Kritici digitálního světa: Umění rozlišovat a hodnotit?

Stupeň vzdělávání: základní škola (2. stupeň) 

Věková skupina: 9. třída ZŠ a paralelních ročníků víceletých gymnázií

Vzdělávací obor: společenskovědní základ

Tematický okruh: mediální výchova, výchova k občanství, český jazyk a literatura

Časová dotace:

Výuka: 3× 45 minut

Příprava: 40 minut

Pomůcky:

Učitel:

• PC / NTB, připojení k internetu
• interaktivní tabule nebo dataprojektor
• příklady digitálního obsahu (články, videa, příspěvky na sociálních sítích)
• kritéria pro hodnocení digitálního obsahu (např. originalita, spolehlivost zdrojů, kvalita informací, jazyk a styl, etika a autorská práva) – najdete v příloze
• pět klíčových otázek – najdete v příloze

Žák:

PC / tablet / mobilní telefon, připojení k internetu pro každého žáka 

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:

Oborové:

• Základní pochopení toho, jak média fungují a jak ovlivňují společnost.
• Schopnost rozpoznat různé druhy digitálního obsahu, jako jsou články, videa nebo příspěvky na sociálních sítích.

Digitální:

• Schopnost používat základní funkce počítače nebo tabletu, jako je psaní textu, prohlížení internetu a základní úpravy obrázků.
• Základní dovednosti práce s počítačem a digitálními nástroji (např. Padlet) pro sdílení a  hodnocení obsahu.

Vzdělávací cíle:

Hlavní cíl:

• Žák kriticky hodnotí digitální obsah, rozlišuje mezi kvalitním a nekvalitním obsahem a aplikuje kritické myšlení při posuzování informací v digitálním prostředí.

Dílčí cíle:

• Žák identifikuje a rozliší kvalitní a nekvalitní digitální obsah pomocí stanovených kritérií.
• Žák dokáže na konkrétních příkladech digitálního obsahu aplikovat kritéria hodnocení a vysvětlit svůj postup.
• Žák prokáže své dovednosti prostřednictvím praktických úkolů a skupinových diskuzí.
• Žák zvládne tuto činnost díky poskytnutým nástrojům a metodám během výuky.

Přínos využití digitálních technologií:

Praktická práce s digitálními nástroji podporuje rozvoj digitálních kompetencí žáků. Online reflexe a sdílení výstupů zvyšuje zapojení a interakci mezi žáky, což umožňuje okamžitou zpětnou vazbu a sebereflexi.

Metodická poznámka:

Vyučující by měl připravit potřebné digitální nástroje předem. Aktivita by měla být přizpůsobena věkové skupině žáků a jejich digitálním dovednostem. Během aktivity je důležité podporovat otevřenou diskuzi a spolupráci mezi žáky.

Doporučení: Pro hlubší pochopení pěti klíčových otázek doporučujeme zvážit zhlédnutí pořadu Kovyho mediální ring, který poskytuje atraktivní a interaktivní přístup k těmto tématům.

Pokud jsou žáci mladší 13 let, je nutné získat souhlas zákonných zástupců k používání digitálního nástroje Padlet.

Popis vzdělávací aktivity:

Evokace

Začněte interaktivním dialogem, který stimuluje zvědavost a zapojuje dřívější zkušenosti žáků. Zeptejte se jich, jaký digitální obsah pravidelně sledují a jaký k němu mají vztah.

• Jaké video, které jste nedávno viděli na internetu, vás zaujalo a proč?
• Co vás přimělo považovat toto video za kvalitní?

Uvědomění

Principy hodnocení digitálního obsahu:

Tato část se zaměřuje na základní principy hodnocení digitálního obsahu, které jsou klíčové pro kritické porozumění mediálního sdělení. Obsahuje kritéria pro hodnocení digitální obsahu a metodu pěti klíčových otázek.

Kritéria pro hodnocení digitálního obsahu:

Vysvětlete kritéria pro hodnocení digitálního obsahu, jako jsou originalita, spolehlivost zdrojů, kvalita informací, jazyk a styl, etika a autorská práva. Ukažte příklady vhodného a nevyhovujícího digitálního obsahu.

1. Originalita

• Vhodný obsah: Článek nebo video obsahuje unikátní informace nebo originální přístup k tématu, které nelze snadno najít jinde.
• Nevyhovující obsah: Článek je zjevně plagiátem jiného zdroje bez jakýchkoli nových informací nebo originálního pohledu.

2. Spolehlivost zdrojů

• Vhodný obsah: Informace jsou podložené důvěryhodnými zdroji, odkazy na výzkumy nebo citacemi z renomovaných institucí.
• Nevyhovující obsah: Článek nebo video obsahuje tvrzení bez jakýchkoli odkazů na zdroje nebo používá zdroje známé šířením nepravdivých informací.

3. Kvalita informací

• Vhodný obsah: Informace jsou přesné, aktuální a podané srozumitelně. Text je logicky strukturovaný a bez gramatických chyb.
• Nevyhovující obsah: Informace jsou zastaralé, nepřesné nebo jsou prezentovány způsobem, který vyvolává matoucí nebo zavádějící interpretace.

4. Jazyk a styl

• Vhodný obsah: Jazyk je vhodně přizpůsoben cílové skupině, je srozumitelný a respektuje pravidla daného jazyka.
• Nevyhovující obsah: Jazyk je plný žargonu nevhodného pro cílovou skupinu, obsahuje mnoho gramatických a stylistických chyb.

5. Etika a autorská práva

• Vhodný obsah: Obsah respektuje autorská práva, obsahuje správně citované zdroje a odkazy, neporušuje etické normy.
• Nevyhovující obsah: Obsah porušuje autorská práva (například neautorizované šíření chráněného materiálu), zneužívá citlivé informace nebo propaguje neetické chování.

Následně jsou žáci vyzváni, aby pomocí těchto kritérií a metody pěti klíčových otázek analyzovali vybrané příklady mediálního obsahu.

Metoda pět klíčových otázek zahrnuje:

1. Kdo?

Úvod: Tato otázka pomáhá zjistit, kdo vytvořil mediální sdělení. Poznání autora nebo tvůrce nám umožňuje lépe porozumět potenciálním záměrům za sdělením.

Rozšiřující dotazy:

• Kdo je autorem nebo tvůrcem sdělení?
• Jaké informace lze o autorovi nebo tvůrci sdělení dohledat?
• Kdo má kontrolu nad vznikem a šířením sdělení?

2. Co?

Úvod: Zkoumáme, co sdělení obsahuje. Analyzování obsahu nám pomůže určit, zda jsou informace objektivní nebo subjektivní.

Rozšiřující dotazy:

• Co je obsahem sdělení?
• Jaké názory či hodnoty jsou ve sdělení přítomny?
• Jaké informace či vyjádření nejsou ve sdělení zahrnuty?

3. Komu?

Úvod: Identifikace cílové skupiny ukazuje, komu je sdělení určeno, a může ovlivnit jeho obsah a formu.

Rozšiřující dotazy:

• Jaké cílové skupině je sdělení určeno?

4. Jak?

Úvod: Zjišťujeme, jakým způsobem se sdělení dostává k příjemcům, což může ovlivnit, jak je sdělení vnímáno.

Rozšiřující dotazy:

• Jakým způsobem se sdělení k příjemcům dostává a jak se případně dále šíří?
• Jsou ve sdělení uvedené zdroje a jak se dají obsažené informace ověřit?
• Jak se sdělení snaží upoutat pozornost?
• Jaký je jazyk a audiovizuální forma sdělení a proč?

5. Proč?

Úvod: Zjišťování důvodů, proč bylo sdělení vytvořeno, nám pomáhá pochopit jeho účely a potenciální vliv na příjemce.

Rozšiřující dotazy:

• Jaké emoce může sdělení v příjemcích vyvolat a proč?
• Proč bylo sdělení vytvořeno?
• Kdo má ze sdělení prospěch či užitek?
• Jak může sdělení ovlivnit názory, postoje a chování příjemců?

Praktická část:

Žáky rozdělíme do pěti skupin, každá skupina obdrží jedno specifické kritérium hodnocení digitálního obsahu a jednu z pěti klíčových otázek. Tento přístup zajišťuje, že každá skupina se zaměří na detailní analýzu jednoho aspektu obsahu z různých úhlů pohledu. Tímto způsobem jsou žáci vedeni k porozumění, jak různé perspektivy hodnocení mohou poskytovat hlubší vhled do kvality a účelu mediálního obsahu. Každá skupina poté prezentuje své zjištění a diskutuje o tom, jak se oba přístupy doplňují a co nového se naučili o hodnoceném obsahu.

Například:

• Jedna skupina může analyzovat originalitu obsahu a zároveň se ptát „Kdo?“.
• Další skupina může zkoumat spolehlivost zdrojů a zodpovědět otázku „Co?“.
• Třetí skupina se může soustředit na kvalitu informací a odpovídat na „Komu?“.
• Čtvrtá skupina by mohla hodnotit jazyk a styl a zjišťovat „Jak?“.
• Pátá skupina pak může posoudit etiku a autorská práva a zaměřit se na „Proč?“.

Kritéria pro hodnocení:

• Originalita: Je obsah originální nebo obsahuje známé informace prezentované inovativním způsobem?
• Spolehlivost zdrojů: Jsou zdroje informací v obsahu důvěryhodné? Jsou zdroje citovány?
• Kvalita informací: Jsou informace přesné a aktuální?
• Jazyk a styl: Je obsah jasně a poutavě napsán či natočen?
• Etika a autorská práva: Dodržuje obsah etické standardy a autorská práva?

Podpůrné materiály:

Pro analýzu digitálního obsahu lze využít následující příklady:

Příklady analýz pro 2. stupeň ZŠ – podvodný příspěvek; nedůvěryhodný zpravodajský příspěvek; neoznačená reklama; neoznačená spolupráce; propagace nebezpečného chování

Video – Letos oslavila 40. narozeniny: Největší česká hvězda modelingu má tři děti a žije v USA

Článek – Turisté, jeďte domů! Masová turistika selhává, lekce z Barcelony mění pohled na budoucnost cestování

Doporučení: Nejlepší je využívat vlastní materiály, které jsou relevantní a aktuální pro vaše žáky. Tímto způsobem lze zajistit větší zapojení a zájem žáků o probíranou problematiku.

Reflexe 

Diskutujte s žáky o jejich zkušenostech s hodnocením digitálního obsahu:

• Jaké byly vaše osobní zkušenosti s hodnocením digitálního obsahu? Narazili jste na nějaké obtíže nebo překvapení?
• Jak se vaše vnímání změnilo po této aktivitě? Co bylo nejužitečnější?

 Aby žáci měli celkový pohled na hodnocení obsahu, je důležité v reflexi zohlednit práci všech skupin:

• Jaký byl přínos zhodnocení jednoho aspektu digitálního obsahu (např. originalita, spolehlivost zdrojů) ve vaší skupině a jak to ovlivnilo vaše celkové vnímání kvality obsahu?
• Jak se výsledky hodnocení jednotlivých skupin doplňují a jak vám společně pomáhají získat celkový pohled na hodnocení digitálního obsahu?

Závěrečná otázka:

Pomocí digitálního nástroje (např. Padlet) žáci sdílejí, co se naučili a jak budou přistupovat k hodnocení digitálního obsahu v budoucnu.

• Jaké další dovednosti nebo znalosti byste chtěli získat, aby bylo vaše hodnocení digitálního obsahu ještě efektivnější?

 Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Aktivita byla pozitivně hodnocena pro svou interaktivitu a praktický přínos. Žáci ocenili možnost pracovat s reálnými příklady digitálního obsahu a sdílet své výstupy online (Padlet). Doporučuji věnovat více času na diskuzi o různých typech digitálního obsahu pro lepší pochopení principů hodnocení.