Splněné sny generací

Během jedné generace došlo v naší zemi ke změnám, po kterých toužili naši předkové. O čem snil král Jiří z Poděbrad i J. A. Komenský? Co domlouval pan Lev z Rožmitálu? Vědí naši žáci, kde a jak pracují instituce Evropské Unie a jaký je jejich smysl a poslání?

To, o čem generace rodičů dnešních žáků v základních školách ani neuvažovala, je pro jejich děti samozřejmostí. Nekladou si otázku, zda jsou nebo nejsou Evropané, prostě si Evropy užívají. Jsou si naše děti opravdu plně vědomy toho, na jakých principech a z jakých ideálů se po staletích zrodila svobodná a sjednocená Evropa? Nabízíme vám blok několika vyučovacích hodin, ve kterých se věnujeme tomuto tématu z různých úhlů pohledu.

1. Pro začátek bude nejlepší se žáků přímo zeptat.

Nejprve budeme pracovat s tím, co víme. Připravte si papír a pero, můžeme začít.

• Odhadněte, jak stará je myšlenka sjednocení Evropy. Zapište si nejprve svůj typ na papír a zároveň si poznamenejte, z čeho tak usuzujete.
• Napadají vás v té souvislosti nějaká jména? Zapište je.
• Které dějinné události bychom mohli charakterizovat jako pokusy o sjednocení Evropy? Můžete je stručně pojmenovat?
• Má Evropská unie své hlavní město? Pokud ano, které to je a v které zemi leží?
• Kdo řídí Evropskou unii? Zaznamenejte vše, o čem si myslíte, že s řízením Evropské unie souvisí.

Nyní se ve skupinách seznamte se svými názory, prodiskutujte je a vytvořte společný názor na všech pět otázek. Stále pracujeme jen s tím, co už víme. Upřesnění se budeme věnovat v dalších činnostech.

Nyní mluvčí jednotlivých skupin postupně představí názor skupiny na jednotlivé otázky. Učitel je moderátorem této společné inventury znalostí a názorů.

2. Postavy z hlubin času

Pojďme se co nejblíže seznámit s názory konkrétních lidí, kteří se k otázce sjednocování Evropy v minulosti vyjadřovali. Jaké poselství by asi z jejich úst zazněla a jak by se jejich představa lišila od dnešní reality? Staňme se na chvíli hráči na scéně, kde se potkají „družiny" z různých období, aby představily a obhájily svůj pohled na to, jak by měla Evropa vypadat a fungovat.

Co všechno budeme potřebovat k zorganizování tohoto nevšedního Evropské setkání?

• Scénu
• Scénář
• Družiny
• Fakta
• Projevy
• Poselství

3. Evropské setkání v čase

Scéna

Příprava místnosti pro setkání by měla probíhat nejprve jako soutěž návrhů, jak připravit prostor pro takové setkání. Pravděpodobně dojdeme k modelu kulatého stolu, který zdůrazňuje rovnocennost všech zúčastněných a zároveň podporuje komunikaci. (Nicméně žáci mohou při zvažování návrhů na uspořádání scény vzít v úvahu také různé typy scén charakteristické pro různé epochy.) Posuďme však nejdříve předložené návrhy a jednotlivé argumenty.

Estetické zpracování prostoru k takovému setkání rozhodně patří, stejně jako symbolika. Je to příležitost zopakovat si evropské symboly. Můžeme také zahájit hymnou EU. K tomu budeme potřebovat techniku.

Někdo z žáků by měl být pověřen funkcí „kancléře" - hlavního organizátora a „moderátora" setkání. Může mít asistenta.

Scénář

Je důležité dohodnout se na průběhu setkání. Také je zde vhodné vyzvat žáky k předkládání návrhů. Pravděpodobně se neobejdeme bez několika bodů:

• úvodní řeči kancléře (ve které připomene účel setkání)
• představení delegací
• projev delegací, jehož jádrem je vyjádření představy o budoucí možné podobě sjednocené Evropy zformulované do podoby poselství[AV5] pro budoucí generace
• projev zástupce Evropské komise a stručný popis současné reality
• společná diskuse, kam se situace v Evropě vyvinula, jak naplnila očekávání jednotlivých družin
• podpis pamětní listiny
• foto a videodokumentace celé akce

Družiny

Počet družin, které se rozhodneme vytvořit, zároveň určuje počet skupin, ve kterých budou žáci pracovat na realizaci této aktivity. Každá z družin si určí mluvčího, jenž bude reprezentovat názor jedné historické postavy, která měla zásadní vliv na formování představ o společné Evropě. Mluvčích může být více, mohou mluvit za více osob, které s tématem, dobou a prezentovaným návrhem souvisí. Ostatní žáci v družině se budou podílet na zpracování relevantních informací a sestavení projevu.

Zde přinášíme návrhy na některé z postav, seznam je ale možné zkrátit či doplnit o jiné:

• císař Karel Veliký
• Lev z Rožmitálu (jako zástupce Jiřího z Poděbrad)
• Claudie Henri de Saint-Simon
• Richard Coudenhove-Kalergi
• zástupce Evropské komise

Kostýmy a rekvizity sice nejsou nezbytné, ale zvyšují kvalitu prožitku.

Fakta
(Připravil Jan Boněk)

Žákům můžete dát k dispozici následující fakta, která jim pomůžou při sestavování projevu. Samozřejmě jim můžete dát čas a prostor na vyhledání dalších doplňujících informací, obzvlášť pokud jim z úvodní diskuse vyplyne, že by se setkání měl zúčastnit někdo další, o kom následující text nepojednává.

Fakta pro sestavení projevu viz příloha

Projevy

Sestavit dobrý projev je velké umění. Pro žáky to nebude snadné, zvláště pokud mají zachytit alespoň v hlavních rysech fakta a atmosféru doby. Budou se zde potkávat český jazyk, dějepis i občanská výchova. Týmová práce bude asi podmínkou úspěchu. Určitě bude stát za to si s žáky zopakovat a ujasnit, jak má dobrý projev vypadat.

Charakteristika projevu jako slohového útvaru

Projev je útvar mluvený, autor je v přímém kontaktu s posluchači, může na ně tedy reagovat a podle potřeb svůj projev přizpůsobovat situaci. Při prezentaci mluveného projevu využíváme intonaci, tempo řeči a v neposlední řadě i řeč těla.

Projev je charakteristický tím, že v něm řečník zaujímá stanovisko k nějakému jevu, problému, má spíše charakter prezentační než naučný. V posluchačích by měl vyvolávat pocit rovnocennosti. Nejlepší řečníci umí naplnit očekávání posluchačů. Ti nevědomky očekávají, že řečník přednese srozumitelně a strukturovaně to, co by se oni sami ve veřejném projevu neodvážili vyslovit nebo cítí, že by formulovat neuměli. Pokud se mu to podaří, má vyhráno. Stal se ústy těch lidí, ke kterým hovoří.

V našem případě bude převažovat informační a situační charakteristika projevu. Jeho jádrem je poselství budoucím generacím formulované z pohledu konkrétní doby, podložené několika tezemi a argumenty.

Některé užitečné zásady při sestavování projevu

• projev zahájit tak, aby vzbudil zájem u posluchačů
• dávat jasně najevo úctu kposluchačům, a to především:
  • používáním spisovného jazyka
  • obracením se k publiku řečnickými otázkami, přímými osloveními, odkazy na jejich zájem
  • očním kontaktem s nimi
  • přiměřenou a vstřícnou gestikulací
  • časovou úsporností
• držet se vyzkoušené struktury dobrého projevu:
  • úvod - kdo jsem, proč jsem potěšen, že mohu právě vám přednést svůj projev, něco překvapivého, nečekaného, možná by vás mohlo zajímat, že...
  • teze - „Myslím si, že..." podpořená argumentem - „protože..."
  • další teze a argument
  • případná námitka - „Mohlo by se zdát, že...", následovaná vyvrácením námitky - „toho se však nemusíme obávat, protože..."
  • shrnutí tezí a argumentace - „Jsem přesvědčen, že pokud... a zároveň... bude to vynikající krok k ..."
  • závěr - poděkování za pozornost, atmosféru, zájem, další setkání, kontakt...

Podrobnější informace o řečnických dovednostech naleznete například na stránkách kamizdat.wz.cz/sloh/8/retorika.htm.

Několik řečnických tipů a triků

• Pokud se nejedná o složité problémy, nejlépe zapůsobíte krátkými projevy.
• Na úvod jasně řekněte, o čem se chystáte mluvit.
• Dávejte najevo, že jste se těšili na to, že bude moci před tímto shromážděním promluvit.
• Důkladně se připravte a potom už bez ohledu na to, jak se cítíte, dávejte najevo, že jste připraveni.
• Mluvte zřetelně, nahlas a raději pomaleji.
• Výrazně artikulujte, pracujte se sílou i výškou hlasu a doprovázejte svůj projev přiměřenými gesty.
• Využívejte každou příležitost k tomu, abyste se v řeči obraceli přímo na posluchače, oslovujte je, klaďte řečnické otázky.

Poselství

Poselství v této aktivitě je spíše než skutečným poselstvím příležitostí ke vcítění se do přemýšlení lidí, o jejichž době se žáci při činnostech související s touto aktivitou seznámili. Bude tedy spíše vyjadřovat názory žáků, než historickou reflexi. I tak má jeho formulování velkou hodnotu. Žáci na základě informací o době, kterou reprezentuje jejich postava a delegace, vyjádří formou krátkého, jednoduše strukturovaného projevu poselství budoucím Evropanům. Jeho jádrem by mělo být vyjádření představy sjednocené Evropy pohledem „jejich" doby. Je zřejmé, že hlavním přínosem bude seznámení se s historickými fakty a zejména uvědomění si délky a složitosti procesů, které teprve po staletích vedly ke skutečnému sjednocení Evropy ve fungující společenství.

4. Diskusní okruhy pro závěrečnou diskusi

Celou aktivitu je vhodné zakončit závěrečnou reflexí formou diskuse. Věnovat se můžete například následujícím okruhům:

• Pokuste se objasnit, do jaké míry se na myšlence evropské spolupráce podepisuje doba, ve které vznikla. Pokuste se ji zasadit do konkrétního historického prostředí (sociální, kulturní, hospodářské a politické podmínky). Jaké se v minulosti objevovaly důvody/motivy pro společnou Evropu? Co měla v té které době spojená Evropa přinést?
• Proč má podle vás smysl vracet se k úvahám a myšlenkám středověkých a novověkých myslitelů? Je dnešní Evropa natolik odlišná, že jsou tehdejší názory v současnosti nepoužitelné?
• Má myšlenka evropské spolupráce v dnešní době co říci? Žijeme v době, která je splněným snem předchozích generací? Vyjádřete svůj názor a podpořte ho argumenty.