Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Bezpečné cesty do školy – dlouhodobý projekt
Odborný článek

Bezpečné cesty do školy – dlouhodobý projekt

15. 12. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Jarmila Johnová

Anotace

Projekt probíhal či probíhá v různých školách v České republice. Hlavním cílem projektu je zajištění pravidelných cest dětí po městě takovým způsobem, aby při nich nemohly přijít k úrazu.

Úvod

Auta - vymoženost i prokletí průmyslového věku. Osvobozují tím, jak zvyšují mobilitu jednotlivce. Daní za to jsou oběti na životech, na zdraví, dramatické poškozování životního prostředí a snížení bezpečnosti na ulicích. Obavy o žáky, spojené s automobilovým provozem na cestách do školy, pronásledují snad každého rodiče. Málokdo ale ví, že proti tomuto strachu můžeme něco sami dělat. Vůči nebezpečným automobilům nejsme tak bezmocní, jak se zdá. Existuje prověřený způsob jak dopravní nástrahy na cestě do školy vyloučit nebo alespoň výrazně zmenšit. To je obsahem projektů bezpečných cest do školy, jichž se účastní veřejnost, a dokonce i samotní žáci. Po pravdě řečeno, nejde o vynález český, inspirace pochází z Velké Británie, Rakouska či z newyorského Bronxu.

V České republice tento projekt uvedlo do praxe občanské sdružení Pražské matky v Praze, kde po léta úspěšně probíhá ve spolupráci s pražským magistrátem. V loňském školním roce zahájila Nadace Partnerství za finanční podpory společnosti AXA pilotním projektem grantový program bezpečných cest do školy s názvem „Na zelenou". V úvodním kole byly podpořeny čtyři školy, které uskutečňují projekt bezpečných cest. V letošním roce se do prvního otevřeného ročníku grantového programu přihlásilo 39 škol, z nichž Nadace z prostředků AXA podpořilo osm škol.

Projekt bezpečných cest do škol je založen na mapování okolí školy samotnými žáky (ve spolupráci s dospělými). Jde o jakousi bezpečnostní inspekci, při níž bezpečnost neposuzují jen dopravní odborníci, ale i uživatelé komunikací, v tomto případě žáci s rodiči a pedagogy či další občané, kteří využívají svých zkušeností se silničním provozem v daném místě.

Projekt ve zkratce probíhá tak, že žáci nejprve individuálně zaznamenávají do mapek cestu, kudy chodí do školy, označují místa, kde se necítí bezpečně, a v legendě vysvětlují, proč tomu tak je. Z individuálních mapek se pak ve škole složí mapy třídní, které se nakonec shrnou do jediné školní mapy, ta se pak stává podkladem pro dopravního odborníka, jenž zpracuje dopravní studii, v níž navrhne řešení dopravní situace. Studii, na níž se shodne pracovní skupina (složená ze zástupců školy, žáků, veřejné správy, majitele komunikací, policie a případně i dalších), pak škola odevzdá obci a majiteli komunikace k realizaci.

Cíle a metoda projektu Bezpečné cesty do školy

Cíle projektu

  • zvýšení dopravní bezpečnosti žáků, kteří cestují do školy pěšky nebo jezdí na kole
  • podpora chůze a cyklistiky jako zdravé a udržitelné dopravy, šetrné k životnímu prostředí
  • změna dopravních návyků žáků i jejich rodin (aby více chodili pěšky a jezdili na kole či alespoň využívali MHD)
  • zlepšení životního prostředí v okolí školy (méně aut)
  • aktivní dopravní výchova (žáci se prakticky a aktivně obeznámí se základními problémy bezpečnosti a s možnými řešeními, jsou vedeni k odpovědnějšímu přístupu v roli chodce, cyklisty i budoucího řidiče a občana vůbec)
  • podnícení zájmu o věci veřejné
  • spolupráce školy, žáků a rodičů s veřejnou správou

Metoda projektu

Hlavní metodou je dotazníkové šetření spojené s mapováním. Žáci s pomocí pedagogů a rodičů odpovídají například na tyto otázky:

  • Kudy chodíš/jezdíš na kole do školy?
  • Kde se necítíš bezpečně a proč?
  • Jak se dopravuješ do školy?
  • Jak by ses chtěl dopravovat do školy a proč to nelze?

Kromě těchto dotazníků pracují s mapkami okolí školy jak doma s rodiči, tak ve škole s učiteli a rovněž v terénu, který fyzicky projdou.

Dílčí cíle - výstupy projektu

  • školní mapa nebezpečných míst
  • přehled dopravního chování žáků (na základě dotazníku)
  • výchozí bod pro uskutečňování dlouholeté strategie dopravy žáků, tzv. školní plány mobility (strategie, jejímž cílem je to, aby se více žáků i pedagogů dopravovalo do školy pěšky, na kole či MHD)
  • dopravně inženýrská studie (zpracovaná dopravním odborníkem, s návrhy na úpravu komunikací)
  • zveřejnění výsledků na internetu a v dalších médiích
  • úprava komunikací takovým způsobem, aby vyhovovaly požadavkům žáků na bezpečnost (stavební úpravy v delším časovém horizontu 2 - 3 let)
Průběh projektu

Přípravná fáze

  • ustavení pracovní skupiny ze zástupců obce, rodičů, žáků, odboru dopravy, majitele komunikací, dopravního inspektora a stanovení harmonogramu projektu (školy tak průběžně komunikují s rodiči, úřady, dopravními odborníky, policisty a místními politiky; zapojují se tím do veřejného života v obci a kraji, což se jim hodí i v jiných než dopravních oblastech)
  • příprava mapek okolí školy (mapu lze stáhnout jednoduše z internetu a nakopírovat pro všechny žáky)
  • úvodní setkání - vedoucí projektu (může být z řad rodičů, pedagogů či zástupců žákovského parlamentu) seznámí rodiče, starší žáky a širší veřejnost se smyslem a cíly projektu, ukáže principy a možnosti zklidňování dopravy a rozdá mapky (do každé rodiny jedna mapka)

Mapování

Menší žáci doma odpovídají s pomocí rodičů na otázky a vyznačují na mapě místa, kde se necítí bezpečně, očíslují je a v legendě k číslům vysvětlí či popíší problém a případně navrhnou jeho řešení. Starší žáci mohou pracovat s mapkami rovnou ve škole s učiteli.

Žáci přinesou vyplněné mapky, resp. dotazníky, do školy a s učitelem (např. zeměpisu, občanské nauky, v rámci dopravní výchovy atp.) shrnou mapky do jediné třídní mapy. O svých problémech přitom diskutují a zakreslují „svá" místa i trasy do mapy, např. na interaktivní tabuli. Dobře poslouží i větší papírová mapa.

Práce žáků
1. Práce žáků

Výsledkem je pak mapa s očíslovanými rizikovými místy a legendou, kde je uvedena i četnost, tj. kolikrát byl problém na daném místě zmiňován. Podobně se z třídních map získá školní mapa s nebezpečnými místy i s přehledem o hlavních trasách a také o tom, kolik žáků se dopravuje do školy pěšky, na kole, veřejnou dopravou a autem a jak by se v ideálním případě chtěly dopravovat.

Mapa rizikových míst - viz příloha

Zpracování dopravní studie

Školní mapu žáci za účasti pracovní skupiny i za účasti médií veřejně prezentují na zasedání, kam jsou pozváni i zástupci samosprávy (např. starosta, radní z Kraje) a předají ji dopravnímu odborníkovi, který zpracuje dopravní studii. Tato studie pak obsahuje návrhy řešení dopravní situace v místech, která byla vytipována žáky.

Mapa projektu - viz příloha

Pracovní skupina se nad konceptem dopravní studie schází i poté, co došlo k předání školních map dopravnímu odborníkovi, a to do té doby, dokud nedojde ke společnému závěru. Je třeba získat souhlas zástupců úřadů odpovědných za bezpečnost provozu i zástupce samosprávy obce/města. Žáci pak slavnostně za účasti novinářů předají finální podobu studie obci/městu, příslušnému odboru dopravy, majiteli komunikace a dopravnímu inspektorovi.

V další fázi je pak na škole, aby dále sledovala osud svých návrhů a „tlačila" na přijetí rozhodnutí a vyčlenění/nalezení prostředků (třeba z rozpočtu kraje na dopravu, obce, města), které úpravy komunikací umožní. I v této fázi je dobré a žádoucí zapojit žáky, aby skrze zástupce místních politiků ve své pracovní skupině sledovali, jak pro ně místní politici a úřady pracují.

Konečným a ideálním cílem pro školu i obec je realizace navržených úprav na silnicích. Výsledkem jsou komunikace, které vyhovují potřebám žáků, ale i všem ostatním chodcům v dané lokalitě, což ve svém důsledku zvyšuje dopravní bezpečnost. Dalším efektem úprav je i skutečnost, že se rodiče tolik nebojí posílat žáky do školy samostatně pěšky, případně na kole. To má vliv na snížení počtu automobilů ve frekventovaných dobách začátku a konce vyučování, kdy rodiče většinou odváží své ratolesti do školy. Žáci, kteří se samostatněji pohybují, mohou také lépe získávat vlastní zkušenosti s bezpečností silničního provozu a pohyb zlepšuje jejich fyzickou kondici (jak mimo jiné ukazují studie i akademické výsledky ve škole).

Zpracováním školní mapy získají školy nejen přehled o nejnebezpečnějších místech ve svém okolí, ale v dotaznících mohou zjišťovat, jak se žáci do školy dopravují, a mohou se dlouhodobě snažit o to, aby více žáků do školy chodilo pěšky nebo jezdilo na kole.

Závěr

Projekt je organizačně náročnější, ale pro žáky i pedagogy je výbornou příležitostí, jak navázat kontakt s úřady a politiky (což se hodí i pro jiné oblasti školních aktivit) a pečovat o veřejné prostory (v tomto případě silnice, náměstí atp.) tak, aby vyhovovaly nejohroženějším účastníkům silničního provozu (žákům coby chodcům či cyklistům, vozíčkářům, starším spoluobčanům) a nejen automobilistům a plnily i jiné než dopravní funkce. Projekt lze uskutečňovat na všech typech škol a zařízení, do nichž žáci docházejí v rámci nejrůznějších předmětů od zeměpisu přes občanskou nauku až po tělesnou výchovu. Mění se jen stupeň zapojení žáků podle jejich stáří a vyspělosti.

Projekt lze uskutečnit od mapování aktuální situace až po zpracování studie za necelý školní rok. Realizace návrhů ale může zabrat několik měsíců až několik let, pakliže jde o stavební úpravy. Vyžaduje finanční podporu zejména pro zpracování dopravní studie (částka se pohybuje min. od 30 000 do 50 000 Kč). Škola o ni může žádat v grantové soutěži s názvem „Na zelenou", kterou vypisuje Nadace Partnerství.

V Praze uskutečňuje projekty se školami o. s. Pražské matky ve spolupráci s Magistrátem, lze se obrátit i na kraj či město, které disponuje větším rozpočtem na dopravu či nejlépe na BESIP.

Školní iniciativa a finance, hlavní úskalí projektu

Ukazuje se, že projekt stojí a padá s iniciativou vedení školy a s její ochotou zabývat se problematikou spojenou s dopravní bezpečností žáků. Školy, které jsou v tomto směru iniciativní, většinou s žáky umí pracovat tak, že umožňují samostatnost úsudku. Dále platí, že čím více lidí se mapování zúčastní, tím lepší je konečná mapa a následně dopravní studie. Projekt klade nároky na učitele pracovat s žáky nad rámec základních učebních povinností a rovněž se ukazuje, že škola, která umí zpracovat školní mapu nebezpečných míst, dokáže efektivně komunikovat s úřady, a založit tak fungující pracovní skupinu.

Potřeba podpory ministerstva dopravy a výhled projektu

Protože nejužším profilem projektu zůstává financování úpravy komunikací, Nadace Partnerství ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst a občanským sdružením Pražské matky se snaží do procesu zabezpečování školních cest zapojit i Ministerstvo dopravy a školství, jako je tomu i jinde v zahraničí. Snahou je vytvoření fondu, z něhož by mohla být realizace navrhovaných úprav financována. Každá škola by tak nakonec měla mít možnost získat grant na zvýšení dopravní bezpečnosti a na podporu udržitelné dopravy, pokud o to projeví zájem.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
4.92 MB
PDF
Dotazník
pdf
451.17 kB
PDF
Mapa projektu
pdf
123.05 kB
PDF
Mapa rizikových míst
pdf
125.98 kB
PDF
Prezentace projektu
pdf
41.02 kB
PDF
Souhrn problematických míst

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jarmila Johnová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Vztah člověka k prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Učebna v přírodě, Vycházka do přírodního prostředí