Argumentace II. Podložení argumentu, práce se zdroji

Tento článek je druhým dílem seriálu zaměřeného na argumentační esej. O tomto útvaru se lze více dozvědět zde: https://clanky.rvp.cz/clanek/23671/ARGUMENTACNI-ESEJ-CO-TO-JE-A-JAK-JI-HODNOTIT.html

První díl: https://clanky.rvp.cz/clanek/23687/ARGUMENTACE-I-TVORBA-A-UPRAVA-ARGUMENTU.html?nahled=1

Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:

Žák pozměňuje obsah, který vytvořil někdo jiný, propojuje jej s cílem vytvořit obsah nový.

Žák využívá digitální technologie ke sdílení dat, informací a obsahu s vybranými lidmi a k týmové práci.

Pomůcky pro žáky: 

1. Mobilní telefon / tablet umožňující vyhledávání na internetu, práci s Google Classroom a s textovým editorem (například Microsoft Word)

Pomůcky pro učitele:

1. PC s připojením na internet a dataprojektor
2. ChatGPT
3. Prostředí Google Classroom nebo jiné podobné, textový editor (například Microsoft Word)
4. Doporučený zdroj: citace.com (umožňuje i rychlé generování citací)

Popis činností – výuková situace: 

Ideálně předchází: Argumentace I. Tvorba a úprava argumentu

1. Uvedení tématu hodiny: Podložení argumentu, práce se zdroji 
2. Evokace – Co do argumentační eseje nepatří: téma tzv. argumentačních faulů. Žákům můžeme promítnout například následující zdroj: https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/. Téma je samozřejmě rozsáhlé a vystačí na samostatnou hodinu, ba dokonce na několik hodin.
3. Opakování – vybraný žák opakuje poznatky z minulé hodiny před třídou.

Po předchozí hodině mají žáci rozpracovanou esej na téma Do jaké míry se liší pravda v matematice, v etice a v umění? (případně na jiné téma, které učitel zadal).

V Google Classroom (případně jiném podobném prostředí) vytvořili úvodní odstavec, ve kterém na základě inspirace z ChatuGPT formou revizí a komentářů provedli úpravy argumentace (případně odstranili pravopisné, typografické a jiné chyby).

Nyní přistoupíme k opakování dosavadních poznatků. Vyzveme třídu, aby se dobrovolně přihlásil někdo, kdo před třídou promluví o vlastním zpracování prvního odstavce (zhruba na jednu minutu). Jako pozadí k jeho výkonu může posloužit promítnutý úkol v Google Classroom (nebo jiném prostředí). Žák může odtud například citovat. Důležité je, aby žák mluvil před celou třídou.

• Dáme dobrovolníkovi / vybranému žákovi zhruba jednu minutu na přípravu. Může pochopitelně konzultovat s druhým členem dvojice, ve které v předchozí hodině odstavec tvořili.
• Po uplynutí jedné minuty žákova výstupu přichází čas na doplňující otázky – kdokoliv ze třídy se může zeptat na něco, co mu z výstupu nebylo úplně jasné, případně představit jakýkoliv vlastní podnět, který z daného výstupu vychází. Ideálně jednu doplňující otázku položí žák, 1 doplňující otázku učitel.
• Následně výstup hodnotíme. Požádáme některého žáka, aby poskytl vystupujícímu popisnou zpětnou vazbu (tedy aby ze svého pohledu jednotlivé součásti výstupu popsal, včetně například jeho neverbální složky), nikoli zpětnou vazbu hodnotící. Nespokojíme se s hodnocením „bylo to fajn“, ale vedeme žáky ke konkrétnosti (například „projev byl souvislý“, „ve druhé části projevu zazněla nejasná formulace XY“ apod).

4. Vyhledání relevantního zdroje – učitel ukazuje příklad

Učitel zadá žákům úkol vyhledat k vlastním tvrzením v prvním odstavci relevantní zdroj.

Tento úkol přiblíží na příkladu. Promítá celé třídě.

V případě zadání eseje na téma Do jaké míry se liší pravda v matematice, v etice a v umění?

A) Položíme dotaz ChatuGPT nebo jinému chatbotovi (například „Najdi relevantní zdroj k argumentační eseji na téma Jak se liší pravda v matematice, v etice a v umění?“).

B) Chatbot patrně uvede, že nemůže provádět vyhledávání na internetu a konkrétní zdroj tedy nenabídne, nicméně doporučí určité typy relevantních zdrojů (např. encyklopedie).

C) Přecházíme do prostředí vyhledávače (např. Google) a zadáme termín „pravda“ spolu s vybraným typem zdroje (např. „encyklopedie pravda“).

D) Vybereme z nabízených zdrojů ten relevantní a zároveň důvěryhodný, např. https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/pravda_(Hind). V této fázi je vhodné se zmínit o různém stupni důvěryhodnosti zdrojů (například na jedné straně Religionistická encyklopedie jako elektronická verze publikace vydané renomovanou institucí, na opačné straně pomyslného pólu důvěryhodnosti internetová encyklopedie bez uvedení autora a jakýchkoli dalších informací o zdroji).

V případě zadání eseje na jiné téma učitel postupuje analogicky, jen zadává jiný obsah. Podobně v dalších krocích.

5. Vyhledání relevantního zdroje – práce žáků ve dvojicích

Žáci postupují podle učitelova příkladu a sami si vyhledávají relevantní zdroj ve vyhledávači. Učitel je obchází a poskytuje jim zpětnou vazbu.

6. Zakomponování zdroje do textu a citace zdroje – učitel ukazuje příklad

V případě zadání eseje na téma Do jaké míry se liší pravda v matematice, v etice a v umění?

A)

Učitel se vrátí k vyhledanému zdroji. V něm vybere část, která je vhodná pro rozvinutí argumentace v pomyslném prvním odstavci (učitel vzorový odstavec nepsal). Představme si například, že tento odstavec obsahoval myšlenku o lidské (ne)schopnosti dobrat se pravdy. Využít by se dala třeba následující část zdroje (https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/pravda_(Hind)):

Absolutní pravda, vyjádřená relativními jazykovými prostředky, nemůže nikomu zprostředkovat její pochopení, může však sloužit za vodítko na cestě k vyvinutí schopnosti vnitřního zření a tedy přímého poznání absolutní pravdy. Indická náboženská tradice přijímá výskyt jedinců, kteří v sobě takovou schopnost vyvinuli a mohli poskytnout vedení druhým. 

B) Učitel vzorově zakomponuje zdroj do vlastní argumentace. Příkladové věty zapisuje v prostředí textového editoru (například Microsoft Word), přičemž promítá třídě.

Představme si, že v pomyslném úvodním odstavci hned po úvodním souvětí „Souhlasím s tím, že slovo pravda může mít velmi odlišné významy v různých oborech“ následuje myšlenka o lidské neschopnosti dobrat se pravdy, a to například v tomto znění: „Pro všechny tyto obory je však společné, že dobrat se pravdy je obtížné.“

Nyní argumentaci prohloubíme úpravou. V textovém editoru můžeme pracovat v režimu revizí:

Všimněme si minimálně tří významnějších změn souvisejících s touto úpravou:

• Nyní už nepracujeme pouze s termínem pravda, ale inspirováni zdrojem jsme přejali termín absolutní pravda. To nám umožňuje přemýšlet nad různými úrovněmi/typy pravdy, což může být při srovnávání pravdy v umění, matematice a etice užitečné.
• Zjemnili jsme silné tvrzení „pro všechny obory platí…“, neboť se ve zdroji ukázalo, že pro některé obory takové tvrzení neplatí.
• Uvedli jsme konkrétní příklad (indická náboženská tradice). V předmětu Theory of Knowledge jsou takové příklady představující propojení s reálným životem („examples based on real-life situations“ = příklady založené na situacích z reálného života) zcela zásadní.^[1]

C) Učitel ukáže, jak se cituje zdroj. V našem případě lze citaci vyhledat na internetu:

NEŠPOR, Zdeněk R. (Ed.). Religionistická encyklopedie [online]. Dostupné z: https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz).

Žákům můžeme doporučit generátor citací (například citace.com).

V našem vzorovém případě můžeme odkaz na zdroj uvést například do poznámky pod čarou.

7. Zakomponování zdroje do textu a citace zdroje – práce žáků ve dvojicích

Žáci postupují podle učitelova příkladu a zapracovávají část vybraného zdroje do vlastního odstavce v prostředí Google Classroom (nebo jiném podobném). Učitel je obchází a poskytuje jim zpětnou vazbu. Tuto část lze pojmout jako domácí úkol.

8. Závěr hodiny – krátká reflexe činností

Ideálně navazuje: Argumentace III.

^[1] HEYDORN, Wendy, Susan JESUDASON. Decoding Theory of Knowledge for the IB Diploma. Cambridge: Cambridge University Press, 2013, s. 141. ISBN 9781107628427.