Pomístní jména – pojítko mezi minulostí a současností 1

Pomístní jména – pojítko mezi minulostí a současností 1

Časová dotace

min. 2 x 45 min. ve škole + mimoškolní skupinový výzkum (projekt)

Vzdělávací cíle         

• Uskutečnit odborný výzkum s pomocí digitální technologie
• Seznámit se s kategorií pomístních jmen a s jejich postavením v systému místních jmen
• Využít zásad a kritérií výzkumu pomístních jmen v praxi s využitím elektronických zdrojů
• Vyhledávat, vyhodnocovat, zpracovávat a evidovat data prostřednictvím elektronických platforem
• Lokalizovat pomístní jména v elektronické mapě

• Prezentovat výstupy výzkumu s oporou elektronické prezentace

• Poznat lépe své okolí z hlediska kulturně-historického

Integrace s dalšími vzdělávacími obory

• matematika a její aplikace
• informatika

Výuková aktivita má projektový charakter. Přibližuje žákům lexikologickou problematiku pomístních jmen (PJ) a současně poskytuje žákům příležitost vyzkoušet si terénní výzkum na vlastní kůži. 

Struktura výuky:

1. teoretický úvod ve škole 
2. individuální/skupinový výzkum PJ v okolí bydliště
3. sdílení výstupů výzkumu ve škole

1. Teoretický úvod ve třídě

Práce s pracovním listem: 

1. Samotnému výzkumu předchází „nácvik výzkumu“ s podporou učitele. K tomu žákům slouží pracovní list, který je provede krok po kroku oblastmi výzkumného zájmu. Pracovní list je přílohou této aktivity.

Na začátku je dobré žáky motivovat k výzkumu a ukázat jim, k čemu se nám znalost pomístních jmen může hodit. Pracovní list začíná skupinovou prací s mapou. Skupiny dostanou za úkol rozpoznat, kterou zemi mapa zobrazuje, a doplnit odpověď o autora a název literárního díla, ve kterém byla mapa uvedena (Středozemě z knihy J. R. R. Tolkiena: Pán prstenů). Několik minut věnujeme debatě, která část mapy žákům pomohla v identifikaci a co o Středozemi vědí. Upozorníme na názvy hor, řek, brodů, průsmyků, lesů a jezer. Jak asi získaly svá pojmenování? Jakou roli tato jména hrají v celém příběhu? Debatou bychom měli dojít k závěru, že dobře promyšlené a pojmenované prostředí hraje ústřední roli v každém příběhu a v reálném životě nám názvy míst pomáhají v orientaci v prostoru a leckdy nám sdělují i významnou informaci o místě samotném.     

2. Před zahájením výzkumu je vhodný stručný teoretický základ, díky kterému se žáci seznámí s tříděním místních jmen s důrazem na pomístní jména. Pomocí např. myšlenkové mapy OrgPad Třídění vlastních jmen zeměpisných představíme žákům třídění vlastních jmen zeměpisných. U pomístních jmen ke každému druhu PJ uvedeme příklady jmen z našeho okolí.

3. Na příkladech důvěrně známých jmen z naší obce (z okolí školy) ukážeme žákům, co jména označují a jakým způsobem byla pravděpodobně utvořena. Žáci navrhují vlastní příklady, které společně rozebereme z hlediska jazykovědného. Pomocí dostupných pramenů pátráme i po historii jména a okolnostech jeho vzniku. Ukážeme žákům, jak lze pracovat s elektronickými jazykovými příručkami a písemnými prameny. Z jazykovědného hlediska je zajímavé poukázat na některá regionální nebo obecně česká specifika, např. na nesklonný tvar přídavného jména zakončeného na –ovo (např. Finkovo ulice), který řadíme do prvků obecné češtiny. Obecně české je např. i pomístní jméno U Placatýho šutru.

2. Individuální/skupinový výzkum PJ v okolí bydliště 

1. Při výzkumu žáci pracují ve dvojicích nebo skupinách. Zadáme žákům úkol nasbírat určitý počet PJ v místě bydliště a pořídit fotodokumentaci míst. Je vhodné rozdělit lokalitu výzkumu do jednotlivých území a každé skupině přidělit jedno území. Předejdeme tak situaci, kdy se více skupin zaměřuje na totožná pomístní jména. Do průzkumu žáci zahrnou místa, která dostatečně dobře znají, a případně i jména, která znají jejich vrstevníci či členové rodiny. Výzkum tedy zahrnuje i anketu.

2. Součástí výzkumu je jazyková analýza, která obsahuje morfologický rozbor (zařazení ke slovnímu druhu, mluvnické kategorie jmen, předložkové pády, tvaroslovné zvláštnosti) a slovotvorný rozbor (vznik z obecných vs. vlastních jmen, slovotvorný způsob, případně postup). 

3. Žáci provedou i základní výzkum původu jmen, při kterém budou pracovat s elektronickými či tištěnými prameny. 

4. Výsledky výzkumu žáci zaznamenávají do tabulky: 

5. Výstupy výzkumu žáci lokalizují v elektronické mapě, např. v Google mapách. Stačí se přihlásit do Google My Maps: My maps, zde vytvořit novou mapu a do ní zanést nalezené objekty s jejich pomístními jmény a fotografiemi daných míst. 

3. Sdílení výstupů výzkumu ve škole

Výstupy své práce zanesou žáci do některé z prezentačních platforem (např. PowerPoint, Prezi, OrgPad, Canva apod.) a prezentují před spolužáky. Z prezentovaných PJ třída vytvoří přehledný, abecedně řazený elektronický seznam se základními údaji o pomístních jménech. Seznam se může stát součástí třídního elektronického portfolia. Lze s ním dále pracovat i z hlediska statistiky – pomístní jména, která zazněla nejčastěji, mají pravděpodobně nejvyšší míru užití. Žáci mohou vytvořit škálu, do které zařadí PJ dle četnosti. 

K seznamu PJ je možné se průběžně vracet i v ostatních předmětech. 

Metodické poznámky

• Před výukou:
  • Před výukou je vhodné udělat si malý výzkum pomístních jmen v okolí školy, protože na těchto pomístních jménech bude učitel s žáky provádět jazykovědný výzkum a ukázku lokalizace na mapě.
  • Před výukou je také vhodné vytvořit si seznam ověřených regionálních zdrojů, ze kterých lze čerpat informace o původu pomístních jmen, a tento seznam dát k dispozici žákům.
• Ve výuce:
  • Žákům zadáme cíle výzkumu:

ad 1. Názvy žáci zjistí z mapy, při obchůzce okolí nebo prostřednictvím ankety, kterou provedou s členy rodiny, kamarády či sousedy. Sesbírané názvy uspořádají do abecedně řazené tabulky. 

ad 2. Druhý sloupec tabulky tvoří typ krajinného prvku (místo), které PJ označuje (řeka, kopec, cesta apod.), viz OrgPad Třídění vlastních jmen zeměpisných.

ad 3. Žáci se pokusí zjistit z dostupných elektronických, případně tištěných zdrojů původ jmen. 

ad 4. Žáci provedou jednoduchý jazykový rozbor. Cíle jazykového rozboru stanovíme podle priorit v jednotlivých ročnících či podle látky, kterou právě probíráme. V rozboru se lze zaměřit na:

• tvarosloví – zařazení ke slovnímu druhu, uvedení mluvnické kategorie, v případě předložkové vazby uvedení pádu 
• základní slovotvorný rozbor
• regionální odlišnosti, prvky obecné češtiny či dalších útvarů jazyka
• pravopis

Reflexe 

Po prezentaci všech příspěvků se věnujeme reflexi. Je důležité, aby žáci měli příležitost popsat své pocity a zkušenosti z výzkumu a následného zpracování dat. Možné otázky pro reflexi:

Co vám pomohlo při práci?

Jak jste si práci zorganizovali a rozdělili? (Důležité zejména, pokud pracovali ve dvojicích.)

Co vám šlo/nešlo a proč?

Co nového jste se naučili?

Co byste příště udělali jinak?

Zdroje potřebné k výuce:

K výzkumu původu PJ i jazykové analýze mohou sloužit elektronické slovníky PJ:

• Slovník pomístních jmen v Čechách: https://spjc.ujc.cas.cz/prehled.php
• Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku: https://spjms.ujc.cas.cz/
• Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/

Přínosné mohou být:

• Český etymologický slovník: http://sehrg.at.ua/_ld/0/55_rejzek_j_cesky_.pdf

• Slovník spisovného jazyka českého: https://ssjc.ujc.cas.cz/
• Slovník nářečí českého jazyka: https://sncj.ujc.cas.cz/
• Český jazykový atlas: https://cja.ujc.cas.cz/

Použitá literatura:

¹PLESKALOVÁ, Jana. Recenze a referáty [online]. In: . [cit. 2022-11-21]. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/pdf/101783.pdf

² Olivová-Nezbedová, L. – Matúšová, J.: Index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách. Ústav pro jazyk český ČSAV, Praha 1991, s. 5.

³ Slovník pomístních jmen v Čechách [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení onomastiky, 2014 [cit. 2022-11-21]. Dostupné z: https://spjc.ujc.cas.cz/prehled.php

⁴ Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. 2014 [cit. 2022-11-21]. Dostupné z: https://spjms.ujc.cas.cz/

Příloha: pracovní list

Řešení – pracovní list: 

1c) J. R. R. Tolkien: Pán prstenů. Společenstvo Prstenu. Mapa Středozemě.

2b) Pomístní jména pojmenovávají neosídlená místa.