Cílem příspěvku je nabídnout příklad dobré praxe práce s Evropským jazykovým portfoliem v zahraničí.
Katolická škola v rakouském Zamsu Katharina Lins Hauptschule je malá soukromá škola v západním Tyrolsku, kterou v současné době navštěvuje asi 110 žákyň. Škola zahrnuje 5.–8. ročník (to zhruba odpovídá 2. stupni základní školy v ČR), přičemž školu navštěvují dívky ve věku 10–14 let. Škola dlouhodobě spolupracuje s pedagogickou fakultou Kirchliche Pädagogische Hochschule Edit Stein.
Na škole je díky přítomnosti cizinců zastoupeno několik jazyků, mezi které mimo jiné patří turečtina, čeština, rumunština, thajština a chorvatština. Mateřské jazyky cizinců jsou v maximální míře využívány v rámci školních aktivit, během nichž se žáci seznamují s jinými jazyky a kulturami. Vyučovanými jazyky je angličtina (4 hodiny týdně ve všech ročnících), němčina (5 nebo 4 hodiny týdně ve všech ročnících) a italština a francouzština (volitelné jazyky). Škola se snaží nabízet moderní cizojazyčnou výuku na vysoké úrovni. Cizí jazyky se na škole vyučují komunikační metodou.
Na škole, kde se používá oficiální verze Evropského jazykového portfolia (dále také EJP) ve všech ročnících, je možné se setkat s ojedinělým a funkčním příkladem práce s Evropským jazykovým portfoliem. Evropské jazykové portfolio je součástí jazykové kultury školy. I proto obdrží prvňáci (žáci 5. ročníku) svá portfolia na slavnostním celoškolním setkání a nikoliv jen ve výuce.
Paní učitelka Rose Öhler používá na škole EJP v hodinách angličtiny již od roku 2004 a je hlavním iniciátorem zavedení EJP na škole. Do práce s EJP se kromě ní zapojuje i všech 7 učitelů ostatních jazyků včetně němčiny, která je hlavním vyučovacím jazykem. Na základě iniciativy učitelky Rose se škola od roku 2008 aktivně účastní projektu Evropského centra pro moderní jazyky ELP in the Whole-School Use (= Evropské jazykové portfolio v kontextu celé školy, dále jen ELP WSU), který se stal významným doplňkem a obohacením práce učitelů a žáků s EJP na škole. Společná práce na projektu si vyžádala nejen intenzivnější komunikaci s rodiči, kdy škola musela rodičům ozřejmit důvody zapojení do projektu, ale i častější spolupráci v učitelském sboru.
Žáci pracují na škole s deskriptory [1] buď individuálně v rámci svého EJP anebo společně, kdy jsou rozvěšeny deskriptory na stěnách ve třídě a pracuje se s nimi v rámci různých aktivit. V prvních ročnících se zpravidla pracuje se školními deskriptory, které sestavují učitelé pro své žáky na míru. V příloze uvedené deskriptory jsou určeny do hodin angličtiny, jsou v mateřském jazyce (němčině) a jsou hlavně uzpůsobeny pro učební materiály, které se používají v hodinách daného ročníku (Příloha 1 - Školní deskriptory 5. ročník).
Na konci 5. ročníku mají žáci příležitost se seznámit s oficiálními deskriptory Evropského jazykového portfolia v rámci tzv. Dne portfolia. Jedná se o společný den celé školy, během nějž jsou prezentovány výsledky žáků z vyšších ročníků a žáci z nižších ročníků mají šanci se seznámit hravým způsobem s oficiálními deskriptory, které je budou doprovázet při učení se cizím jazykům ve vyšších ročnících.
Ještě i v 6. ročníku žáci pracují se školními deskriptory, které jsou ale již formulovány v cílovém cizím jazyce, např. v angličtině, a žáci je vyhodnocují poté, co zrealizují aktivity, které si sami naplánovali. Od 6. ročníku je obecně kladen velký důraz na autonomní učení žáků. Ti se stávají hlavními aktéry procesu učení a jsou těmi, kteří si stanovují cíle, které se následně pokouší hodnotit (Příloha 2 - Školní deskriptory 6. ročník).
Ve vyšších ročnících pak začínají žáci pracovat s oficiálními deskriptory Evropského jazykového portfolia, kdy se pravidelně učí plánovat své učení a konkrétně využívat deskriptory.
Žáci jsou vedeni k tomu, aby se často sebehodnotili na základě deskriptorů. Kritéria sebehodnocení znají předem a jsou stanovena dle věku a dle kognitivní úrovně žáků. Na škole se často používá i vzájemné hodnocení žáků. Formativní hodnocení učitele je obvykle používáno souběžně se sebehodnocením žáka.
Od 5. ročníku se pracuje s částí Sbírka a s dalšími částmi Jazykového životopisu, které jsou nedílnou součástí EJP. Ovšem téma učebních strategií a interkulturní kompetence se zařazuje podle vyspělosti a zájmu žáků daného ročníku. Aktivity na rozvoj interkulturní kompetence se zařazují podle vyučovaného obsahu v hodině. interkulturní kompetence se rozvíjí pomocí vybraných témat v rámci různých projektů, např. festivaly a tradice v různých zemích Evropy a světa. Výsledky projektů se pak prezentují na dni rodičů v prosinci. Škola maximálně využívá potenciálu žáků, pro něž není němčina mateřským jazykem. Jsou aktivně zapojováni do aktivit, v rámci nichž mohou sdílet informace o kultuře a zajímavostech své země.
Jazykový pas, třetí část EJP, je zapojen zpravidla na konci školního roku v každém ročníku a slouží jako informační materiál, např. pro rodiče.
V jednotlivých ročnících učitelé společně s žáky na konci pololetí a školního roku hodnotí a reflektují vlastní práci EJP, a to i často na základě dotazníku (Příloha 3 - Hodnoticí dotazník práce s EJP).
Užitečné odkazy k tématu:
Pozn. Příklad dobré praxe práce s Evropským jazykovým portfoliem vznikl na základě účasti na semináři Evropské jazykové portfolio v kontextu celé školy, který se konal ve dnech 19.–20. 5. 2011 v rakouském Grazu.
[1] Práce s deskriptory představuje nejzásadnější sebehodnoticí činnost v rámci Evropského jazykového portfolia. Deskriptor je popis cizojazyčné znalosti a výkonu na dané referenční úrovni.
Byť je dokument Evropského jazykového portfolia primárně určen pro cizojazyčnou výuku, efektivní práce s ním může pozitivně ovlivnit chod celé školy. Základní škola v Zamsu maximálně využívá potenciálu tohoto významného nástroje pro cizojazyčnou výuku, navazuje na práci s EJP různými projekty a kontinuálně dosahuje v cizojazyčném vzdělávání svých žáků výborných výsledků.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
