Článek byl zpracován pro nově formulovaný či upravený výstup v souvislosti s ICT revizemi RVP ZV.
Vzdělávací obor |
Výchova k občanství |
Období |
2. stupeň ZŠ (8.–9. ročník) |
Tematický okruh |
Člověk ve společnosti |
Doporučení z pohledu oboru přiřazeného pro tvorbu OV |
9. ročník: pomocí digitálních nástrojů se podílí na realizaci a zhodnocení třídního, školního nebo místního projektu, který může pomoci potřebným nebo potřebné věci, a využívá k tomu také digitální zdroje |
Doporučení z pohledu digitální gramotnosti |
9. ročník: uvádí situace, kdy digitální technologie zlepšují život různým sociálním skupinám; charakterizuje digitální zdroje důležité pro občana a prostřednictvím digitálních technologií se zapojuje do dění ve svém okolí |
Popis vzdělávací aktivity
Výuková aktivita Jsem generace Z a můžu pomoct! je zaměřená na využití digitálních kompetencí, znalostí a zkušeností žáků, díky kterým se zapojí do společenského dění kolem sebe. Žáci díky svým zkušenostem a dovednostem v oblasti digitálních technologií, ale například i vyjádřením názorů a pohledu „své generace“ přispějí k organizaci nebo průběhu událostí na rodinné či lokální úrovni.
Činnost je zaměřená na analýzu společnosti (jednotlivé generace a jejich charakteristika) a práci s technologiemi, chování ve virtuálním světě, na sociálních sítích apod.
Výukovou aktivitu lze realizovat jednorázově (vyučovací hodina, na kterou navazuje domácí práce a její reflexe), nebo ji využít jako dlouhodobý projekt.
Průběh aktivity
Výuková aktivita začíná skupinovou prací žáků. Každá skupina obdrží prázdný papír (ideálně formát A3) a na něj si nakreslí panáčka, který se narodil dle zadání učitele v jednom z uvedených roků – 1960, 1980, 1990, 2005. Úkolem skupiny je vytvořit obecnou charakteristiku daného člověka (kolik mu je nyní let, co dělá, jaké jsou jeho koníčky apod.), dále pak popsat jeho vztah k technologiím (s jakými přístroji pracuje, co vlastní, jak využívá digitální technologie, jaké internetové stránky nejčastěji navštěvuje, zda má profil na sociálních sítích apod.).
Po ukončení práce vyzve učitel jednotlivé skupiny, aby představily svého „typického“ panáčka, reprezentanta jednotlivých generací. Během prezentace žákům doplňuje informace o generacích, zmíní i jejich označení – baby boomers, Husákovy děti, mileniálové, generace Z [1]. Učitel zároveň žáky otázkami vede k uvědomění si zásadních rozdílů v přístupu k technologiím, zejména pak k těm digitálním, napříč generacemi, motivuje je ke sdílení vlastních i rodinných zkušeností (například Kdo si z tvé rodiny pořídil jako poslední „chytrý telefon“? Co nejčastěji děláš na internetu? A tvoje rodina? Na jakých sociálních sítích máš svůj vlastní profil? A tvoji rodiče? Prarodiče? Kolik hodin denně trávíš na internetu ty a kolik tví rodiče a prarodiče? Kdo je tvůj oblíbený youtuber? Zeptej se rodičů, zda mají na YouTube také svého oblíbence.)
Z diskuse by mělo vyplynout, že každá generace má své přednosti i problémy, a proto může být mezigenerační spolupráce výhodná a zajímavá. Zkušenostmi s digitálními technologiemi a dovedností práce s nimi zpravidla nejvíce oplývají mileniálové a příslušníci generace Z, současní žáci základních a středních škol. Žáci často slýchávají, že by se měli učit od starších, nyní je tu oblast, ve které mají starším co nabídnout právě oni.
Druhá fáze aktivity navazuje na výše uvedené, jedná se o zadání úkolu žákům (nebo skupině žáků). Každý si dle své preference zvolí nějaký existující lokální nekomerční subjekt (veřejně prospěšný spolek, jednotlivec, skupina, sdružení), u kterého navrhne, jak by mohl pomoci s propagací nebo úpravou image na sociálních sítích. Například může jít o školní kroužek, hasičský spolek, klub maminek, dobrovolnické skupiny, domov seniorů, zvířecí útulek.
Zadání doporučuji ponechat široké a nechat iniciativu na žácích. Vše by mělo samozřejmě vycházet z průzkumu žáků, co jimi zvolený subjekt již má, a co naopak potřebuje. Ukázka možných příkladů:
- založit profil na vybrané sociální síti;
- vytvořit událost na Facebooku pro reálnou lokální událost;
- vytvořit propagační plakát či upoutávku na konkrétní chystanou akci nebo jen činnost skupiny;
- nafotit propagační fotografie pro dobrovolnický spolek;
- navrhnout úpravy webu či profilu na sociální síti, aby nalákal nové členy, zaujal generaci Z.
Smyslem úkolu je podpořit zapojení žáků do dění v jejich okolí a zároveň využití jejich zájmů, preferencí a digitálních dovedností, které jako pravidelní uživatelé digitálních technologií mají.
Pokud někteří z žáků nepracují aktivně s digitálními technologiemi, nabízí se zde prostor pro již zmíněný názorový vhled generace Z, který může být pro zvolený subjekt rovněž velmi důležitý a inovativní. Je tedy na rozhodnutí žáků, zda si zvolí přímo tvůrčí práci s digitálními technologiemi (viz náměty výše), nebo se budou věnovat tomu, jak se subjekt prezentuje v digitálním světě (návrh například obsahové korekce webových stránek, co chybí, co by ještě oslovilo, co naopak odrazuje, kazí dojem apod.)
Primárním cílem aktivity není osvojení účinných marketingových strategií, zásad reklamy či fungování komerčního prostředí, ale využití schopností a zájmů generace Z a jejich participace na veřejném dění v jejich přímém okolí.
Závěrečná fáze výukové aktivity může proběhnout ve dvou variantách. První, časově méně náročná možnost představuje zhodnocení a společnou diskusi po prezentaci žákovských návrhů „digitální pomoci“ zvoleným subjektům. Učitel s žáky hodnotí nejen proces výběru subjektu a průběh vlastní práce žáků, ale zároveň vše směřuje ke společenskému přesahu aktivity, využívání digitálních technologií, jejich významu a prospěšnosti mezigenerační spolupráci (viz návodné otázky výše).
Druhým řešením, jak ukončit aktivitu, je nechat žáky představit navržené návrhy přímo zvoleným subjektům. Žáci se tak z práce v rovině školního úkolu posouvají do praktické aplikace jejich navrženého řešení v reálném životě. Už pouhé oslovení zvoleného subjektu a představení vlastního návrhu skýtá pro žáky netradiční učební situaci, která přesahuje nejen prostředí školy, ale přináší i novou edukační a osobní zkušenost. Po uplynutí vyhrazeného období na realizaci (stanoví učitel) bude v rámci výuky obdobně analyzována a reflektována celá žákovská aktivita (viz výše), zejména pak finální část spolupráce s vybraným subjektem (Jakým způsobem jste subjekt oslovili? Z čeho jste měli při komunikace největší obavu? Co vás při kontaktu překvapilo? Chtěli byste se zvoleným subjektem spolupracovat i nadále? Na jakou část své práce jste nejvíce pyšní? …).
Námět na inovaci, rozšíření
Rozšířením výukové aktivity může být její transformace na dlouhodobý projekt. Úvodní část by proběhla dle popisu výše, dále by žáci měli stanovený čas na zmapování terénu (výběr vhodného subjektu a vytvoření návrhu). Poté by opět v rámci výuky proběhlo sdílení informací, co nebo koho si žáci pro úkol vybrali, a naznačení, jakou cestou se budou angažovat (profil na sociální síti, událost na Facebooku apod.).
Na základě diskuse v rámci třídy mohou žáci získat další náměty, jak svou pomoc upravit nebo ještě lépe zacílit (sdílení nápadů a hodnocení v rámci vrstevnické skupiny). Po zapracování případných úprav by proběhlo oslovení subjektu, jak je popsáno výše.
[1] Souhrnná tabulka včetně charakteristiky generací například zde: http://generace.forbes.cz/tabulka/.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.