Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Inspirace pro výuku mezinárodního humanitárního...

Ikona prakticky

Inspirace pro výuku mezinárodního humanitárního práva

Ikona inspirace
Autor: Český červený kříž

Text článku:

Bunal a Sorálie

Mezi státy Bunal a Sorálie probíhá mezinárodní ozbrojený konflikt. V jeho rámci upadli do zajetí Bunalanů následující osoby:

a) Sossi, člen soralijských ozbrojených sil. V době zajetí se neúčastnil bojů, ani nepřipravoval žádnou akci a měl na sobě civilní oblečení. Bylo prokázáno, že se několik dní před svým zajetím do bojů zapojil: neměl při tom na sobě uniformu a nenosil otevřeně zbraň.

b) Assani, zemědělec žijící v jižní části Sorálie okupované Bunalany. Po obsazení území se Assani ukryl v lese – měl při sobě vlastní legálně nabytou pistoli a s ní přepadl bunalské vojáky, kteří ho následně zneškodnili a zajali. Při přípravě i provedení útoku nosil Assani zbraň otevřeně.

c) Černý Jack, soralijský generál, který se podílel na vyvolání konfliktu mezi Bunalem a Sorálií. Během jednoho útoku vydal rozkaz, aby byli všichni bunalští vojáci – včetně těch, kteří se vzdávají – bez milosti zabiti.

d) Passionaria, občan neutrálního státu. Z čirého idealismu se během konfliktu dobrovolně připojil k „mezinárodním brigádám“ Sorálie, které nejsou součástí ozbrojených sil Sorálie, ale přímo se účastní boje a jejich příslušníci nosí uniformy.

e) Bernie, člen „protimilitaristické brigády“, která byla vytvořena v jižní části Sorálie okupované Bunalem. Příslušníci brigády se zaměřují na zabíjení bunalských vojáků a nešetří ani ty, kteří jsou ranění nebo se chtějí vzdát. Sám Bernie nikdy nezabil nikoho, kdo by se přímo neúčastnil boje, a vždy nosil zbraň otevřeně.

f) Ablador, muž zatčený za nejasných okolností v neidentifikovatelné uniformě. Odmítá o sobě podat jakékoli informace. Vše nasvědčuje tomu, že Ablador nespáchal žádný akt nepřátelství.

g) Speedy, člen soralijské armády. V civilním oblečení a s ukrytou zbraní pronikl do týlu bunalské armády, kde připravil a vykonal útok, v jehož průběhu nosil zbraň otevřeně.

1. Jaký je status uvedených osob? Mohou být potrestány za jednání, jehož se v průběhu ozbrojeného konfliktu dopustily? Jaké právní normy se na jejich případy aplikují?

2. Jaké by bylo postavení Sossiho, Assaniho, Passionariy, Bernieho a Speedyho za předpokladu, že by Bunal a Sorálie nebyly dva státy, ale frakce bojující ve vnitrostátním ozbrojeném konfliktu? 

3. Jaké by v takovém případě vnitrostátního ozbrojeného konfliktu bylo postavení Alixe (vládní voják, který v boji proti příslušníkům povstaleckých skupin vždy respektoval zákony a obyčeje války), pokud by upadl do rukou skupiny Bunal?

Modelové odpovědi

Otázka č. 1

a) Sossi – válečný zajatec dle čl. 4 odst. A1 Ženevské úmluvy III a čl. 44 odst. 5 Dodatkového protokolu I.

b) Assani – civilista dle čl. 4 Ženevské úmluvy IV. V případě pochybností by mu měl být přiznán status válečného zajatce, ale musel by splnit podmínky dle čl. 4 odst. A2 Ženevské úmluvy III a čl. 43 odst. 1 Dodatkového protokolu I. Jakožto civilista se dopustil nepřátelské akce (čl. 5 odst. 2 Ženevské úmluvy IV), může být proto souzen.

c) Černý Jack – válečný zajatec dle čl. 4 odst. A1 Ženevské úmluvy III. Může být stíhán za válečný zločin, ale má právo na spravedlivý proces (čl. 105 Ženevské úmluvy III).

d) Passionaria – válečný zajatec. Jedná se o dobrovolníka ve smyslu čl. 4 odst. A2 Ženevské úmluvy III, a ne o žoldnéře dle čl. 47 Dodatkového protokolu I.

e) Bernie – pravděpodobně válečný zajatec dle čl. 4 odst. A2 Ženevské úmluvy III, protože skupina, k níž patří, má systém vnitřní disciplíny (čl. 43 odst. 1 Dodatkového protokolu I). V případě pochybností musí rozhodnout soud (čl. 5 Ženevské úmluvy III).

f) Ablador – civilista dle čl. 4 Ženevské úmluvy IV.

g) Speedy – válečný zajatec dle čl. 4 odst. A1 Ženevské úmluvy III a čl. 44 odst. 5 Dodatkového protokolu I).

Otázka č. 2

Ve vnitrostátním ozbrojeném konfliktu se nepoužívají pojmy „válečný zajatec“ a „okupace“. Nejčastěji se mluví o „bojovnících zajatých povstalci“ nebo „osobách zbavených svobody“.

Otázka č. 3

Alix je chráněn společným čl. 3 Ženevských úmluv, který ozbrojené skupiny působící na území Sorálie musí dodržovat. Dále by byl chráněn Dodatkovým protokolem II, pokud se tento aplikuje. Skutečnost, že respektoval zákony a obyčeje války, nepřináší Alixovi v oblasti mezinárodního humanitárního práva žádné zvláštní výhody, v případě jejich porušení by se však vystavil nebezpečí stíhání pro válečný zločin.


Amarovo rozhodnutí

Ve státě probíhají prudké boje mezi ozbrojenými skupinami Beta a Gama. Amar, vůdce jednoho místního oddílu gamských jednotek, se náhle střetne tváří tvář s betským vojákem. Následuje boj muž proti muži, v němž se oba protivníci vzájemně zraní.
 
Amar, který před konfliktem absolvoval kurz první pomoci pořádaný gamskou národní společností Červeného kříže, si sám ošetří rány. Když zjistí, že protivník je v důsledku utrpěných zranění vyřazen z boje, ošetří rány také jemu a dopraví ho na základnu svého oddílu.
 
Téměř všichni gamští bojovníci Amarovo rozhodnutí kritizují a tvrdí, že měl nepřítele ponechat osudu. Chtějí, aby byl voják okamžitě popraven, protože právě tak údajně postupuje druhá bojující strana. Pokud bude nepřítel ponechán naživu, měl by být alespoň přinucen k tomu, aby odstraňoval miny položené jeho oddílem.
 
Jak by se měl Amar rozhodnout, má-li dodržet mezinárodní humanitární právo?

Modelová odpověď

Vůdce musí ušetřit život zajatce, musí se o něj postarat a chránit ho před aktem pomsty (i ze strany svých vlastních vojáků). Nesmí ho nutit vykonávat nebezpečnou nebo ponižující práci, a jakmile je to možné, měl by ho přemístit na bezpečné místo a tam ho odevzdat svým nadřízeným. Pokud není schopen těmto požadavkům vyhovět, je povinen zajatce propustit, neohrozí-li tím ovšem zajatcův život. Viz společný čl. 3 Ženevských úmluv a čl. 4, 5 a 7 Dodatkového protokolu II.

Aktivity jsou převzaty z publikace Český červený kříž. Diseminační manuál. Praha : Český červený kříž, 2001.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Mezinárodní humanitární právo ve výuce.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - Český červený kříž. Diseminační manuál. Praha : Český červený kříž, 2001.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 29. 06. 2012
Zobrazeno: 4041krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KŘÍŽ, červený. Inspirace pro výuku mezinárodního humanitárního práva. Metodický portál: Články [online]. 29. 06. 2012, [cit. 2018-11-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/16191/INSPIRACE-PRO-VYUKU-MEZINARODNIHO-HUMANITARNIHO-PRAVA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.