Základní škola Táborská byla jednou z pilotních škol, které v letech 2002 - 2006 ve spolupráci s VÚP nejprve vytvářely svůj vlastní školní vzdělávací program „ŠKOLA POROZUMĚNÍ" a poté tento dokument ověřovaly ve výuce.
Škola klade důraz na vzájemné hodnocení a na kritické sebehodnocení žáků. Ve škole se používá slovní hodnocení v 1. až 3. ročníku ve všech vyučovacích předmětech a ve 4. až 9. ročníku u vzdělávacích oblastí Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce a ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství.
Pravidla hodnocení jsou rozpracována v samostatné normě (Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu se ŠVP ZV „ŠKOLA POROZUMĚNÍ"), která je závazná pro všechny pedagogické pracovníky a jsou s ní seznamováni také žáci a jejich rodiče. Pro záznam hodnocení se používají vlastní týdenní plány a žákovské knížky a dále jsou připravovány různé evaluační listy, které doplňují předmětová portfolia.
K sebehodnocení jsou žáci vedeni ve všech vyučovacích předmětech a ve všech ročnících. Se sebehodnoceními žáků pracují učitelé při jejich hodnocení. Rovina sebehodnocení a hodnocení je obvykle prováděna na úrovni žák - učitel - rodič.
Systém hodnocení žáků na ZŠ Táborská:
Týdenní plány jsou používány v 1. až 3. ročníku a jsou připravovány učitelem společně s žáky od 2. pololetí 1. ročníku. Plán je připravován jako interaktivní pracovní list podle společně stanovených zásad. V plánech učitelé s žáky stanoví učivo na celý týden a následně hodnotí míru jeho osvojení. Tyto plány si žáci zakládají do portfolia týdenních plánů, jehož řádné vedení je jednou ze sledovaných dovedností u žáků. Náročnost plánování, sebehodnocení i hodnocení stoupá s ročníkem - s možnostmi žáků.
Struktura týdenního plánu:
Práce s týdenním plánem rozvíjí:
Sledované dovednosti:
ŽÁKOVSKÉ DIÁŘENa týdenní plánování navazuje od 4. ročníku práce s žákovskými diáři.
 |
Žákovské diáře jsou součástí plánovacího systému žáka. Na ZŠ Táborská je používán od roku 2003. Navazuje na dovednost plánování, rozvíjenou prací s týdenními plány, u žáků od 4. do 9. ročníku. Diář obsahuje roční, měsíční i týdenní kalendárium. Žáci se pod vedením učitelů učí diář vést a plánovat v něm, mohou si zde zaznamenávat úkoly, cíle a předsevzetí a zároveň si i kontrolovat, jak se jim daří jich dosáhnout. Diář je vynikajícím pomocníkem ve výchově k samostatnosti. Pro práci s diářem je třídním učitelem využívána třídnická hodina.
ŽÁKOVSKÉ KNÍŽKY
 |
Na základě týdenních plánů byla také vytvořena žákovská knížka, která je určena pro žáky od 4. ročníku. Součástí hodnocení jsou nejen dílčí výukové cíle, ale i sledování pokroků v osvojování životních kompetencí1. Svoji práci nejprve hodnotí a do žákovské knížky hodnocení zapíší sami žáci a následně potom učitelé.
Žákovská knížka umožňuje sledovat žákovy pokroky u vybraných klíčových kompetencí a žákovo sebehodnocení jeho získaných znalostí, dovedností a postojů v jednotlivých předmětech i na úrovni jeho chování.
V žákovské knížce je žákům poskytnut prostor pro své písemné sebehodnocení i jeho grafické znázornění pomocí škály. Žák graficky znázorňuje hodnocení křížkem, následně se vyjádří i učitel, na škále zaznamená hodnocení kroužkem.
1. Sebehodnocení vybraných klíčových kompetencí v prvním a třetím čtvrtletí školního roku - „Výsledky mého učení pro život":
Při sebehodnocení vybraných klíčových kompetencí žák vyplňuje (po předchozí konzultaci s učitelem a rodiči) tabulky v žákovské knížce. Vybrané klíčové kompetence jsou hodnoceny dvakrát do roka. Sdělení žáka doplňuje třídní učitel (případně rodiče žáka). Klíčové kompetence z RVP ZV jsou doplněné o kompetence vedoucí k podnikatelské dovednosti, tvořivosti a empatii. Rozvoj sledovaných klíčových kompetencí vyhodnocuje učitel se žáky individuálně nebo i s celou třídou.
Samostatně jsou sledovány kompetence vedoucí žáka k učení, komunikativnosti a spolupráci.
Pro vyhodnocování rozvíjení klíčových kompetencí pomáhají žákovi sebehodnotící výroky a část věnovaná volnému psaní.
Sebehodnotící výroky:
Žáci pravidelně do žákovských knížek zapisují záznamy k těmto oblastem hodnocených v jednotlivých vyučovacích předmětech:
2. Sebehodnocení žáka v prvním a třetím čtvrtletí školního roku - Očekávané výstupy vyučovacích předmětů:
Do části určené jednotlivým vyučovacím předmětům je zaznamenávána žákova cesta vzděláváním záznamem měřitelných i jinak vyhodnotitelných výsledků žákovy práce. Učitel může v této části jak klasifikovat, tak provádět hodnocení slovně.
Žák má možnost hodnotit svoji práci, zamýšlet se nad svými osvojenými znalostmi, dovednostmi a postoji. Je veden k reflektování svých úspěchů a neúspěchů, jejich příčin a k následnému plánování svých zlepšení. Pro sebehodnocení žáků jsou v žákovské knížce využívány různé typy rozpracovaných kritérií.
Žák hodnotí svůj vlastní pokrok v jednotlivých vyučovacích předmětech v 1. a 3. čtvrtletí, je veden k reflexi svého předmětového portfolia, k záznamům v žákovské knížce, ke svým dalším předmětovými aktivitám, k zájmům a úspěchům.
Žák reflektuje, co se za čtvrtletí školního roku naučil, v čem se zdokonalil, v čem by se chtěl zlepšit. Učitel reaguje na žákovo sebehodnocení svým hodnocením.
3. Sebehodnocení žáka v pololetí a na konci školního roku - Sám sobě učitelem aneb Jak to vidím já:
Žák přemýšlí a zaznamenává to, co se v pololetí naučil, v čem se zdokonalil, v čem by se chtěl zlepšit. Vyplňuje po své úvaze a po konzultaci s učitelem daného vyučovacího předmětu a s rodiči své „vysvědčení".
4. Sebehodnocení žáka k vysloveným pochvalám a opatřením k posílení kázně:
Žák reflektuje nejen pochvalu, ale zejména opatření k posílení kázně. Žák po své úvaze a po konzultaci s třídním učitelem a rodiči má možnost se s odstupem času zamyslet nad svým jednáním a vyjádřit své pocity, posoudit, zda se něco změnilo apod.
Tato portfolia slouží k zaznamenávání jak hodnotících a sebehodnotících ocenění žákovských dovedností a schopností, tak klasifikovaných výkonů žáka.
Jsou určitou mapou cesty žáka jeho vzděláváním v daném vyučovacím předmětu. Portfolia jsou tvořena mapou rozklíčovaných výroků, které zastupují jednotlivé stupně hodnocení a jednotlivá kritéria hodnocení. Jsou doplňována vybranými soubory prokazujícími žákovy znalosti, dovednosti i získávané postoje.
Žáci si předmětová portfolia zakládají k jednotlivým vyučovacím předmětům. Součástí portfolií jsou výsledky školní práce žáků, např. referáty, pracovní listy a sešity, testy, výtvarné práce.
Do předmětových portfolií mohou rodiče žáků nahlédnout na třídních schůzkách nebo při konzultacích s učiteli.
1 Ve školním vzdělávacím programu ZŠ Táborské jsou jako životní kompetence uváděny tyto: schopnost zvolit si zdravý způsob života (zdraví), schopnost komunikace a spolupráce, schopnost řešit problémy, umět se učit, zvolit si vhodné povolání (práce, podnikatelské dovednosti). Za velmi důležité jsou považovány i rozvoj citovosti (city), tvořivosti, tolerance a zodpovědnosti (občan). Tyto kompetence jsou rozvíjeny ve všech vzdělávacích oblastech a vzdělávacích oborech.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
