Hodnocení vývoje kulturní krajiny metodou srovnání archivních map a historických leteckých snímků okolí školy

Pomůcky:

• hardware: počítač s přístupem k internetu
• software: internetový prohlížeč

Zdroje:

• ČESKÝ ÚSTAV ZEMĚMĚŘIČSKÝ A KATASTRÁLNÍ. Archiv. ČESKÝ ÚSTAV ZEMĚMĚŘIČSKÝ A KATASTRÁLNÍ. Geoportál ČÚZK[online]. 2024 [cit. 2024-01-20]. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/
• MICROSOFT (2023). Microsoft Whiteboard [Mobile app. Microsoft]. https://www.microsoft.com/en-us/microsoft-365/microsoft-whiteboard/digital-whiteboard-app

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:

• Oborové: základní orientace v mapě, znalost kartografické terminologie, základní geografická a historická znalost okolí školy
• Digitální: běžná uživatelská obsluha internetového prohlížeče

Vzdělávací cíle:

• Žák vyhledá v dostupných archivních mapách a historických leteckých snímcích okolí školy.
• Žák vytvoří ve vybrané aplikaci grafickou časovou osu vývoje kulturní krajiny okolí školy.
• Žák zhodnotí na základě vyhledaných grafických pokladů (mapy a snímky) vliv významných historických milníků na proces vývoje kulturní krajiny v lokálním měřítku.
• Žák predikuje možný následující vývoj, kopírující současné společenské trendy.
• Žák prezentuje a sdílí své závěry prostřednictvím přehledného materiálu, vypracovaného ve vybrané webové aplikaci.

Přínos využití digitálních technologií:

• Žák rozvíjí své digitální kompetence tím, že se učí orientovat v prostředí digitalizovaných archivních map a historických leteckých snímků v rámci prostoru i času. To by bez použití databáze, která sdružuje tyto materiály online a zdarma, nebylo možné. Dále rozvíjí digitální kompetence tím, že formuluje své závěry do podoby specifického grafického dokumentu ve vybrané webové aplikaci. K tomuto dokumentu se lze pohodlně vracet a následně doplňovat, aktualizovat a upravovat jeho obsah v čase.

Metodická poznámka: 

• Žáci pracují samostatně na notebooku nebo PC s připojením k internetu.
• Tuto metodu lze aplikovat například i na pohraniční oblasti a sledovat tak postupný zánik pohraničních obcí ležících za minulého režimu v blízkosti železné opony.

Popis vzdělávací aktivity:

PŘÍPRAVA: 1x 30 min.

• Zorientujte se v intuitivním prostředí geoportálu ČZÚK, sekce Archiv:
• V pravém horním rohu lze přepínat mezi možnostmi Archivní mapy a Letecké měřické snímky, při následném otevření sekce Doplňky se zobrazí relevantní archiválie, do kterých je možné nahlédnout poklepáním na vybraný dokument.
• V levém horním rohu můžete vyhledávat relevantní archiválie zadáním konkrétního místa na mapě formou bodu, plochy nebo zadáním přesné adresy.

• Na počítači s internetovým připojením si v prohlížeči stáhněte aplikaci MS Whiteboard.
• Po otevření aplikace proveďte bezplatnou registraci (lze využít jen telefonní číslo nebo libovolný email) a přihlaste se.
• Zorientujte se v intuitivním prostředí aplikace MS Whiteboard:
  • Poklepejte na možnost Nová tabule.
  • Z nabídky šablon si lze pro tuto aktivitu vybrat například šablonu Storyboarding, ale také pracovat pouze s vlastní fantazií.

• • Na spodním panelu najdete celou řadu nástrojů pro tvorbu materiálu (mentální mapy, časové osy, poznámkové tabule aj.).

REALIZACE (2x 45 min.)

Organizace:

• Žáci pracují samostatně na notebooku nebo PC připojeném k internetu s pracovním listem (viz příloha).
• Vyhledávají archivní mapy a historické letecké snímky a řadí je do grafické časové osy nebo jiného typu schématu dle vlastního uvážení s využitím webové aplikace MS Whiteboard, kde pak také vývoj kulturní krajiny v čase zhodnotí.
• Sdílí výsledky svého výzkumu s ostatními spolužáky, kteří je příslušným způsobem hodnotí a komentují.
• Výstupem může být i dokument ve formátu .png (funkce Exportovat jako obrázek v Nastavení v pravém horním rohu), který lze následně např. vytisknout a založit do žákovského portfolia.
• Práce (sběr a třídění dat) může vypadat například takto (můžete žákům ukázat jako příklad):

• Z časové řady archivních map a snímků žáci vyvodí závěr, ve kterém zhodnotí, jakým způsobem se v čase vyvíjí místní kulturní krajina, a své myšlenky formulují a zapíší do vytvořeného materiálu.
• Na závěr učitel provede krátkou reflexi, tj. diskutuje s žáky o významu analýzy historických map a leteckých snímků pro současné plánování využití krajiny.

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Při ověřování aktivity ve výuce bylo zjištěno, že žáci v úvodu potřebují provést procesem vyhledávání příslušných historických map a zeměměřických snímků, ideálně formou promítnutí na dataprojektoru nebo interaktivní tabuli.

Realizace dále proběhla bez dalších obtíží a stanovený časový rámec přibližně odpovídal skutečnosti.