Nepokoje v zemi Cata

Úloha a struktura Červeného kříže a Červeného půlměsíce

Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce (zkr. Hnutí)

Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce tvoří dvě mezinárodní organizace, Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (Federace), a 188 národních společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (počátek roku 2012). Jako takové nemá ústředí ani prezidenta. Současná poměrně složitá struktura Hnutí vychází především ze specifických úkolů, jež jednotlivé složky během dlouhého historického vývoje musely plnit. Původním posláním Červeného kříže, tj. MVČK a národních společností, bylo zmírnění utrpení obětí války – především pak pomoc zraněným vojákům v poli. Národní společnosti v počátcích působily výhradně jako pomocné organizace vojenské zdravotnické služby, která na bitevním poli obvykle nedisponovala dostatečným počtem personálu.

Složky Hnutí

• Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) je zakládajícím členem Hnutí;
• Národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce v nynějším počtu 188 (první byly zakládány krátce po založení MVČK, tj. na podzim roku 1863);
• Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (dříve Liga).

Autor díla: Český červený kříž

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK)

Jako nestranná a nezávislá instituce působí MVČK jako neutrální prostředník mezi znepřátelenými stranami v ozbrojených konfliktech (mezinárodních i vnitrostátních) a při vnitřních nepokojích; snaží se chránit a zajistit pomoc pro civilní i vojenské oběti ozbrojených konfliktů. V průběhu mezinárodních a vnitrostátních konfliktů postupuje MVČK na základě Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokolů. Proto říkáme, že signatářské státy udělily MVČK pro výkon činnosti specifický mandát. V případech vnitřních nepokojů vychází MVČK z článku 5 stanov Hnutí, který mimo jiné stanoví právo MVČK na humanitární iniciativu.

• MVČK je strážce Základních principů Hnutí a rozhoduje o uznání
• národních společností.
• MVČK vysvětluje, šíří a hlídá dodržování norem mezinárodního
• humanitárního práva a snaží se o jejich další zdokonalení.

Národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce (NS)

Národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce jsou humanitární organizace působící v signatářských státech Ženevských úmluv. V každé zemi smí být pouze jedna národní společnost. Než je národní společnost MVČK uznána a než se stane členem Federace, musí splňovat určité podmínky. Podle stanov Hnutí musí být nově zřízená národní společnost uznána MVČK. Přitom musí splňovat následujících deset podmínek:

1. činná na území nezávislého státu, jenž je signatářem I. Ženevské úmluvy;
2. být jedinou NS v zemi a provozovat ústředí, jež ji zastupuje v jednáních s ostatními složkami Hnutí;
3. na základě Ženevských úmluv a národní legislativy být uznávána vládou své země jako dobrovolná pomocná společnost spolupracující v humanitární oblasti s vládními představiteli;
4. být nezávislá tj. schopná pracovat v souladu se Základními principy Hnutí;
5. používat název a znak Červeného kříže a Červeného půlměsíce v souladu se Základními principy Hnutí;
6. být schopna připravovat se v míru na úkoly, jež musí plnit v případě ozbrojeného konfliktu;
7. působit na celém území státu;
8. provádět nábor dobrovolníků a zaměstnanců bez jakékoliv rasové, pohlavní, třídní, náboženské nebo politické diskriminace;
9. respektovat stanovy Hnutí a spolupracovat s ostatními složkami;
10. respektovat Základní principy Hnutí a řídit se ve své práci ustanoveními mezinárodního humanitárního práva.

Aktivity národních společností

• připravenost na katastrofy / ozbrojené konflikty
• zřizování / provoz nemocnic
• první pomoc
• školení zdravotníků
• dárcovství krve / nábor dárců krve
• zdraví ve společnosti
• pomoc starším a postiženým
• péče o děti
• programy pro mládež
• diseminace MHP, Základních principů a myšlenek Hnutí
• pátrací služba atd.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (zkr. Federace)

Založena v roce 1919; dříve nazývána Ligou společností Červeného kříže; od roku 1991 Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

• Podporuje humanitární aktivity prováděné národními společnostmi a vystupuje jako jejich reprezentant na mezinárodní scéně.
• Podporuje NS a MVČK v jejich úsilí šířit znalosti a povědomí o mezinárodním humanitárním právu a Základních principech Hnutí.

Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce

Jednou za čtyři roky se sejdou všechny tři složky Hnutí a zástupci signatářských států Ženevských úmluv na tzv. Mezinárodní konferenci Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Tato konference je nejvyšším rozhodovacím orgánem Hnutí, jeho „parlamentem“. Každý člen konference má jeden hlas. Jinak řečeno – národní společnost má stejná práva jako MVČK a Federace. Účast vládních delegací umožňuje Červenému kříže udržovat kontakt s reálným stavem světa. Navíc přítomnost zástupců vlád dává rozhodnutím konference určitou vážnost.

Úloha Mezinárodní konference

• rozhoduje o důležitých právních otázkách a dalším směrování;
• diskutuje záležitosti obecné povahy;
• přijímá rozhodnutí;
• uděluje MVČK a Federaci jejich mandát.

Sevillská dohoda

Dne 26. listopadu 1997 přijala Rada delegátů Dohodu o organizaci mezinárodních aktivit složek Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce známou jako Sevillská dohoda. Tato Dohoda tvoří základní složku nové společné strategie poskytování pomoci, jež napomáhá dosažení tří důležitých cílů:

• efektivním využitím více zdrojů Hnutí zajistit účinnější reakci na humanitární potřeby;
• lépe zajistit respekt humanitárním principům a MHP;
• vytvořit silné Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, jehož složky spolu optimálně spolupracují.

Stanovy

Stanovy Hnutí byly přijaty v roce 1928. Revidovány byly v letech 1952 a 1986. Mezi jiným stanovy definují strukturu a závazky jednotlivých složek Hnutí tj. MVČK, Federace a národních společností. Všechny jednotlivé složky mají navíc své vlastní stanovy.

MVČK přijal své stanovy v roce 1915. Od té doby došlo k několika revizím. Většinou reflektují a rozvíjejí ustanovení článku 5 stanov Hnutí. Podle nich MVČK musí:

• být strážcem a šiřitelem Základních principů Hnutí a musí šířit znalosti mezinárodního humanitárního práva (MHP) aplikovaného v případě ozbrojeného konfliktu;
• uznávat nové národní společnosti zřízené v souladu s podmínkami uvedenými ve stanovách Hnutí;
• plnit úkoly uvedené v Ženevských úmluvách a zajistit řádné plnění norem MHP;
• z pozice neutrálního prostředníka poskytovat ochranu a pomoc obětem ozbrojených konfliktů (vojenským i civilním);
• provozovat Ústřední pátrací agenturu;
• plnit mandát svěřený mezinárodní konferencí.

Stanovy Federace byly přijaty 5. května 1919. Prošly mnoha revizemi. Mezi hlavní úkoly Federace podle stanov patří:

• působit jako stálý orgán umožňující koordinaci práce mezi národními společnostmi;
• na vyžádání pomáhat národním společnostem v plnění jejich aktivit;
• podporovat zřizování a rozvoj národních společností;
• koordinovat humanitární operace prováděné národními společnostmi (oběti přírodních katastrof nebo uprchlíci v oblastech, kde nezuří ozbrojený konflikt).

Každá národní společnost má své vlastní stanovy. Ačkoliv se mohou v různých oblastech lišit, musí reflektovat základní povahu Hnutí, tj. vycházet z obecných ustanovení obsažených ve stanovách Hnutí. Je třeba zmínit, že pro národní společnosti je k dispozici soubor „modelových stanov“. Vznikl v roce 1952 a jeho účelem bylo připomenutí nutnosti vtělit do jednotlivých stanov principy Ženevských úmluv i Hnutí. Soubor byl od roku 1952 mnohokrát doplněn. Slouží národním společnostem jako směrnice při vytváření vlastních stanov.

Pokyny pro práci ve skupině

• rozdejte skupinám texty s popisem situací v neexistující zemi Cata
• poskytněte skupinám texty Ženevských úmluv a Dodatkových protokolů
• Ženevské úmluvy a Dodatkové protokoly lze také zajistit prostřednictvím přístupu k internetu (viz odkazy na zdroje)

Situace první

Po několik měsíců probíhají v jižních provinciích země Cata, včetně hlavního města Cataville, nepokoje: studentské bouře a demonstrace doprovázené masovým zatýkáním prováděným policií a armádou. Na základě celkového zmapování situace nabídl MVČK vládě své služby a ta je přijala. MVČK otevřel v hlavním městě delegaturu a zahájil návštěvy osob zadržených v souvislosti s nepokoji.

Než přistoupíme k druhé situaci, je důležité uvědomit si úlohu každé ze složek Hnutí.

• Jaké specifické úkoly každá plní?
• Jakým způsobem jsou koordinovány mezinárodní aktivity?
• Jako národní společnost musíte být připraveni na nastalé situace reagovat (ať už sami za sebe nebo ve spolupráci s MVČK a/nebo Federací a/nebo jinými národními společnostmi).

Otázka 1: Bez ohledu na danou situaci – jaký základní text (je pouze jeden!) a které z jeho článků byste si měli prostudovat, abyste byli schopni přesně stanovit základní úkoly přidělené každé ze složek Hnutí?

Otázka 2: Nyní vezměte v potaz situaci první – které z paragrafů a písmen článků zmíněného základního textu byste studovali především?

Situace druhá

V důsledku silných dešťů se severní provincie země ocitly pod vodou. Mnoho obyvatel prchlo do centrálních provincií zatím chráněných jak před nepokoji z jihu, tak před povodněmi ze severu. Vláda požádala národní společnost o pomoc. Potřeby obětí jsou však mnohem vyšší než kapacita národní společnosti. Rozhodnete se požádat o pomoc různé složky Hnutí, ponecháváte si však hlavní odpovědnost za humanitární pomoc obětem povodní.

Na základě jakého textu a článku byste založili odpověď Federaci, která by vyjádřila přání stát se hlavním koordinátorem pomoci obětem povodní?

Situace třetí

Silná národní společnost zareaguje na vaši žádost o pomoc. Je připravena poskytnout okamžitou pomoc, tj. personál (zdravotnické a záchranné týmy) a materiální dodávky (léky, potraviny, přístřeší). Vyjádří však přání organizovat pomoc obětem povodní samostatně a nespolupracovat s jinými.

Jak byste této národní společnosti odpověděli? O jaké texty a okolnosti byste mohli své formulace opřít?

Situace čtvrtá

O několik dní později se nepokoje rozšířily i do centrálních provincií, v nichž ale již předtím nalezlo útočiště mnoho obětí povodní (viz situace druhá). Stejně jako na jihu došlo k zatýkání policií a armádou.

Kdo je v této kombinaci nepokojů a řešení následků přírodní katastrofy hlavním koordinátorem mezinárodní pomoci Hnutí?

Odpověď doložte texty.

Modelové odpovědi

Situace první

Otázka č. 1

Stanovy Hnutí, Články 3, 5 a 6.

Otázka č. 2

• Národní společnosti: článek 3, paragraf 2;
• MVČK: Článek 5, paragraf 3 (právo na iniciativu);
• Federace: Článek 6, paragraf 3.

Situace druhá

Ačkoliv se nejedná o ozbrojený konflikt (kdy zdravotníci Červeného kříže mohou být začleněni do vojenské zdravotnické služby), národní společnost nemůže ignorovat žádost vlády, aby se postarala o oběti povodní. Ve své odpovědi Federaci se dále můžete odvolat na následující:

• své vlastní stanovy;
• Článek 3, paragraf 2 a 3 stanov Hnutí, ve kterém je v takových případech národním společnostem přiznáno právo rozhodnout;
• Článek 6, paragraf 4 (a, b, c, d) stanov Hnutí;
• Článek 20 a 21.3 Dohody uzavřené mezi MVČK a Ligou.

Situace třetí

Kdykoliv národní společnost zasahuje za hranicemi, musí být dodrženo jedno základní pravidlo: s akcí souhlasí místní národní společnost i samotný stát, ve kterém mají být operace prováděny. Národní společnost připomene své sesterské společnosti výše zmíněné pravidlo. Zároveň může zmínit i své vlastní stanovy a stanovy Hnutí, jmenovitě Článek 3, paragraf 3.

Situace čtvrtá

Základní ustanovení obsahují již stanovy Hnutí. Klíčovým dokumentem v tomto případě je však Dohoda uzavřená mezi MVČK a Ligou (1989), konkrétněji Články 18 až 21.1. Nověji pak tzv. Sevillská dohoda z roku 1997 (Dohoda o organizaci mezinárodních aktivit jednotlivých složek Hnutí ČK/ČP).