Migrace – kdo a za jakých podmínek může vstoupit a pobývat na území ČR?

Čas: 40 minut

Pomůcky: Přílohy 1, 2 a 3 (pro každou skupinu žáků). Přílohy 1, 2 a 3 – řešení (pro pedagoga).

Klíčová otázka: Jak stát upravuje, kdo na jeho území vstoupí a kdo na jeho území pobývá a jak upravuje, kdo vstoupí na jeho pracovní trh?

Cíle: žák na konkrétních příkladech vysvětlí:

• jaké jsou podmínky pro migranty v ČR, když je migrant občanem země, která není součástí EU (např. Ukrajina) – na základě čeho může do ČR přijít žít a pracovat;
• jaké jsou podmínky pro migranty v ČR, když je migrant občanem země EU – na základě čeho může do ČR přijít žít a pracovat;
• co potřebuji, když chci žít a pracovat v nějaké zemi EU;
• co potřebuji, když chci žít a pracovat v nějaké zemi mimo EU (např. USA, Kanada či Nový Zéland);
• kdo je to migrant (a problematičnost pojmu „ekonomický“ migrant), žadatel o azyl, uprchlík, cizinec;
• co je to povolení k pobytu (případně dlouhodobý pobyt a trvalý pobyt), pracovní povolení, azyl a doplňková ochrana.
  

1) Žáci vytvoří skupiny po 4 nebo 5 členech. Každá skupina dostane příběh (příloha 1). Pokud je více skupin, než příběhů, některé skupiny mohou mít stejné příběhy.

TIP: Postupné rozebírání jednotlivých příběhů vyžaduje čas. Pokud jste časově více omezeni, je vhodné s třídou probrat příběhy Ruslany (občan ze země mimo EU, pracující v ČR), Elišky (občanka ČR, která musí získat vízum a pracovní povolení USA. Poté řeší pobyt a práci v rámci EU.), Nabila (žadatel o azyl, bude mu pravděpodobně udělena doplňková ochrana) a Kelmende (ukázka, kdy někdo žádá o azyl, ale důvodem odchodu ze země původu je především špatná ekonomická situace, a azyl mu tak není udělen a musí se vrátit).

Další příběhy možné probrat dle časových možností a cílů výuky.

2) Úkolem každé skupiny je přečíst si daný příběh. Rozdáme do skupin tabulku (příloha 2, případně pro starší žáky příloha 3) a každá skupina má za úkol vepsat do tabulky jméno dané osoby. Doplnit, odkud daný člověk migroval, kam migroval, důvody k migraci, zda je osobě dovoleno v zemi zůstat a na jak dlouho. Mohou odhadnout, co bylo třeba zařídit / jaké dokumenty získat, aby mohla daná osoba pobývat na území státu. Nakonec žáci rozhodnou, do které kategorie podle nich daní lidé spadají (migrant, žadatel o azyl, uprchlík, ...).

3) Skupiny dostanou čas na vypracování, mezitím na tabuli nakreslíme tabulku podle přílohy 2.

Skupiny postupně představí příběhy – osoby, důvody migrace atd. Do tabulky na tabuli píšeme správné odpovědi a podle potřeby doplňujeme ke každému příběhu potřebné informace. Zvláště dbáme na vysvětlení jednotlivých pojmů a kontextu k nim (viz příloha 1 – řešení).

Žáci si mohou na základě informací provádět zápis do sešitu / pracovního listu, doptávat se na nejasnosti apod.

4) Reflexe – ptáme se žáků:

• Jaký příběh vás nejvíce zaujal? Co přesně vás na něm zaujalo či překvapilo?
• Za jakých podmínek může cizinec žít a pracovat v ČR, pokud je občanem země, která je součástí EU?
• Za jakých podmínek může cizinec žít a pracovat v ČR, když je občanem země, která není součástí EU (např. Ukrajina)?
• Za jakých podmínek může cizinec získat české občanství?
• Co potřebuji vyřídit, když chci žít a pracovat v nějaké zemi EU?
• Co potřebuji vyřídit, když chci žít a pracovat v nějaké zemi mimo EU (např. USA, Kanada, Nový Zéland…)?
• Jak tedy stát upravuje, kdo na jeho území vstoupí a kdo zde pobývá? Uveďte příklad, jak stát chrání svůj pracovní trh. Proč? Jaké to má dopady? (Na zahraniční pracovníky. Na občany daného státu – třeba i na podnikatele, kteří hledají zaměstnance. Na hospodářství státu…).

Motivujeme žáky, ať k vysvětlování používají konkrétní příklady z příběhů.

Úplně na závěr můžeme žáky požádat, ať si sami pro sebe zformulují, co si z této hodiny odnáší do života, a zapíší si to do sešitu / na papír. Mohou psát heslovitě, nebo můžeme použít techniku volného psaní, kdy žák po několik minut píše, co ho napadá. Následně se z tohoto textu pokusí vybrat klíčovou myšlenku, kterou může (nemusí) sdílet se sousedem / ostatními spolužáky.

TIP: tuto aktivitu je možné propojit s aktivitou Důvody a dopady migrace.