Nádech–výdech: Tělesná výchova si tyká s českým jazykem

Nádech–výdech: Tělesná výchova si tyká s českým jazykem

(námět na propojení vzdělávacích oborů Tělesná výchova a Český jazyk a literatura pro 2. stupeň ZŠ)

Studijní kombinace tělesná výchova a český jazyk je už u budoucích učitelů nahlížena jako netradiční a málo častá. Zkušenosti autorů článku, češtinářky a tělocvikáře, studujících na dvou různých univerzitách potvrzují, že student češtiny bývá vnímán jako zodpovědný a hloubavý studijní typ ve srovnání s borcem z tělocvičny, který mnohé studijní záležitosti řeší na poslední chvíli. Téměř jako dva různé světy. Stereotypní, a ne nutně pravdivé vnímání rozdílů u studentů, učitelů, a hlavně jejich vyučovaných předmětů pokračuje ve škole. Čeština je základ a je důležitější než tělocvik. Pro současnou podobu přijímacích zkoušek možná, ale pro život a celkovou kultivaci žáka?

I přes rozdílné zaměření a charakter těchto dvou vzdělávacích oborů je dobře, když se spřátelí, dokonce si i potykají. Přináší totiž témata propojující svět jazyka a sportu, jako je například publicistické a literární zpracování sportovní tematiky (od sportovních reportáží, komentování sportovních utkání až po životopisné příběhy sportovců či beletrii zasazenou do sportovního prostředí). Toto prolnutí lze díky osudům úspěšných sportovců (reálných či fiktivních) využít jako motivaci žáků k aktivnímu pohybu, sportování, stanovování osobních cílů, podpoře volních vlastností či odvahy vyjádřit vlastní názor. Propojení těchto oborů dává zároveň příležitost posilovat kritické myšlení, neboť nepravdivé, zkreslené či manipulující informace nalezneme i ve sportovní žurnalistice. [1]

Konkrétní námět na učební činnost žáka ve vyučovacích předmětech

Kdo je dnes za mikrofonem?

Výchozí vzdělávací obor: Tělesná výchova; Český jazyk a literatura

Období: 2. stupeň ZŠ

Tematický okruh: Činnosti podporující pohybové učení; Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova

Vazba na očekávaný výstup RVP ZV:

• Žák užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu. (TV)
• Žák sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí. (TV)
• Žák v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči. (ČJL)
• Žák využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace. (ČJL)

Popis učební činnosti

Aktivita Kdo je dnes za mikrofonem? propojuje zmíněné vzdělávací obory díky komentování sportovních přenosů. Každý žák tento typ mediálního sdělení jistě alespoň okrajově zná. Obvykle bývá v roli pasivního příjemce informací, když vědomě (nebo jako kulisu) sleduje sportovní přenosy v televizi. Nyní se zaměří na takové sdělení zcela vědomě, analyzuje ho, prožije komunikační situaci aktivně, a to s důrazem na správné používání sportovní terminologie.

Cílem námětu výukové činnosti je vést žáka ke správnému, ale i nápaditému užívání sportovního názvosloví a posouzení jeho používání při improvizovaném mluveném projevu – komentování sportovního přenosu. Žák zapojí verbální i neverbální prvky komunikace, zamyslí se nad jejich používáním u druhých.

Aktivita je využitelná v běžné výuce (českého jazyka) i jako ozvláštnění pohybově či sportovně zaměřené školní akce, jako je lyžařský kurz nebo například škola v přírodě.

Evokační část

Téma otevřou konkrétní ukázky z komentování sportovních událostí. Výběr záleží na zájmu třídy, preferenci učitele a dalších specifických faktorech (aktuální konání pohybové či sportovní události, sportovec ve třídě, sportovec jako absolvent školy, …). Doporučujeme využít videozáznamy. Žákům lze případně pustit pouze zvuk a navodit tak atmosféru rozhlasových přenosů sportovních událostí. Například:

• TOP 10 – Hlášek Roberta Záruby [2]
• Jaromír Bosák – nejlepší hlášky a momenty [3]
• NHL Commentator reaction to goals [4]
• Záhadně ztracený původní český komentář k jízdě Ester Ledecké v Super G na ZOH 2018 [5]

Již v úvodu aktivity směřuje učitel žáky k vnímání dvou rovin – jazyková složka a sportovní obsah, obě s ohledem na míru osvojeného učiva. Z hlediska jazyka je možné zaměřit pozornost na slovní zásobu, (ne)spisovnost projevu, využití slangu, používání vycpávkových slov, srozumitelnost a artikulaci, emocionální působení, ale i charakteristiku cílové skupiny sdělení, autorský záměr či intertextové odkazy aj. V rámci sportovně zaměřeného obsahu lze sledovat používání vhodného názvosloví, způsob hodnocení konkrétní pohybové činnosti, porovnávání s dalšími výkony či odkazy na jiné sportovní i společenské události apod.

Komentátorská příprava

Práce sportovního komentátora vyžaduje přípravu ve více oblastech, žáci se zaměří na zajímavá a originální vyjádření běžných úkonů či událostí ve sportu. Jejich úkolem je vymyslet (samostatně nebo ve dvojici) netradiční pojmenování pro standardní momenty ve sportu, například:

• vyhrát, prohrát;
• dát gól, dostat gól;
• povedený výkon, nepovedený výkon;
• fanoušci tleskají, na stadionu nejsou žádní diváci.

Při společném představování výsledků práce se učitel společně se žáky věnuje jazykové i sportovní rovině (viz výše). Dále vede žáky k zamyšlení nad vlastní prací (Jaké vámi vymyšlené slovní spojení ti přišlo nejoriginálnější? Co vás inspirovalo při vymýšlení? Narazili jste při práci na nějaký problém? Pokud ano, jak jste ho vyřešili?) i k hodnocení výtvorů spolužáků (Který z výrazů spolužáků tě nejvíce zaujal? Proč?).

Komentátor a „odborná komise“

Žáci se „slovně rozcvičili“, nyní mohou přejít přímo ke komentování. Učitel dopředu vybere vhodný sportovní záznam (délka, množství akce, …), jehož obraz žákům bez zvuku promítne. Poté společně zopakují základní pravidla a pojmy spojené s daným sportem. Jak bylo uvedeno výše, jedním z klíčových cílů aktivity je vést žáky ke správnému užívání sportovní terminologie. To by se nemělo dít na úkor košatých vyjádření, používání pestrých výrazů a ohromení diváků.

Žáci si dle své preference vyberou jednu ze čtyř rolí, kterou budou zastávat:

• komentátoři – komentují sportovní záznam;
• sportovní experti – po skončení komentování analyzují správnost použití sportovní terminologie;
• češtináři – po skončení komentování analyzují komentátorovu práci s jazykem;
• diváci u televizních obrazovek – po skončení komentování hodnotí celkový dojem ze sportovního zážitku (emocionální působení).

Po výběru rolí ponechá učitel žákům chvíli, aby se vžili do své role, naladili se na její „přemýšlení a vnímání“. Začínají komentátoři, střídají se. Počet komentátorů určí učitel, aby byla zachována smysluplnost všech čtyř rolí. Po ukončení komentování učitel vyzývá žáky, aby v duchu své role hodnotili výstup spolužáků.

Činnost v rolích je vhodné zakončit opět shrnutím se zaměřením na obsah a formu (jazyková a sportovní stránka) i průběh aktivity (reflexe zaměřená na žákovy dojmy ze své role i z ostatních výstupů).

Námět k inovaci, rozšíření

Část Komentátor a „odborná komise“ může učitel realizovat ve stylu rozhlasového přenosu sportovního utkání. Komentující žáci jsou jediní, kdo záznam vidí, ostatní pouze poslouchají, co o dění říkají.

Na toto provedení je vhodné navázat nejen hodnocením samotného výkonu, ale přesáhnout i k obecnější rovině. Rozdíl mezi rozhlasovou formou a televizními přenosy nespočívá pouze v technologickém provedení, výrazná je i změna na poli jazyka, respektive po sportovní stránce se musí komentátor také přizpůsobit absenci vizuálního doprovodu. V televizních přenosech (viz ukázky výše) mohou žáci například sledovat, jak si komentátoři „pomáhají“ tím, že divák danou situaci také vidí (Jak můžete sami vidět, …).

Další možnou inovací představeného námětu je aktivita Imaginární elektronická tužka [6]. Učební činnost je také založená na komentování pohybu, ovšem žák zde pořizuje digitální záznam přímo svého pohybu, ten pak sám komentuje.

Komentář z pohledu gramotností [7]

Aktivita přispívá k rozvoji čtenářské gramotnosti. Práce žáka s texty vychází z osvojených jazykových dovedností, přidělené komunikační situace a odborně zaměřeného obsahu. Při popisu sportovních momentů, komentování sportovního záznamu nebo v rámci hodnocení spolužáků je žák veden k analýze textů v rámci konkrétní komunikační situace. Náročnější může být pro práci s formou a obsahem textu formát videa. Takovou obtíž pomáhá překonat skutečnost, že žáci ve volném čase videa vyhledávají nejčastěji. Jsou zvyklí takovou tvorbu sledovat, nyní to dělají spolu s dalšími úkoly.

Rozvoj digitální gramotnosti je spojený se žákovskou prací s běžně dostupnými digitálními technologiemi, na nichž lze nejen sledovat záznam pohybu, ale zpětně ho i hodnotit, analyzovat dílčí provedení pohybu a sledovat jeho správnost. Netradiční práce se sportovním záznamem, který představuje tento námět, může žáka motivovat k vytvoření a komentování vlastního záznamu sportovní činnosti ve volném čase, v rámci výuky či akcí školy.

[1] Námětem na učební činnost vycházející z mediální kauzy ze sportovního prostředí je aktivita Když ve sportu nejde jen o sport, která se věnuje kauze údajného rasismu v zápase Slavie Praha. Dostupné na: <https://clanky.rvp.cz/clanek/23080/KDYZ-VE-SPORTU-NEJDE-JEN-O-SPORT.html>.

[2] Dostupné na WWW: https://youtu.be/aOInwtZLjCU

[3] Dostupné na WWW: https://youtu.be/xOQUnMvXH6Q

[4] Dostupné na WWW: https://youtu.be/ef02eNlA10A

[5] Dostupné na WWW: https://youtu.be/GnvXE7ouPUE

[6] CVIK, Adam. Imaginární elektronická tužka. Metodický portál: Články [online]. 08. 02. 2021, [cit. 2022-01-03]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/22739/IMAGINARNI-ELEKTRONICKA-TUZKA.html>. ISSN 1802-4785.

[7] Více o možnostech rozvoje gramotnosti ve vzdělávacích oborech viz publikace projektu Podpora práce učitelů – Metodické inspirace rozvoje gramotností ve vzdělávacích oborech: http://www.nuv.cz/file/5021/.