdělávání v revidovaných kurikulárních dokumentech.
Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny
Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může žák čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován jedinečný celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.
Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Unikátním způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou kategorii žáků od 1. ročníku ZŠ po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti žáků.
Příspěvek představuje pedagogům i dalším zájemcům o rozvíjení informační gramotnosti jeden 16hodinový vzdělávací program vzešlý z projektu Co nebylo v učebnici. Jedná se o program na téma Bádám v knihovně a píšu svůj odborný text pro věkovou kategorii žáků z 8. a 9. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmi- a šestiletého gymnázia. Obsah učiva programu je uspořádán do osmi tematických bloků po 90 minutách. Každý jednotlivý tematický blok lze využít samostatně pro 90minutovou vyučovací hodinu, nebo je možné pojmout obsah vzdělávacího programu jako celek určený k postupnému a cílenému rozvíjení informační gramotnosti žáků a vzdělávací program využít v návazně realizovaných vzdělávacích aktivitách.
Didaktické principy a zařazení do kurikula
Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn mnoha různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení. Zároveň je program zaměřen na posilování čtenářských strategií a informační a digitální gramotnosti v běžných životních situacích.
Svým jedinečným kompetenčním pojetím je obsah učiva všech částí vzdělávacího programu vhodný pro společenskovědní mezipředmětovou výuku, je žádoucí realizovat ho také ve výuce občanské výchovy, komunikace v rámci českého jazyka, ve výuce průřezového tématu Mediální výchova. Aktuálnost témat jednotlivých bloků je příležitostí využít je pro celodenní či vícedenní projektové aktivity ukotvené v prostředí veřejné nebo školní knihovny. Program je zpracován také pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Celek akcentuje kompetenční přístup ke vzdělávání a je zacílen na to, aby žáci dané věkové kategorie v sekundárním vzdělávání získali a posílili kompetence pracovat s informacemi při interakci s odborným textem na úrovni kritického čtení a porozumění výchozího textu, tvorby vlastního textu a jeho prezentace a sdílení v informačním prostředí. Dále je cílem vzdělávacího programu to, aby žáci poznali a chápali, že pro rozvíjení informační gramotnosti (také gramotnosti čtenářské a digitální) a také celoživotního učení je důležitou institucí knihovna, která poskytuje rozsáhlý informační fond, vzdělávací příležitosti a offline i online služby pro každého člověka žijícího ve 21. století.
Jak je program strukturován a obsahově vystavěn v rámci jednotlivých osmi tematických bloků?
Tematický blok č. 1 – Bádám na internetu
Úvodní tematický blok vzdělávacího programu je zaměřen na získávání informací na internetu. Žáci ověřují a upevňují si své dosavadní znalosti a schopnosti orientace v online prostředí. Vyhledávání pomocí internetových zdrojů, odkazů a encyklopedií žáci využívají k získávání potřebných informací. Aktivity se zaměřují především na čtenářské a informační strategie, které jsou klíčové pro další tematické bloky.
Tematický blok č. 2 – Bádám v knihovně
Centrem tematického bloku je veřejná knihovna a její služby pro žáka 21. století. Cílem tematického bloku je to, aby žáci získali a prohlubovali si povědomí o možnostech vyhledávání informací v unikátním knihovním prostředí. Ve výuce se žáci primárně seznamují s knihovnou, poznávají její služby a možnosti, které knihovna nabízí uživatelům při vyhledávání zdrojů informací nejen pro učení a studium, ale také pro mimoškolní aktivity nebo osobní zájmy. Služby knihovny žáci poznávají pomocí skupinové hry, jejímž záměrem je to, aby získali dovednost samostatně se orientovat v knihovně.
Tematický blok č. 3 – Bádám odborně i neodborně
V tematickém bloku se žáci seznamují s druhy publicistických žánrů ve vztahu k jejich funkci (pobavit, informovat, poskytnout názor). Po fázi evokace s provokující fotografií žáci atraktivní formou výuky poznávají různé publicistické formáty a zkoumají jejich rozlišovací znaky. Dále je tématem výuky rozpoznávání významu jednotlivých publicistických žánrů, například ve vztahu k jejich důvěryhodnosti a spolehlivosti v informačním prostředí.
Tematický blok č. 4 – Bádám mimo text
Obsah učiva je zacílen tak, aby žáci poznali a osvojili si porozumění méně známým informačním zdrojům typu obrazová informace, audiovizuální informace a informace z mluveného slova. Za pomoci aktivizačních metod žáci rozvíjejí čtenářské strategie (např. kritické posuzování textu) a jsou schopni informace na různých úrovních analyzovat, srovnávat a interpretovat. Výukový blok vede k rozvíjení kreativity a tvůrčího pohledu žáků i zlepšování jejich komunikativních kompetencí. Žáci si také upevní své znalosti o online prostředí.
Tematický blok č. 5 – Bádám v historii
Obsah učiva je zaměřen tak, aby žáci rozvíjeli kompetence pracovat s informacemi, které se vztahují k historii. Žáci se učí vnímat to, že každá informace vzniká v určitém čase a má různou souvislost s dobou, v níž je následně posuzována. Žáci posilují svoji historickou gramotnost, jsou vedeni k porozumění historické fotografii z hlediska doby jejího vzniku. V učebních aktivitách kriticky pracují s historickými informačními prameny včetně pramenů digitalizovaných, například s historickými mapami.
Tematický blok č. 6 – Bádám a tvořím
Výukový blok pracuje v obsahu učiva s aktuálním tématem rozvíjení informační gramotnosti, jímž jsou zvukové nahrávky, tzv. podcasty. Žáci poznají, co podcasty jsou, a v prakticky zaměřených aktivitách si vyzkoušejí tvorbu podcastů v aplikaci Anchor. Učí se kriticky přemýšlet nad výchozím textem, analyzovat jej a následně text interpretovat a kreativně přetvářet do žádoucí zvukové podoby.
Tematický blok č. 7 – Bádám a píšu
Žáci se věnují tvorbě hesel na Wikipedii. Rozvíjejí klíčové aspekty informační gramotnosti – učí se kriticky pracovat s výchozími informacemi, následně je interpretovat a použít při tvorbě nového dokumentu. Seznámí se s tréninkovou aplikací Pískoviště a učí se přidávat na Wikipedii nová hesla, či vylepšovat ta stávající. Téma výuky, zaměřené na interakci s prostředím odborných textů, zahrnuje také citační etiku. Žáci se seznámí s citačním manažerem Citace PRO a učí se tvořit v něm základní citace zdrojů, které použili při tvorbě hesla.
Tematický blok č. 8 – Bádám a prezentuji
Obsah učiva je sestaven tak, aby žáci rozvíjeli svoji informační gramotnost především na úrovni zpracování a prezentování či sdílení informací různými formami. Žáci získají porozumění tomu, že audiovizuální tvorba je součástí běžné komunikace v informační společnosti. V aktivizačně pojatých učebních činnostech se učí zpracovávat informace získané v psané a obrazové formě z prostředí internetu (Wikipedie) do jiného formátu – do formátu audiovizuálního záznamu, konkrétně příspěvku na Youtube. V řízené diskusi žáci posuzují své dílo i díla spolužáků. V reflexi zhodnotí své úspěchy i možné příležitosti ke zlepšení.
Metodika vzdělávacího programu
Kompletní vzdělávací program je dostupný online jako otevřený vzdělávací zdroj na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp8.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho jednotlivé metodické části pro žáky i vzdělavatele jsou volně ke stažení ve formátech PDF nebo doc.:
Podrobný popis realizace vzdělávacího programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíle, formu, klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátu PDF a doc.
Žákovské portfolio je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.
Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu programu a zároveň pozvánkou do témat programu pro žáky i vzdělavatele je kreativně zpracovaný komiks MÁ-STR-PÍS aneb O tom, jak snadné je dnes vytvořit dílo hodné mistra. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a rozvíjení celoživotního učení žáků.
Evaluační nástroje jsou součástí každého z osmi tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.
Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.
V závěru příspěvku je žádoucí uvést několik tipů pro učitele nebo učící knihovníky, kteří budou vzdělávací program využívat:
Finální ověřování proběhlo ve ScioŠkole Brno – základní škole, s.r.o. Počet účastníků: všech lekcí se zúčastnilo 8 žáků, v některých lekcích bylo až 13 žáků, na finálním ověřování byl kromě ověřovatele přítomen i další tvůrce programu, knihovník.
Žáci byli jen rámcově informováni o tom, co je čeká. Vzhledem k tomu, že ve škole standardně probíhá výuka projektovou formou, nebyl pro ně způsob práce překvapením, zároveň vzhledem k epidemiologické situaci musela být skupina izolována ve škole. To ovlivnilo náladu a očekávání, zájem byl spíše vlažný. Reakce skupiny byla nakonec velmi vstřícná, žáci dobře reagovali na předkládané aktivity a metody práce, většina dokázala udržet pozornost po celou dobu trvání programu. Žáci nemohli navštívit knihovnu, ale i tak je jednotlivé body programu zaujaly.
Žáci celý program hodnotili velmi kladně, považovali ho za přínosný a oceňovali různorodé aktivity, kterými byly tematické bloky naplněny. Přínosem bylo, že v projektu zúročili i znalosti a dovednosti získané v minulosti, především při rozvoji čtenářských strategií, informační a digitální gramotnosti napříč školními předměty. Dokladem jsou evaluační dotazníky.
Program obsahoval řadu témat, která jsou součástí ŠVP a byla s žáky probrána kompaktní formou v rámci tohoto programu. To je vnímáno jako výrazná přednost programu i vzhledem k jeho další využitelnosti ve formálním i neformálním vzdělávacím prostředí.
Materiální zabezpečení bylo hodnoceno jako vyhovující vzhledem k designu vzdělávacího obsahu programu. Žáci používali vlastní elektronická zařízení, zároveň měli k dispozici minimálně do dvojice notebook. Vzhledem k epidemiologické situaci nebylo možné využít prostředí knihovny, to byl limitující faktor.
Výkon realizátora byl hodnocen kladně. Realizátor a žáci spolu funkčně interagovali, nebyl žádný problém s komunikací. Žáci aktivně spolupracovali s realizátorem, účastnili se všech aktivit. Tomu odpovídají i výstupy v dotaznících.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:
