Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.
Díky aktivnímu zapojení žáků při sestavování školního parlamentu můžeme u nich rozvíjet uplatnění demokratických principů a hodnot na půdě samotné školy. V našem případě půjde o žáky 2. až 9. ročníku. Takové volby do školního parlamentu je potřeba náležitě připravit a zorganizovat. Kromě vyučujících, kteří mají nepovinný vyučovací předmět Školní parlament ve svém úvazku (více - viz článek Školní parlament jako nepovinný vyučovací předmět), je vhodné vtáhnout do děje některé žáky z vyšších ročníků druhého stupně. Z tohoto důvodu byli v našem případě osloveni žáci z osmých a devátých tříd s výzvou, zda by se chtěli podílet na přípravě a organizaci voleb. Tito vybraní žáci tak museli přijmout zodpovědnost za to, že volby po organizační stránce proběhnou hladce, že se při sčítání hlasů nedopustí závažné chyby a že výsledky voleb graficky zpracují na počítači a předají k uveřejnění.
Ze struktury školního parlamentu a ze samotného volebního řádu (více - viz článek Školní parlament - přípravný výbor) vyplývalo, že při volbách do školního parlamentu bude uplatněn systém relativní většiny, kde je k získání mandátu zapotřebí více hlasů, než obdrželi ostatní kandidáti. Školní parlament je složen z těchto výborů:
Ministrem daného výboru se stane kandidát s nejvyšším počtem hlasů, prvním náměstkem kandidát s druhým nejvyšším počtem hlasů a druhým náměstkem kandidát s třetím nejvyšším výsledkem. Na základě toho tak voliči volí pouze ministry jednotlivých výborů a od výsledku voleb se pak odvodí, kdo se stane prvním a kdo druhým náměstkem. Volby do školního parlamentu probíhají tajně a jsou jednokolové. Na hlasovacím lístku se zatrhnou čtyři kandidáti, jeden pro každý výbor. Každý volič má tak čtyři hlasy, jeden pro každého kandidáta v jednotlivých výborech. Volič nesmí hlasy kumulovat a pak je dát jednomu kandidátovi. Volič má právo se hlasování zdržet, nikdo tak není povinen volit. Právo volit při volbách do školního parlamentu mají žáci tříd 2. - 9. ročníku, kandidovat na ministry jednotlivých výborů mohou žáci tříd 5. - 9. ročníku. Volby nebudou platné, pokud se k volební urně nedostaví více než polovina žáků. V tomto případě se vypíše náhradní volební termín. Tehdy se však musí k volbám dostavit všichni žáci přítomní v ten den ve škole. Volby proběhnou dopoledne, a žáci tak budou na jednu vyučovací hodinu uvolněni. Volič se musí prokázat Identifikační kartou žáka pro školní knihovnu a školní jídelnu. Bez tohoto průkazu nebude moci uplatnit své volební právo. Datum voleb bylo stanoveno na středu 30. 11. 2005.
Ve fázi přípravy voleb bylo nutné společně s organizátory voleb (vždy dva chlapci a dvě dívky z každé třídy 8. a 9. ročníku - celkem tedy 16 žáků) učinit toto:
V době přípravy voleb se však vyskytl jeden problém. Jelikož v polovině listopadu přecházela školní jídelna na nový systém vydávání obědů (Identifikační karty žáka pro knihovnu a jídelnu byly postupně nahrazovány čipy), došlo k tomu, že někteří žáci již tuto kartu nevlastnili. Stejně tomu bylo v případě žáků, kteří nechodili na obědy do školní jídelny a současně nenavštěvovali zdejší knihovnu. Žáci, kteří tuto kartu nevlastnili, by podle volebního řádu neměli právo volit. Proto byl přijat dodatek volebního řádu, že pokud žák bude na seznamu voličů a nebude mít v den voleb Identifikační kartu žáka pro knihovnu a jídelnu, bude mu vydán ve volební místnosti náhradní voličský průkaz. Přípravný výbor, který vytvářel volební řád, si tuto podmínku (prokázat se Identifikační kartou) stanovil proto, že chtěl volby do školního parlamentu co nejvíce přiblížit skutečným volbám. Volič se též musí ve volební místnosti prokázat platným dokladem, jinak mu nebude umožněno volit. Ze situace, která vznikla ve škole těsně před volbami, vyplynulo ponaučení pro příští školní rok. Je nutné vytvořit jiný systém identifikace ve volební místnosti. Jelikož Identifikační kartu v době voleb již nemusel mít každý žák školy, plánovala se na příští rok novelizace volebního řádu, kde by Identifikační karta žáka byla buď nahrazena speciálním volebním průkazem, nebo přímo žákovskou knížkou.
Žáci, kteří se zapojili do organizace voleb, vytvořili několik návrhů, jak by mohl vypadat hlasovací lístek. Následně byl vybrán jeden návrh, který byl vytištěn v počtu, jenž odpovídal počtu voličů ve škole (ve školním roce 2005/2006 byl počet oprávněných voličů celkem 426). Ten pak žáci orazili razítkem školy, aby zajistili, že co hlasovací lístek, to originál. Při sestavování voličských seznamů bylo využito programu Bakaláři. Kromě evidence žáků a zaměstnanců školy sloužil k tvorbě rozvrhu, k organizačnímu zajištění suplování, k zadávání klasifikace, tisku vysvědčení apod.
Na jedné ze schůzek organizátorů bylo dohodnuto, že ve volební komisi zasednou dívky ze tříd 8. a 9. ročníku. Ve volební místnosti tak budou čtyři lavice, ve kterých vždy zasedne dvojice dívek. Protože do volební místnosti budou vždy pozvané dvě třídy, nejlépe ze stejného ročníku, byly dva stolky volební komise vyčleněny pro třídu s označením A a dva stolky pro třídu s označením B. Zde pak došlo ještě k dalšímu členění, a to na chlapce a dívky. Voličské seznamy byly tudíž vytvořené tak, aby odpovídaly členění volební komise (A chlapci, A dívky, B chlapci, B dívky). Pro každou třídu tak byly sestaveny dva seznamy (chlapci, dívky), ve kterých kromě jména a příjmení voliče bylo ještě datum narození. Vytištěné seznamy byly následně opět oraženy razítkem školy.
Aby se údaje o volební účasti a výsledky voleb rychle zpracovaly, připravili žáci v tabulkovém procesoru soubory, do kterých se výsledná data mohla rovnou zanášet. Volební urnou pro volby do školního parlamentu se stala plechová krabice s dřevěným víkem, kde byl vyříznut úzký otvor pro vhazování volebních lístků. Tato plechová krabice se již používala jako volební urna, a to v případě voleb do Rady školy, respektive Školské rady. Využili jsme zásoby propisek, které nám zbyly z jedné vzdělávací akce. Při zajišťování volební místnosti jsme dopředu věděli, o kterou máme zájem. Jednalo se o divadelní sál školy v posledním patře. Ten svými parametry a možným uspořádáváním volně stojících lavic naprosto vyhovoval. Pro potřeby voleb byl tak v den jejich konání divadelní sál vyjmut z běžného školního provozu a třídy, které zde měly mít výuku, musely být přemístěny do zbývajících volných učeben. Poslední, co organizátoři voleb zajistili, bylo vytvoření informačního letáku, který podával informace voličům, jak budou volby organizovány.
Ve středu 30. 11. 2005 přišel den, na který se většina žáků těšila. Poprvé totiž budou moci volit do školního parlamentu. Na nultou vyučovací hodinu se v divadelním sále školy sešli organizátoři voleb společně se zástupcem ředitele, který měl školní parlament na starosti. Volební místnost následně uspořádali tak, aby vyhovovala zamýšlené organizaci voleb. Na jevištní oponu byla přišpendlena vlajka školy, pod pódiem v čele sálu byla jedna lavice určená pro zástupce ředitele. Po jeho levici a pravici byly vždy dvě lavice vyčleněné pro volební komisi. Naproti lavici zástupce ředitele byla umístěna volební urna (položená na další lavici). V prostoru mezi volební urnou a dveřmi do sálu byly nainstalovány další lavice určené pro úpravu hlasovacích lístků. Na dveřích sálu byla umístěna cedule s nápisem: Volební místnost - Školní parlament - VOLBY 05 opatřená znakem školy.
Zástupce ředitele vytiskl ráno aktuální rozvrh pro daný den a sešel se v 8 hodin (1. vyučovací hodina začínala v 8.15 hod.) na krátké poradě se všemi vyučujícími. Ti byli seznámeni s časovým harmonogramem voleb, tzn. kdy žáci tříd, ve kterých kantoři učí, přibližně půjdou odvolit. Ve volební komisi zasedlo osm dívek z 8. a 9. tříd. Čtyři chlapci z totožných tříd jako dívky organizačně zajišťovali zvaní jednotlivých tříd do volební místnosti a případně byli po ruce, pokud by bylo potřeba něco rychle zařídit, obstarat apod. Ostatní chlapci z organizátorského týmu byli přítomni ve výuce a s jejich pomocí se počítalo až při uzavření volební místnosti a následném sčítání hlasů a přenášení údajů do tabulkového procesoru. Jako první odvolili členové volební komise.
Dopolední maratón voleb začal. Při příchodu dvou tříd do sálu byli žáci (voliči) ještě zástupcem ředitele poučeni o tom, co je čeká a co je nutné udělat pro to, aby jejich volba byla platná. Poté se odebrali k volební komisi a po zkontrolování Identifikační karty žáka či vypsání Náhradního voličského průkazu upravili hlasovací lístek na místě tomu určeném a následně hlasovací lístek vhodili do volební urny (viz fotopříloha).
Jakmile odvolili všichni žáci školy, byla volební urna "zapečetěna" papírovou lepenkou. Vrchní část lepenky byla ještě na dvou místech oražena razítkem školy. Členové volební komise se naobědvali a poté mohlo začít sčítání. Nejprve se spočítala volební účast. Jelikož byla vyšší než 50 % (konkrétně 87 %), mohly být volby uznány platnými a přikročilo se ke sčítání hlasů udělených jednotlivým kandidátům. Veškeré výsledky byly následně převedeny do tabulkového procesoru, a byly tak připraveny k oficiálnímu uveřejnění následující den.
Ve čtvrtek 1. 12. 2005 byli žáci na začátku druhé vyučovací hodiny prostřednictvím školního rozhlasu seznámeni s výsledky voleb a s obsazením postů. Výsledky byly zároveň uveřejněny na oficiální nástěnce zřízené pro účely volební kampaně a voleb do školního parlamentu (více viz článek Školní parlament - volební kampaň) a současně pak na webových stránkách školy v sekci Školní parlament a v novém vydání školního časopisu Ucho.
Volby byly úspěšně za námi. Až na určité drobnosti bylo možné konstatovat, že jsme je zvládli velmi dobře. Na pravidelné pondělní poradě jsme se shodli, že volební kampaň a samotné volby do školního parlamentu je dobře nastavený směr, kterým se chce naše škola vydat. Vždy je co vylepšovat, ale základní kameny školní demokracie byly položeny. Jak jinak žáky učit demokracii? Povídat jim o ní? To je málo. Není nad to si něčím projít, něco zažít, co je praktické a využitelné v životě, osvojit si dovednost a zaujmout k danému postoj.
Kandidáti z jednotlivých tříd museli sestavit volební program. Ten vznikl na základě zmapování současné situace ve škole. Co žáci chtějí změnit? Co jim nevyhovuje? Už jen tento krok poskytne vedení školy velmi dobrou zpětnou vazbu, co se ve škole daří a co nikoli, na co je potřeba se zaměřit, s čím je nutné pracovat. Situaci ve škole mohou dospělí vidět jinak než samotní žáci. A právě zabývat se tím, co žáci označují jako problematické, je jedním z faktorů, který pozitivně ovlivňuje klima školy.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.