Zahrádka v lahvi

Cíle:

• žák vlastními slovy vyjmenuje podmínky, které rostliny potřebují ke svému růstu;
• žák uvede příklady rostlin suchomilných, vlhkomilných, stínomilných, světlomilných, teplomilých, chladnomilných a rostlin, které potřebují kyselou půdu a které zásaditou, a příklady rostlin nenáročných;
• žák na základě zadaných/vybraných kritérií (půda, nároky na vlhkost, světlo, teplotu aj.) a s pomocí odborné literatury vybere vhodné rostliny pro "zahrádku v láhvi";
• žák vlastními slovy popíše, co je to řízkování a jakými způsoby se provádí;
• žák sází rostliny dle pravidel a volí vhodné vegetativní množení rostlin pro předpěstování sazenic.

Časový plán:

• Práci je nutno plánovat dlouho dopředu. V první fázi je třeba dát zakořenit sazenice. Trvá to nejméně měsíc.
• Během této doby se musí sehnat květináče, zemina, demižony nebo alespoň velké sklenice, uzávěry.
• Na samotné osázení stačí dvouhodinovka laboratorního cvičení.
• K úplnému uzavření demižonu dochází přibližně po 14 dnech, ale záleží na prvním zalití.
• Funkční demižon může být uzavřen až 10 let, a proto doporučuji tuto práci provést na začátku 8. ročníku a rostlinky si dát zakořenit již během letních prázdnin.

Metody práce:

• Žáci pracují ve dvojicích. Zvládne ji i žák sám - to je vhodné, když si demižon odnáší domů. Pokud nádoby necháme na okně laboratoře nebo učebny, musíme počítat s tím, že tam budou stát dlouhodobě a že se tam musí všechny vejít. Žáci o nich také častěji diskutují, pokud je společně osázeli. Zpočátku budí osázené nádoby také dost velký zájem ostatních žáků i z jiných ročníků - často se ptají. To je příležitost využít jejich přirozené zvědavosti k vysvětlení životních podmínek rostlin.
• Pokud je to alespoň trochu možné, použijte k vysázení demižon. Sice se hůře osazuje, ale vzhledem k rychlosti růstu rostlin je vhodnější.

Co si musíme připravit:

• Zakořeněné rostlinky ve vodě. Osvědčily se např.: břečťan, voděnka, zelenec, papyrus, pepřinec, drobné formy tenury…
• Květináče, zemina, písek, oblázky.
• Pětilitrové lahve (např. ze školní kuchyně), demižony alespoň 10litrové, korkové uzávěry.
• Hodí se knihy o pěstování domácích rostlin, ve kterých se píše konkrétně o používaných rostlinách.
• Lžíce a vidlička, které se dají velmi dobře využít jako pomůcka při sázení. Pokud osazujeme demižon, lžíci i vidličku připevníme na dlouhé tyčky například použitím hadičky. Používáme v tomto případě malou lžičku, aby prošla úzkým hrdlem.

Hodnocení:

Práci nedoporučuji nijak hodnotit. Ani nevím, jakým způsobem by se hodnotit dala, jelikož se jedná skutečně o pozorování přesahující dobu jednoho roku.

Další doporučení:

• Protože je pozorování skutečně dlouhodobé, je pracovní list vytvořen jen k přípravě a osázení demižonu. Je vhodné, aby si žáci v sešitě připravili list, do kterého by si po dobu jednoho roku zapisovali poznatky z pozorování.
• Je zajímavé pozorovat rychlost růstu rostlin ve srovnání s rostlinami zasazenými v květináčích. Po několika týdnech je zcela jasně vidět, že rostlinám v demižonu se mnohem lépe daří. Rychleji rostou a mají svěžejší zelenou barvu. Důvodem je stabilní vlhkost a teplota. Velmi důležitý faktor je také bezprašnost prostředí.
• Práce je zaměřením spíše biologická, ale vzhledem k motivaci žáků k přírodním vědám a ekologii není od věci ji zařadit. Také se značně odlišuje od prací ostatních. Pro žáky je zajímavá a vyvolává řadu otázek k diskuzi i u žáků, kteří se práce přímo laboratorních cvičení neúčastní.

Tento materiál vznikl v projektu za podpory ESF v ČR, EU, MŠMT, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost pod názvem: Medializace přírodních věd ve škole ZŠ Jungmannovy sady Mělník reg. č. CZ.1.07/1.1.06/03.0076. Medialisation of the Natural Sciences.