Argumentační esej v literární výchově II. Volitelné semináře

Pomůcky pro žáky: 

1. Sdílený dokument v prostředí Google Classroom nebo jiném podobném
2. ChatGPT nebo jiný podobný chatbot (pro inspiraci při vytváření osnovy eseje)
3. Elektronické texty dle vlastního výběru

Pomůcky pro učitele:

1. Prostředí Google Classroom nebo jiné podobné

Popis činností – výuková situace – projekt (varianta 1): 

Kontext: Argumentační esej můžeme kromě běžných hodin (českého jazyka a literatury) zadat také ve volitelném semináři. Předkládaný model byl opakovaně vyzkoušen v semináři Literatura a film v prostředí šestiletého a čtyřletého gymnázia. 

Tento seminář byl rozčleněn na čtyři hlavní bloky. V prvním učitel představil základní pojmy, se kterými se v semináři následně pracovalo (včetně právě argumentační eseje), a poté předvedl vlastní modelové rozbory uměleckých textů. Argumentační esej se v této fázi může vyskytnout i v podobě příkladu zdroje – vzorového zpracování takového rozboru (ať už v psané podobě – například některé filmové recenze Kamila Fily –, anebo v podobě mluvené – viz některá videa zveřejněná v rámci projektu Mluvící hlavy).

Ve druhém bloku žáci navázali na učitele a prezentovali své oblíbené filmy. Zadání těchto prezentací se částečně inspirovalo formátem využívaným v předmětu Theory of Knowledge, blíže zde: https://clanky.rvp.cz/clanek/23690/ARGUMENTACE-IV-PREZENTACE.html. Kromě toho některé prvky argumentační eseje, zejména různé teze, byly obsaženy v diskusích navazujících na jednotlivé prezentace, kam je vnášel zejména učitel.

Ve třetím bloku žáci navázali na své prezentace i na veškerou zpětnou vazbu, které se jim k nim dostalo v příslušných diskusích, a sepsali argumentační esej, přičemž tezi k oblíbenému filmu si vybrali sami. Tomuto bloku může předcházet cvičení, ve kterém si na vybrané menší části eseje (například na úvodu) a na příkladu zvoleném učitelem (například srovnání původní a britské verze Squid Game) účastníci semináře zkoušejí dovednost tvorby a úpravy argumentu. Výstupy odevzdávají v Google Classroom (nebo jiném podobném prostředí), učitel následně výstupy promítá a okamžitě jednotlivé argumenty komentuje, a to spolu s žáky.

Odevzdaný výstup může vypadat například takto:

Oproti tomuto cvičení, které se zaměřuje jen na výseky eseje, jsou ve třetím bloku prezentovány celky esejí (vzhledem k časové dotaci 90 minut byly zvoleny dvě eseje na jeden seminář).

Příklad zadání pro celý třetí blok:

Ve čtvrtém bloku přistupuje k dosud využívaným zdrojům (oblíbené filmy) další typ zdroje (literární předlohy filmových adaptací). Nyní jsou žáci vedeni k tomu, aby nabyté dovednosti uplatnili i při srovnávání uměleckých textů náležejících k různým médiím (určitým způsobem se tedy navyšuje obtížnost). Opět probíhají prezentace (lze i kombinovat mluvenou a psanou formu).

Popis činností – výuková situace – projekt (varianta 2): 

Tato varianta byla realizována v období pandemie COVID-19, kdy se nebylo možné fyzicky setkávat ve škole. Proto žáci neprezentovali ústně před třídou, ale v prostředí facebookové skupiny (lze využít i jiné podobné prostředí) nahrávali a komentovali vlogy. U druhého bloku semináře (oblíbené filmy) tyto vlogy buď obsahovaly pouze mluvený komentář žáka, přičemž v popisku se odkazovalo na využité zdroje (dostupné např. na YouTube), anebo vlogy obsahovaly jak mluvený komentář, tak konkrétní ukázky. Diskuse pak probíhala přímo pod jednotlivými příspěvky.

Příklad příspěvku:

I za předpokladu, že fyzické setkávání ve škole možné je, zůstává tento model jednou z alternativ a některé jeho prvky mohou být využívány i nadále.

Zdroje:

https://www.ff.cuni.cz/fakulta/o-fakulte/pravidelne-akce/mluvici-hlavy/

HEYDORN, Wendy. Decoding Theory of Knowledge for the IB Diploma. Cambridge : Cambridge University Press, 2013. ISBN 9781107628427.