Odborný článek

Žíznivé úspory

17. 10. 2018 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Eva Zelendová
Spoluautor
Mgr. Jana Plíšková

Anotace

Aktivita Žíznivé úspory je příkladem propojení rozvoje čtenářské, digitální a matematické gramotnosti prostřednictvím velmi aktuálního tématu – spotřeba vody. Pro pochopení všech souvislostí je určena pro žáky osmých nebo devátých ročníků. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Vyučovací předmět

Matematika a její aplikace

Ročník

osmý

Výstup na úrovni ŠVP a jeho souvislost s očekávaným výstupem/očekávanými výstupy RVP ZV


Školní výstupy Učivo Vztahy
  Úvod do statistiky PT – MV

provádí statistické šetření, vyhledává
a třídí informace a vyvozuje závěry

statistické šetření vyhodnocování informací
umí určit aritmetický průměr, popř.
medián, modus a rozumí jejich
významu
znak, soubor, četnost, ar. průměr,
modus, medián
chápání grafických záznamů
(diagramů, histogramů)
vytváří a čte diagramy diagramy
Z – složení obyvatel, průmysl
(práce s atlasem)

 

 

Rozvíjené gramotnosti

Matematická, čtenářská, digitální

Složky rozvíjených gramotností

Čtenářská gramotnost

  • schopnost dekódovat text a nalézt v něm požadované informace
  • vysuzování z textu (inference) a jeho obsahové posouzení
    • kritický odstup při čtení
      • kladení otázek týkajících se čteného
      • shrnování a předvídání
    • schopnost porovnat text s vlastní zkušeností a znalostmi
    • porovnávání informací z textu s informacemi z dalších zdrojů
    • ověřování zdroje:
      • na jaké je to webové stránce, v jakém druhu publikace,
      • je to interaktivní zdroj,
      • jak jsem se k němu dostal, kdo mi jej nasdílel

Matematická gramotnost

Žák:

  • používá různé formy textu
    • využívá text lineární, diagramy, grafy, tabulky, schémata, myšlenkové mapy, fotodokumentaci, obrázky apod., a umí s nimi funkčně pracovat
    • kriticky analyzuje různé typy textů z matematického pohledu
  • vyhledává informace vhodné k řešení problému
    • posoudí věrohodnost používaných informačních zdrojů
    • posoudí relevantnost získaných informací
    • dokáže ve sdělení rozlišit podstatné informace od nepodstatných
  • využívá své argumentační schopnosti
    • prezentuje výsledky své či týmové práce
    • dokáže obhájit svůj postup řešení, vyvrátit nesprávné nebo zavádějící postupy řešení

Digitální gramotnost

Žák:

  • Vyjádří potřebu informací. Získává data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí. Při vyhledávání informací používá různé strategie.
  • Analyzuje, porovnává a kriticky hodnotí věrohodnost a spolehlivost zdrojů dat, informací a digitálního obsahu. Analyzuje, porovnává a kriticky hodnotí věrohodnost a spolehlivost dat, informací a digitálního obsahu i jejich relevanci a úplnost pro vyřešení konkrétního problému.

Cíl aktivity

Ověření informací, které byly uvedeny v denním tisku, pomocí jednoduchého šetření.

Časová dotace

Domácí příprava a dvě vyučovací hodiny

Pomůcky, prostředí, podmínky

Školní a domácí prostředí, počítač připojený k internetu, dataprojektor, kreslicí čtvrtky většího formátu

Realizace aktivity

Upraveno podle grafu z Mladé fronty dnes, 14. 2. 2017

Motivací pro předkládanou aktivitu byl graf uvedený v Mladé frontě dnes 14. 2. 2017 (viz obrázek). Vysoké teploty počátkem června i nedostatek vody v řadě lokalit České republiky byly vhodným zasazením tohoto grafu do výuky matematiky žáků 8. třídy pardubické základní školy. Před zadáním domácí přípravy, na kterou měli žáci několik dnů, se vyučující zmínila o potřebě šetřit vodou a vyzvala žáky k odhadu, jaká je denní spotřeba vody pro jednoho člověka. Žáci sami projevili zájem zjistit, zda jejich odhad je odpovídající. Žáci se rozdělili do sedmi skupin, obdrželi zadání aktivity Žíznivé úspory (viz Příloha 1) a připravený pracovní list (viz Příloha 2 a 3). Výše uvedený graf žákům vyučující ještě neukázala, aby neovlivnila jejich měření.

První hodina matematiky po provedeném domácím šetření se konala v počítačové učebně. Žáci vyhledávali na internetu další potřebné údaje (spotřeba myčky, objem vody při spláchnutí apod.) a doplňovali svá domácí pozorování. V následující hodině prováděli výpočty naznačené v pracovním listu. Na závěr hodiny je vyučující seznámila s výše uvedeným grafem, který byl uveden v Mladé frontě dnes. Žáci porovnali výsledky šetření, které se ve skupinách lišili a hledali odpověď na otázku, kde odlišnosti vznikly.

Třetí hodina byla věnována závěrečnému shrnutí a upevnění představ žáků o velikosti objemu válce, do kterého by se odhadnutá spotřebovaná voda vešla. Vyučující rozvíjela představy žáků o velikosti objemu pomocí válce, který byl vyroben z kreslicí čtvrtky.

 

Poté vyučující přinesla k velkému překvapení žáků ve třídě i velký model válce, na kterém měli žáci vyznačeny objemy 50, 100, 150 a 200 litrů.

 

Během diskuse se žáky, která se opírala o výsledky šetření skupin žáků, vyučující využila též prezentaci, kterou připravila z různých zdrojů (viz přiložený soubor Prezentace). Žáci překvapivě dobře reagovali na následující snímky:

 
 
 

Na závěr hodiny vyučující zhodnotila práci jednotlivých skupin. Vítězná skupina dostala kartičku, na které je napsáno: „Držitel této karty je oprávněn si smazat jednu jakoukoli známku z matematiky.“ Žáci takovou kartičku dostávají za úspěchy v matematické olympiádě, Pythagoriádě apod. Druhá skupina získala jedničku do klasifikace, ostatní skupiny dostaly razítka (za určitý počet razítek si pak žáci vybírají tzv. „jedničky za aktivitu“. V celkovém počtu cca 30 známek, které žáci za pololetí obdrží, má získaná „odměna“ význam převážně motivační.

Klíč řešení

Aktivita Žíznivé úspory nemá žádné jednotné řešení. Důležité je odpovídající vyplnění pracovních listů (vyplněné číselné údaje však záleží na konkrétní situaci v rodině (zda je nainstalováno WC s výběrem množství vody při splachování, zda je v domácnosti vana nebo jen sprcha apod.).

Doporučení pro individualizaci výuky (SVP, nadaní, žáci-cizinci)

Pracovní list může být učitelem upraven vzhledem k potřebám jedince či celé skupiny. V Příloze 4 je uveden pracovní list, ve kterém je domácí příprava mnohem jednodušší a aktivita je vedena ke správné představě objemu cca 100 litrů. Představa je upevňována pomocí balené vody, kterou žáci mohou vidět běžně při nákupech v obchodech.

Směrem k nadaným žákům je možno zvýšit důraz na využití digitálních technologií, pomocí kterých lze graficky reprezentovat zjištěné údaje.

Poznatky z ověřování, autorská reflexe, ukázky prací žáků

Žáci si při aktivitě Žíznivé úspory uvědomili, jak lze spotřebu vody během dne ovlivnit a jak je důležité s vodou šetřit. Žáci se do práce zapojovali aktivně. Je samozřejmé, že výsledky jednotlivých skupin vykazovaly rozdíly. V Příloze 5 je uvedeno řešení jedné skupiny, v souboru Žákovská řešení jsou práce všech skupin zapojených do aktivity Žíznivé úspory.

Co o připravené aktivitě napsali žáci:

  • bylo to zajímavé
  • naučili jsme se rozdělovat úkoly a komunikovat
  • společně nám to šlo lépe a rychleji
  • hrozně nás překvapilo, kolik utrácíme za vodu
  • měli bychom více šetřit vodou.

Co práce se žáky přinesla paní učitelce:

Třídu, se kterou jsem se rozhodla úlohu řešit, jsem v poslední době považovala za třídu bez zájmu o vzdělávání, bez ochoty udělat něco navíc, třídu, která je rozdělena na skupinky, které se spolu nebaví (důsledek dřívější mírné kyberšikany).

O to více mne překvapilo, jak se k úloze žáci postavili. Rozhodla jsem se pro skupinovou práci. Hned u první (domácí) části si většina skupin rozdělila úkoly, a téměř všichni skutečně zjistili, jak dlouho se sprchují a kolik vody se při tom spotřebuje, a vše ostatní, co bylo uloženo.

V druhé fázi jsme dohledávali některé informace na internetu. Pozorování žáků bylo pro mne velice zajímavé a obohacující. Zjistila jsem například, který žák je na osmý ročník již hodně vyzrálý či který se naopak v běžném životě ještě téměř neorientuje. Děti mi také, alespoň částečně, vyvrátily můj mylný dojem o tom, kdo se s kým baví či ne. Ve dvou pracovních skupinách se dokonce spojili chlapci a dívky, které bych sama dohromady vůbec nedala. 

Při samotných propočtech jsem dětem zadala nejprve jednoduchý pracovní list. Zjistila jsem, že se v něm téměř neorientují, a na následující hodinu jsem tedy vytvořila podrobnější a přehlednější. Všechny skupiny ochotně vše z předešlé hodiny přepočítaly. I když pro dospělého člověka vypadá věc velice jednoduše, dětem jsem musela hodně pomáhat a vysvětlovat.

V závěrečném zhodnocení a uzavření týdenní práce mne opět někteří jedinci překvapili hodně dobrým odhadem o množství spotřebované vody, kterou jsme pomyslně naplnili vytvořený papírový válec.

Závěrem bych chtěla poděkovat za možnost na tomto tématu spolupracovat. Každý učitel se jistě někdy cítí vyčerpaný a má pocit, že výsledky jeho práce neodpovídají vynaloženému úsilí. Já jsem díky týdnu věnovanému tématu o spotřebě vody znovu našla cestičku k dětem, o které jsem si myslela, že už se pomalu ztrácí.

                                                                                                              Jana Plíšková


Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
RNDr. Eva Zelendová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení