U Obrázku, Sovova stezka, Rusalka… Názvy kapliček, pěšin, pomníků a altánků, upomínky na zašlé časy v mém rodném městě. Místa, která vytvořili naši předkové a zanechali nám je pro chvíle odpočinku a spočinutí v obklopení životadárnou přírodou. V mém rodném městě najdeme stovky míst, která mají svá pojmenování a jsou vyznačena i na mapách lázeňských vycházkových tras. Ne každá obec má to štěstí. Mnoho míst žije jen v ústním podání, i když dnes díky výzkumům na řadě území už je sesbíráno více než půl milionu pomístních jmen v Čechách i na Moravě.
Pomístní jména (PJ) poskytují cenné informace o vývoji jazyka, společnosti, která jej užívá, a historii regionu, v němž daná společnost žije.1 Pojďme nasát atmosféru minulých dob a prostřednictvím názvů známých i méně známých míst v krajině i v obci se vydat na dobrodružnou výzkumnou expedici, která integruje hned několik školních předmětů a umožňuje žákům poznat jejich region z netradičních úhlů pohledu.
Snažíme se, aby se žáci neučili jen hotové poznatky z učebnic. Chceme, aby sami poznávali, bádali, analyzovali a vyvozovali závěry. Využijme bezprostředního okolí školy či bydliště a pusťme se do zkoumání míst, která důvěrně známe, a přesto o nich víme tak málo. Děti i dospívající jsou přirozeně zvídaví. Baví je zkoumat své bezprostřední okolí a učit se v terénu. Proč nevyužít jejich přirozeného zájmu a nenechat je sbírat a zkoumat názvy míst v okolí jejich bydliště nebo školy?
Naši předkové pojmenovávali místa podle jejich charakteristických znaků, aby se lépe orientovali v krajině. Tímto způsobem získaly své názvy lesy, louky, hory, kopce, vodní toky a plochy, rozcestí a další přírodní útvary, které nás obklopují. Stejně tak získaly názvy i člověkem vytvořené objekty, které nejsou určeny k obývání. Takto vznikla pomístní jména, jedna z podskupin vlastních jmen zeměpisných. Zatímco místními jmény se ve škole zabýváme poměrně zevrubně při výuce psaní velkých písmen, pomístními jmény se nezabýváme téměř vůbec.
Pomístní jména používáme běžně, ale málokdy se zamýšlíme nad jejich původem a už vůbec nezkoumáme jejich vztah k sociokulturní realitě regionu.
Pomístní jména vznikají v určité době (hledisko historické), jsou pevně vázána na určitý objekt (hledisko geografické) a jsou jazykovým vyjádřením poznávacích schopností člověka (hledisko jazykové). Stručně a výstižně zachycují buď poměry přírodní, nebo kulturní, tj. to, co souviselo či souvisí s člověkem, s jeho prací, s jeho výtvory, s jeho duchovním životem. Jsou proto významná nejen pro jazykovědu, ale také pro historii, archeologii, geografii, přírodovědu, etnografii, v neposlední řadě i pro regionální vlastivědu.2 Tyto obory lze výzkumem pomístních jmen zprostředkovat i žákům, a to prostřednictvím vlastního badatelského zážitku. Zároveň tím posílíme jejich vztah k regionu a zprostředkujeme žákům historii jejich bezprostředního okolí. Některá pomístní jména zachycují i společensko-kulturní proměny doby, které se těžko učí z učebnic, ale lehko vlastním prožitkem.
Pomístní jména (anoikonyma) jakožto podskupina vlastních jmen zeměpisných patří do jazykovědné disciplíny lexikologie. Nauka zabývající se pomístními jmény se nazývá toponomastika. Nejstarší pomístní jména České republiky pocházejí z doby předslovanské (Vltava), nejmladší vznikají před našima očima (louka U hřiště)1.
Nejvíce pozornosti v lexikologii na základní škole obyčejně věnujeme tvoření slov, méně už se věnujeme sémantice. A to přesto, že výzkum vztahů mezi výrazy a tím, co označují, podněcuje žáky k složitějším myšlenkovým operacím dle Bloomovy taxonomie, tj. k porozumění, aplikaci, analýze, syntéze a zhodnocení. Navíc výzkumem jmen naplníme výstupy RVP ZV téměř ve všech vzdělávacích oblastech, konkrétně v oblastech Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informatika, Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve všech průřezových tématech.
V dnešní době je možné využít dostupné elektronické zdroje, i když jich k této problematice není mnoho, např. digitalizovaný Slovník pomístních jmen v Čechách, na kterém se stále ještě pracuje: https://spjc.ujc.cas.cz/prehled.php3, Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku: https://spjms.ujc.cas.cz/ 4 nebo některou ze statí věnovaných této problematice. Lze také využít digitalizované mapy, ať už současné katastrální nebo historické. Samozřejmě lze využít i Google mapy nebo mapy.cz, které poskytnou dobrý přehled o regionálních pomístních jménech. V mapách žáci sami i jména lokalizují. Při práci s mapou se žáci naučí v praxi pracovat s měřítky map a plánů a vyhledávat, vyhodnocovat a zpracovávat data. Je vhodné data vložit do přehledných tabulek, případně grafů, pokud sledujeme i míru užívání. Výzkumem tedy žáci získají i cenné digitální kompetence.
Máme několik možností, jak téma uchopit ve výuce. Cílem každé z variant je výzkum v terénu, studium písemných pramenů a vyhodnocení dat. Hloubka a šířka výzkumu je závislá na množství času, které můžeme tématu věnovat.
a) 2 vyučovací hodiny:
V minimalistické variantě dvou vyučovacích hodin výzkum obnáší sběr pomístních jmen prostřednictvím studia dostupných map a dotazníkového šetření, kdy respondenty mohou být rodinní příslušníci, obyvatelé příslušné čtvrti či obce, případně odborníci z muzea, archivu, kronikáři apod. Výstupy výzkumu žáci lokalizují v elektronické mapě, např. v Google mapách. Stačí se přihlásit do Google My Maps: https://www.google.com/maps/d/ 5, zde vytvořit novou mapu a do ní zanést nalezené objekty s jejich pomístními jmény a fotografiemi daných míst. Zároveň žáci vytvoří přehlednou tabulku s výčtem pomístních jmen, kterou prezentují ve škole.
b) Dlouhodobý projekt:
Dlouhodobý projekt skýtá možnost problematiku uchopit opravdu zevrubně a realizovat výzkum dle zásad odborné výzkumné práce. Výzkum je vhodné uskutečnit ve vyšších ročnících 2. st. ZŠ, osmiletého gymnázia či na čtyřletém gymnáziu, např. jako SOČ. Výzkum může obsahovat nejen sběr pomístních jmen, ale i etymologii názvu, jazykovou analýzu, míru užití a zařazení pomístního jména podle charakteru objektu, který pojmenovává. K zařazení objektu může sloužit Šmilauerův třídič pomístních jmen 6, ale pro naše potřeby stačí uvést, zda jde o stezku, potok, kopec, rozcestí, vyhlídku či třeba dětské hřiště. Je tedy třeba PJ i kategorizovat.
Dotazník pro respondenty může vypadat takto:
| Název PJ | Co PJ znázorňuje | Jak vznikl název | Míra užívání* |
*Jak často je PJ podle názoru respondenta používáno (škála).
Výzkum lze obohatit o uvedení přírodních podmínek (reliéf krajiny, fauna a flora, geologické poměry apod.). Nabízí se tedy při dlouhodobějších projektech možnost spolupracovat s učiteli přírodních věd, kteří mohou tuto část s žáky zpracovat např. do podoby topografické mapy doplněné o fotodokumentaci.
V rámci společné exkurze vyrazíme s žáky na katastrální úřad, do místního archivu, navštívíme regionálního historika či kronikáře. Dle charakteru obce tedy vybereme zdroj písemných pramenů, ze kterých je možné čerpat i historická data. Odborníka můžeme také pozvat do školy.
Jazykovou analýzu lze provést z hlediska gramatického a lexikálně sémantického, konkrétně z hlediska hláskoslovného, tvaroslovného, z hlediska slovotvorných způsobů a postupů a z hlediska synonymie a homonymie. V příhraničních oblastech navíc přichází v úvahu cizojazyčná PJ, která se na některých územích vyskytují i ve dvojjazyčné variantě. Žáci si tedy mohou rozšířit slovní zásobu cizího jazyka, případně si osvojit základy pro ně neznámého cizího jazyka. Lze porovnávat českou a cizojazyčnou variantu, nebo se zamýšlet nad příčinami jen cizojazyčného pojmenování. Do hry zde vstupuje i historické hledisko. Prostřednictvím pomístních jmen můžeme zkoumat i pohnuté osudy místních obyvatel, např. odsun německého obyvatelstva ze sudetských území po 2. sv. válce. Z vlastní zkušenosti vím, že zvláště v příhraničních oblastech je velmi důležité žákům zprostředkovávat složitou historii skrze příběhy, které pomístní jména mohou vyprávět.
Zkoumání pomístních jmen skýtá mnoho rovin poznání. Je to způsob, kterým mohou žáci významně posílit vztah ke svému regionu prostřednictvím pohledu na známá místa z různých perspektiv. Pro učitele výzkum skýtá jedinečnou příležitost integrovat v podstatě všechny předměty do jednoho společného projektu, ve kterém může spolupracovat s žáky celý učitelský sbor. Žáci nabydou cenné informace o svém okolí skrze přímý badatelský zážitek. Chceme, aby si všímali toho, co je obklopuje, a kladli si otázky. Aby nebyli lhostejní ke svému okolí. Pojďme se tedy zaměřit na jejich důvěrně známé prostředí a nabídněme žákům možnost stát se na chvíli novodobými badateli.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
