Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Rozvojové cíle tisíciletí - integrace průřezového tématu VMEGS
Odborný článek

Rozvojové cíle tisíciletí - integrace průřezového tématu VMEGS

Anotace

Příspěvek představuje vzorovou hodinu (například Geografie nebo Občanského a společenskovědního základu) s integrací průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Může také sloužit jako inspirace pro hodinu samostatné VMEGS. V průběhu aktivity žáci přemýšlejí o současných globálních výzvách, seznámí se s Rozvojovými cíli tisíciletí a diskutují o možnostech jejich naplnění.

Předkládáme zde příklad možnosti integrace průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS). Příspěvek prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemné souvislosti a základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních problémů v humanitární, politické, sociální i ekonomické oblasti, kultivuje postoje ke světu jako globálnímu prostředí k životu a upevňuje smysl pro zodpovědnost. V rámci popsané aktivity žáci přemýšlejí o současných globálních výzvách, seznámí se s Rozvojovými cíli tisíciletí a diskutují o možnostech jejich naplnění.

Aktivitu lze realizovat během jedné vyučovací hodiny, například v rámci samostatného předmětu VMEGS. Protože se však jedná o tematicky rozsáhlý celek, může se jevit jako vhodnější integrace do určitého vzdělávacího oboru. Žáci tak dostanou příležitost prohloubit si poznatky a uplatnit dovednosti, které už si v oboru osvojili. Ideální prostor k integraci nabízí Občanský a společenskovědní základ (mezinárodní vztahy, globální svět) a Geografie (životní prostředí, sociální prostředí, regiony). Vzhledem k tematické šíři příspěvku se také nabízí možnost realizace v rámci projektového vyučování. Dá se například navázat na již publikované aktivity (Bohatí chudí, chudí bohatí, Mozambik) nebo využít další zdroje (materiály na internetu, soubor dokumentárních filmů z projektu Jeden svět na školách). Protože je příspěvek založen na práci s textem a na společné diskusi žáků, integruje i vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.

Pro lepší porozumění textu bude možná nutné některé pojmy probrat s žáky předem (viz Slovníček pojmů).

Vlastní strukturovaný popis činnosti

Žáci představují jednání pracovní skupiny OSN, která stanovuje cíle týkající se mezinárodního rozvoje.

1. krok (5 min)

Začněte brainstormingem na téma "Co by se mělo (mohlo) udělat pro zlepšení kvality života v rozvojových zemích". Shromážděte všechny návrhy na tabuli.

2. krok (5 min)

Vyzvěte žáky, aby se pokusili individuálně vybrat dva nejdůležitější úkoly pro OSN a zapsali je jako stručný cíl ve tvaru: "Naším cílem je snížit..., zvýšit..."

3. krok (12 min)

Představte žákům Rozvojové cíle tisíciletí.

Použijte folie a postupně odkrývejte jednotlivé cíle. Vyzývejte žáky, aby je vždy porovnali s těmi, které shromáždili během úvodní části. Během představování vysvětlete, proč a kdy byly stanoveny (viz text Několik otázek a odpovědí o Rozvojových cílech tisíciletí)

4. krok (10 min)

Po představení zadávejte žákům následující otázky a diskutujte o nich:

  • Proč mají jednotlivé cíle stanoveny konkrétní počty a termín dokončení?
  • Proč si OSN nestanovilo jako cíl odstranit veškerou chudobu co nejdříve?
  • Proč bylo stanoveno více cílů pro různé problémové oblasti najednou?
  • Měly by být jednotlivé kroky koordinovány mezinárodně, nebo by měly být jednotlivé země odpovědné za jednotlivé cíle? Proč?
  • Jakou roli v naplňování těchto cílů mohou hrát kulturní rozdíly (mezi zeměmi, které pomáhají na straně jedné, a zeměmi, které pomoc přijímají na straně druhé)?
  • Které hlavní problémy vidíte při naplňování těchto cílů?
  • Jsou cíle reálné? Bude OSN ve všech oblastech úspěšné a dosáhne všech cílů včas?

Zapisujte si poznatky z diskuze k jednotlivým otázkám

5. krok (5 min)

Písemná reflexe celé diskuse může proběhnout formou nedokončených vět:

Jako nejdůležitější cíl rozvoje vidím _______, protože ____________.
Myslím, že by rozhodně měly být naplněny i tyto cíle rozvoje: __________.


Rozvojové cíle tisíciletí

Cíl 1: odstranit extrémní chudobu a hlad

  • snížit na polovinu počet lidí žijících za méně než jeden dolar na den
  • snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem

Cíl 2: dosáhnout základního vzdělání pro všechny

  • zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu

Cíl 3: prosazovat rovnost mužů a žen a posílit roli žen ve společnosti

  • odstranit nerovnost pohlaví v základním a středním školství do roku 2005 a na všech úrovních vzdělávání do roku 2015

Cíl 4: snížit dětskou úmrtnost

  • snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do pěti let

Cíl 5: zlepšit zdraví matek

  • snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti

Cíl 6: bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi

  • zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS
  • zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných nemocí

Cíl 7: zajistit udržitelný stav životního prostředí

  • integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů
  • snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně
  • dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů)

Cíl 8: budovat světové partnerství pro rozvoj

  • dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni)
  • řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.)
  • řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států
  • komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dluhu u zadlužených zemí
  • ve spolupráci s rozvojovými zeměmi vytvořit a realizovat strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi
  • ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích
  • ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti

Několik otázek a odpovědí o Rozvojových cílech tisíciletí

Co to jsou Rozvojové cíle tisíciletí?

Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals - MDGs) jsou programem ke snížení chudoby, který byl sestaven ze závazků přijatých na mezinárodních konferencích a summitech během devadesátých let. Na Summitu tisíciletí v září 2000 v New Yorku 147 hlav států a vlád přijalo - a všech 191 členských států se do roku 2015 zavázalo splnit - Miléniovou deklaraci, která vytyčuje osm konkrétních cílů v oblasti rozvoje a odstraňování chudoby. Jejich dosažení představuje základní krok k podpoře lidské důstojnosti a rovnoprávnosti, k dosažení míru, demokracie a ekologické udržitelnosti. Význam daných cílů spočívá především v jejich globálnosti (k jejich naplnění se zavázaly všechny členské země OSN), jejich konkrétnosti a měřitelnosti a v neposlední řadě také v tom, že slouží jako společný základ či referenční bod při přijímání rozvojových strategií na různých úrovních.

Jsou rozvojové cíle důležité?

Posuďte sami. V případě naplnění rozvojových cílů přestane více než 500 miliónů lidí žít v extrémní chudobě. Více než 300 miliónů již nebude trpět hlady. K výraznému posunu dojde v oblasti dětského zdraví - 30 miliónů dětí bude zachráněno před úmrtím do věku pěti let. Stejně tak budou zachráněny dva milióny jejich matek. Dosažení cílů znamená také o 350 miliónů méně lidí bez bezpečného přístupu k nezávadné pitné vodě. V roce 2015 může žít o 650 miliónů více lidí, jimž bude umožněno vést zdravý a důstojný život díky zajištění přístupu k základní hygieně. Stovkám miliónů žen a dětí se dostane vzdělání a možnosti účastnit se ekonomického a politického života. Za těmito čísly můžeme vidět životy a naděje lidí, kteří hledají jakoukoli příležitost k tomu, aby se dostali z bludného kruhu chudoby, jež jim neumožňuje vést plnohodnotný život.

Jsou stanovené rozvojové cíle dosažitelné?

Ano, protože jsou založeny na realistických základech. Předchozí zkušenosti ukázaly, že rozvojová pomoc funguje, pokud je dobře koordinována a cílena. Za všechny můžeme uvést například úspěchy v nárůstu počtu dětí chodících do školy v Tanzanii, Ugandě či Keni, nebo úspěšný celosvětový boj za vymýcení neštovic a dětské obrny.

Splnění stanovených cílů vyžaduje v první řadě finanční zdroje. Částku, kterou OSN doporučila ekonomicky rozvinutým zemím věnovat na rozvojovou pomoc, tvoří 0,7 % HDP. Nicméně v současné době splňuje tuto podmínku pouze 5 z 20 států, které jsou hlavními dárci rozvojové pomoci. K tomu, aby mohly být cíle úspěšně naplňovány tak ročně chybí přibližně 120 miliard dolarů. Přitom potřebná částka není nijak závratná a pro bohaté státy nepředstavuje částku, kterou by si nemohly dovolit.

Existují i další významné překážky, které brání rozvoji chudých zemí. Jsou to především obrovské dluhy a nevýhodné postavení rozvojových zemí na světovém trhu. Dluhový kolotoč, v němž si chudé země častokrát musí půjčovat další finance na splátky, byl roztočen již před více než 30 lety. Většina chudých zemí není schopná za současného stavu dluh platit. Bohaté země se v roce 2005 shodly na oddlužení pouhých 18, později 37 zemí, avšak je otázka, zda a za jakých podmínek svůj slib dodrží. Další překážkou rozvoje chudých zemí je jejich nevýhodné postavení na světovém trhu. Některá existující pravidla světového obchodu znevýhodňují chudé země a brání tak, aby se jejich ekonomiky zbavily závislosti na rozvojové pomoci. Jedná se např. o dotování zemědělských výrobků v bohatých státech a jejich export do rozvojových zemí.

Neméně důležitá je také úloha rozvojových zemí. Základní podmínkou zlepšení situace jsou dobré, nezkorumpované vlády, které získané finanční prostředky používají efektivně na snižování chudoby. V současné době je jasné, že bez finanční pomoci nejsou chudé země schopné využít výhod globálního obchodu ani zaopatřit základní práva svých občanů - práva na život, zdraví a vzdělání.

Jak si prozatím stojíme?

Svět dosáhl významného pokroku při naplňování stanovených cílů.

Počet lidí žijících v extrémní chudobě klesl mezi lety 1990 a 2002 o 130 milionů. Dětská úmrtnost se snížila ze 103 úmrtí z tisíce narozených dětí na 88. Očekávaná délka života se zvýšila ze 63 na 65 let. O 8 % lidí více má přístup k nezávadné vodě a 15 % lidí získalo přístup k základní hygieně.

Pokrok se však netýká celého světa, situace v jednotlivých regionech se výrazně liší. Hlavním centrem krize je subsaharská Afrika - zabezpečení potravinami je zde stále velkým problémem, dochází k nárůstu extrémní chudoby, dětské a mateřské úmrtnosti, situaci navíc ztěžuje šíření AIDS. V subsaharské Africe jsou rozvojové cíle daleko tomu, aby byly naplněny, a situace se spíše zhoršuje.

Naproti tomu Asie je region, kde byl zaznamenán největší pokrok, ale i zde stále žijí stovky milionů lidí v extrémní chudobě a ani nejrychleji se rozvíjející země nesplňují všechny stanovené cíle. I další regiony mají rozporuplné výsledky, obzvláště Latinská Amerika, Střední Východ a severní Afrika, kde dochází k pomalému nebo vůbec žádnému pokroku vzhledem k plnění cílů.


Slovníček pojmů

Rozvojová země je stát s relativně nízkou životní úrovní obyvatelstva, nerozvinutým průmyslem a relativně nízkým HDI (index lidského rozvoje). Tyto země jsou opožděné ve svém průmyslovém vývoji za státy vyspělými. Rozvojové země jsou někdy označovány termínem třetí svět.

Hranice chudoby (anglicky poverty line) je nejrozšířenějším způsobem měření absolutní chudoby. Hranice má vyjadřovat předěl mezi těmi, jejichž průměrné příjmy jsou dostatečné k uspokojení tzv. základních potřeb, tedy k zajištění potravy a přístřeší, a mezi těmi, jejichž příjmy k tomu nedostačují. Za celosvětovou hranici extrémní chudoby označila Světová banka v roce 1990 příjem dosahující částky jeden americký dolar na den.

Dovozní kvóty stanovují limit na množství výrobků, které mohou být legálně dovezeny do určité země v určitém časovém období.

Bilaterální dluh je dvoustranný dluh; jedná se o částku, kterou země dluží vládě jiné země.

Další informace najdete například na www.wikipedia.cz nebo na stránkách www.varianty.cz.

Literatura a použité zdroje

[1] – Soubor filmů projektu Jeden svět na školách - Témata "Rozvojová spolupráce". [cit. 2006-12-11].
[2] – A Practical Plan to Achieve the Millennium Development Goals. UN Millenium Project , 2005.
[3] – ROBINSON , C. Paying the Price: Why rich countries must invest now in a war on poverty. Oxfam International, 2005.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ondřej Nádvorník

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech