ChatGPT jako nástroj studentské práce představuje zajímavý, a ne zcela jednoznačný fenomén. Na jedné straně je možné zmínit podstatné obavy a podezření – OpenAI, která systém provozuje, není v žádném ohledu vzorem etické práce s daty a ochranou soukromí, což musíme ve školním prostředí reflektovat. Stejně tak jako skutečnost, že celá aplikace je dostupná až pro osoby starší 13 let a že k registraci a využívání takové služby není možné žáky – s ohledem na legislativní regulace – nutit.
Současně však musíme zdůraznit, že snaha takové nástroje zakazovat nebo silně regulovat ve školním prostředí není efektivní a ani smysluplná. Jistě si lze představit, že konkrétně ChatGPT přestane fungovat nebo že ho jeho majitel nějak zásadně promění, ale současně nejde zdaleka o jediný jazykový model nebo službu, kterou máme k dispozici, a jeho nahrazení by bylo záležitostí spíše jednotek dnů než měsíců. Zákazy jsou nesmyslné ze dvou důvodů. Předně historicky nikdy nepřinesly žádné velké výsledky – kalkulačky nahradily logaritmická pravítka, mobilní telefony se ve škole běžně používají. To, co má smysl řešit, není ani tak dovolení či nedovolení technologie, ale spíše způsob a kontext práce s ní.
Druhým důvodem, dle našeho soudu důležitějším, proč žáky vést k tomu, aby s ChatGPT pracovali, je fenomén běžně označovaný jako tool literacy – tedy dovednost vybrat správný nástroj a adekvátně s ním v digitálním prostředí pracovat. Neučit práci s nástroji tohoto typu je dlouhodobě znevýhodňující. Žáci nedokáží dosahovat výsledků, kterých by dosahovat mohli, a jsou ohroženi digitální či informační chudobou. V tomto kontextu považujeme práci s ChatGPT nebo jinými nástroji s umělou inteligencí za zásadně důležitou a učitel by měl být prvním průvodcem hledajícím jak etické, právní či sociální aspekty takové práce, tak také ony didaktické a praktické. V tomto textu se zaměříme na ukázku několika z druhé (prakticky orientované) skupiny vstupů, které může mít učitel směrem ke svým žákům.
Pravděpodobně první, co se nabízí, je běžné chatování – ChatGPT je chat a umožňuje do jisté míry doplnit nebo nahradit konverzaci s reálným člověkem prostřednictvím chatu za účelem osvojení si jazyka. Limitem je samozřejmě motivace, sociální interakce nebo jisté limity spojené s osobními otázkami (ChatGPT se brání tomu říci, jak se jmenuje, jaký má gender atp.), ale lze ho efektivně využít pro nácvik libovolné konverzace na libovolné téma.
Klíčové je, že ChatGPT v konverzaci plní tři důležité role – poradí si s gramatickými chybami toho, kdo se ptá, což je pro plynulost a přirozenost dialogu zásadní, sám přitom používá angličtinu, která je na velice dobré úrovni, a vlastně v běžné konverzaci nedělá chyby, což je edukačně velice praktické. Druhou velkou výhodu je dostupnost v libovolném čase nebo místě, takže ho lze využívat ve školním prostředí i mimo něj. Za třetí umožňuje žákům pracovat s tématy, která je osobně zajímají, a učitelé jim často nemusí příliš rozumět. To by mělo vést k vyšší atraktivitě samotné konverzace a chuti studenta s nástrojem pracovat.
Příklad krátkého dialogu obsahujícího běžné gramatické chyby a nedostatky u mluvčího:
As an AI language model, I do not have emotions, but I am always ready to help you with your questions or tasks. How can I assist you today?
Certainly! As an AI language model, I can help you practice your conversation skills. What topics would you like to discuss or practice? We can start with a simple conversation on a topic of your choice.
Great! Food is a wonderful topic to talk about. What's your favorite type of cuisine or dish?
Ve vztahu ke konverzačnímu využití tohoto nástroje je možné uvést ještě některé další aspekty. Předně – autoři ChatGPT se silně soustředí na etickou stránku odpovědí (byť se to ne vždy úplně podaří), takže umožňuje diskuse o tématech, jako je sexuální orientace, vzhled nebo rasismus. Tento rozměr ve školním prostředí může být velice důležitý. Možnost mluvit se strojem nemá nahradit práci školního psychologa nebo terapeuta, ale může umožnit „sociální kontakt“ či reflexi problémů konkrétního žáka, který se může stydět či bát o svých problémech jinak mluvit. Právě díky technologickému nastavení a etickému designu může jít o poměrně zajímavé konverzační využití, ať již v jazyce mateřském, nebo cizím.
Využít ChatGPT jako konverzační nástroj je zajímavé ve vztahu k výuce cizího jazyka a může být zajímavé hledat spojení s dalšími nástroji. Nabízí se kombinace s Duolingo, které se stará o slovní zásobu a gramatiku, ChatGPT o rozvoj písemné komunikace. Spojení takových nástrojů pak může být zajímavé jak jako doplněk k učení, tak může posloužit k transformaci výuky cizího jazyka ve škole, kde získá učitel možnost nejen diferencovaněji učit, ale také se například specificky zaměřit na práci s hlasovou konverzací.
Třetí zajímavé spojení může být provázanost konverzace v cizím jazyce s řešením problémů, tedy určité využití metody CLIL. Žák může využívat angličtinu pro zadávání, čtení a zpracovávání informací, které prostřednictvím ChatGPT získává k tomu, aby plnil nějaké praktické úkoly. Cílem ChatGPT není primárně vlastní chatování, ale využití rozhovoru v přirozeném jazyce pro získávání a plnění nějakých úkolů, které mohou mít textový nebo i třeba programový výstup.
Tradiční rolí, se kterou se někteří učitelé stále identifikují, je role učitele odborníka na výklad. Cílem edukace je v takovém pojetí nabídnout co možná nejlepší výklad určité problematiky a její pečlivé vysvětlení. Takový přístup přitom tradičně předpokládal existenci frontálního, do značné míry jednotného stylu výuky. Současně lze ale říci, že trendy v pedagogice jsou právě opačné – hledáme způsoby jak pracovat s diferencovanou výukou, s inkluzí v nejširším slova smyslu, což unifikující transmisivní strategie výuky do značné míry diskvalifikuje.
ChatGPT dokáže nabídnout relativně pečlivý výklad jednotlivých témat nebo oblastí z většiny školou definovaných výstupů z učení, který je srozumitelný a snadno reformuluje kontext nebo styl výkladu. Jeho hlavní výhoda ale spočívá ve dvojím – je k dispozici neustále (například doma během řešení úkolu) a především není živý. Neživost na první pohled může působit jako bariéra, ale ve skutečnosti právě díky ní roste ochota studentů se ptát a skutečně jednotlivá témata pochopit, protože nemají ostych spojený s klasickým sociálním kontaktem („již se ptám po třetí“, „bude si myslet, ...“ atp.).
Příklady možných otázek:
U všech otázek můžeme vidět poměrně detailní instruktážní postup včetně komentáře. Současně platí, že systém umožňuje vždy vygenerovat alternativní odpověď, což opět může vést k lepší možnosti pochopit určité téma a pracovat s ním.
 |
| ChatGPT |
Jako ilustraci uvádíme odpověď na poslední otázku:
Nejprve spočítáme molární hmotnost H2SO4:
Celková molární hmotnost H2SO4 = 2x(Atomová hmotnost H) + Atomová hmotnost S + 4x(Atomová hmotnost O) = 2x1,008 g/mol + 32,06 g/mol + 4x16,00 g/mol = 98,08 g/mol.
Poté spočítáme počet molů H2SO4 v 12 gramů H2SO4 dle vzorce:
Počet molů = hmotnost látky / molární hmotnost
Počet molů H2SO4 = 12 g / 98,08 g/mol = 0,1225 mol.
Takže 12 gramů H2SO4 obsahuje 0,1225 molů H2SO4.
Tento příklad jednak usazuje poměrně detailní zdůvodnění výpočtu, který nepaří mezi nejoblíbenější a nejsnazší ve středoškolské chemii, ale také otevírá prostor pro další otázky jako například:
Zajímavé je, že sám ChatGPT většinou u vysvětlování pracuje s příklady, což je z hlediska možnosti vysvětlení a pochopení zásadní. A také umožňuje nechat se z dané látky jednoduše „vyzkoušet“.
Určitě! Zde je příklad:
Spočítej látkové množství (v mol) oxidu uhelnatého (CO), který obsahuje 3,50 x 10^23 molekul.
Než začneš počítat, je třeba se podívat na periodickou tabulku a zjistit relativní atomovou hmotnost jednotlivých prvků. Relativní atomová hmotnost uhlíku (C) je 12,01 g/mol a relativní atomová hmotnost kyslíku (O) je 16,00 g/mol.
Pokud máš tyto informace, můžeš přistoupit k výpočtu látkového množství. Pokusím se neukázat ti výsledek a postup.
Pokud bys měl nějaké dotazy nebo bys potřeboval další vysvětlení, neváhej se zeptat!
A zcela přirozeně následuje přesný popis toho, jak je možné správně postupovat. Velká výhoda tohoto modelu učení spočívá v tom, že směřuje k rozvoji kompetencí k učení. Žák je zde veden velkou mírou učební autonomie, kdy musí pojmenovávat, co neumí, co se potřebuje dozvědět, jaké příklady nebo úkoly by potřeboval. Cílem učitele má být v takové výukové strategii jednak pomoci s průběžnou kontrolou kvality výstupů (opravdu učí ChatGPT správně obsahově), tak s reflexí učebního postupu a strategie, kterou žák musí vést.
Výsledkem by tak v ideálním případě neměl být jenom výklad středoškolské chemie (který jsme pro ilustraci zvolili výše), ale především rozvinutá schopnost žáka se ptát, formulovat vlastní vzdělávací potřebu a regulovat způsob svého učení se. Domníváme se, že tento příklad do jisté míry může ukazovat oblast proměny edukačního obsahu ve vztahu k ChatGPT – umění ptát se a reflektovat svoje potřeby bude pro studenty a jejich úspěch ve vzdělávání i práci zásadní.
Specifickou zajímavou doménou je rozvoj schopnosti argumentovat či diskutovat. ChatGPT je relativně málo zakotven v hodnotové struktuře, se kterou často pracují žáci základních a středních škol a může být zajímavé ho využít jako nástroj na rozvoj argumentačních dovedností a strategií. Také ony budou pravděpodobně patřit k základní myšlenkové výbavě, se kterou budou muset umět žáci v budoucnosti dobře pracovat.
Asi první metoda, která se nabízí a která je ve vztahu k ChatGPT dobře využitelná, je metoda tzv. sokratovského dialogu. Je založená na myšlence, že položíme dotaz po nějakém obecném fenoménu, jako třeba:
Inteligence je schopnost adaptovat se na nové situace, řešit problémy, učit se, plánovat a pochopit složité myšlenky. Je to komplexní a mnohostranný koncept, který zahrnuje schopnost porozumět, co se děje v okolním světě a jak se s ním zachází. Inteligence může být měřena různými způsoby, včetně klasických IQ testů, ale i jinými metodami, jako jsou například schopnosti řešit problémy v reálném životě.
Existuje mnoho teorií inteligence, včetně těch, které se zaměřují na konkrétní schopnosti, jako jsou verbální a matematické dovednosti, a teorie, které se zaměřují na širší koncept inteligence, jako je například Gardnerova teorie mnohostranné inteligence. Nicméně, v současné době neexistuje jednotná definice inteligence, která by byla všeobecně přijata a podporována vědeckou komunitou.
Navazující otázka se ptá po zpřesnění a dovysvětlení toho, co uvádí původní definice. Student takto může postupovat opakovaně a sledovat, jak se postupně zpřesňuje to, co mu systém sděluje, nebo naopak, zda vede k argumentaci kruhem. Schopnost ptát se, co znamená sdělované, je zcela esenciální dovedností a současně hrát také hry je pro učitele často velice náročné. Pokud si studenti sokratovskou metodu dokáží natrénovat v ChatGPT, dokáží s ní pracovat jak v hodině na různých diskusních seminářích, tak také při práci s odborným textem.
Jiným přístupem může být získávání podkladů pro vlastní argumentační pozici v určitém sporu. Například:
Cílem těchto bodů není nachystání si dopředu dané osnovy pro argumentační esej, ale spíše získání určité vlastní podpory či základních bodů pro argumentaci, ať již písemnou, nebo třeba diskusi. Současně se nedá očekávat, že získaná argumentace musela vždy tvořit nějakou konzistentně udržitelnou strukturu – například poslední otázka vede k bodům rozprostřeným mezi právem na nakládání se svým životem až po úsporu prostředků na zdravotní péči. Pokud ale připravujeme nějakou důvodovou zprávu nebo se chystáme hledat způsob řešení určitého problému, může být ChatGPT užitečným inspirativním zdrojem.
Ještě lepším a hlubším krokem může být využití ChatGPT na zpochybnění vlastních názorů, jako je například:
Ano, lze namítnout, že zdravotníci jsou povinni pomáhat pacientům a eutanazie je proti této etické povinnosti. Existují však některé argumenty, které by mohly zpochybnit tuto výhradu:
Eutanazie by se mohla považovat za formu pomoci, zejména pro lidi, kteří trpí nevyléčitelnou a nezvladatelnou bolestí a utrpením. Pokud by lékaři poskytovali eutanazii jako formu péče o pacienty, mohlo by se to stát součástí zdravotní péče a lékařské etiky.
Existuje etický argument, že pacienti mají právo na sebeurčení a autonomii a že by měli mít právo na rozhodnutí o své smrti, pokud se nacházejí v těžké situaci a trpí nevyléčitelnou bolestí. Tato práva by mohla být porušována, pokud by eutanazie nebyla legální.
Eutanazie by mohla být považována za součást lidskosti a důstojnosti. Pokud by pacientům nebylo umožněno rozhodnout se o své smrti, mohli by být ponecháni v bolesti a utrpení, což by mohlo být proti jejich lidské důstojnosti.
Eutanazie by mohla být považována za součást kvalitní zdravotní péče. Když lékaři nemohou léčit nevyléčitelné nemoci, mohou poskytnout pacientům možnost eutanazie, aby jim ušetřili další utrpení a zlepšili kvalitu jejich života.
Je třeba mít na paměti, že legalizace eutanazie je velmi diskutované téma a existují různé názory na tuto otázku, takže je důležité brát v úvahu různé aspekty a argumenty při vytváření názoru.
Tento příklad velice jasně ukazuje, jak silným nástrojem pro výuku argumentace může ChatGPT být. Zatímco většina žáků by se pravděpodobně mohla spokojit s tím, že bude ve své eseji nebo argumentaci podporovat pouze úvodní tezi, nyní má k dispozici čtyři argumenty, které je třeba v systematickém budování vlastní pozice vyvrátit nebo znevěrohodnit také. Výsledkem je skutečně systematický a hluboký přístup k práci s kritickým myšlením. Je třeba mít na paměti, že systém je jen pravděpodobnostní a že zatímco u příkladu, který jsme volili, existuje velké množství tréninkových dat, mohou se najít témata, která budou podstatně subtilnější, a možnosti GPT modelu na ně reagovat nebo reagovat smysluplněji budou nižší. Opět platí to, co jsme uváděli výše – není třeba se pevně držet všech uvedených bodů, ale samo položení si otázky po pevnosti teze a promyšlení protinávrhů je pro rozvoj kritického myšlení velice podstatné.
Uvedené ukázky nejsou samozřejmě jedinými příklady toho, jak mohou žáci pracovat s ChatGPT, a to s ohledem na své vzdělávací cíle. Domníváme se, že diskurs, který zdůrazňuje triviální podvod spočívající v tom, že ChatGPT napíše seminární práci nebo vyplní test za ně, je důležitý, protože ukazuje, které oblasti edukační změny jsou pro dosažení změny vzdělávacích cílů nezbytné. Tyto cíle budou nahrazeny digitálními technologiemi využívajícími umělou inteligenci.
Věříme, že i když tyto ukázky nejsou jedinými, aspoň částečně ukazují kompetence, které budou žáci potřebovat – od diferencovaného učení, formulování vzdělávacích potřeb až po kritické myšlení. Současně musíme zdůraznit, že vzhledem k tomu, jak ChatGPT funguje, musíme intenzivně pracovat na rozvoji informační gramotnosti žáků. To je důležité, protože ne vše, co generuje, musí nutně být pravdivé.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu ChatGPT.
Ostatní články seriálu:
