Na základě analýzy digitalizovaných historických pramenů s využitím virtuální nástěnky nebo grafického editoru žáci popíší dobové perspektivy vnímání kolonialismu evropskými velmocemi.
Vzdělávací cíle: Na základě analýzy digitalizovaných historických pramenů s využitím virtuální nástěnky nebo grafického editoru žáci popíší dobové perspektivy vnímání kolonialismu evropskými velmocemi.
Přínos využití digitálních technologií: Žáci využívají digitální nástroje k efektivní práci s digitalizovanými historickými prameny.
Metodická poznámka: Vyznačení důležitých prvků u jednotlivých obrazů a jejich možná interpretace (převzatá z muzeí a galerií, v jejichž sbírkách obrazy jsou) jsou vloženy do prezentace.
Popis vzdělávací aktivity:
Evokace (10 minut): Žáci se v úvodním textu z prezentace (viz příloha) dozvídají základní historický kontext o kolonialismu, žáky vyzvěte k tomu, aby řekli alespoň tři klíčové informace plynoucí z textu. Následně ve skupinách získávají zařízení připojené k internetu a odkaz na zvolenou virtuální nástěnku nebo grafický editor s obrazem „Východ nabízí své bohatství Británii“ od Spyridona Romase z r. 1778. Já jsem pro práci v hodině využíval aplikaci Collboard, která sice vyžaduje pro každou aktivitu s novým zdrojem buď smazání původního a nahrání nového obrázku, nebo vytvoření více Collboardů, ale zároveň se v ní žáci nemusí registrovat a je poměrně intuitivní, navíc se dá pohodlně sdílet i přes QR kód do tabletů. Bezesporu však lze také jistě využít např. Canvu. Úkolem žáků je na obrazu vyznačit prvky, které jim připadají důležité. Pokud žáci nestíhají, je možné prvky vyznačit společně např. na interaktivní tabuli.
Zvýrazňování prvků v evokační fázi, autor díla: Pavel Žalský |
Uvědomění si významu nových informací (25 minut): Žáci získávají od vyučujícího badatelský list, v prvním úkolu mají předepsané prvky ze zkoumaného obrazu, které si mohli zvýraznit. Jejich úkolem nyní bude dopsat do listu a do virtuální nástěnky, jaké významy by těmto prvkům přisoudili. Je nutné podoktnout, že mnohé významy budou žákům unikat a vyučující by měl být připraven jim je bezpečně vysvětlit – typicky např. souvislost mezi Merkurem a obchodem nebo zobrazením řeky (Temže) jako starce jsou příliš složité symbolické odkazy pro běžného žáka osmého ročníku. Ve chvíli, kdy je dokončena tato práce s obrazem Británie (správné řešení je v prezentaci a je dobré je žákům ukázat, aby si opravili a doplnili badatelské listy), odpovídají žáci na otázku č. 2 o významu obrazu. Tím jsou „zaškoleni“ v interpretaci obrazů a mohou pokračovat v analyzování dalších: Alegorie koloniální moci, Bohatství a výhody španělské monarchie za Karla III., Založení Marylandu 1634 a Alegorie Amsterdamu. Pro snadnější práci je možné jednotlivé obrazy rozdělit mezi skupiny a jejich práci poté společně sdílet v reflexi, případně alespoň dva obrazy ubrat (v takovém případě doporučuji vynechat španělský obraz a Alegorii Amsterdamu). Analýzu by měly skupiny provádět do připravené virtuální nástěnky/editoru, odpovědi pak zapisovat do badatelských listů.
Příklad návazné práce s popisky, autor díla: Pavel Žalský |
Analýza založení Marylandu, autor díla: Pavel Žalský |
Analýza Alegorie koloniální moci, autor díla: Pavel Žalský |
Reflexe (10 minut): Vyučující promítne výsledky práce skupin (je možné je z většiny aplikací také stáhnout jako obrázek nebo ve formátu pdf), skupiny by měly říct, jaké významné prvky na obrazu našly a jaké poselství obrazu z nich tedy odvozují. Třída by pak měla dojít společně řízeným brainstormingem k odpovědi na otázku č. 4, otázka č. 5 je dobrovolná či spíše navíc, pokud by v hodině zbyl čas a bylo možné téma ještě řešit.
Původně jsem s touto lekcí pracoval bez rozvoje digitálních kompetencí, což stálo mnoho papírů, přesunů a také zbytečně uniklých detailů (digitalizované zdroje umožňují snadné zoomování). S využitím virtuální nástěnky sice bylo nutné ubrat některé zdroje, ovšem analyzování obrazů a jejich interpretace s využitím těchto nástrojů získaly mnohem lepší spád a více možností. Hodina je pro žáky zajímavá, zejména díky úvodní „rozcvičce“ s obrazem Velké Británie, rozhodně je však potřeba ji zařadit až poté, co již něco o kolonialismu vědí, bez toho by nemohli žáci postřehnout některé dobové souvislosti – i tak jim dost věcí při práci s obrazy uniká, což však myslím při rozvoji historického myšlení patří k věci a učitel může být žákům nápomocný.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.