Stupeň vzdělávání: ZŠ, 6.–7. třída
Věková skupina: 12–14 let
Vzdělávací obor: mediální výchova, český jazyk
Tematický okruh: průřezové téma – mediální výchova, fotografie
Časová dotace: 45 minut (výuka), 10 minut (příprava)
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
Žák/žákyně:
Digitální:
Žák/žákyně:
Přínos využití digitálních technologií:
Žák/žákyně:
Podpora interaktivní výuky: Digitální technologie, jako jsou online hry a interaktivní tabule, zvýší zapojení a motivaci žáků. Výsledkem je aktivnější a zábavnější forma učení o složitých tématech, jako jsou etické otázky spojené s využíváním AI v médiích.
Žák/žákyně:
Odkud se vlastně v médiích berou fotografie? (15 minut)
Zahrajte si se svými žáky krátkou online hru, která žákům pomůže odpovědět na otázku, se kterými zdroji fotografií v současné době pracují redakce důvěryhodných médií nejčastěji a které zdroje se za renomované naopak nepovažují. Jedním tlačítkem spusťte hru na chytré dotykové tabuli ZDE.
Autor: Pavlína Jurzykowská
Výsledkem této části hodiny by měla být jednoduchá diskuze na téma, proč se asi mezi renomovanými novináři nepovažuje obraz či fotografie vygenerované pomocí AI za důvěryhodné.
Žáky upozorněte na to, že se lze opřít například o stanovisko Rady pro novinářskou etiku a mediaci (CDJM), která kromě jiného zmiňuje, že používání obrázků generovaných AI může klamat veřejnost tím, že prezentuje zkreslenou realitu.
Většina důvěryhodných redakcí zatím akceptuje obrázky vytvořené pomocí AI pouze v případě, kdy se o umělé inteligenci píše i v textu.
Zadání:
Po úvodním obeznámení se s tématem dnešní hodiny nechte žáky volně diskutovat o tom, jaká je tedy dnešní role fotografie v informování / jak si může udržet důvěru veřejnosti. Poté hlasujte zvednutím rukou:
Fotografie dnes má informace:
A – realisticky dokazovat a potvrzovat
B – autenticky dokreslovat a doplňovat
C – emotivně doprovázet
D – pouze přibližně ilustrovat a naznačit
Podle výsledků hlasování zjistíme, jakou váhu a roli přikládá fotografii v médiích nová generace. Pro tuto aktivitu neexistuje správné řešení. Vše rozhodne převažující názorové nastavení ve třídě.
Žáci si vylosují z klobouku nebo vyberou podle vlastních preferencí jeden z devíti příspěvků, které byly zveřejněny v médiích. Zdrojový materiál naleznete ZDE. Pod názvem jednotlivých příspěvků se skrývá původní text. Nechejte žáky ale chvilku hledat pouze na základě názvu. Ttrénují si tím jednu ze základních klíčových kompetencí – kompetenci digitální, kdy posuzují data získaná na základě zadaných kritérií a formulovaných dotazů.
Žáci k článku poté:
A – podle názvu článku dohledají reálnou fotografii, která tento článek v den jeho publikování pokrývala jako hlavní (kontrolu, jestli žáci našli ten pravý text, proveďte prokliknutím interaktivního odkazu ukrývajícího se pod názvem);
B – vygenerují pro stejný článek fotografii novou a to pomocí AI a dobře zadaných promptů (tady se vyplatí žákům zmínit pár slov o tom, jak se píše kvalitní prompt).
Autor: Pavlína Jurzykowská
Každý připravený text je přitom záměrně vybraný – někde se AI pro vizuální pokrytí příspěvku použít dá, jinde vůbec ne. Po dokončení této aktivity si každý obhájí, která fotografie (A nebo B) je vhodnější pro publikování ve veřejném médiu a proč. Ve kterém případě by redakce publikováním AI obrazu narážela na neetické chování?
Jednu takovou ukázku výstupu přináším zde:
Autor: Natan J., ZŠ Zeleneč, 7. A
Nechte žáky generovat obrázky a fotografie například v aplikaci Canva Magic Media, která je pro školy zdarma. Veďte je k tomu, aby se naučili, jak s generativními modely AI komunikovat. Správné znění zadání (promptu) je klíčové. Platí pravidlo, že jednoduchá a nepromyšlená věta většinou nevede k dobrému výsledku. Digitální kompetence, kterou tímto svým žákům předáváte, je zřejmá – naučí se generovat digitální obsah v různých formátech s cílem umocnit výstupy vlastní tvořivé činnosti (pomocí zkoušení různě naformulovaných promptů).
Jak ověřit původ fotografie?
S nárůstem používání obrázků generovaných umělou inteligencí se ověřování jejich původu stává klíčovým. Několik nedávných událostí ukázalo tento problém v praxi: krásné a barevně vyvážené fotografie vyvolávají pochybnosti o autenticitě kvůli svému „příliš dokonalému“ vzhledu. Nástroje pro detekci obrázků generovaných AI, jako je Hugging Face a Hive Moderation, se zatím ukazují jako nespolehlivé, tím se komplikuje potvrzení původu fotografií.
Pro hodnocení pravdivosti fotografie je proto nezbytné:
Cílem této části hodiny je zahájit diskuzi o tom, jak je dnes pro redakce důležité uvádět zdroje a jména autorů. Tímto způsobem zvyšují důvěryhodnost a autentičnost svých zpráv a článků. Z toho vyplývá i odpověď na úvodní otázku ohledně budoucnosti fotografie – fotografové budou i nadále nezbytnou součástí prestižních redakcí a jejich role nezmizí.
Pro zvýšení povědomí žáků o potřebě tázat se na pravdivost fotografií zakončíme hodinu krátkou zábavnou aktivitou. Představte studentům roli ikonografa v redakci. Odhalíte fotografie, které vytvořila umělá inteligence?
Pusťte se do toho ZDE.
Ukázka prezentace (autor: Pavlína Jurzykowská)
Zdroje:
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Celá aktivita žáky velice bavila. Svět AI je pro ně lákavý a generování alternativních fotografií pro reálné příspěvky je bavilo. Díky porovnání výsledků si uvědomili, proč budou fotografové potřební a nepostradatelní i v budoucnu, v době AI. Pozor ale hned v úvodu, když žáci hledají „dobré“ zdroje fotografií – mnozí ze šesťáků netušili, co je to zpravodajská agentura. Tak jsem musela udělat malou odbočku a říct jim, že zpravodajské agentury jsou renomované organizace, které shromažďují, zpracovávají a distribuují zprávy a informace médiím, vládám a dalším institucím.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
