Možnosti základních způsobů hodnocení žáků řeší školský zákon [2] a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání [1], které připouštějí klasifikaci, slovní hodnocení i kombinaci obou způsobů. To znamená, že lze některé vyučovací předměty klasifikovat a současně některé jiné hodnotit slovně – při dodržení pravidla o převedení slovního hodnocení na klasifikaci při přechodu na SŠ.
Je skutečně možné, aby žák byl v průběhu roku hodnocen slovně a na vysvědčení známkou. Tento způsob hodnocení však musí být uveden v klasifikačním řádu školy, který je veřejně přístupný. V klasifikačním řádu současně musí být popsána kritéria, podle kterých k převodu slovního hodnocení na známky dochází. Je rovněž vhodné tento způsob hodnocení projednat s rodiči žáků.
Slovní hodnocení může být použito i individuálně, po dohodě s rodiči žáka, příslušným učitelem a vedením školy.
Školský zákon [2] přímo neřeší nutné procento účasti žáků ve vyučování. Podle § 30 odst. 2 jsou však povinnou součástí školního řádu také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů. Podstatná jsou tedy kritéria, která máte uvedena ve školním řádu vaší školy.
Výraz portfolio pronikl do pedagogické terminologie z ekonomie. Většinou je portfolio zmiňováno v souvislosti se žáky (žákovské portfolio), může se však jednat i o portfolio učitelské či ředitelské. Portfolio je soubor různých produktů žáka (případně učitele či ředitele), dokumentující jeho práci a vývoj.
Portfolia jsou podkladem pro hodnocení žáků v řadě různých situací. Používají se k monitorování práce a pokroku žáka v průběhu výuky i při rozhodování o jeho další vzdělávací dráze.
Setkáváme se s několika typy portfolií. Liší se účelem, tedy zda mají primárně poskytovat zpětnou vazbu žákovi (formativní hodnocení), nebo zhodnotit jeho studijní výsledky či posoudit studijní předpoklady (sumativní hodnocení). Účelu je podřízen obsah portfolia a výběr jeho složek. Portfolia, jejichž primárním účelem je poskytovat zpětnou vazbu, obsahují větší množství různorodých materiálů. Jejich výběr žák sám určuje nebo se na něm významně podílí.
Portfolia určená k sumativnímu hodnocení obsahují několik nejlepších prací, jejichž charakter je předepsán učitelem nebo externí autoritou.
Bližší informace o tomto tématu naleznete např. v publikaci VÚP Vyhledáváme rozumově nadané žáky [3]. Články o různých druzích portfolií, jejich využití a o zkušenostech s jejich používáním jsou k dispozici také na Metodickém portálu www.rvp.cz (některé najdete v doporučené literatuře).
Ředitel školy vydává podle § 30 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona [2], školní řád, jenž obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Školní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole, prokazatelným způsobem s ním seznámí žáky a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.
Pravidla hodnocení žáků (§ 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání [1]) obsahují zejména:
Konzultační centrum Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) poskytuje odborné konzultace v oblasti předškolního, základního, speciálního, gymnaziálního a středního odborného vzdělávání. Jeho pracovníci jsou připraveni zodpovědět vaše dotazy týkající se nastavení, průběhu i realizace kurikulární reformy. Rozcestník najdete na http://rvp.cz/informace/mam-dotaz. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Konzultační centrum NÚV.
Ostatní články seriálu: