Jak je možné rozvíjet sebepoznávání žáků, jejich dovednosti pro poznávání vrstevníků i dospělých, jak rozšiřovat komunikativní dovednosti či předpoklady ke kooperativnímu chování žáků, ke zvládání konfliktů apod.?
Publikací, které přinášejí náměty pro rozvoj sociálních vztahů dětí i dospívajících, je mnoho. Domníváme se však, že je velmi důležité alespoň částečně porozumět ději, procesu, který se odehrává mezi dospělými a dětmi i dětmi navzájem při hrách zaměřených na rozvoj sociálně-psychologických dovedností, porozumět tomu, co z toho plyne pro rozvoj jedince i celou skupinu. Pak se působení na rozvoj sociálních dovedností stává efektivnějším a účinnějším.
Ve hrách se sociálně-psychologickou tematikou jde převážně o učení prožitkem, které je velmi účinné. A proto platí, že je-li použito adekvátně, s ohledem na dítě i skupinu, ve které probíhá, může prospět rozvoji sociálních dovedností žáků i vzájemných vztahů ve školní třídě. Ne-li, všechny jeho intenzivní účinky se obrátí „proti“ rozvoji dovedností dítěte. Např. hrajeme-li se žáky příliš často soupeřivé hry, kdy bez ohledu na vynaložené úsilí stále dva, tři stejní žáci prohrávají, těžko můžeme uvažovat o tom, že se tím „otužují“ do běžného, reálného života. Tito žáci budou spíše otrávení touto činností (v lepším případě), možná dokonce přispíváme ke zvyšování podílu záporné komponenty výkonové motivace či neurotizaci dítěte.
Odbornými i praktickými aktivitami je žádoucí usilovat o záměrné rozvíjení sociálních dovedností dětí od nejútlejšího věku, ale stejně důrazně připomínáme i jejich úskalí. Problematická realizace interakčních her a učení prožitkem je často spojeno s nedostatečnou informovaností dospělých nebo s malou zkušeností při naplňování cílů a samotného průběhu těchto her. Obojí lze získat.
Porozumět psychosociálním dovednostem u sebe, vyzkoušet si experimentovat se svým vlastním chováním a mít zkušenost z učení prožitkem považuji za nezbytný předpoklad dalších výchovných aktivit s cílem rozvoje sociálních dovedností žáků.
Vytvořit základní podmínky pro výchovnou práci se žáky mladšího a staršího školního věku zaměřenou na rozvíjení sociálních dovedností předpokládá mít informace, vědomosti i dovednosti, znát sebe, jednotlivé dítě i skupinu, se kterou pracuji, a prostředí (materiální i emoční), ve kterém se působení děje.
Hry zaměřené speciálně na rozvoj sociálně-psychologických dovedností dětí vyžadují od dospělého (učitele, vychovatele, vedoucího kroužku) poněkud jinou a velmi důkladnou přípravu. Začíná to tím, že je důležité se podrobně s každou hrou seznámit, promyslet její působení a rozvojový cíl, ke kterému ve skupině i u jednotlivce může směřovat. Znamená to, že je vhodné promyslet i úskalí, na která můžeme při hře narazit, a to s ohledem na jednotlivce, skupinu i svůj styl práce, své zkušenosti a dovednosti. Důležité je citlivě pracovat s celkovou atmosférou v konkrétní vrstevnické skupině a rozmyslet si, kdy se sám dospělý hry zúčastní jako hráč a kdy ji bude pouze organizovat nebo koordinovat. Obojí je možné.
Neméně podstatné je důkladně připravit hru organizačně a vzít při tom v úvahu, kolik dětí či žáků je ve skupině, jak dlouho bude asi hra trvat v té podobě, v jaké je připravena. Jde-li o hru ve skupinách, promyslíme i dělení do skupin, které se už může stát organickou součástí hry samotné. O přípravě uvedených pomůcek asi není třeba mluvit (zde jsou vždy uvedeny v popisu jednotlivých her, někdy je vyrozumíme z popisu hry).
Jakákoli hra by si určitě měla zachovávat svou hravost, spontánnost, podněcovat chuť a odvahu hledat nová řešení pro známé i novější úkoly.
... pokračování kapitoly naleznete v přílohách ke stažení.
Materiál byl zdarma poskytnut nakladatelstvím Dr. Josefa Raabe s.r.o. z publikace Pedagogická a psychologická diagnostika.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: