Hledat krásu stojí za to – čtvrtá minikonference odborného panelu čtenářské gramotnosti PPUČ

Minikonference byla ve své nosné části rozčleněna do tří souvisejících bloků: (1) modelování práce s didaktickým potenciálem v podání lektorů a diskuse o jejich pojetí; (2) analýza didaktického potenciálu textů, které si přivezli účastníci, a (3) reflexe opřená o sledování videozáznamu dvou učitelek, které didaktický potenciál využívají a čerpají odbornou podporu v jiném projektu zaměřeném na rozvoj kvality výuky a profesionalizaci učitelů[1]. Následující text bude informovat o průběhu setkání, obsahuje také videozáznamy zajímavých, pedeutologicky kritických situací a diskusí, které minikonferenci naplnily a utvořily podnětnou a inspirativní atmosféru.

V samotném úvodu hovořil obsahový manažer projektu Jakub Holec o tom, jaké cíle a jejich indikátory projekt řeší a jaký je stav řešení v současné chvíli. Vystoupení lze rekonstruovat s oporou o tuto prezentaci v PPT. Umisťujeme sem také videozáznam jeho úvodního slova v plné šíři.

Modelování

Na úvod části modelování položili lektoři a členové jádra odborného panelu čtenářské gramotnosti Štěpánka Klumparová a Miloš Šlapal účastníkům dvě otázky a požádali je o písemné zpracování odpovědí:

1. Jak vybíráte texty pro svou výuku. Kde je nacházíte. Čím se při jejich výběru řídíte?
2. Jak využíváte texty ve své výuce. Jak poznáte, na co se máte v textu zaměřit, na co se hodí?

Na základě zpracovaných odpovědí měli přítomní učitelé následně diskutovat ve čtyřčlenných skupinách. Na videozáznamu vidíte ukázku práce ve skupinách a také to, co skupiny prezentovaly veřejně.

V dalších okamžicích obdrželi účastníci text Kaktus z knihy J. Dvořáka Rostlinopis: podivuhodné pravdy a výmysly ze zeleného světa. Text je encyklopedickým heslem pojednávajícím specifickou výbavu některých živých organismů pro život v poušti (ke stažení zde jako dokument č. 4). Zadáním práce bylo, aby si jej účastníci v deseti minutách potichu přečetli, ve dvojici nebo ve trojici diskutovali o textu samotném a odpověděli si tuto otázku:

• Na co se můžeme se svými žáky při práci s tímto textem zaměřit?

Ve skupině, kde byl autor tohoto článku, jsme diskutovali zejména zajímavý mix stylů, jejž autor textu využil: nejviditelnější to bylo na výběru jazykových prostředků, jimiž vytvořil základní pojmovou strukturu; jde o prostředky s přeneseným významem, které ničím nepřipomínají jednoznačné, čisté výrazivo typické pro označování pojmů odborného jazyka, jejž bychom v encyklopedii (byť určené mladším čtenářům) očekávali.

Ihned po skončení diskusí ve skupině o textu Kaktus dostali účastníci několik minut, aby si prostudovali text obsahující nástroj pro analýzu didaktického potenciálu textů do výuky (ke stažení zde jako dokument č. 3). Nástroj nazvaný jeho autory „Didaktický potenciál textu“ umožňuje učitelům analyzovat texty, které vybírají pro děti a nebo žáky ve čtyřech kategoriích, které spolu tvoří nedělitelnou jednotu:

1. Smysl textu a autorský záměr (o co důležitého v textu jde)
2. Čtenář a text
3. Žánr textu a způsob podání
4. Forma a jazykové prostředky textu ve vztahu k porozumění

Nástroj vede ve své druhé části též k syntéze, která umožní učiteli znovu promyslet své záměry pro práci s textem, vybrat další či zcela jiné, adekvátní texty a jiné informační zdroje, zvolit zadání a způsoby ověření učení (hodnocení) do výuky s ohledem na didaktický potenciál v textech nalezený.

Účastníci měli na základě studie dokumentu zaznamenat, co je v textu na první přečtení nejvíce zaujalo, a diskutovat o tom ve čtyř- až pětičlenných skupinách. Tato část programu je ilustrována dalším videem.

K vlastnímu modelování použili Štěpánka a Miloš text Kaktus s ilustrací a třetí kategorii didaktického potenciálu, tedy Žánr a způsob podání. Postupně pak společně diskutovali, kladli si otázky a doplňovali se navzájem podle následujících analytických položek:

• Kterého žánru – tj. který soubor typických postupů a prvků – autor využívá, jak souvisí zvolený formát i jazyk textu s jeho obsahem?
• Je forma textu čtenářům známá nebo s ní mají malou zkušenost; které žákovy znalosti a zkušenosti z četby mu pomohou k tomu, aby tomuto textu lépe porozuměl a pochopil jeho smysl?
• Jaký je autorův postoj k tomu, co nám sděluje? (zda se k tomu staví vážně a věcně, nebo zábavně, nebo s odstupem, zda nás chce spíše provokovat, anebo ujišťovat atd.)

Lektoři tak převzali roli dvou učitelů, kteří se při plánování a také při reflexi výuky setkávají pravidelně a nástroj ovládají rutinně. Jejich modelování je zaznamenáno na video. Lektoři připravili k modelování také písemný podklad, který je zde ke stažení jako dokument č. 5)

Na modelování navázala reflexe první části stojící na dvou zadáních:

1. zadání samostatném: přemýšlejte o zbývajících kategoriích didaktického potenciálu textu – podtrhujte si v textu, zapisujte si své postřehy;
2. a skupinovém: přemýšlejte o zbývajících kategoriích DPT, využijte své záznamy a komentáře.

Reflexe probíhala ve 4-5členných skupinách v odlišném složení, než byly skupiny předchozí. Na základě skupinové diskuse pak proběhlo společné zhodnocení dopoledního bloku. Jak účastníci hodnotili DPT a jak jej využijí v praxi, diskutovali na základě těchto otázek:

• Co jsme zjistili prostřednictvím DPT o textu Kaktus a co jsme zjistili prostřednictvím textu Kaktus o didaktickém potenciálu?
• Jaké otázky nás teď napadají?

Celá diskuse a všechny položené otázky a doplňující komentáře jsou zaznamenány na video.

Jak stojí v úvodu této části článku, DPT obsahuje také syntetickou část s komentáři a doporučeními. Po reflexi samotného nástroje měli účastníci ještě diskutovat i o užitečnosti těchto doporučení: Přečtěte si druhou stranu materiálu Didaktický potenciál textu. Pokud chcete, povídejte si o ní ještě chvíli s ostatními.

Využití DPT k analýze účastníky vybraných textů

V odpoledním bloku následovala dílna s přinesenými texty. S využitím didaktického potenciálu měli účastníci za úkol analyzovat, „prozkoumat“ samostatně vlastní texty. Protože bylo sběrným formulářem předem zjištěno, že si někteří účastníci texty nepřivezou, lektorský tým připravil tři texty vlastní jako zálohu právě pro takový případ. Tyto „záložní“ texty jsou také ke stažení na uvedené webové stránce jako dokument s konkrétním číslem (v závorce):

1. Spodní proud (ke stažení jako dokument č. 6)
2. O cestě (dokument č. 8)
3. Nejnebezpečnější zvíře (dokument č. 9)

Individuální práce měla vyústit v diskusi v tříčlenných skupinách (v jiném složení než skupiny vytvořené dopoledne). Protože byly na místě také kolegyně z předškolního vzdělávání, byly skupinky vytvořeny podle stupňů vzdělání. Práce s texty byla zadána takto: Sdílejte své texty a jejich didaktické potenciály takto:

1. Nejprve si přečtěte svůj či vybraný text.
2. Seznamte ostatní, co jste v textu objevili s využitím DPT.
3. Ostatní doplňují, přidávají své postřehy.

Práce ve dvou skupinách byly se souhlasem členů a členek skupin zaznamenány a jsou umístěny jako videozáznamy ilustrující diskusi o didaktickém potenciálu v tomto článku. Video obsahuje zadání a ilustraci skupinové práci dvou vybraných skupin.

Zadání samostatné práce s vybraným textem a DPT (MŠ)

Práce první ze skupin - analýza textu s užitím DPT

Práce ve druhé ze skupin na analýze textu

Skupina druhostupňových pedagogů, jejíž součástí byl autor tohoto článku, měla vlastní texty, ale přečetli jsme si i texty zajištěné lektorským týmem, šlo o texty velmi literárně silné a poctivé. K tomu více vizte na videozáznamech diskuse zde níže. Ale již k vlastním textům členů naší skupiny. Jedna kolegyně přinesla úryvek z dystopického románu Neala Shutermana Smrtka o paradoxech světa lidí, kteří překonali biologickou smrt a také „neznalost“. Smrt v takovém světě i tak číhá na každém rohu a může se stát dokonce racionálním nástrojem veřejné správy. Druhá kolegyně s sebou přinesla anketní odpovědi čtyř osobností pro časopis Respekt. Ten se v rekci na státní maturity a revize RVP v jednom z letních čísel v roce 2018 tematicky zabýval školní literární výchovou a eventuálním stanovováním jejího textového kánonu. Respekt publikoval odpovědi na otázku „Jakých pět až sedm titulů z české literatury by si měl člověk podle vás ‚za život‘ přečíst?“ od scénáristy Zdeňka Svěráka, literárních vědců Michala Jareše a Petra A. Bílka a nakladatelky Hany Gelnarové. Autor tohoto článku si vybral k rozboru báseň Zmizelý Ferdi (vzpomínka Eriky) Radka Fridricha ze sbírky Nebožky * Selige.

Následně lektor Miloš Šlapal zadal skupinovou práci: Zadání - vytvořit dvě učební příležitosti k vybranému textu (MŠ).

Lektor ukázal, jak vnímá tvorbu učební příležitosti jako příklad konkrétního zadání žákům. Když takto zajistil společné porozumění zadání vytvářet učební příležitosti, zadal práci tříčlenným skupinám:

• Vyberte si ve trojici jeden z textů a vymyslete alespoň dvě učební příležitosti, které by byly užitečné pro rozvoj čtenářské gramotnosti vašich žáků / žáků určité věkové či čtenářské skupiny.

Video je záznamem práce v jedné ze skupin na zadání vytvořit dvě učební příležitosti pro konkrétní děti či žáky (zde na prvním stupni).

Na závěr bloku byly skupinky vyzvány, aby představily učební příležitost již ve struktuře dané didaktickým potenciálem, tedy, pro jaký ročník je příležitost zamýšlena, co žáci potřebují vědět, co potřebují mít zajištěno a jaká zadání a očekávání na kvalitu řešení učitel má.

Prezentace učebních příležitostí a diskuse k nim jsou obsahem dalšího zde umístěného videa.
Video obsahuje zadáním prezentace, vlastní prezentace výsledků práce ve skupinách a diskusi.

Reflexe - práce s videem

Posledním blokem účastníky provedla lektorka a členka jádra odborného panelu ČG Hanka Košťálová. Zaměřila se na celkovou reflexi dne. Impulzem k ní bylo společné shlédnutí videa pořízeného na jedné pražské ZŠ. Video nelze do článku vložit. Aktérky videa ani autoři jeho scénáře to nepovažovali za bezpečné.

Závěrečná diskuse inspirovaná právě shlédnutým videem shrnuje celý den a ukazuje, co se učitelé naučili, čeho si všimli a co by rádi zařazovali do své výuky a její přípravy.

Závěry setkání

Odpolední blok, závěrečná diskuse blok a písemná reflexe ukazují, že učitelé považují DPT za přínosný a užitečný nástroj. Zda využijí jeho potenciál k proměně kvality výuky, není samozřejmě zajištěno. To záleží na podmínkách ve škole, zvyklostech a kultuře školy. Učitelé si povšimli, že plánování práce je výhodnější ve skupině. Věříme, že někteří najdou ve své škole či okolí kolegy ochotné se pustit do této „strmé hory“, tedy bohatšího, plnějšího využívání potenciálů, které nabízejí neučebnicové texty ve výuce pro učení dětí a žáků. Projekt PPUČ bude v podporovaných školách i jinde v tomto smyslu školy, učitele a skupiny či organizace učitelů vyzývat, aby se snažili kolegiální a podpůrnou kulturuv pedagogických sborech utvářet a podporovat její růst.