Odborný článek: Co nebylo v učebnici (7. část) – S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 8.–9. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmi- a šestiletého gymnázia
Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Co nebylo v učebnici (7. část) – S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 8.–9. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmi- a šestiletého gymnázia
Odborný článek

Co nebylo v učebnici (7. část) – S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 8.–9. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmi- a šestiletého gymnázia

Anotace

Cílem tohoto vzdělávacího programu je rozvíjet informační gramotnost žáků 8.–9. ročníku ZŠ a odpovídajících ročníků osmi- a šestiletého gymnázia.

Vzdělávací program žáky seznamuje s řadou praktických metod kritického čtení, myšlení a organizace informací. Žáci si tak vyzkouší práci s metodami, jako jsou například Vennovy diagramy, myšlenkové mapy, časové osy nebo volné psaní. Pomocí těchto nástrojů žáci informace nejen aktivně vyhledávají, ověřují a hodnotí, ale také dále využívají a přetvářejí v nové informační výstupy, které dále prezentují a obhajují. Všechny dovednosti jsou posilovány na edukačních tématech formulovaných v místně zakotveném učení, která žáky seznamují s moderními dějinami Československa, České republiky a důležitými historickými a občanskými milníky.

Vzdělávací program reflektuje paradigma konstruktivistické pedagogiky využívající třífázový model učení (E-U-R) a aktivizační principy výuky s cílem využít optimálního potenciálu každého žáka daného stupně vzdělávání. Vzdělávací obsah programu je provázán s RVP pro základní vzdělávání (RVP ZV) včetně průřezových témat a byl vytvořen ve spolupráci učitelů a učících knihovníků s úmyslem rozvíjet neformální vzdělávání a spolupráci škol a knihoven při výuce.

Jak rozvíjet informační gramotnost žáků ve spolupráci školy a knihovny

Informační gramotnost, tedy obecně komplexní práce jedince s informacemi, patří ke klíčovým kompetencím pro 21. století, díky nimž může mladý člověk čelit výzvám, které rychle se měnící svět přináší. Je žádoucí zaměřit na její rozvíjení pozornost, posílit u žáků schopnost pracovat s informacemi pro celoživotní učení a využívat k tomu potenciál takových institucí, jakými jsou knihovny. S těmito cíli byl realizován celorepublikový projekt z OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.

Projekt běžel v letech 2018–2021 v rámci výzvy MŠMT Propojování formálního a neformálního vzdělávání. Vzniklo celkem devět unikátních vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin. Jedinečným způsobem byly vyučovací hodiny vytvářeny, realizovány a evaluovány ve společenství praxe učitelů a učících knihovníků. Jednotlivé vzdělávací programy cílí vždy na konkrétní věkovou skupinu žáků od 1. ročníku ZŠ až po závěrečné ročníky SŠ. Vzdělávacím pojítkem všech 144 vyučovacích hodin, které v projektu vznikly, je rozvíjení informační gramotnosti.

Příspěvek představuje pedagogům i dalším zájemcům 16hodinový vzdělávací program vzešlý z projektu Co nebylo v učebnici. Jedná se o program S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků žáků z 8.–9. ročníku ZŠ a odpovídající ročníky osmi- a šestiletého gymnázia dostupný na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp5.html.

Vzdělávací obsah je ukotven v pěti tematických blocích o časové dotaci 2 až 3 vyučovací hodiny a postupně v něm lze najít odpovědi na otázky typu Co je to totalita, co je to demokracie, jak se projevují v každodenním životě člověka? Jak totalitní režim v naší zemi omezoval lidská práva a svobody? Jak pracoval v totalitním Československu spisovatel, jak fungovaly spolky, jak probíhaly volby? Které informační zdroje k tématům totalita nebo cenzura poskytuje knihovna a jak mám s takovými zdroji pracovat, orientovat se v nich?

Didaktické principy a zařazení v kurikulu

Vzdělávací program využívá konstruktivistické učení a trojfázový model učení E-U-R, je naplněn mnoha různorodými aktivizujícími metodami a prvky pro rozvíjení kompetencí pro celoživotní učení. Svým jedinečným kompetenčním pojetím je obsah učiva všech částí vzdělávacího programu vhodný pro společenskovědní mezipředmětovou výuku, je žádoucí realizovat ho ve výuce občanské výchovy, dějepisu, literatury, komunikace v rámci českého jazyka, ve výuce průřezového tématu Mediální výchova. Aktuálnost témat jednotlivých bloků je příležitostí využít je pro aktivity v adaptačním období žáků na začátku víceletého gymnaziálního vzdělávání nebo jako projektovou výuku ukotvenou v prostředí veřejné či školní knihovny.

Jednotlivé tematické bloky nesou výukový obsah propojující především informační, mediální, čtenářskou a digitální gramotnost. Jedná se o tematické bloky Cesta ke svobodě, Vypátrej knihu, Spolky v totalitě, Příběhy ’89 a Žiju svobodu. Každý z nich funguje jako samostatný a uzavřený výukový materiál, zároveň lze jednotlivé bloky propojit, realizovat je návazně například v rámci projektových dní nebo vzdělávacího cyklu v prostoru veřejné knihovny.

Která témata jsou v jednotlivých blocích vzdělávacího programu zařazena?

Tematický blok č. 1 – Cesta ke svobodě

Vzdělávací obsah je ukotven v pojmech cenzura, propaganda, konflikt, represe, totalita a znárodnění. Prostřednictvím aktivní práce s různorodými informačními zdroji žáci definují obsah pojmů, učí se pojmům porozumět, vysvětlit jejich obsah a reálný dopad na život jedince i společnosti. Pracují ve skupině, využijí komunikační dovednosti a kritické myšlení.

Žáci se učí v interakci s informacemi vyhodnocovat chyby a pracovat s nimi, vytvářet souvislosti, argumentovat a budovat si vlastní informovaný názor, a to na tématu praktik totalitních režimů. Prezentují získané znalosti a dovednosti, vzájemně vrstevnicky hodnotí výsledky práce. Obsah učiva žáci zpracují v analýze video ukázek a řízené diskuzi. Komplexnost tématu dává tematickému bloku vyšší hodinovou dotaci, v níž je akcentována pečlivá práce s prekoncepty žáků a definování jejich informačních potřeb.

Tematický blok č. 2 – Vypátrej knihu

Žáci si utvářejí celkový obraz totalitní společnosti a jejího dopadu na československou literaturu. Získají základní orientaci v pojmech, jako je totalitní literatura a její rozdělení na oficiální, samizdatovou a exilovou. Zároveň pochopí důvody, které vedly k tomuto rozdělení literatury a soudobých časopisů. Žáci posilují svoji informační gramotnost a učí se informace efektivně vyhledávat, třídit je, hodnotit a správným způsobem dále využít. V reflektivním závěru skupinové práci žáci získané informace vyhodnocují a prezentují ostatním, čímž posilují své komunikační dovednosti a učí se obhajovat vlastní názor.

Tematický blok č. 3 – Spolky v totalitě

Cílem výuky je to, aby se žáci seznámili s principy občanské společnosti a možnostmi volnočasových aktivit v době československého reálného socialismu. Simulačně se žáci ocitají v občanských aktivitách totalitním režimem dovolených i zakázaných, zároveň si uvědomují důsledky činnosti v daných spolcích. Žáci pracují samostatně a následně ve skupinách, finální částí je posléze prezentace získaných znalostí i dovedností před skupinou a sdílení i hodnocení výsledků práce. Důležitými prvky celoživotního učení jsou vytváření souvislostí, vyvozování a schopnost argumentace. V celém tematickém bloku žáci intenzivně pracují s různými informačními zdroji, učí se komplexní práci s informacemi.

Tematický blok č. 4 – Příběhy ’89

Žáci se seznamují s obdobím politických změn v roce 1989, označovaným jako „sametová revoluce“. V úvodu žáci ukotví celou událost do historického a společenského kontextu. Dále nahlížejí na tuto významnou společenskou změnu prostřednictvím osudů a životních příběhů vybraných osobností, které svými aktivitami zasáhly do období přerodu totalitního režimu do demokracie. Prostřednictvím jejich osudů sledují klíčové události roku 1989 z různých úhlů pohledu i jejich důsledky pro současnost.

Tematický blok vychází ze zkušeností žáků se sociálními sítěmi, využívá toho, že je toto prostředí pro žáky důvěrně známé a atraktivní. Zábavnou formou žáci rozvíjí své vědomosti a primárně posilují informační gramotnost, neboť aktivně pracují s různorodými informačními zdroji (knihy, tisk, internet), třídí informace, hodnotí jednotlivé zdroje, porovnávají je. Žáci pracují ve dvojicích i ve skupinách a na závěr svá řešení sdílí, vyhodnocují a diskutují o nich.

Tematický blok č. 5 – Žiju svobodu

Žáci se seznamují s principy demokracie a svobodných voleb. Cílem je, aby si žáci uvědomovali to, že každý má možnost výběru a může se rozhodnout sám za sebe. V úvodu žák získá povědomí o demokracii, její historii i o politickém systému České republiky. Setkává se s volbami nanečisto a učí se chápat svou roli v systému právního státu. V průběhu bloku získává informace z online i offline zdrojů a učí se s těmito informacemi dále efektivně pracovat. Získané informace analyzuje a vyhodnocuje.

V závěru bloku celá třída reflektuje proces i výsledky učení, společně doplňuje chybějící informace a na jejich základě vytváří souvislosti, žáci si vyzkoušejí fiktivní volby. V průběhu výuky se žáci učí pracovat ve skupině, být jí přínosem, individuálně se zdokonalují ve čtení s porozuměním, spolupracují, diskutují a obhajují svůj názor.

Metodika vzdělávacího programu

Vzdělávací program je jako komplexní otevřený vzdělávací zdroj dostupný online na adrese http://www.conebylovucebnici.cz/vp5.html. Je metodicky podrobně rozpracován tak, aby byl bez náročné přípravy využitelný nejen zkušenými, ale i začínajícími pedagogy nebo učícími knihovníky ve školní nebo mimoškolní praxi. Jeho jednotlivé metodické části jsou volně ke stažení ve formátech PDF nebo doc:

  • Základní informace o výukovém programu (video, anotace, parametry)
  • Stručný průvodce programem pro učitele, učícího knihovníka či jiného vzdělavatele
  • Podrobný popis realizace vzdělávacího programu ve formátech PDF a doc
  • Komplet pracovních a metodických materiálů obsahující
    1. sadu pracovních listů ke každému tematickému bloku
    2. sadu metodických listů a klíčů k úlohám
    3. portfolio žáka
  • Anotace tematických bloků, včetně pracovních a metodických materiálů
  • Motivační materiály pro žáky (animovaný příběh, komiks, sada interaktivních her apod.)

Podrobný popis realizace vzdělávacího programu je dokument, který obsahuje pojetí výukového programu (cíle, formu, rozvíjené klíčové kompetence, metody a způsoby realizace, potřebné zabezpečení, předpokládané náklady), podrobně rozpracovaný obsah programu, metodickou část, přílohovou část, přehled použitých informačních zdrojů a evaluaci programu. Je ke stažení ve formátech PDF a doc.

Portfolio žáka je sada PDF souborů materiálů, které každý žák v jednotlivých tematických blocích dostává do rukou, interaguje s nimi při učebních činnostech a tyto výstupy z učení si postupně shromažďuje jako doklad rozvíjených kompetencí v informační gramotnosti. Typicky jsou to pracovní listy se zadáním úloh, kvízy, otázky k řízenému čtení apod.

Motivační materiál pro cílovou skupinu tvoří krátké video, které žákům přístupnou formou představuje témata vzdělávacího programu. Prvkem využitelným v úvodu vzdělávacího programu a zároveň pozvánkou do témat programu je pro žáky i vzdělavatele kreativně zpracovaný komiks s názvem LÁ-KA-DLA aneb O tom, jak je snadné zapomenout, proč něco děláme. Vedle toho jsou žákům online k dispozici tematické interaktivní hry, které jinou formou opět pracují s tématem daného vzdělávacího programu. Herní část edukačních materiálů je určena jak pro práci žáků ve výuce, tak pro individuální podporu a motivaci k celoživotnímu učení žáků.

Evaluační nástroje jsou součástí každého z pěti tematických bloků, jejich cílem je podpora reflektivního přístupu k výukovým aktivitám. Jedná se především o evaluační dotazníky pro žáky a šablony reflektivních zpráv pro realizátory, do nichž si učitel nebo učící knihovník může v rámci profesního rozvoje zaznamenávat průběžné reflexe výuky jednotlivých tematických bloků.

Z hlediska celého kompetenčně pojatého vzdělávacího programu je žádoucí to, aby byl ve školním i mimoškolním prostředí kladen důraz na kvalitní formativní hodnocení žáků – pomůže jim porozumět smyslu jednotlivých vzdělávacích aktivit a činností a pochopit význam práce s informacemi i důležitost této dovednosti v jejich životním kontextu. Ve školním prostředí se tak tato forma výuky uplatní především v mezipředmětových výukových aktivitách, ve výuce průřezových témat, v rámci projektové výuky a všude tam, kde je prostor i čas pro individuální přístup.

V závěru příspěvku uvádíme několik tipů pro realizátory vzdělávacího programu:

  • Vzdělávací program je variabilní, modifikujte jej v realizaci dle potřeb své cílové skupiny.
  • Pokud využijete k realizaci celý 16hodinový vzdělávací program, seznamte žáky s tím, odkud kam směřujete, a průběžně reflektujte společnou práci.
  • Pokud zvolíte realizaci několika tematických bloků za sebou v rámci jednoho dne, vyberte maximálně tři bloky a prokládejte výuku také např. pohybovými aktivitami s žáky.
  • Při realizaci tohoto typu výukových programů je běžné, že aktivity žáků probíhají za čilé konverzace, může tedy nastat zvýšený hluk. Zvažte přitom svoji intervenci, může být kontraproduktivní vzhledem ke zvoleným metodám výuky u konkrétních učebních činností.

Literatura a použité zdroje

[1] – Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století . 2021. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [http://www.conebylovucebnici.cz/].
[2] – MAZÁČOVÁ, Pavlína. Informační gramotnost. Teorie a vzdělávací praxe . 2019. [cit. 2021-10-14]. Dostupný z WWW: [https://pages.pedf.cuni.cz/sc25/files/2020/02/Teorie_a_vzdelavaci_praxe.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Pavlína Dobruská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Co nebylo v učebnici.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Mezioborove presahy: