Co viděl Jacques Callot? Třicetiletá válka očima umělce

Stupeň vzdělávání: 2. st. ZŠ

Věková skupina: 7.–8. ročník

Vzdělávací obor: dějepis

Tematický okruh: objevy a dobývání, počátky nové doby

Časová dotace: 45 minut, 90 minut, pokud žáci nejsou zvyklí pracovat samostatně s technikou nebo analyzovat prameny a potřebují od učitele více navádět krok za krokem 

Pomůcky: pro žáka zařízení připojené k internetu a s možností editovat stažené obrázky (vkládat popisky), pro učitele projektor a zařízení připojené k internetu 

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti: 

• Oborové: žáci by měli být seznámeni s příčinami, chronologickým a geografickým vývojem třicetileté války
• Digitální: základní obsluha zařízení připojeného k internetu

Vzdělávací cíle: 

Žák s pomocí online dostupné databáze historických pramenů popíše důsledky třicetileté války na život civilního obyvatelstva.

Přínos využití digitálních technologií:

Žáci se učí využívat online otevřené digitální zdroje, zejména sbírky historických pramenů.

Popis vzdělávací aktivity:

Hodina je založená na práci s obrazovými prameny a jejich analýze, ideální pro žáky je mít k dispozici počítač do pracovní skupiny, ale popis obrázků lze zvládnout i s tabletem či iPadem, hůře se popis zpracovává v mobilu.

(5 minut) V úvodní fázi hodiny je žákům promítnut v prezentaci portrét umělce Jacquese Callota se základními životopisnými údaji, úkolem žáků je z obrazu poznat, jakým druhem umění se zabýval – z pravítka, tuše, kružítka atd. lze odvodit, že šlo o malíře, konkrétněji o rytce, lze zmínit, že využíval lept.

(5 minut) Pro kontext žáky seznámíme s jednou rytinou Callota a dodáme informace, že v době bez fotoaparátů a kamer nám poměrně realisticky zachytil hrůzy třicetileté války, které prožil ve svém městě Nancy. V historii jde možná o první protiválečné umění, které bylo šířeno mezi lidmi, taktéž se dá považovat za první francouzský komiks díky krátkým popisným textům pod každou rytinou.

(20 minut) Na promítnuté rytině žákům vysvětlíme zadání jejich práce: najít na příslušném hesle Wikipedie v galerii „Les Grandes Misères de la guerre“ tři rytiny zobrazující různorodé důsledky třicetileté války a ty popsat v počítači (např. ve Wordu nebo v PowerPointu, pokud chceme sdílet, tak např. s pomocí Padletu) s pomocí příkladu v prezentaci a odvodit z nich důsledky třicetileté války. Žáci by primárně měli pracovat s galerií, pokud si najedou do textu výše, mohou samozřejmě ledasco zjistit – i tak je však potřeba, aby vytvořili popisky rytin a své odpovědi dokázali zdůvodnit. Doporučuji, aby si skupiny mohly navzájem pomáhat, tvorba popisků je dobrým podkladem nejen pro odpověď na badatelskou otázku, ale také pro učitelovo sledování práce žáků.

Příklad zadání, viz prezentace v příloze

První rytiny zobrazují verbování a bitvu, žáci mohou zmínit jako důsledek odvedení mužů do bojů a ničení krajin i měst, další rytiny zobrazují nájezd vojáků na obydlí civilistů, drancování, ničení kláštera a kostela, plenění vesnice, loupežná přepadení, popravy, mučení, ale také invalidy a žebráky.

Každá rytina v galerii obsahuje popisek, pokud žáci použijí překladač, nebude pro ně náročné zjistit název rytiny, soustředit by se však měli i na analýzu zdroje – lze se tedy ptát, proč se rytina jmenuje např. Nemocnice a co konkrétně se na ní odehrává. Žáky bychom tak měli dovést ke konkrétnější odpovědi na základě práce se zdrojem.

(15 minut) Během reflexe si pak žáci do sešitu zapisují odpověď na badatelskou otázku „Co viděl Jacquesse Callot?“ s pomocí uvedení tří konkrétních příkladů a jejich odkázáním na konkrétní rytinu. Žáci se tak učí své odpovědi opírat o zdroje. Zároveň by měli odpovědět na otázku, jestli rytinám Callota můžeme důvěřovat a uvést proč ano (je pamětníkem událostí, evidentně se snažil dění zachytit co nejpřesněji) a proč ne (např. mohl chtít ukázat nepřátelskou armádu horší, než ve skutečnosti byla), což by mělo žáky vést k základnímu uvědomění, že každá práce se zdrojem vyžaduje určitou opatrnost a ideálně i více relevantních zdrojů.

Ukázka galerie, zdroj https://en.wikipedia.org/wiki/Les_Grandes_Mis%C3%A8res_de_la_guerre#Gallery

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Žáci dokáží s galerií pramenů pracovat poměrně jednoduše, náročnější pro ně bývá převod do prezentace (v hodině jsem je nechal využívat PowerPoint, přišel mi jednodušší na práci s obrázkem a popisky, zároveň mi zůstal bez možnosti dalších zásahů uložený) a přidání vlastních popisků, zvláště pokud pracují na menším zařízení – doporučuji tedy spíše školní počítače nebo notebooky.

Některé výjevy jsou pro žáky hůře čitelné, např. obraz č. 5 (drancování domu) považují často za divadlo a nevšimnou si mučeného civilisty v ohništi, taktéž hůře odvozují širší důsledky např. u výjevu bitvy – jsou schopní si uvědomit, že tam umírali lidé, těžko však už sami odvozují zničení krajiny nebo ekonomické důsledky. Zcela nečitelný je pro většinu žáků obraz č. 18 (rozdělení odměn), možná by však šel využít jako evokace ve smyslu, jak toto může souviset s válkou.