Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Cyrilometodějské gymnázium, Prostějov
Realizátor: Jaroslav Fidrmuc
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn
Příklad popisuje způsob vlastního řízení a hodnocení práce žáka vyššího gymnázia ve studiu předmětu fyzika formou vedení diagnostického a sběrného portfolia. Jedná se o účinnou motivací žáků k cílevědomému, smysluplnému, neformálnímu studiu fyziky. V Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově je ve vyučování fyziky tato metoda vlastního hodnocení používána ve vybraných ročnících od školního roku 2005/06.
Efektivně studovat je schopen žák, který je ke studiu motivovaný. Být motivován pro studium určitého předmětu znamená objevit osobní smysl studia oboru, stanovit si dlouhodobý i krátkodobý cíl, strategii dosahování cílů včetně řízení času. Nedílnou součástí efektivního postoje k cílevědomému studiu je pravidelná reflexe, objevování příčin úspěchů i neúspěchů, přeformulování vlastních cílů. Pro motivaci žáků, vzájemnou komunikaci a spolupráci je důležité i vytváření obdobného osobního portfolia učitele, řízený rozhovor a diskuse v žákovském kolektivu.
V české škole žák gymnázia současně studuje více jak deset různých předmětů. Je obtížné, aby v tomto množství různých oborů všechny oblasti studoval se zájmem – mnohé předměty pouze absolvuje, splní si nejnutnější penzum, které mu stačí na dosažení očekávaného hodnocení. Úkoly plní formálně, aniž se zamýšlí nad smyslem své práce. Výuka nejen neposkytne žákovi maximum, které by mu poskytnout mohla, ale navíc ho učí formální a povrchní práci, trpně absolvovat úkoly, které nemají žádný osobní smysl. Tím do jisté míry učí žáka pasivitě jako životní strategii.
Důležitou oblastí práce školy pro stanovení dalších cílů vzdělávání je vlastní hodnocení na úrovni žák, třída, učitel, předmět, skupina předmětů ze stejné vzdělávací oblasti a škola. Forma žákovského a učitelského portfolia je velmi efektivním a neformálním způsobem evaluace na úrovni žák, učitel a přispívá i k evaluaci výuky předmětu, vzdělávací oblasti a práci školy.
Tím, že portfolio žáka ve fyzice je zároveň sběrné, tj. žák do něho zakládá vlastní písemní práce, protokoly fyzikálních měření, zpracované projekty, referáty a seminární práce, je přehledem práce žáka v předmětu fyzika v průběhu studia na gymnáziu. Žák předkládá vlastní portfolio při školní části maturitní zkoušky z fyziky, slouží k prezentaci výsledků žáka, ale i postupného rozvoje jeho osobnosti v oblasti fyzikálního myšlení.
Cílem vedení žákovského portfolia ve fyzice je rozvíjet zejména tyto kompetence žáka:
Dalším cílem vytváření žákovského portfolia ve fyzice je přispívat k evaluaci práce školy a tím k jejímu řízení a ke stanovení dalšího směru rozvoje.
A. Přípravná fáze
Učitel zpracuje tematický plán učiva na dané pololetí, formuluje cíle, které chce výukou v daném pololetí dosáhnout, promyslí postupy a metody, co pro dosažení cílů bude třeba udělat ze strany učitele, jaké požadavky bude klást na žáky, reviduje pravidla hodnocení v daném předmětu.
Specifikace pravidel hodnocení ve fyzice - příloha 1
Učitel si připraví materiály pro žákovské portfolio:
Titulní list žákovského portfolia - příloha 2
Žákovský dotaník očekávání a cílů ve fyzice - příloha 3
List poznámek a reflexe z hodiny – záznamový arch pro žáky - příloha 4
Při zavádění práce s portfoliem je vhodné materiály žákům dát centrálně. Hradit je lze z rozpočtu školy či vybrat prostředky od žáků. Při zavádění portfolia pro další školní rok je možné vyžadovat zakoupení veškerých materiálů žáky (pokud se podaří žáky pro zpracovávání portfolií získat).
Učitel si připraví prezentaci úvodní hodiny v PowerPointu či jiném programu, který je určen pro vytváření prezentací.
PPT prezentace na úvod hodiny fyziky - příloha 5
B. Vlastní zavedení portfolia mezi žáky, vedení portfolia v průběhu klasifikačního období
Úvodní hodina na začátku klasifikačního období (časová náročnost 45 minut):
Vyučovací hodina v průběhu klasifikačního období (časová náročnost 20 minut):
Závěrečná vyučovací hodina (časová náročnost 5 minut):
Práce s žákovským portfoliem v průběhu klasifikačního období
V průběhu klasifikačního období si do složky portfolia žák zakládá své důležité práce (jde o sběrné portfolio) – písemné práce, protokoly o laboratorních měřeních, referáty, projekty a další. Do listu poznámky a reflexe si žák zapisuje postřehy z hodin, z přípravy na vyučování apod. jako podklad pro hodnocení splnění cílů na konci klasifikačního období.
C. Závěr klasifikačního období – vyhodnocení naplňování stanovených cílů
Předposlední vyučovací hodina v klasifikačním období před uzavřením klasifikace z fyziky (časová náročnost 2 minuty):
Poslední vyučovací hodina před uzavřením klasifikace z fyziky (časová náročnost 2 minuty):
Vyučovací hodina po uzavření klasifikace z fyziky (časová náročnost 20-45 minut):
D. Práce s žákovským portfoliem v dalším klasifikačním období
S žákovským portfoliem je vhodné pracovat stejným způsobem i další klasifikační období s tím, že pro jeden ročník může zůstat stejný pákový pořadač. Stanovování nových očekávání a cílů je reálnější a probíhá podstatně rychleji. Žáci si postupně na práci zvykají a berou ho jako samozřejmou součást výuky předmětu.
Jako inspirace byly použity:
Žákovské portfolio ve fyzice se za více jak dva roky svého užívání osvědčilo a ve výuce fyziky ve vyšším gymnáziu je škola bude nadále používat. Cílem je motivovat další pedagogy školy k zavedení žákovského portfolia i v dalším předmětu.
Kontaktní osoba:
Jaroslav Fidrmuc
e-mail: fidrmuc@cmg.prostejov.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.