Slavné dny pro SŠ: Den, kdy vypukla španělská chřipka

Cíle:

Žáci:

• si budují kritické myšlení,
• chápou, že vědecké poznaní, které máme dnes, není definitivní,
• rozpoznávají techniky mediální manipulace,
• zaujímají postoj ke složitým životním situacím.

Délka:

45 minut

Postup:

1. Učitel metodou brainstormingu klasifikuje pojem pandemie. Vyzve žáky, aby si vzpomněli, kdy a na co byli očkováni a jaké informace o tomto očkování mají. Učitel poskytne žákům stručný výklad o chřipce (viz poznámky pro učitele).
2. Učitel žákům pustí video nebo přečte text z knihy „Slavné dny 50+2 příběhy, které psaly historii“.
3. Učitel pokládá otázky: 

• Kde a kdy chřipka vypukla? 
• Které věkové skupiny byly nejvíce ohroženy? 
• Co bylo možnou příčinou chřipky? 
• Kolik lidí zabila? 
• Téma které knihy meziválečného českého autora Vám to připomíná?

• K čemu nám slouží kontroverzní nebo konspirační teorie? (možné posunutí vědeckého poznání – vědci se danou teorii snaží potvrdit či vyvrátit). 
• Jaké jiné kontroverzní či konspirační teorie znáte? ( 11. září, problematika antikoncepce – věci, které nám původně měly sloužit, nám nakonec mohou škodit).

Reflexe:

Reflexe proběhne formou závěrečné diskuze. Učitel by měl žáky vést k tomu, že jen informace z více seriózních zdrojů mohou vést k uchopení dané problematiky tak, aby se člověk nedopouštěl úplného zkreslení; že je to proces bez konce, protože se stále objevují nové teorie, „fakta“, která se následně někteří jedinci snaží vyvrátit.

Žáci se orientují ve světě kolem pomocí informací, a tak by měli k získávání těchto informací přistupovat zodpovědně.

Poznámka a zdroje:

Pro učitele:

Co je chřipka? „Chřipka“ je virová infekce s relativně krátkým průběhem, která působí potíže ve formě několika nepříliš významných efektů (zimnice, vysoké horečky, únava a bolesti kloubů a hlavy, bolesti v krku a mukózní záněty). Tyto běžné „chřipkové“ stavy sice mohou zapříčinit, že se někdo „cítí jako na umření“, ale samotný chřipkový virus zpravidla člověka ani zvíře nezabije. Co nás zabíjí, jsou průvodní jevy pramenící z těchto stavů poté, kdy onemocníme chřipkovým virem. Jedná se v první řadě o bakteriální infekce (a někdy plísňová či onemocnění jinými viry, a také o onemocnění z napadení cizopasníky), které u člověka trpícího chřipkou propuknou v důsledku snížené imunity. Takovou druhotnou infekcí je obyčejně zápal plic anebo řada gastrointestinálních problémů (vyvolaných parazity) provázených průjmy, které po nástupu dehydratace mohou být fatální.

Co vlastně je očkování, vakcinace, imunizace? Imunizace v souvislosti s očkováním znamená proces, kdy do lidského (ale i zvířecího) těla je zaveden mikroorganismus (mikrob, bacil, virus), který byl předtím umrtven teplem nebo chemickou látkou, oslaben nebo jiným způsobem upraven, aby nevyvolal vlastní onemocnění, ale pouze tvorbu tzv. ochranných protilátek. Tvorbu protilátek vyvolá i toxin (jed) produkovaný mikroorganismem (oslabený toxin se nazývá toxoid, např. očkovací látka proti záškrtu nebo tyfu). Jako vakcínu lze použít i oslabeného živého mikroba (TBC) nebo virus (např. spalničky, dětská obrna, žlutá zimnice). Tyto ochranné protilátky přetrvávají u očkovaných dle typu vakcíny řádově týdny až mnoho let.

http://www.svetkolemnas.info/novinky/zahranicni/1394-mraziva-skutecnost-spanelska-chripka-zroku-1918-byla-zpusobena-ockovanim

Doporučení:

Události v dějinách podle typu katastrofy naleznete v knize Slavné dny 50+2 příběhy, které psaly historii.

Kapitolu Den, kdy vypukla španělská chřipka z cyklu Slavné dny pro základní vzdělávání najdete na http://www.slavne-dny.cz/episode/10001595/den-kdy-vypukla-spanelska-chripka včetně příloh.