Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Evaluace podle skotských indikátorů kval...

Ikona teoreticky

Evaluace podle skotských indikátorů kvality

Ikona odbornost
Autor: VÚP Praha
Anotace: Příklad dobré praxe popisuje provádění a zpracování vlastního hodnocení školy s využitím indikátorů kvality školy. Byly vypracovány na základě indikátorů kvality používanými skotskou školní inspekcí s přihlédnutím ke specifikám českého školství a požadavkům církevního školství.
Téma příspěvku:Autoevaluace školy
Klíčová slova: pdpg

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Cyrilometodějské gymnázium, Prostějov
Realizátor: Jaroslav Fidrmuc
Konzultant VÚP: Lucie Procházková

Příklad dobré praxe popisuje provádění a zpracování vlastního hodnocení školy s využitím indikátorů kvality školy realizované v Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově. Byly vypracovány na základě indikátorů kvality používanými skotskou školní inspekcí s přihlédnutím ke specifikám českého školství a požadavkům církevního školství, neboť zřizovatelem Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově je Arcibiskupství olomoucké. Uváděný příklad vlastního hodnocení školy je využitelný ve všech základních i středních školách, k uváděným indikátorům je možné další doplňovat, či jiné vypouštět podle zaměření a priorit školy. Příklad dobré praxe obsahuje dotazník pedagogům školy vypracovaný na základě indikátorů kvality, anketu a další materiály. Časová náročnost zpracování autoevaluační zprávy školy při zavedení navrhovaného systému vlastního hodnocení školy představuje dva pracovní dny.

Kontext

Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově je jednotřídní osmileté gymnázium, jehož zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké. V regionu, kde před rokem 1989 působilo jediné gymnázium, jich je v současné době pět. Pokud chce škola uspět se svou vzdělávací nabídkou, musí odpovídat vzdělávacím požadavkům současné společnosti. K naplnění tohoto cíle je nutnou podmínkou mimo jiné i sebereflexe. Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově provádí vlastní hodnocení již osmým rokem, přičemž způsob zpracování vlastního hodnocení se postupně vyvíjí v závislosti na vlastních i přejatých zkušenostech a platné legislativě. Vlastní hodnocení se stalo samozřejmou součástí práce školy pro žáky, rodiče žáků i pedagogy. Z analýzy vlastního hodnocení školy vycházejí aktuální úkoly dalšího školního roku. Jde tedy o jeden z velmi silných nástrojů pro dynamický rozvoj a postupnou proměnu školy.

Východiska
  1. Povinnost provádět vlastní hodnocení stanoví § 2 zákona č. 561/2004 (školský zákon) a upřesňuje § 8, 9 vyhlášky MŠMT č. 15/2005 (která uvádí náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy).
  2. Stanovení způsobu provádění vlastního hodnocení školy je povinnou součástí školních vzdělávacích programů.
  3. Základní podmínkou pro provádění pravidelného hodnocení školy je nasazení se pro školu a rozvoj jejím vedením. Upřímná snaha vedení o zdokonalení práce školy i činnosti každého vedoucího pracovníka je nutnou podmínkou k získání pedagogického sboru pro myšlenku vlastního hodnocení a soustavného a systematického zkvalitňování práce.
  4. Vlastní hodnocení školy je zaměřené na budoucnost. Hodnotíme to, co bylo, abychom stanovili to, co bude.
  5. Vlastní hodnocení školy nemá smysl provádět formálně. Pravdivé pojmenování n/tabledostatků školy, práce vedení školy i dalších pracovníků je nutnou podmínkou skutečné změny. Vyžaduje často odvahu čelit nepochopení kolegů i skutečnosti, že otevřené a pravdivé vlastní hodnocení školy informuje zřizovatele školy a kontrolní orgány o nedostatcích organizace. Kvalifikovaný zřizovatel i kontrolní orgán však jistě ocení otevřenost vlastního hodnocení školy jako cestu k překonání nedostatků a k rozvoji školy. Pokud zřizovatel či kontrolní orgán není schopen tohoto postoje, je třeba podniknout další kroky ze strany vedení školy.
  6. Proces vlastního hodnocení školy nesmí časově dále zatížit již tak přetížený pedagogický sbor. Pro provádění evaluace dotazníkovým šetřením se osvědčil dotazník, ve kterém pedagog zaškrtává odpovědi, ale má také možnost doplnit označenou odpověď vlastním vyjádřením.
  7. Proces vlastního hodnocení školy nesmí nadměrně zatížit ani vedení, pro které je informace o situaci školy pouze jedním z pramenů informací při rozhodování o optimálních opatřeních a dalším směřování rozvoje školy. Proto je vhodné ke zpracování dotazníků využít v maximální míře IT.
  8. Jedním z požadavků na vlastní hodnocení školy je jeho objektivita. Zvláště při poukázání na určité nedostatky v práci školy jsou nutné kvalitní objektivní podklady pro omezení vzájemného nepochopení mezi pracovníky a předcházení konfliktům. Pro zajištění co největší míry objektivity je vhodné posuzovanou skutečnost zkoumat několika různými evaluačními nástroji.
  9. Metodu provádění vlastního hodnocení školy je třeba stále rozvíjet tak, aby vlastní hodnocení školy bylo co nejefektivnější, tj. s minimálním vynaložením času poskytlo co nejobjektivnější a nejpřesnější informace o situaci, v jaké se organizace nachází.
  10. Aby se sebereflexe vlastní práce stala samozřejmou součástí pracovních návyků, je třeba ji provádět nejen na úrovni školy, ale také jako:
    • vlastní hodnocení žáka,
    • vlastní hodnocení pracovníka školy.
    Podmínkou efektivního zavedení vlastního hodnocení na obou těchto úrovních je navození atmosféry neustálého osobnostního rozvoje všech členů školního společenství.
  11. Hodnotit je třeba nejen naplňování cílů školy, ale také správnost a aktuálnost vlastních cílů.
Cíle

Cílem vlastního hodnocení školy při hodnocení dlouhodobých cílů školy jsou jednoznačné odpovědi na otázky:

  • „Jaké jsou naše cíle?“ (zjištěné skutečnosti – připomenutí cílů)
  • „Odpovídají naše cíle trendům doby (potřeba třídit kvantum informací a vytvářet z nich poznání, orientaci ve světě a znovunalezení smyslu bytí, uplatnit se v globalizovaném pracovním trhu, potřeba stálého vzdělávání a flexibility, nutnost čelit ohrožení existence tradiční rodiny a osamění ve světě, který hrozí odcizením, nutnost zajistit trvalý rozvoj společnosti a efektivně chránit životní prostředí, nutnost vysokého výkonu a spolupráce a další), požadavkům místa, zadání zřizovatele?“ (hodnocení zjištěné skutečnosti)
  • „Jak to víme?“ (metody evaluace)
  • „Co budeme dělat?“ (opatření – revize cílů)

Cílem vlastního hodnocení školy při hodnocení naplňování cílů školy jsou jednoznačné odpovědi na otázky:

  • „Jak si vedeme?“ (zjištěné skutečnosti)
  • „Jak to víme?“ (metody evaluace)
  • „Naplňuje zjištěná skutečnost naše cíle?“ (porovnání zjištěné skutečnosti s cíli, které jsme formulovali v ŠVP)
  • „Co budeme dělat?“ (opatření)

Výstupem z vlastního hodnocení školy pak jsou revidované dlouhodobé a střednědobé cíle školy a konkrétní úkoly pro příští školní rok se stanovením termínů a zodpovědnosti za jejich splnění.

Realizace – postup a metody

Když škola v roce 1998 začínala s vlastním hodnocením školy, vnímala potřebu provést především celkovou evaluaci, ze které by vyplynulo, na které oblasti je třeba se zaměřit detailněji. V roce 2005 se vedení školy seznámilo v rámci seminářů pro koordinátory ŠVP se skotskými indikátory kvality, které se pro školu staly vítaným pomocníkem pro sestavení struktury evaluační zprávy školy. Důvody pro využití skotských indikátorů kvality byly mj.:

  • komplexnost, strukturovanost, přehlednost,
  • možnost snadné úpravy na prostředí naší školy.

Nevýhody spočívaly v těchto oblastech:

  • absence upřesnění pojmů, které jsou i v odborné literatuře používány v různých nuancích (např. kurikulum),
  • příliš stručné vyjádření konkrétních ukazatelů a z toho vyplývající neurčitost hodnoceného předmětu („Hodnocení žáků jako součást vyučování – úsudky v průběhu vyučování“),
  • absence detailní znalosti prostředí skotských škol a z toho vyplývající nejistota přesného pochopení konkrétního indikátoru („Efektivita sboru a jeho zařazení – propojování s personálem pro podporu žáků“),
  • skotské indikátory obsahují ukazatele kvality, které v českém školství dosud nemají tradici a nejsou zavedeny, třebaže jsou podnětné („Sledování pokroku a výsledku žáků – profily pokroku a rozvoje žáků“),
  • absence indikátorů kvality, které považujeme za důležité („Zaměření kurikula – shoda kurikula s posláním a vizí školy“).

Předkládaná struktura evaluační zprávy vypracovaná na základě skotských indikátorů kvality nebyla otázkou jednorázové úpravy. Strukturu první verze evaluace a na jejím základě vypracované evaluační zprávy zpracovalo vedení školy. Na základě připomínek pedagogů a vyhodnocení kladů i záporů provedené evaluace bylo třeba vlastní evaluaci a evaluační zprávu dále upravovat. Předkládanou evaluaci a dotazníky nelze považovat za konečnou verzi, spíše za materiál, který je připraven k dalším úpravám podle aktuálních potřeb školy. Ze strany pedagogů byly struktura evaluace a použité evaluační nástroje přijaty převážně kladně, a to z těchto důvodů:

  • použité nástroje evaluace dávají každému pedagogovi příležitost vyjádřit se k mnoha základním problémům školy včetně vedení školy,
  • uvedený způsob evaluace neklade příliš velké nároky na čas a práci pedagogů, kteří jsou již tak přetíženi,
  • závěry evaluace jsou použity k formulování krátkodobých a střednědobých cílů práce školy a bezprostředně se promítají do práce školy.

Předmět evaluace je do jisté míry stanoven § 8 odst. 2 vyhlášky MŠMT č. 15/2005, který stanovuje hlavní oblasti vlastního hodnocení školy. Pro naplňování uvedených cílů vlastního hodnocení školy s využitím materiálů skotské školní inspekce upravila škola předmět hodnocení do těchto oddílů:

  • kurikulum školy (celkový program školy tvořený všemi aktivitami školy),
  • výsledky školy,
  • procesy učení a vyučování používané ve škole,
  • podpora žákům,
  • klima a kultura školy (étos),
  • zdroje, podmínky školy pro vzdělávání,
  • řízení, vedení a zabezpečování kvality.

Pro každý oddíl hodnocení školy byly stanoveny tyto indikátory kvality:

1. Kurikulum školy (komplexní program školy tvořený všemi aktivitami školy)

Poznámka:
Do kurikula školy jsou zahrnuty veškeré aktivity školy, které tvoří především:

  1. Výuka povinných, volitelných i nepovinných předmětů.
  2. Školní klub a středisko volného času mládeže, které při škole pracují.
  3. Činnost Informačního centra mládeže, které při škole působí.
  4. Program osobnostního rozvoje „Doopravdy" formou kurzů s převahou zážitkové pedagogiky.
  5. Program Exkurze, zahraniční výměnné pobyty a studijní zájezdy.
  6. Spolupráce s rodiči.
  7. Spolupráce s dalšími partnery školy.

1.1 Zaměření kurikula
1.1.1 Shoda kurikula s posláním a vizí školy
1.1.2 Shoda kurikula školy se současnou vzdělávací potřebou společnosti

1.2 Struktura aktivit určená všem žákům školy bez ohledu na navštěvovaný ročník
1.2.1 Šíře a vyváženost aktivit
1.2.2 Smysluplnost aktivit a míra, do jaké naplňují poslání školy
1.2.3 Propojenost a prostupnost aktivit navzájem
1.2.4 Časové rozvržení aktivit a možnost volby žákem

1.3 Struktura aktivit určená žákům určitého ročníku
1.3.1 Šíře a vyváženost aktivit
1.3.2 Propojenost a návaznost aktivit
1.3.3 Smysluplnost aktivit a jejich propojení s posláním školy
1.3.4 Podpora a poradenství pedagogům, kteří aktivity realizují

2. Výsledky školy

2.1 Výsledky vzdělávání
2.1.1 Úroveň chování žáků školy
2.1.2 Pokrok v chování žáků školy

Poznámka:
Narozdíl od skotského systému v oblasti výsledků rozlišuje škola jednak situaci - úroveň chování žáků či v dalším úroveň dosahování určité kompetence, a pak trend, tj. zda škola v této oblasti dosahuje pozitivních změn.

2.2 Výsledky v oblasti rozvoje klíčových kompetencí žáků
2.2.1 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence existenciální
2.2.2 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence osobnostní
2.2.3 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence sociální
2.2.4 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence občanské
2.2.5 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence k učení a kritickému myšlení
2.2.6 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence k řešení problémů
2.2.7 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence komunikační
2.2.8 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence pracovní
2.2.9 Výsledky a pokrok žáků v oblasti rozvoje kompetence k podnikavosti
2.2.10 Výsledky a pokrok žáků v oblasti environmentální výchovy
2.2.11 Výsledky a pokrok žáků v oblasti mediální výchovy
2.2.12 Výsledky a pokrok žáků v oblasti náboženské výchovy

Poznámka:
V této oblasti se škola zaměřuje na vnímání úrovně a pokroku dosahování stanovených kompetencí a průřezových témat ŠVP. Na rozdíl od RVP pro základní vzdělávání a pro gymnázia byly vzhledem k vizi školy v ŠVP formulovány kompetence žáků takto:

  1. Doplněna byla kompetence existenciální:
    Kompetence existenciální - absolvent si je vědom problematičnosti lidské existence a umí objevovat smysl svého života i každé své činnosti. Život přijímá jako výzvu osobnostní, sociální, lokální i historickou, kterou svým životem naplňuje. Na základě poznání svých reálných možností, osvojených vědomostí a dovedností, přijatých hodnot, vytvořených postojů a návyků volí svoji další životní dráhu a profesní uplatnění ve společnosti tak, že žije vlastní jedinečný život, kterým naplňuje své poslání.
  2. Kompetence sociální a personální byla rozdělenaí na dvě samostatné kompetence.
  3. Kompetence k učení byla rozšířena na kompetenci k učení a kritickému myšlení.

Vzhledem k tomu, že se jedná o církevní školu, bylo doplněno i průřezové téma „náboženská výchova", ve které jde především o rozvíjení spirituální inteligence uplatnění základů křesťanské kultury ve všech oblastech vzdělávání.

3. Procesy učení a vyučování používané ve škole

3.1 Plánování výuky
3.1.1 Učební plán (úplnost pokrytí vzdělávacích potřeb, vzájemná propojenost vzdělávacích oblastí)
3.1.2 Osnovy (úroveň a provázanost)
3.1.3 Tematické plány (kvalita, konkrétnost, dodržování přijatého tematického plánu)

Poznámka:
Oproti skotským indikátorům kvality byly doplněny základní prvky plánování vyučovacího procesu charakteristické pro českou školu.

3.2 Vyučovací proces
3.2.1 Výchovně vzdělávací strategie, formy a metody výuky
3.2.2 Interakce mezi učitelem a žákem
3.2.3 Výuka náboženství, etiky
3.2.4 Webové stránky vašich předmětů (využitelnost pro domácí studium a samostatnou práci žáků)

Poznámka:

  1. Na gymnáziu se vyučuje povinně náboženství a etika.
  2. Standardem se stávají webové stránky jednotlivých předmětů.
  3. Oproti skotským indikátorům kvality byl vynechán ukazatel „zřetelnost a smysluplnost kladených otázek", který škola považuje za indikátor vhodný pro záznam vedoucího pracovníka při hospitační činnosti.

3.3 Prožitky a zkušenosti žáků při učení
3.3.1 Motivace žáků, smysl výuky pro žáky
3.3.2 Tempo učení
3.3.3 Objem učiva
3.3.4 Osobní zodpovědnost žáků za učení, cílevědomost žáků, aktivní zapojení v procesu učení
3.3.5 Týmová práce, spolupráce žáků při výuce, podpora žáků navzájem

Poznámka:
Mezi indikátory kvality byl zařazen navíc oproti skotské analogii „objem učiva". Nadměrný objem učiva, který brání hlubšímu pochopení probírané látky, je častý problém, na který upozorňují naši pedagogové. Škola proto zahájila program odbourávání nadbytečných informací v základních kurzech a jejich vypuštění či přesun do seminářů připravujících žáky ke studiu na zvoleném typu VŠ.

3.4 Uspokojování potřeb žáků
3.4.1 Vhodnost výběru úkolů, aktivit a zdrojů
3.4.2 Identifikace různých vzdělávacích potřeb žáků
3.4.3 Zabezpečení vzdělávání mimořádně nadaných žáků (formou individuální práce, samostatných úkolů, kroužků, účasti na soutěžích atd.)
3.4.4 Zabezpečení vzdělávání zdravotně a sociálně handicapovaných žáků

Poznámka:
Gymnázium je určeno pro nadané žáky. V bodě 3.4.3 je vyhodnocována míra péče věnovaná mimořádně nadaným žákům. Péče o mimořádně nadané žáky je často deklarována, evaluací byla zjištěna její nedostatečnost.

3.5 Hodnocení žáků
3.5.1 Hodnocení chování (úplnost informace, efektivita)
3.5.2 Metody hodnocení žáků v předmětech (úplnost informace, efektivita)
3.5.3 Sebehodnocení žáka (realizace, efektivita)
3.5.4 Záznam hodnocení žáků v předmětech
3.5.5 Slovní hodnocení žáka v průběhu vyučování
3.5.6 Využívání informací o hodnocení

Poznámka:

  1. Naučit žáky sebehodnocení jako efektivní zpětné vazbě, která podporuje motivaci žáků k osobnostnímu růstu, považuje škola za významný cíl vzdělávání.
  2. Ve škole jsou hodnoceny pouze body, které jsou na konci klasifikačního období převáděny na známku podle klíče, jenž je společný všem předmětům. K vysvědčení na předepsaném formuláři přidává škola vlastní vysvědčení, kde uvádí, kolik procent bodů žák za klasifikační období získal z maxima bodů, které mohl dosáhnout.
  3. Chování i na vysvědčení hodnotí škola všem žákům pouze slovně.

3.6 Podávání informací o pokroku žáka
3.6.1 Systém a úplnost podávání informací o výsledcích a pokroku žáka samotnému žákovi
3.6.2 Systém a úplnost podávání informací o výsledcích a pokroku žáka rodičům
3.6.3 Vnímavost školy k názorům rodičů a dotazům na pokrok jejich dětí

Poznámka:
Důležitým motivačním prvkem k cílevědomému úsilí o vlastní rozvoj je podávání informací samotnému žákovi o jeho výsledcích a dosaženém pokroku.

3.7 Aktivity doplňující výuku
3.7.1 Kurzy osobnostního rozvoje (efektivita, frekvence)
3.7.2 Duchovní obnovy (efektivita, frekvence)
3.7.3 Návštěva kulturních vystoupení (efektivita, frekvence)
3.7.4 Exkurze a studijní zájezdy (efektivita, frekvence)
3.7.5 Zahraniční výměnné pobyty (efektivita, frekvence)
3.7.6 Školní klub a SVČ Oáza, Sportovní klub (efektivita)
3.7.7 ICM, školní knihovna a studovna (efektivita)

Poznámka:
Jednou z charakteristik CMG je rozšíření běžného kurikula školy o další aktivity. Cílem evaluace je vyhodnotit jejich přínos v naplňování cílů školy.

4. Podpora žákům

4.1 Péče o základní potřeby žáků
4.1.1 Zabezpečení základních fyzických potřeb (pitný režim, stravování, ochrana před úrazy)
4.1.2 Podpora pocitu bezpečí a přijetí žáka ze strany učitelů i spolužáků - ochrana žáků před šikanou a ponižováním
4.1.3 Podpora vědomí, že pro každého učitele je důležitý každý žák, že je pro každého učitele důležité, co žák prožívá, cítí a co si myslí
4.1.4 Podpora sebeúcty a sebedůvěry žáků ve vlastní schopnosti a možnosti
4.1.5 Podpora samostatnosti a zodpovědnosti žáka
4.1.6 Studentská rada (efektivita)

4.2 Poradenství ve výběru zaměření studia v rámci školy a k výběru pomaturitního studia
4.2.1 Poradenství pro výběr volitelných předmětů, nepovinných předmětů, zájmových útvarů vzhledem k profesní orientaci
4.2.2 Poradenství pro výběr pomaturitního studia (efektivita, úplnost)
4.2.3 Přesnost a relevance poskytnutých informací a rad
4.2.4 Poradna pro osobnostní rozvoj žáka, schránka důvěry (efektivita)

Poznámka:

  1. Na CMG je zavedena webová poradna pro osobnostní rozvoj.
  2. Oproti skotským indikátorům kvality byl vynechán ukazatel „rozsah, v jakém je poradenství založeno na náležité konzultaci". Pojem „náležitá konzultace" se škole jevil jako příliš neurčitý.

4.3 Sledování pokroku a výsledků žáků
4.3.1 Systém pro předávání informací o pokroku žáka v rámci školy
4.3.2 Využívání informací o pokroku žáka k další individuální práci se žákem
4.3.3 Zavedení a úroveň dokumentace pokroku a rozvoje žáka (portfolia žáka a další)

4.4 Podpora v učení
4.4.1 Programy školy na podporu učení žáků (existence, efektivita)
4.4.2 Podpora rozvoje talentu žáka v rámci výuky (existence, efektivita)

4.5 Mechanismy začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
4.5.1 Mechanismy školy pro začleňování žáků mimořádně nadaných do výuky
4.5.2 Mechanismy školy pro začleňování žáků sociálně a zdravotně znevýhodněných do výuky
4.5.3 Mechanismy školy pro začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do společenství třídy (existence, efektivita)

4.6 Kontakty s dalšími organizacemi pro podporu žáků
4.6.1 Kontakty s odbornými pracovišti (PPP, psycholog apod.)
4.6.2 Kontakty s jinými školami
4.6.3 Kontakty s církevními organizacemi
4.6.4 Kontakty s VŠ
4.6.5 Kontakty s vědeckými ústavy
4.6.6 Další kontakty

Poznámka:

  1. Oproti skotským indikátorům kvality byly doplněny indikátory charakteristické pro CMG.
  2. Oproti skotským indikátorům kvality byly vynechány indikátory, které jsou v současné době pro CMG irelevantní (kontakt s dobrovolnickými organizacemi). Kontakt se zaměstnavateli byl nahrazen „kontakt s VŠ" - VŠ jsou hlavními odběrateli absolventů gymnázia.

5. Klima a kultura školy (étos)

5.1 Klima a vztahy
5.1.1 Pocit sounáležitosti a hrdosti na školu u zaměstnanců
5.1.2 Ochota a skutečné nasazení zaměstnanců pro službu ve škole
5.1.3 Úroveň vztahů mezi zaměstnanci (vzájemné přijetí, otevřenost, pravdivost, podpora, důvěra založená na schopnostech, zájmu a charakteru)
5.1.4 Pocit sounáležitosti a hrdosti na školu u žáků, jejich ochota k nasazení se pro školu nad rámec povinností
5.1.5 Úroveň vztahů mezi žáky (vzájemné partnerství, otevřenost, pravdivost, podpora)
5.1.6 Úroveň vztahů mezi žáky a zaměstnanci (vztah kolegiality a partnerství, vzájemné přijetí, otevřenost, pravdivost, podpora, laskavost)
5.1.7 Úroveň chování a vědomé kázně žáků

5.2 Očekávání pozitivních výsledků a podpora výkonu
5.2.1 Očekávání pozitivních výsledků a podpora výkonu žáků ze strany učitelů, podpora nasazení žáků učiteli
5.2.2 Očekávání pozitivních výsledků a podpora výkonu žáků ze strany ostatních žáků (učit se je normální, usilovat o něco je normální, chtít být dobrý a lepší je normální)

5.3 Prostor pro náboženskou víru na škole
5.3.1 Podpora osobní víry mezi zaměstnanci
5.3.2 Podpora osobní víry žáků ze strany zaměstnanců
5.3.3 Podpora osobní víry mezi žáky

Poznámka:
Jako církevní škola podporuje CGM rozvoj spirituální inteligence jako nedílné součásti osobnosti člověka. Je důležité, aby každý zaměstnanec i žák školy cítil svobodu a podporu rozvoje vlastní osobnosti i v této oblasti. Je nepřijatelné v oblasti víry vytvářet jakýkoli tlak, ale je také nepřijatelné, aby kterýkoli člen školního společenství se cítil pro svoji víru diskriminován. Víra je otázkou osobní volby každého člověka.

5.4 Spravedlnost a poctivost
5.4.1 Smysl pro spravedlnost a poctivost na škole (hodnocení žáků, řešení problémů se žáky)
5.4.2 Zajišťování rovných příležitostí všem žákům

5.5 Partnerství s rodiči, zřizovatelem školy, radou školy, školskými orgány a místní komunitou
5.5.1 Vybudované procedury komunikace s rodiči a jejich úroveň
5.5.2 Kvalita a úplnost informací rodičům ze strany školy
5.5.3 Vnímání školy rodiči a jejich podpora škole
5.5.4 Podpora rodičů v tom, aby se angažovali v učení dítěte (vzdělávání rodičů v oblasti výchovy a vzdělávání dítěte ze strany školy aj.)
5.5.5 Spolupráce školy se zřizovatelem a radou ŠPO (kvalita, efektivita)
5.5.6 Spolupráce školy se školskou radou (kvalita, efektivita)
5.5.7 Spolupráce školy se školskou správou (kvalita, efektivita)
5.5.8 Spolupráce školy s městem (kvalita, efektivita)
5.5.9 Role školy v místní komunitě

Poznámka:
Ad 5.5.3: Vnímání školy rodiči a jejich podpora škole. V tomto indikátoru škola hodnotí, do jaké míry se jí podařilo sjednotit s rodiči cíle vzdělávání. Teprve tehdy, jestliže škola a rodina mají blízké cíle vzdělávání a vystupují vzhledem k žákům ve vzájemné podpoře, může být působení rodiny i školy efektivní.

6. Zdroje, podmínky školy pro vzdělávání

6.1 Prostory školy a vybavenost
6.1.1 Prostory školy a jejich využití
6.1.2 Vybavenost školy IT
6.1.3 Vybavenost školy dalšími pomůckami
6.1.4 Opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví ve školních prostorách

6.2 Zajišťování, organizace a využívání zdrojů
6.2.1 Dostatek finančních prostředků pro zajištění chodu a rozvoje školy
6.2.2 Dodržení rozpočtu školy
6.2.3 Efektivita rozdělení finančních prostředků (mzdy, provoz, vzdělávání zaměstnanců, podpora žákům (odměny, kurzy, zahraniční výměny apod.), nákup učebních pomůcek, modernizace školy, marketing)
6.2.4 Efektivita finančních prostředků využívaných na osobní příplatky a odměny zaměstnanců
6.2.5 Efektivita finančních prostředků využívaných na rozvoj zaměstnanců (vzdělávání)
6.2.6 Efektivita finančních prostředků využívaných na úhradu provozu školy
6.2.7 Efektivita finančních prostředků využívaných na podporu žáků
6.2.8 Efektivita finančních prostředků využívaných na nákup učebních pomůcek
6.2.9 Efektivita finančních prostředků využívaných na modernizaci školy
6.2.10 Efektivita finančních prostředků využívaných na marketing
6.2.11 Doplňková činnost školy a její efektivita
6.2.12 Přínos zapojení školy do projektů, rozvojových programů a grantů (ESF, rozvojové programy MŠMT, kraje aj.)
6.2.13 Zdroje know-how a jejich využívání k pokroku školy
6.2.14 Personální zdroje - žáci (úroveň přijímaných žáků)
6.2.15 Personální zdroje - zaměstnanci (úroveň přijímaných pracovníků, forma výběrového řízení)

Poznámka:
V této oblasti se jedná o vyhodnocení efektivity vynakládání finančních prostředků, tj. nakolik vynaložené finanční prostředky přinášejí zlepšení kvality práce školy. K hodnocení jsou používány jak ekonomické ukazatele, tak subjektivní hodnocení zaměstnanci formou dotazníku. Znalost subjektivního hodnocení pedagogy je pro vedení školy důležitá i vzhledem k další vzájemné komunikaci. Může být základem pro širší diskusi ohledně financování aktivit školy.

6.3 Personální podmínky
6.3.1 Personální zajištění školy (personální zajištěnost všech plánovaných aktivit)
6.3.2 Praxe, kvalifikovanost, odbornost pracovníků školy

6.4 Efektivita pedagogického sboru a jeho vytížení
6.4.1 Efektivita učitelů
6.4.2 Tvoření sekcí pedagogických pracovníků a efektivita sekcí
6.4.3 Efektivita a využití servisních pracovníků
6.5 Sledování kvality práce personálu školy a jeho rozvoj
6.5.1 Procedury sledování kvality práce personálu
6.5.2 Další vzdělávání pracovníků školy, rozvoj pracovníků
6.5.3 Nástroje na podporu kvality práce pracovníků (úroveň, efektivita)

7. Řízení, vedení a zabezpečování kvality

7.1 Záměry školy a vytváření postupů k jejich naplňování, plánování rozvoje
7.1.1 Vize a poslání školy
7.1.2 Hodnoty, na kterých je škola vybudována
7.1.3 Vize a profil absolventa
7.1.4 Klíčové kompetence absolventa
7.1.5 Jasnost a přiměřenost dlouhodobých cílů
7.1.6 Jasnost a přiměřenost střednědobých cílů
7.1.7 Jasnost a přiměřenost akčního plánování (týdenní, měsíční plán)
7.1.8 Efektivita procesů pro formulování postupů k naplnění cílů školy

Poznámka:

  1. V této části vyhodnocuje škola aktuálnost základní orientace školy. Nástrojem evaluace je dotazník pracovníků školy, ale také srovnání se základními dokumenty ČR, EU, zřizovatele (Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR, Nové výzvy Lisabonského procesu ve vzdělávání a odborné přípravě a další), konzultace s odborníky apod.
  2. V bodě 7.1.4. vyhodnocuje škola správnost definování klíčových kompetencí absolventa vzhledem k vizi školy. Přestože RVP stanoví klíčové kompetence, kterými má být absolvent školy vybaven, ŠVP umožňuje formulovat další kompetence absolventů, a tím profilovat školu.

7.2 Autoevaluace
7.2.1 Procesy autoevaluace práce každého pracovníka
7.2.2 Procesy autoevaluace školy
7.2.3 Monitorování a evaluace kolegy ve vyšší funkci (existence zpětné vazby, efektivita)
7.2.4 Podávání informací o standardu a kvalitě vedoucím pracovníkem

7.3 Plánováni rozvoje školy
7.3.1 Plán rozvoje školy
7.3.2 Akční plánování
7.3.3 Dopad plánu rozvoje

7.4 Vedení školy (ředitel, zástupci, školní kaplan)
7.4.1 Kvalita vedoucí osobnosti
7.4.2 Profesionální kompetence a angažovanost vedení školy
7.4.3 Vztahy vedení s lidmi a rozvoj týmové práce

7.5 Efektivita a vytěžování pracovníků s dalším pověřením (vedoucí sekcí, VP, ekonom apod.)
7.5.1 Jasnost, správnost, pracovní zařazení jednotlivých pracovníků a jejich kompetence
7.5.2 Individuální efektivita pracovníků s dalším pověřením
7.5.3 Společná efektivita širšího vedení školy

7.6 Marketing školy, propagace výsledků školy na veřejnosti, sponzoři a strategičtí partneři školy
7.6.1 Úroveň marketingové strategie školy
7.6.2 Úroveň prezentace školy na veřejnosti
7.6.2.1 Webové stránky školy
7.6.2.2 Informovanost veřejnosti prostřednictvím médií
7.6.2.3 Vzhled budovy školy a jejích vnitřních prostor z pohledu návštěvníka
7.6.2.4 Další způsoby prezentace školy na veřejnosti
7.6.3 Sponzoři a strategičtí partneři školy - příspěvek ke zkvalitnění práce školy

Poznámka:
Školy jsou vrženy do tržního prostředí. O počtu žáků, které škola má, nerozhoduje pouze skutečná kvalita školy, ale také to, do jaké míry škola dokáže o svých cílech a výsledcích informovat veřejnost. Uvedené indikátory charakterizující marketingovou strategii školy mají za cíl hodnotit, do jaké míry škola dokáže veřejnost informovat o své nabídce a kvalitě poskytovaného vzdělávání.

8. Další ukazatele, které považujete za důležité

Poznámka:
Zde pedagogové mají prostor pro napsání dalších postřehů, které nebylo možné zahrnout do žádného předešlého bodu dotazníku.

Průběh vlastního hodnocení školy pomocí indikátorů kvality

1. Podkladové materiály pro vlastní hodnocení školy

Autoevaluační zprávu v Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově vytváří vedení školy (ředitel, zástupci) v měsíci srpnu na základě:

  • výroční zprávy o činnosti, ve které jsou zahrnuty i výsledky celostátních srovnávacích testů a výsledků soutěží (stav k 30. 6.),
  • výroční zprávy o hospodaření školy (stav k 31. 12.),
  • výsledků vlastního dotazníkového šetření u pedagogů, vedoucích předmětových sekcí, žáků, rodičů,
  • studia materiálů školy (dlouhodobá koncepce rozvoje školy, školní vzdělávací program, vnitřní směrnice školy, záznamy o hospitacích apod.),
  • studia materiálů MŠMT a dalších koncepčních materiálů ČR, EU, odborné literatury, rozhovorů, diskusí apod.

2. Uplatňované metody evaluace

Při provádění vlastního hodnocení školy používá škola převážně tyto metody:

  • dotazník, anketa (pedagogům, vedoucím předmětových sekcí, žákům, rodičům),
  • pozorování, rozhovor, diskuse, konzultace s odborníkem,
  • analýza materiálů školy a jejich srovnání s odbornou literaturou, materiály MŠMT, EU, materiály zřizovatele apod.,
  • analýza dosahovaných výsledků školy, edukačních postupů, výsledků žáků
  • hospitace,
  • analýza práce pedagoga a jeho nasazení pro školu (rozbor zapojení pedagoga do aktivit školy a výsledky ve sledovaných aktivitách),

Poznámka:

Do této analýzy jsou zahrnovány aktivity se žáky (soutěže, vedení žákovských portfolií, příprava na jazykové certifikáty aj.), aktivity v rámci výuky předmětu (webové stránky předmětu, příprava materiálů pro předmět, maturitních otázek aj.), aktivity v rámci školy (vedení sekcí, kabinetu, školního časopisu, přijaté další funkce), mimoškolní aktivity, které rozvíjejí dobré jméno školy (publikační činnost, zapojení do porot regionálních komisí aj.)

  • test (testy jednotlivých tříd, celostátní srovnávací testy),
  • dílna (při seminářích s pedagogy, při setkání se studentskou radou nebo skupinou žáků),
  • brainstorming,
  • SWOT analýza.

3. Termíny provádění jednotlivých prvků vlastního hodnocení školy

Vlastní hodnocení práce školy stejně jako vlastní hodnocení práce vedoucího pracovníka provádí škola průběžně. Shrnutí průběžného vlastního hodnocení a závěrečné hodnocení práce školy je možné provádět až po uzavření klasifikace a zpracování výroční zprávy o činnosti školy za uplynulý školní rok, která shrnuje základní statistická data o práci školy za uplynulý školní rok. Přestože po 30. 6. není ještě školní rok uzavřen a školu čekají opravné zkoušky, v Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově se vypracovává výroční i evaluační zpráva v měsíci červenci (výroční zpráva) a měsíci srpnu (autoevaluační zpráva). Po proběhnutí komisionálních zkoušek koncem měsíce srpna či v průběhu září výroční a evaluační zprávu škola pouze doplní o aktuální data. Výsledek komisionálních zkoušek dosud nikdy neměl zásadní vliv na vlastní hodnocení školy.

4. Obsah (struktura) autoevaluační zprávy

Obsah zprávy o vlastním hodnocení školy má tyto následující kapitoly:

  1. Úvod
  2. Hodnocení kurikula školy
  3. Výsledky školy
  4. Procesy učení a vyučování používané ve škole
  5. Podpora žákům
  6. Klima a kultura školy (étos)
  7. Zdroje, podmínky školy pro vzdělávání
  8. Řízení, vedení a zabezpečování kvality
  9. Hodnocení naplňování závěrů předchozího vlastního hodnocení školy
  10. Závěr – stanovení úkolů pro práci školy

Většina hlavních kapitol hodnotící zprávy má své podkapitoly.

Příloha 1 - Kompletní obsah autoevaluační zprávy

5. Struktura zápisu každého bodu autoevaluační zprávy

Pro snadnou orientaci v textu autoevaluační zprávy má každý bod hodnocení shodnou strukturu zápisu:

Předmět evaluace

  • Stanovený cíl:
  • Zjištěné skutečnosti
    Evaluační zdroj: Zjištěná skutečnost:
  • Hodnocení skutečnosti vzhledem k cíli:
  • Opatření:

Příklad zápisu v autoevaluační zprávě:

2.2.2.Výsledky a pokrok v oblasti rozvoje kompetence osobnostní

Stanovený cíl:

Žák v průběhu působení ve škole objevuje své silné i slabé stránky, rozvíjí důvěru ve vlastní schopnosti, komplexně rozvíjí vlastní osobnost. Dává svému životu řád, řídí svůj čas a objevuje vlastní životní styl a životní filozofii založenou na křesťanských hodnotách.

Zjištěné skutečnosti:

Evaluační zdroj Zjištěná skutečnost

Dotazník pedagogů 3,45

Poznámka k uvedené hodnotě 3,45:
Tato hodnota je aritmetickým průměrem hodnocení dané oblasti v dotazníku pedagogy školy pomocí bodového systému: 4 (nejvyšší pozitivní hodnocení), 3, 2, 1. (průměrná hodnota) ukazuje subjektivní vnímání naplňování indikátoru kvality pedagogy a je dílčím nástrojem hodnocení oblasti.

Studium materiálů, pozorování

Kompetence osobnostní je v rámci působení školy rozvíjena ve výuce, v kurzech a volnočasových aktivitách organizovaných školou. Ve výuce je vlastní edukační činností rozvíjena osobnostní kompetence žáka ne systematicky, ale spíše nahodile v souvislosti s prováděnou činností. Ve věku studia na gymnáziu mladí lidé hledají vlastní životní orientaci a cíl, u mnohých se projevuje absence motivace ke studiu a osobnostnímu rozvoji. S věkem souvisí i hledání identity sebe sama, nedostatek sebedůvěry, který se projevuje potřebou skrýt se ve skupině či naopak na sebe mimořádně upozorňovat.

Celostátní srovnávací testy

Sekunda

Klíčové kompetence – uváděn percentil

Komunikativní,
sociální, personální

Občanské
a pracovní

K řešení problémů
a učení

Počet mimořádně výborných výsledků

Celková charakteristika – postoje
a dovednosti

06/07

43

46

46

6

Výborná schopnost tolerance
a respektování ostatních, menší sebedůvěra, malá sebejistota

 

Tercie

Klíčové kompetence – uváděn percentil

Komunikativní,
sociální, personální

Občanské a pracovní

K řešení problémů
a učení

Počet mimořádně výborných výsledků

Celková charakteristika – postoje
a dovednosti

06/07

59

46

48

11

Výborná schopnost tolerance
a respektování ostatních, velmi malá sebedůvěra a sebejistota





Hodnocení skutečnosti vzhledem k cíli:
Škola nevytváří u žáků dostatečnou sebeúctu, sebedůvěru, což je velmi závažný nedostatek. Důvěra ve vlastní schopnosti je předpokladem úspěchu.

Opatření:

  • ve výuce klást důraz na edukační metody, ve kterých žák bude více přinášet výsledky své práce, než memorovat zvládnuté učivo,
  • povzbuzovat žáka, při vlastním hodnocení ho vést k oceňování vlastních dobrých výsledků,
  • více využívat vzájemného kladného hodnocení výsledků práce žáka pracovním týmem žáků či celou třídou,
  • předkládat žákům problémy jako příležitosti k osobnostnímu rozvoji,
  • předávat osobním příkladem pozitivní pohled na realitu.

Poznámka k uvedenému příkladu zápisu:
Škole se osvědčilo vždy při hodnocení naplňování určitého cíle sledovaný cíl nejprve alespoň ve stručnosti uvést. Uváděný způsob zápisu je náročný na čas, ale to pouze v prvním roce při tvorbě struktury hodnotící zprávy.

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Požadavky kladené na dotazník pedagogům:

  • časová nenáročnost, tj. jednoznačné formulování otázek s možností zaškrtnutí odpovědi,
  • možnost dopsat doplňující odpověď, pokud učitel chce, cítí potřebu,
  • snadné vyhodnocení.

Termín zadání dotazníku – druhá polovina června nejlépe pomocí PC na školním intranetu, což umožňuje snadné vyhodnocení.

Poznámka:
Nesmíme zapomenout, že je třeba pedagogy nejpozději na vstupní pedagogické radě seznámit s výsledkem zadávaného dotazníku.

Kompletní dotazník, který CMG používá, je zpracován podle indikátorů kvality školy, které vypracovala skotská školní inspekce.

Příloha 2 - Autoevaluační dotazník práce školy – určený zaměstnancům školy

Další dotazník je určen vedoucím předmětových sekcí.

Požadavky na žákovskou anketu:

  • přiměřená délka,
  • otázky, které jsou pro žáky aktuální (anketa obsahuje prostor pro dopsání vlastních postřehů ke kvalitě práce školy, otázky aktualizovat na základě četností odpovědí na otázky předchozí ankety, vycházet z dotazů ve schránce důvěry i dotazů na webové poradně či dotazů na studentské radě),
  • vytvářet prostor, aby se žák mohl bezpečně vyjádřit k problémům, které ho trápí,
  • žákovská anketa by neměla být pomlouváním pedagogů, ale na druhé straně by měla vytvářet příležitost upozornit na nedostatky v práci pedagogů,
  • jednoduché vyhodnocení.

Termín zadání – květen, červen, nejlépe v PC učebně (vyhodnocení dotazníku pomocí IT).

Příloha 3 - Anketa žáků Cyrilometodějského gymnázia

Poznámka:
Nesmíme zapomenout, že je třeba žáky seznámit s výsledkem dotazníku za jejich třídu i s tím, jak vedení školy na připomínky žáků reagovalo a jak problémy, na které žáci upozornili, byly řešeny. Souhrnné výsledky za třídu i za školu jsou k dispozici všem pedagogům školy ve sborovně.

K významným informačním zdrojům dále patří dotazník rodičům žáků a samozřejmě i výroční zpráva o činnosti školy za uplynulý školní rok. Jedním z klíčových aspektů kvality práce školy je nasazení pedagogů pro práci ve škole a nasazení žáků při studiu. Jde o to, aby ve škole mezi pedagogy vládla atmosféra: „je normální a samozřejmé kvalitně učit a zodpovědně se na výuku připravovat“. Tento přístup ze strany personálu školy podmiňuje žákovskou atmosféru „je normální se učit“, která je nejvýše žádoucí. Jedním ze základních nástrojů vedení školy k vytváření atmosféry mezi zaměstnanci „je normální poctivě pracovat“ je diferenciace mezd. Pro vytváření objektivních podkladů pro diferenciaci mezd vytváří CMG přehled o nasazení pedagogů a servisního personálu pro školu a o výsledcích, jakých dosahují.

Příloha 4 - Efektivita práce zaměstnanců − záznamová tabulka

Výsledky, kterých škola dosáhla realizací vlastního hodnocení

Vlastní hodnocení školy je pouze jeden z nástrojů pro efektivní řízení rozvoje organizace a vedení pracovního týmu. Neméně důležitým nástrojem je studium kvalitní literatury, soustavný rozvoj vedoucího pracovníka, čas věnovaný vedení vlastní osobnosti vedoucího pracovníka. Kvalitně prováděné vlastní hodnocení školy mělo zejména tyto účinky:

  • pomohlo pojmenovat nedostatky ve škole, a tím vyvinout úsilí k hledání cest k soustavnému a systematickému rozvoji školy,
  • pomohlo zapojit celý tým pracovníků do hodnocení školy a podpořit větší nasazení ze strany pracovníků pro školu,
  • vedlo k zavedení bodového hodnocení v průběhu pololetí, které se až na vysvědčení převádí na známku,
  • vedlo k tomu, že škola vedle oficiálního vysvědčení vydává vlastní doplňující vysvědčení, kde uvádí procenta dosažených bodů z osobního maxima,
  • vedlo k zavedení slovního hodnocení chování na vysvědčení,
  • vedlo ke zlepšení vztahu učitel – žák,
  • vedlo i k odchodu těch pedagogů ze školy, kteří se nechtěli angažovat pro školu,
  • vedlo k zavedení speciálního programu – kurzů rozvoje klíčových kompetencí žáků formou zážitkové pedagogiky (kurz nazýváme Doopravdy),
  • vedlo k vypracování vlastního školního vzdělávacího programu již před termínem stanoveným MŠMT,
  • vedlo k tomu, že mnozí pedagogové začali využívat anketu žáků jako formu evaluace vlastní práce,
  • vedlo k zamýšlení pracovníků nad smyslem pedagogické práce a úsilí o rozvoj vlastní osobnosti,
  • vedlo k tomu, že žáci vedení příkladem pedagogů se snaží o sebereflexi vlastního studia, dosahovaných výsledků.
Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Metoda vlastního hodnocení školy není nikdy uzavřena a stále se rozvíjí. Přesto nejtěžší je při vlastním hodnocení školy začátek tohoto procesu – nastavit kritéria, vytvořit návyk a strukturu vlastního procesu i hodnotící zprávy. Časová náročnost na provádění vlastního hodnocení školy je značná při jeho zavádění, s praxí se stále více zkracuje. Po několikaletých zkušenostech si škola dovede jen stěží představit kvalifikované vedení pracovního týmu i řízení celé organizace bez dobrého vlastního hodnocení školy. To se stalo samozřejmou součástí práce školy každý rok.

Kontaktní osoba:
Jaroslav Fidrmuc
e-mail: fidrmuc@cmg.prostejov.cz

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 09. 2008
Zobrazeno: 7135krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. Evaluace podle skotských indikátorů kvality. Metodický portál: Články [online]. 15. 09. 2008, [cit. 2020-02-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2535/EVALUACE-PODLE-SKOTSKYCH-INDIKATORU-KVALITY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.