Argumentace IV. Prezentace

Tento článek je čtvrtým dílem seriálu zaměřeného na argumentační esej. O tomto útvaru se lze více dozvědět zde: https://clanky.rvp.cz/clanek/23671/ARGUMENTACNI-ESEJ-CO-TO-JE-A-JAK-JI-HODNOTIT.html. 

První díl: https://clanky.rvp.cz/clanek/23687/ARGUMENTACE-I-TVORBA-A-UPRAVA-ARGUMENTU.html?nahled=1 

Druhý díl: https://clanky.rvp.cz/clanek/23688/ARGUMENTACE-II-PODLOZENI-ARGUMENTU-PRACE-SE-ZDROJI.html?nahled=1

Třetí díl: https://clanky.rvp.cz/clanek/23689/ARGUMENTACE-III-STRUKTURA-ARGUMENTACE.html?nahled=1

V tomto článku jsou představeny vybrané instrukce z publikace Wendy Heydorn a Susan Jesudason Decoding Theory of Knowledge for the IB Diploma (2013) zaměřené na tvorbu prezentace, která je v předmětu Theory of Knowledge nezbytnou podmínkou pro klasifikaci žáka. V odlišném prostředí českých veřejných škol mohou být tyto instrukce využity pro tvorbu prezentací obecně anebo ve vazbě na výuku psaní argumentačních esejí. V tomto smyslu mohou žáci prostřednictvím svých prezentací prokazovat, nakolik již ovládli principy nutné pro vytvoření kvalitních argumentačních esejí.

1) Co je prezentace a co není?

2) Prezentuje vždy jen jeden žák?

Prezentovat může buď jeden žák, anebo skupina o 2–3 členech. V případě skupiny je žádoucí, aby si jednotliví členové přirozeně předávali slovo a aby vystoupení každého žáka mělo zhruba stejný časový rozsah. Pokud prezentuje skupina, lze vystoupení pojmout jako rozhovor, debatu, divadelní scénku apod.

3) Jaký je časový rozsah prezentace?

Pokud prezentuje jeden žák, prezentace by neměla přesáhnout 10 minut. V případě skupinové prezentace by se každému členovi mělo dostat rovněž 10 minut, celkový rozsah prezentace je tedy v takovém případě 20 minut (při skupině o 2 členech) či 30 minut (při skupině o 3 členech). 

4) Jak by měla vypadat výborná prezentace?

Autor by si po dokončení prezentace měl kladně odpovědět zejména na následující otázky:

• Je moje prezentace skutečně analýzou, a nikoli jen popisem?
• Uvádím konkrétní příklady, kterými objasňuji své myšlenky?
• Nejsou mnou vybrané příklady příliš banální (typu matematického příkladu „1 + 1 = 2“)?
• Nahlížím zadané téma z různých úhlů pohledu?
• Nedopouštím se příliš silných tvrzení?
• Vyjadřuji se srozumitelným jazykem?
• Zaznívá v prezentaci můj vlastní, originální hlas a nevyužívám citáty jako „jednoznačné“ důkazy, které nevyžadují další argumentaci? Je součástí prezentace zvažování síly jednotlivých argumentů?

Tato kritéria jsou v podstatě identická pro prezentaci i pro argumentační esej. U prezentace, vzhledem k tomu, že se jedná o mluvený text před publikem, je ovšem třeba přidat ještě kritéria specifická:

• Prezentoval/a jsem vždy čelem k publiku? Neotáčel/a jsem se k němu zády? Nemluvil/a jsem, byť jen po nějakou dobu, spíše k počítači / promítacímu plátnu? ^[1]
• Neztratil/a jsem po celou dobu prezentování oční kontakt s publikem?
• Nemluvil/a jsem monotónně a naopak jsem efektivně pracoval/a se svým hlasem?
• Nebyla řeč mého těla rušivá a naopak ústrojně doplňovala mluvené slovo (např. vhodná gesta ve správný moment apod.)?
• Pokud jsem využil/a powerpointovou prezentaci, neobsahovaly jednotlivé slidy příliš mnoho textu?
• Pokud byly součástí prezentace otázky z publika (zpravidla v závěru vystoupení), zodpověděl/a jsem dostatečně tyto otázky?

5) Jaké existují možnosti uspořádání prezentace?

Doporučovanou možností je začít příkladem z reálného života^[2] a samozřejmě uvést otázku, na kterou se prezentace zaměřuje. V předmětu Theory of Knowledge by v případě prezentace jednoho žáka mělo být rozebráno zhruba 4–6 bodů týkajících se zadané otázky. V případě prezentace skupiny se tyto body rovnoměrně rozdělují mezi jednotlivé členy skupiny.

U každého bodu lze postupovat takto: bod uvést, vysvětlit jej, doplnit příklad k tomuto bodu, podívat se na bod z jiného úhlu pohledu, dospět k předběžnému závěru a vztáhnout jej zpátky k příkladu z reálného života uvedenému na začátku prezentace.

Další možností je uvádět postupně různé úhly pohledu na zadanou otázku, přičemž každému úhlu pohledu odpovídá jeden slide.

Hlavním cílem prezentace je propojit abstraktní svět kritického myšlení a reálný svět, ve kterém žijeme. Představme si třeba následující příklad: prezentace se zaměří na tzv. arabské jaro, sérii protestů v arabském světě kolem roku 2010. Žák se snaží zodpovědět, co k protestům vedlo, jak byly jednotlivé protesty propojeny a jakým způsobem je pokrývaly sociální sítě a internet. Žák uvažuje nad tím, jak je naše vnímání světa ovlivněno médii a jak jsou naše znalosti historických událostí spojeny s emocemi, pamětí a jazykem. Po tomto zobecnění se žák v závěru prezentace vrací k arabskému jaru (příkladu z reálného života), které je nyní nahlédnuto analyticky a originálně, a nikoli pouze popisně (jako v úvodu prezentace).

6) Čím prezentaci vhodně začít?

Jak již bylo uvedeno, je vhodné začít prezentaci příkladem z reálného života. O co se může jednat? Například o novinový článek (ke kterému vytvoříme v powerpointové prezentaci slide například s odkazem na příslušný zpravodajský portál nebo slide vyplněný obrázkem tohoto článku) nebo o jakýkoli vizuální materiál, který hned na úvod upoutá pozornost publika.

7) Čím prezentaci vhodně zakončit?

Na závěr prezentace je možné dát prostor publiku pro několik otázek. Prezentující může/mohou rovněž zapojit publikum prostřednictvím krátkého kvízu (lze využít například aplikaci Kahoot) anebo zjistit okamžitou reakci na zadanou otázku (například prostřednictvím aplikace Mentimeter).

Z obsahového hlediska by určitě prezentace neměla končit „líným relativismem“ typu „ať si publikum samo udělá obrázek“.

8) Jak lze prezentaci hodnotit?

Je třeba říci, že si lze snadno představit velmi efektní prezentaci, která však nevyhoví kritériím stanoveným pro prezentace v předmětu Theory of Knowledge a bude tedy špatně hodnocena.

Pokud ve třídě dosud nebyly prezentace podle zřetelně zadaných kritérií hodnoceny, je třeba vysvětlení hodnocení věnovat náležitou pozornost. Ostatně v předmětu Theory of Knowledge věnuje učitel každému žákovi / každé skupině před samotnou hodnocenou prezentací hned několik konzultací.

Při hodnocení se lze zaměřit například na následující oblasti (v tabulce níže modelově vyznačujeme dva póly výkonů – nalevo výborný, napravo nedostatečný):

Lze samostatně hodnotit i formální stránku prezentace (verbální i neverbální složku), případně powerpointovou prezentaci, pokud byla využita.

Tato tabulka je samozřejmě pouze návrhem, jakkoli vytvořeným na základě zkušeností z praxe, a může být libovolně upravena.

^[1] Využití powerpointové prezentace však v předmětu Theory of Knowledge není povinné.

^[2] Příkladem z reálného života může být jakákoliv situace, která přiměla žáka k zamyšlení. Zdrojem takových příkladů mohou být vlastní myšlenky, konverzace s jinými lidmi, četba, sledování filmů atd.