1. V době konfliktu je základní funkcí znaku Červeného kříže na bílém poli ochrana osob, budov, zařízení, dopravních prostředků a materiálu patřícím vojenské zdravotnické službě, civilním zdravotnickým jednotkám určeným stranou v konfliktu k pomoci obětem konfliktu a zdravotnickým jednotkám národních společností začleněným do vojenské zdravotnické služby či určeným k pomoci obětem konfliktu.
2. V době míru smějí národní společnosti znak Červeného kříže nebo Červeného půlměsíce používat volně v souladu s národní legislativou. V době konfliktu smějí znak sice používat nadále, ovšem v souladu s podmínkami stanovenými článkem 44 první úmluvy, tj. znak nesmí být použit na pásce ani na střeše budovy a musí mít menší rozměry.
3. Znak v identifikačním použití doprovází název národní společnosti nebo její iniciály; na vlastní kříž však nesmějí být doplněny další kresby, znaky nebo písmena. Národní společnost určuje, za jakých podmínek smí být používán.
4. Nikdo nesmí nosit znak národní společnosti v jakékoliv formě, pokud se nemůže prokázat odpovídajícím oprávněním, členským průkazem atd.
5. Členové a zaměstnanci národních společností mohou užívat znaku pouze při činnostech ve vztahu k aktivitám národní společnosti. Člen může nosit znak i v jiných případech, ale jen ve formě členského odznaku či v jiném podobném provedení zpravidla s iniciály národní společnosti.
6. Civilní ambulance a stanice první pomoci, nemocnice a kliniky nepatřící národní společnosti smějí používat znak Červeného kříže v případě, že obdrží souhlas
a) v době ozbrojeného konfliktu od příslušného orgánu
b) v době míru od národní společnosti.
 |
| Převzato z http://www.cervenykriz.eu/cz/znak_ck.aspx. |
V průběhu volební kampaně politická strana slibuje, že, pokud zvítězí ve volbách, významně zvýší výdaje státního rozpočtu na zdravotnické programy a programy sociálního zabezpečení. Strana dá vytisknout tisíce letáků, na nichž jmenuje jednotlivá administrativní a legislativní opatření, jež přijme. Letáky jsou ilustrovány Červeným křížem s rameny nestejné délky. Na kříži je výrazně vytištěn znak národní měny a slovo „více“.
a) Červený kříž je v tomto případě použit ve funkci identifikační nebo ochranné?
b) Jedná se v tomto případě o zneužití znaku?
c) Pokud ano, o jaký typ zneužití se jedná?
d) Pokud ano, jaká opatření je třeba přijmout a kým?
e) Je nějaký rozdíl v tom, že ramena kříže jsou nestejně dlouhá?
V hraném filmu, jehož děj je podle výrobce zcela smyšlený, se v několika scénách objevuje znak Červeného kříže. Znak se například objevuje na helikoptéře použité k únosu jednoho z hrdinů nebo v jiné scéně spolu s nápisem „zdravotnické dodávky“ na balících, jež ve skutečnosti obsahují opium, aniž by z filmu vyplývalo, že se jedná o zneužití znaku Červeného kříže.
a) Myslíte, že se jedná o zneužití znaku?
b) Vymaňují se výrobci z odpovědnosti, řeknou-li, že se jedná o smyšlenku?
c) Domníváte-li se, že se jedná o zneužití znaku, přibližte možná rizika zneužití tohoto druhu.
d) Jaká je třeba přijmout opatření a kým?
Během ozbrojeného konfliktu mezi zeměmi Syldavia a Borduria charitativní organizace aktivně působící v Syldavii (Bratrstvo strážců žezla Ottokarova) poskytuje zdravotnické službě královské armády množství lékařů a zdravotníků.
a) Jsou tito zdravotničtí pracovníci oprávněni chránit se znakem Červeného kříže?
b) Pokud ano, za jakých podmínek? Pokud ne, proč?
c) Byli by oprávněni používat znak v době míru? I kdyby byl velmi malý?
Po nepřátelském útoku se stanice první pomoci náhle ocitá v těsné blízkosti fronty. Protože někteří ze zraněných nemohou být přepraveni, lékař odpovědný za stanici se rozhodne sejmout všechny znaky a celou stanici co nejlépe zamaskovat v naději, že tak nebude nepřátelskými oddíly objevena.
a) Jedná se o legální postup?
b) Ztrácejí tímto zranění na stanici právo na ochranu?
Během fundraisingové kampaně na důležité zdravotnické a sociální programy projednává národní společnost smlouvu s výrobcem balených nápojů. Smlouva stanoví, že výrobce bude fundraisingovou kampaň národní společnosti řídit, dále že na uzávěrech jeho nápojů bude znak a národní společnost obdrží 1 % z ceny všech prodaných nápojů, jejichž uzávěry budou vráceny výrobci. Co si myslíte o takové smlouvě?
V zemi postižené občanskou válkou byla na straně vzbouřenců založena společnost nazvaná „Pomocná organizace“, jež vystupuje jako národní společnost Červeného kříže a používá znak.
a) Může být znak používán i v občanské válce?
b) Může tato „Pomocná organizace“ používat znak? Pokud ano, za jakých podmínek?
a) Jasně identifikační. Záměrem je naznačit spojení s Červeným křížem nebo alespoň se zdravotnickými aktivitami (viz ambulance a stanice první pomoci v ŽÚ I/44[4]).
b) Ano.
c) Viz ŽÚ I/53: neoprávněné použití (porušení principu nestrannosti a neutrality).
d) Národní společnost by se nejdříve měla pokusit o prostou dohodu. Pokud se to nepodaří, je možno přijmout následující opatření:
e) Ne. Je stanoveno, že ramena se musejí protínat ve středu. (Článek 5 Pravidel). Odstín červené barvy není nijak specifikován. Jakékoliv použití Červeného kříže na bílém poli znamená zneužití znaku.
a) Ano (viz ŽÚ I/53). Znak byl použit neoprávněně (ve scénáři i ve filmu).
b) Ne.
c) Jedná se například o následující rizika a následky takového použití:
d)
1) Národní společnost by měla přijmout následující opatření: obrátit se s případem na odpovědné orgány; využít příležitosti a připomenout veřejnosti základní pravidla používání znaku a důvody, proč musejí být dodržována; žádat výrobce o prohlášení, jež by bylo umístěno na začátek filmu, že se jedná o neoprávněné použití (takové opatření bylo přijato v podobném případě i ve skutečnosti – NS Kanady, Francie a USA).
2) Stát by měl výrobcům zakázat distribuci a promítání celého filmu a zabavit všechny kopie.
3) MVČK by měl odpovědět na všechny otázky položené NS nebo vládami, které by sec týkaly právních záležitostí případu; dále by měl požádat NS, aby více šířily pravidla o používání znaku a podporovat úsilí NS přimět státy, aby podobné případy řádně trestaly.
a) Ano.
b) Podmínky jsou následující:
c) Ne. Bratrstvo má status „jiných dobrovolných pomocných organizací“ (viz ŽÚ I/26). Takové společnosti nejsou součástí Hnutí, a proto nemohou používat znak v jeho identifikační funkci (ŽÚ I/44[4]).
a) Ano; viz ŽÚ I/39 a I/42 („pokud to vojenské požadavky dovolí“). Maskování však nikdy nesmí být použito k utajení útočných vojenských zařízení.
b) Ne, ale jejich ochrana se stává čistě teoretickou!
Taková dohoda je v rozporu s následujícími články Ženevských úmluv:
Pozn.: Pravidla z roku 1991, která za jistých omezených okolností dovolují použití znaku ve fundraisingových kampaních jsou méně přísná než pravidla stanovená v Úmluvách. Nicméně, v tomto případě s určitostí dochází ke zneužití znaku, protože situace je s Pravidly v rozporu (čl. 23; 24, vyjma 2. odstavce).
a) Ano, v souladu s článkem 3[2] společným všem ŽÚ a článkem 12 (DPII).
b) Ano, za předpokladu, že:
- prováděné aktivity budou výhradně zdravotnické;
- pomocná organizace bude řádně uznána a zplnomocněna odpovědnými orgány znak používat;
- používání znaku bude pod kontrolou odpovědných orgánů.
Aktivita je převzata z publikace Český červený kříž. Diseminační manuál. Praha : Český červený kříž, 2001.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Mezinárodní humanitární právo ve výuce.
Ostatní články seriálu:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
