ChatGPT ve školní praxi: další nástroje využívající umělou inteligenci

ChatGPT je zajímavou technologií mimo jiné v tom, že má charakter snadno dostupného nástroje měnící běžnou praxi jednotlivých lidských či edukačních úkonů. Současně jde jen o jeden z příkladů nástrojů, které využívají umělou inteligenci, které se v poslední době objevují. Jestliže chceme uvažovat o využívání umělé inteligence ve školním prostředí, pak bychom měli současně poskytnout alespoň částečný přehled možných nástrojů a přístupů. S tím, jak je celá oblast dynamická, není možné nabízet nějaké úplné soubory či soupisy všech nástrojů. Pokusíme se alespoň na některých stručných drobných ukázkách ilustrovat, jaké možnosti nebo oblasti jsou těmito nástroji aktuálně transformovány.

Práce s textem

Nástroje na práci s textem s sebou obecně přinášejí jedno specifikum – skoro vše, co se v umělé inteligenci řeší (na úrovni běžných aplikací), potřebuje pracovat s textovým vstupem. Proto také nástroje na různě strukturovanou a formovanou práci s textem tvoří pravděpodobně nejvíce zastoupenou skupinu běžně dostupných nástrojů. Zkušenost s nimi může být užitečná pro formování dalších úvah nad tím, jak pracují navazující nástroje a koncepty, proto se možná při hraní s nástroji využívajícími umělou inteligenci vyplatí začít právě od nich.

Příklady zajímavých nástrojů:

• Rytr.me – je koncipován jako asistent na psaní. Jeho cílem je na základě zásadních vstupů vytvořit text (uživatel si může vybrat, o jaký druh textu se jedná), anebo již vytvořený text upravovat. Typické využití je k psaní příspěvků na Facebook nebo popisků položek do e-shopu.
• TextCortex – umožňuje různou manipulaci s již hotovým textem, jako je tvorba parafrází nebo shrnutí.
• Summarizer – shrnuje vložený text nebo dokument, umí z textu vybrat signifikantní větu nebo vytvořit odrážkové výpisky. Užitečné je, že si uživatel může nastavit míru komprese (zkrácení) obsahu. Funguje jen v angličtině.
• Textomap – nástroj dokáže v textu najít informace o místech a ty zanese do interaktivní mapy. Skvěle se hodí pro tvorbu různých průvodců nebo popisů cesty.
• Grammarly – dokáže provádět gramatickou i stylistickou úpravu textu tak, aby zněl podle potřeb a zadání uživatele; nachází synonyma, dělí věty, opravuje čárky nebo slovosled. Uživatel může díky tomuto nástroji tvořit text, který zní lépe než jeho původní.
• DeepL – je pravděpodobně nejkvalitnější překladač v současnosti. Také on se opírá o tvorbu jazykových modelů a dokáže převádět texty mezi jazyky tak, aby si uchovaly co nejlepší kontext a souvislosti.
• Perplexity.ai – je systém, který na první pohled působí podobně jako ChatGPT. Zásadní rozdíl ale spočívá v tom, že si uživatel může zvolit typ zdrojů, se kterými chce pracovat, a aplikace mu odpovídá na otázky tak, že svá tvrzení podporuje uváděním konkrétních zdrojů.

Samozřejmě že nástrojů na práci s textem bychom mohli nalézt podstatně více, ale ukázka vybraných nástrojů může být ilustrativní v tom, jakým způsobem o dané problematice přemýšlet. Velkou část manipulace s textem – od shrnutí po gramatickou úpravu, od generování až po překlady – dokážeme pomocí nástrojů s umělou inteligencí provozovat velice efektivně a jednoduše. Je velice obtížné najít nějakou třídu problémů práce s textovými daty, pro které by nebyly dostupné nástroje, které pracují s umělou inteligencí.

Perplexity

Obecně je možné vnímat kritiku především v tom, že jednotlivé nástroje jsou designované s představou, jak má vypadat dobrý jazyk. Ilustrativním příkladem může být Grammarly, které silně nepreferuje pasivní tvary sloves nebo naopak má jasnou preferenci krátkých vět či vybraných synonym. Tím dochází k zásahu do jazykové preference autora, takže texty tvořené těmito nástroji tvoří stále homogennější a jazykově nezajímavou oblast literatury.

Multimediální tvorba

Umělá inteligence může posloužit pro tvorbu jednotlivých multimediálních objektů – videa, zvuku, obrázků či plakátů. Možnosti jednotlivých nástrojů jsou široké. Obecně můžeme sledovat tři základní přístupy k tomu, jakou roli mohou tyto systémy v procesu tvorby hrát: 1) úprava či vylepšování již vytvořených objektů, kdy umělá inteligence umožňuje zpřístupnit proces tvorby či postprodukce na úrovni, která by dříve byla dostupná jen profesionálům, 2) generování zcela nových objektů, typicky na základě textového vstupu a 3) transformace různých forem objektů mezi sebou. Zástupcem poslední varianty může být níže uváděný Pcitory.ai nebo 2short.ai, který má na vstupu dlouhé popsané video na YouTube a na výstupu jeho zkrácenou verzi do shorts, která může uživatel dát na Facebook nebo Instagram.

Pictory

Příklady zajímavých nástrojů:

• Pictory.ai – slouží pro tvorbu krátkého videoobsahu z dlouhého původního zdroje, jak uvádí popisek aplikace. Proces tvorby videa je rozdělen do několika kroků – aplikace z předloženého dokumentu vytvoří shrnutí (lze možné ho upravit) a z nich poté vlastní video, včetně obrázků nebo hudby. Výstup může být vzdělávací obsah i upoutávka na sociální sítě. Pracuje se s typickou TikTok formou, kdy vlastní sdělení je ve formě textu nebo titulků ve videu.
• Descript – umožňuje tvořit kompletní podcasty nebo videa s využitím umělé inteligence. Aplikace tak například dokáže z podcastů odstranit výplňová slova nebo šum, takže i člověk, který není zvyklý profesionálně hovořit v médiích, dokáže vytvářet pěkný podcast. Aplikace si ale poradí i s překlady nebo se syntézou textu na řeč s využitím krátké řečové stopy autora. Aplikace se instaluje a doporučujeme ji jako ukázku toho, v kolika různých oblastech u tvorby zvuku nebo videa může být umělá inteligence užitečná.
• Sythesia.io – umožňuje tvořit videa tak, že si uživatel vybere avatara (herce) a jazyk, a systém na základě textového vstupu vytvoří video. Do videa lze vkládat další prvky a pracovat s jednotlivými scénami (střihy), což může přispět k celkové interaktivitě výstupu. Jde o zajímavý nástroj především pro ty, co se sami neradi natáčejí.
• DALL·E 2 – nástroj od OpenAI vytvářející obrázky na základě textového vstupu. Cílem je dokázat dobře popsat, co má být generativní AI vytvořeno. Velkou výhodou oproti Midjourney je uživatelská přívětivost prostředí a existence bezplatné verze.
• Canva – populární nástroj na tvorbu plakátů, prezentací, dokumentů a dalších grafických objektů využívá umělou inteligenci v několika svých modulech. Díky tomu, že je ve školní verzi bezplatný, si můžete užít generování vlastních grafických děl v neomezeném množství.

Výběr těchto nástrojů ukazuje, jak se proměňuje konceptualizace tvorby jako takové, respektive potřeba dostatečné znalosti jednotlivých nástrojů. Velké téma, které bylo na počátku roku 2023 spojené s nástupem generativních systémů tvořících obrazy, se stalo relativně rychle standardní nabídkou, se kterou tvůrci běžně počítají. Výběr uvedených nástrojů také ilustruje, jakým způsobem k multimediální produkci přistupovat. Najdeme zde projekty, jako je Descript, které slouží jako systematické vylepšování práce konkrétního autora v oblasti multimédií, ale i zcela nové objekty generující nástroje typu DALL·E 2 či Pictory.ai, které na základě různých vstupů vytvářejí samostatné multimediální produkty.

Kritika těchto nástrojů může být v mnohém podobná jako u textových objektů – systémy využívající umělou inteligenci mohou relativně snadno vést k tomu, že výstupy budou v určitém ohledu málo osobité a jedinečné. To, co na první pohled vypadá jako velké zjednodušení nebo urychlení práce, je současně určitou cestou k průměrnosti, což nemusí být vždy nežádoucí, ale je třeba systematicky přemýšlet nad tím, kdy a jak s těmito nástroji pracovat skutečně smysluplně.

Tvorba prezentací

Pokud se zamyslíme nad tím, jak vypadá běžná prezentace v PowerPointu, tak můžeme s jistou dávkou zjednodušení říci, že v ní můžeme vidět dvě důležité části. Tou první je vlastní obsahová struktura, tedy výkladová linka. Při pohledu na možnosti GPT modelů je zřejmé, že při obecném zadání něco takového vytvořit není pro podobné modely příliš náročné. A pak už jde jen o to, jak jednotlivé nadpisy vyplnit textem a obrázky. Obojí umělá inteligence umí vytvářet také. Finální umístění do šablony je pak jen technickým detailem. Není proto divu, že se v současné době objevuje mnoho aplikací, které se právě této oblasti systematicky věnují.

Gamma

Příklady zajímavých nástrojů:

• Prezo.ai – aplikace, které uživatel řekne, o čem by měla být prezentace, a ona vytvoří jednotlivé slidy – včetně textů, obrázků a struktury. Vše vygenerované umělou inteligencí. Český uživatel pak může výstupy přeložit do češtiny a samozřejmě upravit. Samozřejmě se aplikace nemusí trefit do toho, co by autor rád řekl, ale pokud například vůbec neví, může jít o zajímavé vodítko.
• Slidesai – funguje tak, že jí uživatel předloží textový vstup (typicky článek k prezentaci) a systém vytvoří z textu jednotlivé slidy s nadpisy nebo vygenerovanými obrázky. Očekává se, že uživatel má k dispozici vlastní textový vstup, se kterým se pracuje.
• Gamma App – umožňuje tvořit prezentace na základě zadaného tématu. Systém vytvoří první verzi dokumentu a uživatel pak pomocí chatu postupně upravuje jednotlivé oblasti prezentace – od šablon přes vizualizaci informací až po jejich obsah. Tato aplikace je zajímavá mimo jiné tím, že nejen že sama tvoří celou prezentaci, ale snaží se s lidským autorem o výstupech a jednotlivých krocích hovořit. Mimo prezentace umí tvořit i weby nebo dokumenty a je zdarma (pro ne úplně málo prezentací).

Tyto příklady názorně ilustrují, jakým způsobem se proměňuje schopnost tvořit dobrou prezentaci. Například Gamma App je zajímavý v tom, že sice tvoří obsah za autora, ale současně ho neustále zatahuje do rozhodovacího procesu a dává mu možnost si vybrat, jak konkrétně bude výsledek vypadat. Umělá inteligence v tomto ohledu zásadně přeměnila očekávání prezentujících (znalost PowerPointu se v určitém ohledu pořád hodí, ale je třeba doplnit a rozšířit) a současně ukazuje na jedno z možných úskalí (nebo výzev) kurikulární změny výuky informatiky – kdo bude učit práce s takovými nástroji? A jakou roli by v jejich implementaci mělo mít školní prostředí?

Je samozřejmé, že velkou část prezentací takové nástroje nenahradí nebo pro ně nemusí být užitečné, ale pokud potřebujeme rychlý podklad pro prezentaci nebo přemýšlení o určitém tématu, může jít o nástroje velice zajímavé a praktické.

Závěr

V našem přehledu jsme se snažili zaměřit na nástroje, které mohou být užitečné nebo snadno aplikovatelné ve školním prostředí – ať již dostupnou cenou, nebo tematickým zaměřením. Mimo naši pozornost tak zůstaly nástroje směřující k osobní produktivitě, řízení ve firmách a řada dalších nástrojů. V současné době existuje řada katalogů nebo výběrů různých nástrojů tohoto druhu, často spíše výčtového typu, které mohou být pro konkrétní uživatele užitečné a funkční, jako například:

• TopAI Tools – nabízí přehled nástrojů pracujících s umělou inteligencí s krátkými popisky a snaží se je třídit do různých kategorií.
• AI Tools Directory – nabízí také komplexní a poměrně obsáhlý přehled nástrojů s filtrováním, vyhledáváním a jednoduchými popisky.
• 105 Fun AI Tools You’ve Never Heard Of – je skvělý přehled stovky nástrojů s velice dobrým komentářem, který jednotlivé aplikace dává do kontextu a struktury.

Pro práci učitele je důležité si na jedné straně udržovat dobrý přehled o tom, jaké nástroje a trendy se objevují, ale současně vnímáme jako rizikové snažit se vyzkoušet každý konkrétní nástroj a v práci s aplikacemi ztrácet desítky hodin času. Opět se vracíme k tomu, co jsme opakovaně v jednotlivých částech zmiňovali – umělá inteligence umožňuje transformaci a usnadnění mnoha procesů, ale je třeba s ní pracovat v kontextu nástrojové gramotnosti, tedy schopnosti identifikovat potřebu, najít nástroj a efektivně ho využít. Proto se jistě hodí mít zkušenosti s tím, jak nástroje fungují, ale současně si potřebujeme uchovat hloubku přemýšlení a vlastního obsahu. Možná i to je jedna z výzev, které před nás umělá inteligence – a je jedno, zda ChatGPT, nebo nějaká jiná – klade.