45 minut
1. Učitel nastíní žákům téma dnešní hodiny – zámořské objevy. Na zopakování použije text a nechá dvojice zodpovědět několik otázek a zakreslit hlavní cíle zámořských objevů do mapy. V období vrcholného středověku evropské země prozatím neprovozují mořeplavbu do vzdálených zemí. Důvodem je její vysoká nákladnost a malé technické vybavení. Mořeplavbou se zabývá především Itálie ve vodách Středozemního a Černého moře a hanza, což je obchodní svaz německých měst, ta realizuje dálkový obchod. Dálkovou mořeplavbu začínají podporovat některé evropské země, zejména Portugalsko a Španělsko, až ke konci středověku. V Portugalsku započal s poznáváním Afriky portugalský princ Jindřich zvaný Mořeplavec. V roce 1460 sice Jindřich Mořeplavec zemřel, avšak Portugalci v rozvoji moře plavby neustali. Jejich plánem bylo obeplout Afrika a najít tak námořní cestu do legendárně bohaté Indie.
Až v roce 1488 pod vedením zkušeného námořníka Bartolomea Diaze bylo dosaženo vytouženého cíle – nejjižnějšího cípu Afriky – mysu, který byl pojmenován mysem Dobré naděje. V té době už se o zámořské plavby pokoušejí i jiné přímořské státy, zejména Španělsko, které rovněž pochopilo, že za mořem může ležet velké bohatství. Patronkou objevů se stala španělská královna Isabela Kastilská. V jejich službách sloužil Janovan Kryštof Kolumbus, který pracoval na objevení Indie západní cestou. Jeho nápad byl mnohokrát kritizován, Kolumbus ale vytrval a 12. října 1492 byl objeven nový světadíl. Tato významná událost je často považována za počátek novověku.
Otázky k zodpovězení:
A) Kdy se započalo s objevnými plavbami?
B) Kde se nachází mys Dobré naděje?
C) Z jaké země pocházel Kryštof Kolumbus?
D) Kdy datujeme konec středověku / počátek novověku?
Obr. – mapa: (obrázky jsou k dispozici na původní stránce projektu)
Zakresli do mapy hlavní cíle a trasy zámořských plaveb v době raného novověku.
2. Následuje společná kontrola a vyvození hlavních příčin zámořských plaveb. Poté učitel vhodnými otázkami přivede žáky k tématu domorodého indiánského obyvatelstva. (Zaznět by měly tyto pojmy: Mayové, Aztékové, Inkové, stupňovité pyramidy, živé lidské oběti, vyspělé kultury, …)
3. Poté se žáci společným sledováním videa či přečtením textu z knihy „Slavné dny 50 + 2 historických událostí“ seznámí s osudem říše Aztéků a osobností Hernána Cortése.
4. Následně se pokusí žáci zakreslit do mapky místo polohy aztécké říše a chronologicky seřadit události popisující předešlý příběh. Učitel může žákům pojmy vypsat či promítnout na tabuli (Cortés působí v Yucatanu, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, Mexico City, osmdesátidenní blokáda města s cílem vyhladovění, Cortés – studentem práv, Cortés dobývá Tenochtitlán).
5. V závěru aktivity lze použít výtvarnou techniku – dokresli druhou polovinu obrázku, fotografie. Žáci se prostřednictvím této činnosti seznámí s aztéckým kalendářem.
Nebo mají žáci možnost malovat moře – míchání odstínu modré, na malbu moře se vlepí nákres Kolumbovy lodě – kresba tuší.
Probíhá během aktivity několikrát formou diskuze a chronologickým uspořádáním.
Kapitolu Den, kdy začal zánik říše aztéků z cyklu Slavné dny pro střední vzdělávání najdete na http://www.slavne-dny.cz/episode/10000222/den-kdy-zacal-zanik-rise-azteku včetně příloh.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Slavné dny.
Ostatní články seriálu: