Zkoumat, pochopit a respektovat nejlepší zájem dítěte vyžaduje jistou osobnost a postoj k dětem, který lze označit náklonností a láskyplností k dětem. Zjišťování názoru dítěte vyžaduje určitou citlivost, schopnost vytvořit pocit bezpečí a důvěry, schopnost nebo aspoň snahu podívat se na věci z perspektivy dítěte. Tato schopnost by měla být typickým rysem každého učitele, protože bez porozumění světu dětí nelze souznít ve vzájemné interakci. (bude to stále já o voze, ty o koze)
Řemeslná učitelská dovednost bývá však na pedagogických fakultách v pozadí zájmu a bývá favorizována odborná znalost vybraných aprobačních předmětů. Děti nepotřebují, aby je vyučovali samí „Einsteini“, ale aby byli v kontaktu s osobnostmi, které jim jsou nakloněné, láskyplné a ochotné s nimi ve vzájemné úctě a respektu spolupracovat na cestě za novým poznáním. Pro dospělé to znamená vzdát se části moci a ochotu demokratizovat sociální vztahy.
K tomu, aby dítě mohlo své potřeby, přání a názory vůbec projevit, potřebuje k tomu určitý sociální prostor. Sociální prostředí je jedním z klíčových principů modelu UNICEF Školy přátelské dětem. (Nosál 2012)
Nejlepší zájem dítěte vyjádřený v Úmluvě o právech dítěte, je de facto novou přidanou hodnotou Úmluvy jako třetího zásadního dokumentu týkajícího se práv dětí a je jádrem zorného úhlu pohledu, který umožňuje konstrukci nové filosofie práv dětí a přináší emancipaci do společenského rozvoje a renesance škol. Vyjadřuje zájem společnosti na předávání svého potenciálu v zájmu přežití a rozvoje společnosti.
Již zmíněný problém v nedostatečném porozumění fi losofi i Úmluvy, můžeme demonstrovat na výsledcích průzkumu z roku 2006, podle kterého 94 % české populace ví, že existuje Úmluva o právech dítěte, ale jen pouhých 11 % si ji přečetlo, fakticky ji zná jen 8 %. A právě tyto výsledky by měly být odrazovým můstkem pro konstrukci modelu Škola přátelská dětem v našich podmínkách.
Samozřejmě, že je třeba pracovat i s odlišnými životními a sociálním podmínkami života současných dětí a vzít v úvahu faktory ovlivňující transformaci života dětí.
Transformace života dětí:
• digitalizace životního stylu a život v kyberprostoru (riziko zneužití osobních dat, komerční sexuální zneužívání dětí)
• informace kontra poznávání bude mít za následek oslabení hlubinných vrstev osobnosti jako je imaginace, kreativita, intuice a spiritualita (klesá četba tištěných knih a sledování TV a stoupá Internet)
• nová forma mezilidské komunikace na základě virtuální sociální reality (skupina teenegerů nekomunikuje, ale každý píše SMS) povede až k digitalizaci sociálního pole
• komerční úspěch včetně osobní prezentace předpokládá práci s emocemi a proto budou používány stále intenzivnější podněty, ale na prožívání a spočinutí se nebude dostávat času a proto se bude prohlubovat povrchní přístup
Existuje potřeba blíže specifi kovat pojem nejlepšího zájmu dítěte.
Panuje všeobecná shoda na tom, že nejlepší zájem dítěte se odvíjí od několika základních teoretických východisek:
• biologické vývojové zákonitosti
• věkové zvláštnosti
• práva dítěte
• vývoj osobnosti dítěte a mladistvého
• schopnost anticipace krátkodobého a dlouhodobého dopadu konkrétních kroků
• základní potřeby dítěte tělesné, psychické, emocionální, sociální, duchovní
• relevantní informace o rodině, konkrétní situaci
• časový horizont
• etika
Základní determinanty nejlepšího zájmu dětí:
• přední hledisko politické praxe a existence nezávislého centrálního úřadu
• zdraví dětí
• vzdělávání dětí
• rovný přístup
• rodina a sanace rodiny
• bezpečnost v komunitě a společnosti
• ochrana a péče pro děti v institucích
• životní prostředí
• ochrana před negativními vlivy
Vybrané indikátory základních determinant:
• % státního rozpočtu určeného „dětem“
• nemocnost, úmrtnost dětí
• jazyková gramotnost dětí
• počet dětí studujících SŠ, VŠ
• počet dětí zapojených přímo v pracovním procesu
• diskriminace v přístupu ke vzdělání, péči o zdraví atd. pro děti cizince, děti různých minorit
• participace dětí
• počet dětí žijících pod hranicí chudoby
• domácí násilí zahrnující děti
• rozvodovost
• tělesné a ponižující tresty ve školách i rodině
• počet dětí žijících dlouhodobě v ústavech
• počet dětí ulice
• počet dětí komerčně sexuálně zneužitých
• počet dětí vystavených šikaně a kyberšikaně (rizikové virtuální komunikaci)
• počet dětí konzumujících tabák, alkohol, drogy atd.
Respekt nejlepšího zájmu dětí zvyšuje jejich kvalitu života.
Jedná se o hodnotu či kvalitu výrazně subjektivní, která vyjadřuje určitou míru sledované proměnné, která je vyjádřením tří proměnných:
• subjektivní pocit pohody nebo spokojenosti (štěstí)
• objektivní schopnost seberealizace, zastávání sociální role a adaptace na podmínky každodenního života
• dostupnost materiálních zdrojů a sociální opory
Zcela analogicky lze koncipovat i kvalitu školní docházky.
Jak bylo výše zmíněno, naplňování všech základních potřeb je významnou determinantou nejlepšího zájmu dětí a podmínkou rozvoje jeho potenciálu a proto následuje jejich stručný výčet.
Základní potřeby dětí biologické:
• vzduch, voda, teplo
• výživa
• spánek
• obydlí, ošacení
• ochrana před nemocemi a úrazy
Základní potřeby dětí psychické:
• množství, kvalita a proměnlivost podnětů
• řád a smysl podnětů pro učení
• citové a sociální vazby pro utváření osobnosti
• potřeba identity
• potřeba otevřené budoucnosti
Základní potřeby dětí sociální:
• sociální dovednosti
• vzory pravidel chování v sociální komunikaci a porozumění nonverbální komunikaci
• ochrana před všemi formami interpersonálního násilí
• zvládání stresových situací v různých sociálních prostředích
• porozumění intra a interkulturním rozdílům
Základní potřeby dětí emocionální:
• pozitivní výchova dítěte a jeho bezpodmínečná akceptace navozující pocit lásky, jistoty a bezpečí
• jeden emocionální průvodce v útlém dětství
• potřeba uvědomělého prožívání situací a schopnost empatie
• veřejně prospěšné práce, dobrý skutek
• pocit sounáležitosti
• pocit jistoty v očekávání sociální podpory
Základní potřeby dětí duchovní:
• potřeba přiměřeného sebepojetí
• potřeba hierarchie životních hodnot
• rodinná konstelace – paměť – svědomí
• životní příběh
Článek je zpracován na základě metodické příručky Škola přátelská dětem. Stručný průvodce manuálem UNICEF pohledem nejlepšího zájmu dětí. MUDr. Eva Vaníčková, CSc., Věra Faierajzlová, MUDr. Marie Nejedlá, Jana Votavová. UK v Praze – 3. LF, 2012. ISBN 978-80-260-2883-3.
Publikace vznikla v rámci projektu MZ OZS 6/313/2012.