Teorie funkčních stylů vychází z jazykovědných diskusí majících svůj počátek už ve 20. letech 20. století. Od té doby proniká do výuky na českých školách. Dosud se neobjevila taková konkurenční teorie, která by svým významem aspirovala na vystřídání teorie funkčních stylů v učebnicích češtiny. Jak se ovšem vypořádat se skutečností, že původní teorie nezbytně odpovídala komunikačním možnostem své doby, mezi nimiž bychom logicky marně hledali například digitální nástroje? Jak teorii funkčních stylů po této stránce přiblížit dnešku? Tento seriál se zabývá vybranými útvary stylu administrativního, přičemž navrhuje různé výukové aktivity zaměřené na komunikační situace relevantní pro život žáků (například pracovní pohovor, zpoždění letu apod.). Samotné útvary vznikají přímo v průběhu aktivity nebo jejich tvorba může na aktivitu navázat. Důležitou součástí aktivity je vždy rozvoj digitálních kompetencí.
Žádost / stížnost
Popis činností – výuková situace:
Nutně předchází: úvod do administrativního stylu. Základní znaky žádosti lze s žáky probrat v předcházející hodině, případně je s nimi rozebrat až po této hodině formou reflexe/opakování.
1. Uvedení tématu hodiny:
Žádost o kompenzaci za zpoždění letu
2. Výběr komunikační situace:
Učitel promítne stránku Flightradar24, podle pokynů žáků vybere libovolný let (je třeba kliknout na konkrétní ikonu letadla, následně se zobrazí informace o letu, viz příklad níže):
U vybraného letu učitel zachová informace o aerolince (např. Norwegian Air Sweden), o místě odletu (např. Barcelona) a místě příletu (např. Stockholm), dále o předpokládaném čase odletu (např. 17:25), reálném čase odletu (např. 17:35) a předpokládaném čase příletu (např. 21:10). Údaj o reálném čase příletu zadá žákům tak, aby vznikl nárok na finanční kompenzaci (což ale žákům nesdělí), tj. musí přičíst k předpokládanému času příletu alespoň tři hodiny zpoždění (tj. v uvedeném příkladu by byl reálný čas příletu 00:10).
Alternativou je výběr letu na stránkách libovolně zvoleného letiště (například Letiště Václava Havla Praha, viz stránka příletů níže):
Zde je očekávaný čas příletu přeškrtnut (např. 19:00 u letu z Varšavy) a reálný čas příletu je uveden tučným písmem pod ním (např. 18:45 u letu z Varšavy). Učitel opět přičte alespoň tři hodiny zpoždění u času předpokládaného příletu (např. 22:00 u letu z Varšavy). Ostatní informace o daném letu si žáci následně mohou vyhledat samostatně.
Učitel vysvětlí žákům, že žádost o kompenzaci obvykle probíhá elektronickou cestou, ale v zájmu názornosti si třída vyzkouší simulaci modelového jednání mezi žadatelem, jeho právním zástupcem a právním zástupcem aerolinky.
3. Rozdělení do skupin:
Všechny skupiny budou pracovat se stejnými informacemi o letu, ale každá je využije jiným způsobem. S ohledem na počet žáků ve třídě vytvoříme takový počet skupin, aby počet členů v žádné z nich nepřesahoval zhruba pět žáků (pokud máme např. třicet žáků ve třídě, můžeme mít dva žadatele o kompenzaci, dva právní zástupce žadatelů a dva právní zástupce aerolinky).
4. Zadání pro skupiny + práce ve skupinách:
ŽADATELÉ O KOMPENZACI – členové této skupiny zjišťují na důvěryhodných zdrojích na internetu, na jakou kompenzaci mají nárok (např. výše částky). Dále si zjišťují, které podklady budou k žádosti potřebovat (např. boarding pass).
Informace mohou zjišťovat i u chatbota (např. ChatGPT), ale v každém případě zjištěné informace ověřují (alespoň ještě z jednoho dalšího zdroje).
Každá skupina „žadatelů“ si určí jednoho zástupce, který sehraje danou roli při simulaci.
PRÁVNÍ ZASTOUPENÍ ŽADATELŮ – členové této skupiny by se měli seznámit s příslušným nařízením (Evropského parlamentu a Rady), které žadatelům právo na kompenzaci přiznává. Měli by se seznámit s obvyklými snahami aerolinek „vyměnit“ finanční kompenzaci za jiný způsob náhrady. Cílem právního zástupce je ovšem vymoci pro klienta finanční kompenzaci. K tomu je třeba připravit si přesvědčivou argumentaci. Pro inspiraci lze využít chatbota (např. ChatGPT), zjištěné informace doporučujeme ověřovat (alespoň ještě z jednoho dalšího zdroje).
Každá skupina „advokátů žadatelů“ si určí jednoho zástupce, který sehraje danou roli při simulaci.
PRÁVNÍ ZASTOUPENÍ AEROLINKY – cílem členů této skupiny je vyhnout se nutnosti uhradit finanční kompenzaci. Měli by si zjistit, jaké strategie obvykle aerolinky v takové situaci volí a jaké možnosti žadatelům o kompenzaci nabízejí. Jedna ze strategií, totiž ignorace žadatele, v případě této aktivity příliš nepřichází v úvahu, neboť se účastníci setkají tváří v tvář. Pro inspiraci lze využít chatbota (např. ChatGPT), zjištěné informace doporučujeme ověřovat (alespoň ještě z jednoho dalšího zdroje).
Každá skupina „advokátů aerolinky“ si určí jednoho zástupce, který sehraje danou roli při simulaci.
Každá skupina pracuje s různými rychle dostupnými elektronickými zdroji. Ty si skupiny vyhledávají ideálně samostatně, učitel jim může poskytovat zpětnou vazbu (pokud je to potřeba, učitel sám některé zdroje doporučuje). V každé skupině jsou efektivně rozděleny role (např. jeden člen vyhledává zdroje, jiný člen informace ověřuje apod.). Pokud k takovému efektivnímu rozdělení nedospěla skupina samostatně, pomáhá učitel.
5. Simulace
Simulace se skládá ze dvou fází:
A) Setkání žadatele a právního zástupce žadatele. Cílem je, aby žadatel předal požadavek o finanční kompenzaci.
B) Setkání právního zástupce žadatele a právního zástupce aerolinky. Zde se cíle obou zúčastněných stran liší (vymoci finanční kompenzaci vs. vyhnout se finanční kompenzaci), proto lze očekávat přesvědčivou argumentaci a různé vyjednávací strategie z obou stran.
6. Reflexe
Stručně zhodnotíme jednotlivá vystoupení a zaměříme se zejména na strategie, které se ukázaly jako funkční, ať už v oblasti jazykové a komunikační (například zdvořilost), nebo v oblasti odborné (například znalost příslušných nařízení). Můžeme zmínit, že žádat o kompenzaci se dá i skrze některou specializovanou společnost (např. ClaimCloud) – takový postup je bezplatný, nicméně z vyplacené kompenzace se část musí uhradit této společnosti v souladu s podmínkami uzavřené smlouvy. Podobně je placené i právní zastoupení. Finančně nejvýhodnější je tedy podat žádost samostatně.
Metodická poznámka:
1. Pokud nám to časové možnosti umožňují, můžeme zadat žákům ještě tvorbu výstupu, stručné elektronické žádosti o kompenzaci.
2. Do aktivity lze v rámci zadání začlenit i prvek vlivu mimořádných událostí (např. nepříznivé počasí, stávka zaměstnanců letiště). V případě prokázání mimořádné události nárok na finanční kompenzaci zaniká.
Postřehy z ověřování v praxi:
1. Aktivita byla realizována v průběhu jedné vyučovací hodiny. Třída ale byla rozdělena pouze do tří skupin, což neumožnilo příliš efektivní rozdělení rolí v rámci takto velkých skupin.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Administrativní styl.
Ostatní články seriálu:
