Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Místo mezinárodního humanitárního práva ve výuce středních škol
Odborný článek

Místo mezinárodního humanitárního práva ve výuce středních škol

27. 6. 2012 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Alena Hesová

Anotace

Příspěvek popisuje souvislost problematiky mezinárodního humanitárního práva a rámcových vzdělávacích programů a věnuje se tomu, jak lze mezinárodní humanitární právo začleňovat do výuky, včetně doporučených metod a forem práce.

1. Mezinárodní humanitární právo a rámcové vzdělávací programy                           

Základní principy mezinárodního humanitárního práva jako závazků chránících lidské hodnoty a práva se prolínají s rámcovými vzdělávacími programy na několika úrovních (klíčové kompetence, vzdělávací obsah a průřezová témata). V RVP G lze vidět souvislost především se vzdělávací oblastí Člověk a společnost (vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, tematický celek Občan ve státě, Mezinárodní vztahy a globální svět, vzdělávací obor Dějepis, tematický celek Moderní doba II – Soudobé dějiny[1]), s průřezovým tématem Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (především tematický okruh Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce) a s kompetencí občanskou. Opomíjen by neměl být ani mezioborový přesah ke Geografii. V RVP SOV lze vidět souvislost se Společenskovědním vzděláváním (tematický celek Soudobý svět, Člověk jako občan, Člověk a právo, resp. Soudobý svět a Člověk v lidském společenství), s průřezovým tématem Občan v demokratické společnosti a s Občanskými kompetencemi a kulturním povědomím.

Tento vzdělávací obsah představuje žákům základní lidská práva, včetně možností, jak je lze prosazovat a chránit. Osvojování si základních humanitárních principů lze proto považovat za neopominutelnou součást tohoto vzdělávacího procesu. Vede k promýšlení souvislostí mezi právy, povinnostmi a zodpovědností a rozvíjí schopnost rozpoznávat protiprávní jednání. Také umožňuje pochopit strukturu a funkci mezinárodních organizací i jejich činnosti v oblasti humanitární a v oblasti dodržování lidských práv. Mezinárodní humanitární právo posiluje respekt k základním principům demokracie, připravuje žáky na odpovědný občanský život a vede je k zaujímání konstruktivních postojů k problematice míru a lidských práv v konkrétních životních situacích. Součástí vzdělávání v oblasti mezinárodního humanitárního práva je také porozumění a posuzování minulých i současných konfliktů ve světě i způsobu, jakým probíhaly a probíhají. Osvojení si základních principů mezinárodního humanitárního práva posiluje mezinárodní porozumění i prosazování humanismu jako tradiční evropské hodnoty. Orientuje se také na přijímání druhých jako jedinců se stejnými právy, která je nutná respektovat za všech okolností, tedy i v situacích ozbrojených konfliktů či vnitřních násilností.

2. Začleňování mezinárodního humanitárního práva do výuky

Pro začleňování problematiky mezinárodního humanitárního práva do výuky na středních školách doporučujeme následující postup:

  1. porozumět rámci, obsahu i významu mezinárodního humanitárního práva
  2. hledat možnosti zařazení mezinárodního humanitárního práva do výuky
  3. stanovit si dílčí vzdělávací cíl vztahující se k mezinárodnímu humanitárnímu právu
  4. připravit a realizovat konkrétní výukovou aktivitu
  5. provést pedagogickou reflexi výuky.

Oblast mezinárodního humanitárního práva je značně spletitá a učitel si tak právem může klást otázku, co by měl žák střední školy vlastně zvládnout. Proto jsou pro výuku mezinárodního humanitárního práva navrženy tyto konkretizované očekávané výstupy:

  • žák objasní, koho a v jakých situacích mezinárodní humanitární právo chrání
  • žák na příkladech vyloží některé principy mezinárodního humanitárního práva
  • žák vysvětlí, kdo a jak zajišťuje dodržování mezinárodního humanitárního práva
  • žák diskutuje o situacích, ve kterých lze mezinárodní humanitární právo použít.

Podstatné je zaměřovat se nejen na dosahování cílů vzdělávacích (kognitivních), které lze vidět v rovině znalostí, porozumění, aplikace, analýzy, syntézy a hodnotícího posouzení. Žádoucí je také pracovat s cíli postojovými (afektivními), jejichž naplňování začíná u přijímání (vnímavosti) a pokračuje přes reagování a oceňování hodnot až k integraci a internalizaci hodnot. Výuka mezinárodního humanitárního práva by měla také zohledňovat obecnější etický rozměr vzdělávání.

3. Doporučené metody a formy práce

Mezinárodní humanitární právo je složitou problematikou, která představuje právní ustanovení pro ozbrojené konflikty, civilisty, raněné, uprchlíky, válečné zločince apod. Pro žáky středních škol může být vnímání a pochopení rozmanitých konfliktů i mezinárodní legislativy velmi obtížné. Nezbytným procesem proto bude zjednodušování tématu a jeho přibližování životnímu kontextu žáků. Dále je nutné volit takové výukové metody, jež mohou mezinárodní humanitární právo žákům skutečně zprostředkovat. Doporučujeme preferovat aktivizující metody, případně metody rozvíjející čtenářské dovednosti, které přináší program Čtením a psaním ke kritickému myšlení[2]. Obecně lze uplatňovat široké spektrum výukových metod: metody slovní (monologické, dialogické, písemné, práce s textem), metody samostatné práce žáků, metody diskuzní (diskuze, řízené debaty) i metody audiovizuální nebo situační.

Pro výuku mezinárodního humanitárního práva lze doporučit řízenou debatu[3], kdy je vytknuta základní teze (např. Princip kolektivní viny je nepřípustný či Všichni ranění musí být ošetřeni bez rozdílu), již jedna skupina žáků obhajuje a druhá vyvrací. Úspěšná debata předpokládá předchozí školní nebo domácí přípravu žáků. Cílem debaty je přesvědčit publikum o svém stanovisku. Názory skupin prezentují jednotliví mluvčí, kteří se ve svých promluvách střídají. Po představení obou stanovisek na sebe týmy reagují a vzájemně si kladou otázky. Žáci tak rozvíjejí své komunikační dovednosti, učí se argumentaci, ale ujasňují si svůj postoj k tématu. Řízené debatování také podporuje práci s informačními zdroji a informačními technologiemi a přispívá k rozvoji logického myšlení. Učitel debatu řídí, moderuje, podporuje, dohlíží na dodržování pravidel a aktivizuje pasivnější žáky. Pro debatu je klíčové i vhodné uspořádání učebny, aby komunikace mohla probíhat tváří v tvář. Debata by neměla skončit pouze u argumentů a přesvědčení publika, ale měla by následovat i fáze reflexe (jak se žákům debatovalo, co je překvapilo, co ovlivnilo jejich názory, co nového se dozvěděli). Před debatou nebo po ní je možné zjistit postoje žáků k nějaké tezi pomocí škálování. Posuzovací škála může znázorňovat názory od souhlasím (bod A) až po nesouhlasím (bod B). Žáci se na pomyslné úsečce AB postaví do toho místa, které vyjadřuje jejich míru souhlasu či nesouhlasu s danou tezí. Prostorové vyjádření stanoviska může být užitečné také pro porovnání postojů mezi spolužáky.

Pro práci se složitějšími materiály lze doporučit metodu I.N.S.E.R.T.[4] , která slouží pro vyhodnocování informací v textu, jenž je žákům předložen. Výchozím textem může být například kapitola z publikace Mezinárodní humanitární právo. Odpovědi na Vaše otázky. nebo může jít o vybrané články ze Ženevských úmluv nebo může být využit článek z médií. Metoda I.N.S.E.R.T. vede žáky k pozornému čtení, které po straně textu doprovází značkami:

√    informace v textu potvrzuje, co vím

—    informace je v rozporu s tím, co vím (případně tato část odporuje jiné části textu)

+     nová a důvěryhodná informace

?     této informaci nerozumím

Po samostatné četbě mohou žáci vytvořit dvojice, kdy postupně znovu procházejí text, věnují se označeným místům a vzájemně si je vysvětlují. Žáky pak lze sloučit do čtveřic a postup opakovat nebo lze o označených informacích diskutovat s celou třídou. Metoda I.N.S.E.R.T. pomáhá žákům v tom, aby si uvědomili, co z textu již znají a na co lze navázat. Při porovnávání označených míst je zase podstatné to, že žáci mohou sledovat, jak se liší porozumění textu člověk od člověka. Navíc používání značek udržuje žákovu pozornost a pomáhá zvládnout i delší a náročnější texty. Další možností, jak pracovat s textem, nabízí skládankové čtení. Metoda je vhodná pro společné čtení textu. Výchozí text je rozdělen například na tři části. Ve třídě je utvořeno několik skupinek žáků, každá ale pracuje jen s jednou částí textu. Úkolem žáků je odhadnout, případně napsat, co je v dalších pasážích, čím by jejich text měl být doplněn. Skupinky pak porovnávají své domněnky, obhajují nově vzniklé pasáže a hledají vnitřní souvislosti původního textu.

Ve výuce mezinárodního humanitárního práva může být uplatňována také metoda volného psaní. Může jít o reakci na přečtený příběh, zhlédnutý film, fotografii nebo některý ze základních principů. Další možností je například písemné dokončování neúplných výpovědí (Mezinárodní humanitární právo…, Civilisté a zdravotnický personál…, Je zakázáno…, Nikdo nesmí být…, Symbol červeného kříže a červeného půlměsíce…). Cílem této aktivity není ověřovat znalosti žáků, ale vést žáky k přemýšlení a aktivizovat jejich mysl. Vytvořené texty je možné společně analyzovat a výroky se pak mohou například stát východiskem společné diskuze.

Své místo ve výuce mohou nalézt i metody praktické, konkrétně grafické nebo výtvarné činnosti, které mohou postihovat několik vyučovacích předmětů. Před žáky může být například předložen úkol, aby navrhli leták pro mezinárodní humanitární právo nebo aby ztvárnili principy mezinárodního humanitárního práva formou komiksu. Pro audiovizuální metody mohou být vhodným východiskem krátké animované nebo dokumentární filmy, které připravil Červený kříž. Videa mohou být využita v motivační i expoziční části výuky. Filmy Helpman, Příběh jedné myšlenky, The Fundamental Principles, Kde nyní jsou a V srdci akce naleznete na Metodickém portálu www.rvp.cz.

Pro výuku mezinárodního humanitárního práva mohou být také využitelné metody simulační a situační. Ty jsou založeny na řešení problému, který vychází ze skutečnosti (např. konflikt nebo náročná životní situace). Tím je umožněno žákům situaci prožít. Problémovou situací může být například sjednocování rodin, které byly rozděleny při konfliktech a válkách. Žákům může být položena otázka, jak lze obnovovat a udržovat rodinné vztahy a kontakty v podmínkách ozbrojených konfliktů. Ti pak využívají svých vědomostí a dovedností, pracují s informačními zdroji, ale zohledňují také své zkušenosti, názory a postoje. Společně diskutují o možných řešeních, hledají jejich výhody a nevýhody a rozhodují se, které je za daných podmínek nejlepší. Učí se tak rozhodovacím mechanismům, které lze uplatnit v reálném životě. Přínosem je ale také vzájemná spolupráce a posilování komunikačních dovedností.

Široké uplatnění ve výuce mezinárodního humanitárního práva mohou mít i besedy s hosty z řad odborníků nebo přímých účastníků humanitárních akcí.

Pokud se na výuku mezinárodního humanitárního práva podíváme z pohledu organizačních forem výuky, doporučit lze mimo tradiční formy zejména kooperativní výuku[5] a výuku prostřednictvím projektů. V rámci projektové výuky žáci mohou být vedeni k tomu, aby společně připravili nějaký produkt (např. leták, reklamu, koláž, film, divadlo), který se vztahuje k mezinárodnímu humanitárnímu právu. Z kooperativních forem práce lze uplatnit například skládankové učení[6]. Žáci nejprve pracují v domovských skupinách. Pro vyřešení úkolu ale nemají všechny potřebné informace, a proto jdou do expertní skupiny (v té je vždy po jednom zástupci z každé domovské skupiny). V expertní skupině pracují žáci do hloubky na dílčím úkolu. Po jeho dokončení se všichni vrací do svých domovských skupin a pokračují ve společné práci s využitím poznatků, které získali v expertních skupinách.

Literatura a použité zdroje

[1] – Asociace debatních klubů České republiky. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://debatovani.cz/web/].
[2] – Český červený kříž. Diseminační manuál. Praha : Český červený kříž, 2001.
[3] – Český červený kříž. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://www.cervenykriz.eu].
[4] – Debatování napříč osnovami. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://napricosnovami.debatovani.cz/].
[5] – Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století. . 209. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://www.msmt.cz/file/12159].
[6] – Helpman. Animovaný film. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://audiovideo.rvp.cz/video/2679/HELPMAN.html].
[7] – Kde nyní jsou? Dokumentární film. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://audiovideo.rvp.cz/video/2699/KDE-NYNI-JSOU.html].
[8] – KNITL, J. et al. Bohouš a Dáša za lidská práva. 2008. [cit. 2012-6-22]. Dostupný z WWW: [www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_73.pdf].
[9] – KOŠŤÁLOVÁ, H. et al. Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. 2010. [cit. 2012-6-22]. Dostupný z WWW: [http://www.csicr.cz/getattachment/e3f10306-d59d-45fe-af32-667dfed1dbde].
[10] – Kritické myšlení. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://www.kritickemysleni.cz/aktuality.php].
[11] – Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://www.ifrc.org].
[12] – Mezinárodní humanitární právo. Digifolio. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=5511].
[13] – Mezinárodní humanitární právo: odpovědi na vaše otázky. 2009. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://www.cervenykriz.eu/cz/edicehnuti/MHP_odpovedi_na_vase_otazky.pdf].
[14] – Skupinová práce. Minimetodika VÚP. 2011. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=38933&view=5473].
[15] – Příběh jedné myšlenky. Výukový film. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://audiovideo.rvp.cz/video/2681/PRIBEH-JEDNE-MYSLENKY.html].
[16] – The Fundamental Principles. Dokumentární film. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://audiovideo.rvp.cz/video/2683/THE-FUNDAMENTAL-PRINCIPLES.html].
[17] – V srdci akce. Dokumentární film. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://audiovideo.rvp.cz/video/2701/V-SRDCI-AKCE.html].
[18] – Základní principy mezinárodního humanitárního práva. [cit. 2012-6-25]. Dostupný z WWW: [http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp/Skladanka_MHP_a_Cervenykriz.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Alena Hesová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Ostatní