Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ (dále OSZ) je povinnou součástí gymnaziálního vzdělávání vymezeného v RVP GV. Je začleněn do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Postavení vzdělávacího oboru OSZ v gymnaziálním vzdělávání vyplývá z jeho významu pro praktický život. OSZ si klade za cíl vybavit žáky základními poznatky o společnosti a její struktuře a v co největší šíři a rozmanitosti osvětlit sociální fenomény a procesy, které vstupují do našeho každodenního života a ovlivňují jeho průběh.
Sociální realita i sociální fenomény jsou složité, mají mnoho rozměrů a zasahují do všech oblastí lidského života. Do koncipování vzdělávacího obsahu OSZ se proto promítly různé roviny sociální reality, které jsou přítomny v každodenním životě člověka (vyjma dimenzi ekonomickou, která je vymezena v samostatné vzdělávací oblasti Člověk a svět práce). OSZ má proto multidisciplinární povahu. Zahrnuje aplikované poznatky těch společenskovědních oborů, které mají význam pro orientaci žáků v sociální realitě a utváření mezilidských vztahů. Jde zejména o aplikované poznatky z psychologie, sociologie, politologie, práva, teorie mezinárodních vztahů, filozofie, etiky a religionistiky. Neopominutelnou složkou vzdělávacího oboru OSZ je i afektivní rovina vzdělávání. Jde zde o kultivaci citové stránky osobnosti žáků, která se promítá do jejich každodenního chování a jednání. Vymezeným vzdělávacím obsahem významně prolíná hodnotová výchova.
Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ je vzhledem ke své obsahové komplexnosti, jakož i s ohledem na proměnlivost společenských procesů koncipován jako otevřený systém. Jeho vzdělávací obsah je v RVP GV uspořádán do šesti tematických okruhů, v nichž jsou akcentovány různé aspekty společenské reality:
Volba témat byla vedena snahou nabídnout žákům co nejširší orientaci v klíčových oblastech lidského života. Vymezené tematické okruhy však nejsou zestručněním či zobecněním vybraných společenských věd. Jde o výběr aplikovaných poznatků, které jsou podstatné pro lidský život a mají v gymnaziálním vzdělávání své důležité místo.
Vymezený vzdělávací obsah OSZ nesupluje učební osnovy. Jednotlivé tematické okruhy představují obsahový rámec, který má ukázat podstatu a celkové vyznění vzdělávacího oboru a poskytnout učitelům dostatek opěrných bodů. Tematické okruhy jsou konstruovány tak, aby se učitelé mohli zorientovat v jejich šíři i didaktických možnostech. Tematické okruhy i dílčí témata vymezená v tematických okruzích se vzájemně doplňují a vytvářejí promyšlený systém. Očekávané výstupy jsou v OSZ vymezeny s ohledem na to, aby postihovaly zásadní poznatky a dovednosti ze společenskovědní oblasti, které by si měl osvojit každý absolvent gymnázia. Výčet učiva zahrnuje klíčové pojmy, které jsou nezbytné k popisu a vysvětlení zákonitostí fungování společenských procesů, vztahů a institucí. Cílem je, aby se žáci ve spleti společenských vztahů a vazeb dokázali zorientovat a naučili se získané poznatky využívat ve svém každodenním životě.
Hlavní odlišnost vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ vymezeného v RVP GV od Základů společenských věd (dále ZSV) v Učebních dokumentech pro gymnázia spočívá v tom, že vzdělávací obsah OSZ v RVP GV zahrnuje očekávané výstupy (na něž je kladen důraz) a učivo. Učivo OSZ v RVP GV je ve srovnání s učivem ZSV v Učebních dokumentech pro gymnázia výrazně redukováno a zúženo na podstatné vzdělávací obsahy, které by si měl osvojit každý absolvent gymnázia (nejde tedy o maturitní úroveň, ale o úroveň absolventa gymnaziálního vzdělávání). Redukce vzdělávacích obsahů má podpořit profilaci gymnázií a přispět k diverzifikaci jejich vzdělávací nabídky.
Další odlišností pojetí vzdělávacího obsahu OSZ v RVP GV (tj. vymezených očekávaných výstupů a učiva) a ZSV v Učebních dokumentech pro gymnázia spočívá v odklonu od přílišné akademičnosti vzdělávání s důrazem na praktické poznatky důležité pro život a na jejich aplikaci v reálných situacích. Vzdělávací obsahy vymezené v OSZ v rámci RVP GV nejsou zestručněním jednotlivých společenských věd. V RVP GV došlo k odklonu od tzv. "úvodů do věd" a k výraznému posunu směrem k aplikovaným poznatkům využitelným v praktickém životě žáků. Těžiště výuky by proto mělo spočívat nikoli v osvojování velkého množství faktografických poznatků, abstraktních pojmů a odborných termínů, ale spíše v hledání a nacházení příčin, vazeb a souvislostí sociálních jevů, procesů a vztahů.
Jednotlivá témata i prvky učiva by žákům neměly být zprostředkovávány izolovaně, ale ve vzájemných vazbách a souvislostech. Tematické okruhy i jejich různé části je vhodné funkčně propojovat tak, aby žáci získali ucelený pohled na skutečnost i své místo v ní.
Vzdělávací obor OSZ vymezený v RVP GV navazuje na vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova k občanství (dále VkO) v RVP ZV, jehož podněty dále rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje. Pro zachování návaznosti obsahu společenskovědního charakteru při přechodu žáků ze základní školy na gymnázium je proto důležité, aby se vyučující při přetváření OSZ do podoby konkrétního vyučovacího předmětu se vzdělávacím obsahem oboru Výchova k občanství důkladně seznámili.
Aby byla zajištěna vzájemná provázanost mezi vzdělávacími obsahy OSZ a VkO, jsou zde vymezeny obdobné tematické okruhy, které mají stejné názvy i koncepci. Očekávané výstupy vymezené v OSZ (RVP GV) navazují na očekávané výstupy VkO v RVP ZV. Odlišnost spočívá v šíři, hloubce a míře obtížnosti vymezeného vzdělávacího obsahu. Koncipování vzdělávacího obsahu RVP GV vycházelo z předpokladu, že žáci si v průběhu povinného základního vzdělávání osvojili základní vědomosti a dovednosti ze společenskovědní oblasti. Vzdělávací obsah OSZ proto navazuje na předpokládané zkušenosti žáků, které získali v průběhu základního vzdělávání.
OSZ významně přispívá k utváření a rozvíjení všech klíčových kompetencí vymezených v RVP GV, tedy kompetencí k učení, kompetencí k řešení problémů, kompetencí komunikativních, kompetencí sociálních a personálních a kompetencí občanských. Hlavním argumentem pro toto tvrzení je skutečnost, že vzdělávací obsah OSZ je velmi komplexní a zaměřuje se na rozvíjení všech složek osobnosti žáků.
OSZ nejvýrazněji podporuje rozvoj kompetencí občanských, sociálních a personálních. Jejich rozvíjením prostřednictvím vymezených tematických okruhů (zejména Občan ve státě; Občan a právo; Člověk jako jedinec; Člověk ve společnosti) přispívá k podpoře osobnostního rozvoje a kultivaci občanských, sociálních a interpersonálních kompetencí každého žáka i ke zvyšování jeho osobní angažovanosti v životě společenství, v němž žije.
OSZ nicméně neopomíjí ani rozvíjení kompetencí komunikativních, kompetencí k řešení problémů a kompetencí k učení. Ty se promítají do vzdělávacího obsahu všech vymezených tematických okruhů a především pak do očekávaných výstupů OSZ.
Způsob naplňování klíčových kompetencí závisí na vzdělávacích záměrech konkrétního učitele, na uplatňovaných výchovných a vzdělávacích strategiích v rámci výuky (tj. upřednostňovaných postupech, metodách a formách práce a vzdělávacích příležitostech, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků) a na konkrétních podmínkách, v nichž probíhá vzdělávání. Naplňování klíčových kompetencí prostřednictvím OSZ a jejich konkretizace ve výuce je plně v rukou konkrétního učitele či učitelů.
Klíčové kompetence lze u žáků utvářet a rozvíjet různými způsoby. Aby nešlo na úrovni ŠVP o pouhé proklamace, je potřeba ke každé klíčové kompetenci (nebo k několika kompetencím najednou) najít takové výchovné a vzdělávací strategie, jejichž prostřednictvím je bude možné ve výuce OSZ účinně rozvíjet.
Do vzdělávacího obsahu OSZ lze funkčně integrovat vzdělávací obsahy většiny průřezových témat (PT). Se vzdělávacím obsahem OSZ významně souvisí PT Osobnostní a sociální výchova (OSV) a Mediální výchova (MV), volněji Multikulturní výchova (MkV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS a Environmentální výchova (EV).
V OSV nacházíme těsnou vazbu na témata související s osobnostním vývojem jedince (sebepoznání, seberegulace a sebeorganizace; psychohygiena; rozvíjení osobního potenciálu; promýšlení životní perspektivy a stanovování životních cílů a plánů) a s rozvojem sociálních dovedností žáků (komunikace, kooperace). MV je s OSZ propojena v oblasti práce s informacemi a informačními zdroji. Pěstuje u žáků kritický odstup k informacím a informačním médiím, vede je k ověřování získaných informací a k odhalování manipulativních strategií argumentace. MkV navazuje na témata psychologická (problém "jinakosti" druhého člověka, odlišnosti v jeho chování, myšlení a prožívání světa), sociologická (problematika vztahu majority a minorit ve společnosti, soužití různých etnických skupin apod.) a okrajově na problematiku právní, politologickou, etickou, filozofickou i religionistickou. VMEGS se jednoznačně váže na tematický okruh Mezinárodní vztahy, globální svět. EV se do OSZ promítá pouze okrajově (v souvislosti s otázkami životního prostředí a problematikou globalizace a globálních problémů).
Vzdělávací obsah OSZ lze obohatit integrací se vzdělávacím obsahem dalších vzdělávacích oblastí a oborů. Vzdělávací obsah OSZ má nejvíce styčných bodů s obsahem vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (dále VkZ) vymezeném ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Proto se jeví pro integraci do OSZ jako nejvhodnější. Jako zajímavé řešení se nabízí začlenění částí vzdělávacího obsahu VkZ například v návaznosti na témata související s rozvojem osobnosti, psychohygienou, problematikou partnerských a rodinných vztahů a při výkladu trestněprávní problematiky. (Východiska pro funkční integraci vzdělávacího obsahu OSZ a VkZ budou podrobněji rozpracována v samostatném článku.)
Méně styčných bodů má OSZ se vzdělávacím obsahem vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (dále ČaSP), ale i její obsah lze do OSZ začlenit. Při integraci vzdělávacích obsahů ČaSP do OSZ je potřeba věnovat pozornost vazbám mezi OSZ a ČaSP např. v oblasti pracovního, obchodního a živnostenského práva, mezinárodního práva (zejména vzhledem k EU), v oblasti podnikatelství a volby povolání.
OSZ může vytvářet funkční vazby i s dalšími vzdělávacími obory či oblastmi vymezenými v RVP GV. Mezioborové souvislosti a vazby OSZ s ostatními vzdělávacími obory lze využívat ve všech případech, kdy se to jeví jako vhodné a potřebné. Didakticky účinná může být například provázanost témat OSZ s Geografií (problematika Evropské unie, mezinárodních organizací, globalizace a globálních problémů) a Dějepisem (státoprávní uspořádání různých státních útvarů a jejich porovnání se současností).
Zvláštní postavení ve vztahu k OSZ zaujímají vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace (zejména vzdělávací obor Český jazyk a literatura) a Informační a komunikační technologie. Ve vztahu k OSZ jsou především nástroji k vyjadřování myšlenek a k práci s informacemi. Ostatní vzdělávací oblasti a obory mají na OSZ pouze nepřímou vazbu, ale v tematickém okruhu OSZ Úvod do filozofie a religionistiky lze vyložit systém vědních disciplín opírající se o poznatky ze všech vzdělávacích oborů a oblastí.
Vzdělávací nabídku OSZ lze rozšířit a prohloubit podle aktuálních potřeb a zájmu žáků i jinými vzdělávacími obsahy, které v RVP GV nejsou vymezeny. Lze se například více soustředit na problematiku teorie vědy, neformální či formální logiky, kulturní antropologie, psychologie práce, kultury, politiky, reklamy, obchodu apod.
Doporučený postup pro tvorbu učebních osnov podle RVP GV je následující: nejprve plně využít a zužitkovat vzdělávací nabídku RVP GV (ta je pro školu povinností), tj. rozpracovat vzdělávací obsah OSZ; potom zvážit možnost integrace dalších vzdělávacích obsahů (jiných vzdělávacích oborů, oblastí a průřezových témat); promyslet případné rozšíření či prohloubení vzdělávacího obsahu vytvořeného vyučovacího předmětu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
