Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak na průřezová témata
Odborný článek

Jak na průřezová témata

Anotace

Autor se ve svém teoretickém příspěvku zabývá otázkou, jak realizovat průřezová témata v rámci ŠVP. Komentuje a hodnotí tři hlavní způsoby takových realizací na základě analýz z 11. ZŠ Plzeň.

Abstract: The aim of the report is the presentation of sectional themes, which are the important part of curricular reform, from viewpoint of geography. Every school is obliged to offer these themes to pupils and students during their education through the school educational programs and realize them.

At the beginning this report deals with the position of geography in the particular sectional themes and detects concrete partial themes, that connect geography with the sectional themes.

Below the report solves particular methods of their realization and points out their benefits and disadvantages, also presents the most frequent methods of realization at Czech schools.

The ending is applied to the concrete suggestion of realization of sectional themes by the project mode. It is the alternative access, which is presented both from viewpoint of an organization and from viewpoint of the used methods and forms of work during the realization.

Úvod

Většina základních škol v současné době nějakým způsobem realizuje průřezová témata, jejichž definice vyplývá z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jakým způsobem jsou průřezová témata ve školách realizována? Jaké jsou výhody či nevýhody různých způsobů realizace? Jakou pozici zaujímají vyučovací předměty v jednotlivých průřezových tématech? To je jen několik otázek, na které by měl následující text odpovědět.

Cílem příspěvku je prezentovat průřezová témata, která jsou důležitou součástí kurikulární reformy, z pohledu zeměpisu. Je povinností každé školy tato témata žákům v průběhu jejich vzdělávání nabídnout a realizovat je prostřednictvím školních vzdělávacích programů.

V úvodu se příspěvek zabývá postavením zeměpisu v jednotlivých průřezových tématech a odhaluje konkrétní dílčí témata, která zeměpis s průřezovými tématy spojují. Dále pak řeší jednotlivé způsoby jejich realizace a poukazuje na jejich výhody a nevýhody. Dochází také k prezentaci nejčastějších způsobů realizace v českých školách.

Závěr je věnován konkrétnímu návrhu realizace průřezových témat projektovým způsobem. Jedná se o alternativní přístup, který je prezentován jak z pohledu organizace, tak z pohledu použitých metod a forem práce v průběhu realizace.

Ukázka ze ŠVP Barevné vzdělávání 11. ZŠ Plzeň

A. Začlenění průřezových témat

Průřezová témata se týkají aktuálních problémů dnešního světa a měla by dát prostor pro individuální projev každého žáka v rámci vzájemné spolupráce a kreativitu pedagoga v souvislosti s přípravou realizace průřezového tématu nebo tematického okruhu. Jsou nedílnou součástí školního vzdělávacího programu. Kromě možnosti prezentovat aktuální problémy současného světa průřezová témata svým charakterem umožňují propojit více vzdělávacích oborů. Souvislost vzdělávacího oboru s konkrétním průřezovým tématem nebo tematickým okruhem prezentuje poslední sloupec s názvem Poznámky v rámci tabulace učebních osnov jednotlivých vzdělávacích oborů. Stejný tematický okruh nebo téma se tak objeví v tabulaci více vzdělávacích oborů. Pedagog má tudíž ve svých učebních osnovách naznačenu požadovanou průřezovost.

B. Začlenění průřezových témat na 2. stupni

Průřezová témata na 2. stupni jsou realizována projektovým způsobem prostřednictvím Oborových dnů. V rámci těchto dnů, které se konají 4x ročně (zpravidla říjen, prosinec, únor, květen), je realizováno 16 dílčích projektů (vždy celý den, 6 vyučovacích hodin). Každý ze šestnácti pedagogů 2. stupně je garantem jednoho dílčího projektu (navrhl, vypracoval  a zaštiťuje daný projekt). Témata dílčích projektů jsou buď totožná přímo s názvy tematických okruhů, nebo vznikla spojením dvou příbuzných tematických okruhů. Rozdělení ukazuje následující tabulka.

Tab. 1: Rozdělení průřezových témat a tematických okruhů pro potřeby dílčích projektů

Osobnostní a sociální výchova (6. + 7. ročník)

1) Osobnostní rozvoj, morální rozvoj

2) Sociální rozvoj

Výchova demokratického občana (6. + 7. ročník)

3) Občan, občanská společnost, škola a stát

4) Formy participace občanů v politickém životě

5) Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (8. + 9. ročník)

6) Objevujeme Evropu a svět; Evropa a svět nás zajímá

7) Jsme Evropané

Multikulturní výchova (8. + 9. ročník)

8) Kulturní diference, multikulturalita a etnický původ

9) Lidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity

Environmentální výchova (6. + 7. ročník)

10) Základní podmínky života, ekosystémy

11) Vztah člověka k prostředí

12) Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Mediální výchova (8. + 9. ročník)

13) Kritické čtení, vnímání autora a mediálních sdělení

14) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

15) Fungování a vliv medií ve společnosti

16) Stavba mediálních sdělení a tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu

Údaj v závorce za názvem průřezového tématu udává, v kterých ročnících budou žáci příslušný dílčí projekt realizovat. Pro žáky 6. a 7. ročníku je tak určeno osm, pro žáky 8. a 9. ročníku také osm dílčích projektů.

Před každým Oborovým dnem proběhne zápis žáků ke garantům dílčích projektů. Opakovaný zápis žáka ke stejnému garantovi není možný. Garant realizuje stejný projekt 4x ročně vždy s jinou skupinou žáků (12 – 14).

Žák v průběhu 6. až 9. ročníku postupně projde všemi 16 oblastmi, na které bylo 6 průřezových témat rozděleno, účastní se realizace 16 dílčích projektů.

Zpracování dílčích projektů pro realizaci průřezových témat na 2. stupni bylo podpořeno z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím projektu CZ.04.1.03/3.1.15.2/092 Podpora realizace průřezových témat v rámci ŠVP s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí. Dílčí projekty byly vytvořeny podle struktury uvedené níže. Jejich definitivní verze pro realizaci je uvedena v samostatném dokumentu, který je výstupem z výše uvedeného projektu.

Struktura dílčích projektů realizovaných v rámci grantu ESF č.CZ.04.1.03/3.1.15.2/0092:

„Podpora realizace průřezových témat v rámci ŠVP s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí“

11. základní škola Plzeň, Baarova 31

Zpracovali: Mgr. Marie Soukupová, Mgr. Martina Václavovičová, Mgr. Pavel Červený (všichni 11. ZŠ Plzeň)

Hodnotitelé: doc. PaedDr. Alena Matušková, CSc.; PhDr. et PaedDr. Věra Kosíková, Ph.D. (obě ZČU v Plzni); Mgr. Tomáš Chochole; PaedDr. Ladislav Voldřich (oba KCVJŠ Plzeň)

Název projektu/Motivační název projektu:

Garant projektu:

Průřezové téma, kterého se projekt týká:

Tematické okruhy průřezových témat, kterých se projekt týká:

Témata tematických okruhů, kterých se projekt týká:

Časové a organizační vymezení projektu (časová dotace, ročníky, umístění):

Materiální vybavení pro realizaci projektu:

Počet žáků účastnících se projektu:

Cíle projektu:

Popis projektu:

Použité metody práce, organizační formy, výchovné a vzdělávací strategie uplatňované při realizaci projektu:

Klíčové kompetence, k jejichž dosažení bude realizace projektu přispívat (ve vztahu k projektu):

Mezipředmětové vztahy (pouze předměty):

Dotčená témata v rámci mezipředmětových vztahů:

Celkové přínosy projektu:

Závěr:

Další důležité skutečnosti: např. odlišnost realizace projektu v různých ročních období…

Hodnocení:

Komentář k ukázce ze ŠVP Barevné vzdělávání 11. ZŠ Plzeň

A. Úvod

Většina základních škol v současné době nějakým způsobem realizuje průřezová témata, jejichž definice vyplývá z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání  (RVP ZV). Jakým způsobem budou průřezová témata ve školách realizována? Jaké jsou výhody či nevýhody různých způsobů realizace? Jakou pozici zaujímají vyučovací předměty v jednotlivých průřezových tématech?

B. Co jsou to průřezová témata?

Průřezová témata jsou v RVP ZV přesně vymezena. Jedná se celkem o šest oblastí, které se dále dělí na tematické okruhy a témata. Průřezová témata se týkají aktuálních problémů dnešního světa a měla by dát prostor pro individuální projev každého žáka v rámci vzájemné spolupráce a kreativitu pedagoga v souvislosti s přípravou realizace průřezového tématu nebo tematického okruhu. Každý žák tedy musí v rámci základního vzdělávání projít všemi průřezovými tématy. Mělo by tak docházet k úzké spolupráci pedagogů na 1. i 2. stupni ZŠ, aby se předcházelo zdvojování prezentace a byla zabezpečena návaznost tematických okruhů a témat na různých úrovních.

C. Způsoby realizace průřezových témat

Průřezová témata je možné realizovat několika způsoby. RVP ZV doporučuje tři základní: integrace do vyučovacích předmětů, zavedení samostatného vyučovacího předmětu, projektové vyučování. Dalšími dvěma jsou kombinace, které vzniknou vzájemným doplněním způsobů základních (integrace do vyučovacích předmětů + projektové vyučování a samostatný vyučovací předmět + projektové vyučování).

Výstupem ze zpracování integrace průřezových témat do vyučovacích předmětů by měla být přehledná tabulka, která znázorňuje, v jakém předmětu a v jakém ročníku bude tematický okruh či téma realizováno. V charakteristice vyučovacího předmětu se pak musí objevit název průřezového tématu a jeho forma realizace. Do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu se pak uvedou názvy tematických okruhů průřezových témat, kdy tyto okruhy musí být buď vhodně propojeny s výstupy (s učivem), nebo je nutné konkretizovat činnosti a náměty zařazených tematických okruhů průřezových témat.

Při zavedení samostatného vyučovacího předmětu, který by se mohl jmenovat např. Globální výchova nebo Svět v souvislostech, musí být ve ŠVP uveden jeho název, charakteristika a vzdělávací obsah (stejně jako v případě ostatních vyučovacích předmětů, realizovaných na škole).

Projektový způsob by měl být založen na zpracování dílčích projektů týkajících se samotných témat nebo tematických okruhů a na systému, který bude řešit rozvržení realizace jednotlivých projektů v ročnících a v průběhu školního roku.

Ve většině případů by však mělo ve školách docházet ke vzájemnému doplňování jednotlivých způsobů realizace průřezových témat nebo tematických okruhů průřezových témat.

D. Výhody a nevýhody způsobů realizace průřezových témat

Každý z výše uvedených způsobů realizace průřezových témat v rámci ŠVP má svá pozitiva i negativa.

Integrace průřezových témat do vyučovacích předmětů bude pravděpodobně nejrozšířenějším způsobem realizace vzhledem k názorné mezioborovosti, kdy dané téma bude přímo zařazeno ve vyučovacím předmětu, se kterým nejvíce souvisí a na který má největší vazbu, i když v současné době není důležité zařazování učiva pod určitý vyučovací předmět, ale mělo by docházet k utváření uceleného pohledu žáka na svět prostřednictvím všech vyučovacích předmětů. Úskalí by však mohlo představovat naplňování a vykazování, zda tematické okruhy a témata byla opravdu prezentována. Mohlo by se totiž velice jednoduše stát, že se pedagog z nejrůznějších důvodů v rámci svého vyučovacího předmětu průřezovým tématem zabývat nebude nebo se ho dotkne pouze okrajově.

Zavedení samostatného vyučovacího předmětu, v němž budou postupně jednotlivá průřezová témata realizována, se zdá být velice elegantním řešením. Cílem reformy je však témata integrovat, aby žáci objevovali vzájemné souvislosti. Z tohoto důvodu se jedná o úvodní nevýhodu tohoto způsobu prezentace průřezových témat. Pozitiva se budou určitě týkat vykazování, protože vyučovací předmět bude mít svoji konkrétní týdenní hodinovou dotaci a realizované tematické okruhy a témata se budou postupně objevovat v třídní knize.

Problémem ale může být garance tohoto vyučovacího předmětu. Ne ve všech školách se najde pedagog, který by byl schopen tento vyučovací předmět obsahující náplň jednotlivých průřezových témat garantovat (nebo alespoň jeho většinu). Rozdrobením garance vyučovacího předmětu mezi více pedagogů (každý by garantoval pouze část) by mohlo dojít k problémům týkajícím se návaznosti mezi jednotlivými částmi a také problémům spojeným s organizací v rámci rozvrhu. Další problém by mohl vzniknout s týdenní časovou dotací. Vyučovací předmět by musel být dotován z disponibilní časové dotace, jež slouží např. k posílení vyučovacích předmětů, kterými se škola profiluje, dále pak k vytvoření a nabídce volitelných předmětů a vyučovacích předmětů pro žáky mimořádně nadané nebo se speciálními vzdělávacími potřebami (více v RVP ZV). Je tedy otázkou, zda při určitě napjatých učebních plánech škol by se např. pro Globální výchovu našla nějaká týdenní časová dotace.

Projektový způsob se jeví jako nejvhodnější z hlediska schopnosti doplnit předchozí dva způsoby. Jeho hlavním kladem je, že oproti integraci a zavedení samostatného vyučovacího předmětu se jedná asi o nejvýraznější zpestření běžného života školy. V každé škole již dnes existuje a je realizována celá řada projektů, které doplňují „tradiční“ způsoby vzdělávání a kterých je možné pro realizaci průřezových témat využít. Nespornou výhodou je, že realizace projektů bývá ve školách zpravidla velice detailně zdokumentována a je možné velice jednoduše prokázat, jakým způsobem byl projekt (a tím i průřezové téma) realizován. Bylo by však možné projektově, bez podpory dalších způsobů realizovat všechna průřezová témata? Byla by náplň projektů dostačující pro realizaci všech průřezových témat? Odpovědět by měl následující odstavec.

Tab. 2: Výhody a nevýhody způsobů realizace průřezových témat

Způsob realizace průřezových témat

Výhody nebo příležitosti

Nevýhody nebo ohrožení

Integrace tematických okruhů a témat do předmětů

- způsob zpracování (jednoduchost)

- názorná mezipředmětovost (úzká souvislost s integrujícím vyučovacím předmětem)

- vykazování výstupů (prokazatelnost)

- realizace s pozitivním efektem (podcenění významnosti průřezových témat)

Zavedení samostatného vyučovacího předmětu (Globální výchova, Svět v souvislostech)

 

- vykazování výstupů (prokazatelnost)

- vyučovací předmět na úrovni ostatních vyučovacích předmětů

 

- garant vyučovacího předmětu

- týdenní časová dotace

- organizace a návaznost tematických okruhů při rozdrobení garance vyučovacího předmětu

Projektové vyučování

 

- využití již realizovaných projektů ve školách

- podrobné zdokumentování

- vykazování výstupů

- doplňková funkce projektu pro integraci i samostatný vyučovací  předmět

- nejvýraznější zpestření života školy

- náplň projektu neodpovídající obsahu průřezových témat

- podcenění výstupů z projektu (žáky)

 

E. Další způsob realizace průřezových témat na příkladu environmentální výchovy

Realizace průřezových témat je možná také prostřednictvím oborových dnů – projektový způsob.

Modelovým prostředím bude 2. stupeň středně velké základní školy (220 žáků, 16 učitelů). Další postup zpracování a realizace je následující:

  • Rozdělení 6 průřezových témat do 16 oblastí (podle počtu učitelů ponecháním samostatného tematického okruhu nebo spojením 2 příbuzných tematických okruhů průřezového tématu; příklad oblasti: Lidské aktivity a problémy životního prostředí patřící do průřezového tématu Environmentální výchova). Každý učitel 2. stupně tak bude podle svého zaměření garantem jedné oblasti.
  • Přiřazení každé ze 16 oblastí k ročníku, ve kterém bude realizována (8 oblastí pro 6. a 7. ročník, 8 oblastí pro 8. a 9. ročník); např. oblasti patřící do environmentální výchovy budou realizovány s žáky 6. a 7. ročníků.
  • Zpracování dílčího projektu, kterým bude každá ze 16 oblastí realizována (vždy celý den – 6 vyučovacích hodin, celkem 16 dílčích projektů zpracovaných 16 pedagogy); např. dílčí projekt Lidské aktivity a problémy životního prostředí se může skládat z následujících činností:
    • teoretický základ (diskuze o lidských aktivitách, které negativně ovlivňují životní prostředí + činnosti, kterými může člověk negativním dopadům zabránit);
    • praxe (vyhledání lokalit v okolí školy s poškozeným životním prostředím – stručný popis lokality a způsobu negativního ovlivnění životního prostředí, číselné označení lokality, fotodokumentace (digitální fotoaparát), zmapování polohy pomocí GPS);
    • zpracování dat (vytvoření stručných protokolů o výše uvedených lokalitách, znázornění lokalit do mapy (převod z GPS, přiřazení čísel) + předání odpovědným institucím zabývajícím se životním prostředím);
    • exkurze (místa likvidace produktů lidské činnosti vyskytující se v dojezdové vzdálenosti od školy – skládka, spalovna, čistírna odpadních vod…).
  • Realizace oborových dnů:
    • stanovení termínů realizace v průběhu školního roku (4x ročně, např. říjen, prosinec, únor, květen);
    • zápis žáků ke garantům jednotlivých oblastí (celkem 220 žáků, tzn. 13 – 14 žáků u každého garanta oblasti), opakovaný zápis žáka ke stejnému garantovi není možný; garant realizuje stejný projekt 4x ročně vždy s jinou skupinou žáků příslušných ročníků;
    • realizace oborových dnů podle zpracovaných dílčích projektů.

Závěr: Žák v průběhu 6. až 9. ročníku postupně projde všemi 16 oblastmi, na které bylo 6 průřezových témat rozděleno, účastní se realizace 16 dílčích projektů. V učebních osnovách jednotlivých předmětů se potom objeví souvislost prezentovaných témat s konkrétním dílčím projektem.

F. Dílčí závěr

Ve výsledku však nebude ani tolik záležet na tom, jaký způsob pro realizaci průřezových témat škola zvolí a jaký předmět či učitel dané téma zastřeší, protože každý způsob má své výhody i nevýhody, každý vyučovací předmět se na danou problematiku může dívat z jiného pohledu, každý projeví svoji tvořivost jiným způsobem a každá škola je z hlediska svého zaměření a klimatu úplně jiná. Bude však velice záležet na přístupu žáků, zda z jejich strany nedojde k podcenění způsobu realizace, na jejich vzájemné spolupráci při řešení problémů, na kreativitě a přístupu pedagoga, který bude za realizaci průřezových témat nebo jejich částí odpovědný, a v neposlední řadě na vzájemném vztahu žák - učitel z hlediska pozitivní motivace pedagoga a přístupu žáka k práci. Jaký je tedy ten nejvhodnější způsob realizace průřezových témat? Na tuto otázku se nedá jednoduše odpovědět, protože každé škole může vyhovovat něco jiného. Odpověď bude jasnější až po prvním roce či rocích, kdy budou průřezová témata realizována v praxi a nejen na papíru.

Reflexe výuky podle citované části ŠVP 11. ZŠ Plzeň Barevné vzdělávání

A. Úvod

K 30. 11. 2009 bylo v 11. ZŠ Plzeň (v souladu se ŠVP Barevné vzdělávání) realizováno sedm Oborových dnů. V jejich rámci byly plněny cíle 16 dílčích projektů, které vznikly v období tvorby ŠVP a jimiž jsou a budou v 11. ZŠ Plzeň realizována průřezová témata. Každého oborového dne se vždy zúčastnilo kolem 200 žáků, kteří se v předstihu zapisovali ke garantům jednotlivých dílčích projektů (cca 10 - 14 žáků v každém dílčím projektu). Již samotné zapisování v souvislosti s možností volby bylo ve znamení obrovského nadšení, které bylo pozitivním vyjádřením změny.

V současné době (listopad 2009) je ještě velice brzo na nějakou obsáhlejší reflexi (nacházíme se přibližně v polovině realizace čtyřletého cyklu), takže se zatím věnujeme pouze dílčímu hodnocení, ze kterého si ovšem můžeme některé závěry udělat.

Dílčí hodnocení (SWOT analýza) realizace průřezových témat v 11. ZŠ Plzeň po sedmi zatím proběhlých Oborových dnech vychází ze (z):

  • závěrů společných setkání garantů dílčích projektů (řešení otázky organizace, průběhu, časové dotace, výstupů z dílčích projektů, atmosféry v projektu…);
  • závěrů jednání žákovského parlamentu 11. ZŠ Plzeň (zpestření vzdělávání, aktuální obsah, jiné metody práce, nové organizační formy, výzvy k podávání připomínek…);
  • závěrů pedagogických rad (doporučení pro další Oborové dny, zkušenosti, průběh, problémy);
  • výstupů, které vznikly v rámci aktivit jednotlivých dílčích projektů (postery, pracovní listy, fotografie, výrobky…);
  • dotazníků pro žáky 2. stupně a dotazníků pro pedagogické pracovníky v rámci autoevaluace školy v závěru školního roku;
  • diskuzí se žáky v rámci třídnických hodin, soustředění...

B. SWOT analýza realizace průřezových témat v 11. ZŠ Plzeň (po realizaci čtyř Oborových dnů)

Silné stránky

  • realizace průřezových témat projektovým způsobem;
  • rovnoměrné zapojení všech pedagogů 2. stupně;
  • realizace dílčích projektů, které prošly recenzí (hodnotitelé projektu);
  • alternativní organizační forma;
  • aktivity dílčích projektů realizované alternativními vzdělávacími metodami;
  • zpestření vzdělávacího procesu v 11. ZŠ Plzeň;
  • změna „běžného“ života školy;
  • podpora zdravého klimatu ve škole;
  • prezentace výstupů z dílčích projektů;
  • motivace finančním ohodnocením v rámci tvorby dílčích projektů;
  • vznik dílčích projektů na základě odborného proškolení pedagogického sboru a studia odborné literatury;
  • odkazy na projekty v rámci „tradičních“ předmětů;
  • pozitivní působení v rámci výchovných problémů;
  • dokumentace a vykazování výstupů z dílčích projektů;
  • zaměření na dovednosti žáka v souvislosti s cíli školy v rámci ŠVP Barevné vzdělávání;
  • spolupráce s různými institucemi na realizaci dílčích projektů (Úřad městského obvodu, Český rozhlas…);
  • přístup garantů dílčích projektů;
  • pozitivní hodnocení myšlenky realizace od pedagogů z jiných škol;
  • finanční podpora prostřednictvím grantových peněz ESF;
  • podíl žáků na posuzovacích a rozhodovacích procesech v rámci běžného života;
  • prezentace a propagace školy (výjimečnost realizace).

Slabé stránky

  • výchovné problémy jedinců účastnících se dílčích projektů;
  • prezentace výstupů v podobě posterů apod. „jen“ u části projektů.

Příležitosti

  • rozvíjení aktivit v rámci dílčích projektů v souvislosti s jejich realizací v praxi;
  • modelový příklad i pro ostatní základní školy (porovnání zkušeností);
  • zkvalitňování dílčích projektů v průběhu realizace Oborových dnů;
  • rozvoj další spolupráce s nejrůznějšími institucemi;
  • prezentace školy prostřednictvím průřezových témat;
  • základ pro získávání dalších grantových peněz;
  • vznik většího množství výstupů z projektů v podobě posterů a dalších prezentací.

Ohrožení

  • absence velkého počtu garantů dílčích projektů;
  • materiální zabezpečení dílčích projektů v budoucnosti (prostředky školy);
  • garance dílčích projektů nově příchozími pedagogy;
  • „nerealizace“ hodnocení v rámci každého dílčího projektu;
  • podcenění myšlenky Oborových dnů ze strany žáků.

C. Dílčí závěr

Vzhledem k výše uvedené SWOT analýze Oborových dnů v 11. ZŠ Plzeň a ke komentáři k ukázce ze ŠVP Barevné vzdělávání není v současné době potřeba provádět zásadní změny v rámci způsobu realizace průřezových témat na 2. stupni, tzn. měnit obsah a formulaci citované části ŠVP Barevné vzdělávání (vyplývá i ze závěrů autoevaluace školy).

V průběhu realizace Oborových dnů by „pouze“ mělo docházet k aktualizaci dílčích projektů v souvislosti s jejich realizací v praxi a v souvislosti s příchodem nových garantů (učitelů) jednotlivých dílčích projektů. Na této aktualizaci by měli pracovat jednotliví garanti dílčích projektů a měla by vycházet z praktických činností a aktivit s žáky.

Dílčím cílem pak je vzbudit větší zájem o realizaci průřezových témat pomocí zvýšené prezentace výstupů z jednotlivých dílčích projektů. Ve větší míře by tak měly vznikat nejrůznější postery a další prezentace jako výstupy z činností a aktivit, které jsou realizovány v rámci jednotlivých projektů.

Závěr

Nelze říci, který ze způsobů realizace průřezových témat je nejvýhodnější. Každý má svá pro i proti a záleží na škole, který způsob zvolí. Zvolený způsob samozřejmě musí korespondovat s charakteristikou školy, jejím zaměřením a možnostmi. Velký význam mají i aktivity, které škola v průběhu školního roku realizuje.

Může se stát, že v rámci tvorby ŠVP škola zvolila způsob, o kterém se ukáže, že jí nevyhovuje. ŠVP je ale dokument, který se může neustále měnit, takže není nic snazšího než vyzkoušet jiný způsob realizace průřezových témat. Jediným úskalím změny je, že může dojít k tomu, že žákovi či skupině žáků nebude některé průřezové téma nabídnuto.

Po sedmi realizovaných Oborových dnech, které v 11. ZŠ Plzeň slouží k prezentaci průřezových témat na 2. stupni prostřednictvím dílčích projektů, se dá říci, že zvolený způsob je vyhovující. Dokazuje to dílčí hodnocení v podobě SWOT analýzy, v rámci které jasně převažují silné stránky nad slabými. Do budoucna je třeba využít příležitostí, které z dosavadní realizace vyplývají, a naopak se vyhnout ohrožením, která by mohla „obohatit“ položky v kategorii slabých stránek. V současné době tak není potřeba v obsahové části ŠVP Barevné vzdělávání nic měnit. V průběhu realizace Oborových dnů by pak mělo docházet k aktualizaci jednotlivých dílčích projektů v souvislosti se zkušenostmi vyplývajícími z praxe.

Zda se v 11. ZŠ Plzeň povede využít příležitostí a vyvarovat se ohrožení, mohou ukázat další dílčí analýzy po realizaci několika dalších Oborových dnů, nejcennějším však bude hodnocení žáků 9. ročníku, kteří jako první absolvují všechny aktivity v rámci všech 16 dílčích projektů, a projdou tudíž všemi průřezovými tématy (přibližně za 1,5 roku). V současné době můžeme realizaci průřezových témat uvedeným způsobem doporučit.

Literatura

Školní vzdělávací program:
Barevné vzdělávání (2007). Školní vzdělávací program 11. ZŠ Plzeň. Plzeň: 11. ZŠ Plzeň. 249 s.

Ze sborníku příspěvků:
ČERVENÝ, P. (2007): Průřezová témata z pohledu zeměpisu. In: Miscellanea geographica Universatis Bohemiae occidentalis 12. Plzeň: KGE ZČU v Plzni, s. 29 - 35.
ČERVENÝ, P. (2007): Postavení zeměpisu v období tvorby ŠVP. In: Česká geografie v evropském prostoru – XXI. sjezd ČGS. České Budějovice: JU v Českých Budějovicích.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavel Červený

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Průřezová témata ZV a GV obecně