Úlohy rozvíjející matematickou gramotnost na ZŠ – minikonference odborného panelu

Pořadatelé akce, členové jádra odborného panelu projektu PPUČ, si kladli za úkol s přispěním jednotlivých vystupujících otevřít otázku využití úloh s potenciálem rozvoje matematické gramotnosti a vyslovit doporučení pro učitele, kteří hledají inspiraci a možnosti jejich aplikace ve školní výuce. Dále byla v diskusi řešena otázka společných znaků pro úlohy, které mají potenciál pro rozvoj či ověření matematické gramotnosti. 

O představení úloh byli požádáni zástupci organizací, které zajišťují testování žáků nebo jsou tvůrci žákovských soutěží. Slovo dostaly jak velké státní úřady (ČŠI) a ústavy (Cermat), tak i projekty tvořené vysokoškolskými studenty, kteří pořádají soutěže pro žáky základních škol. Prostor byl věnován i soutěžím nematematickým (informatika, zeměpis a fyzika), ve kterých jsou úlohy s předpokladem pro rozvoj matematické gramotnosti, o čemž také přednášející na konkrétních příkladech účastníky minikonference přesvědčili. 

Po úvodních slovech organizátorů a přivítání hlavním manažerem projektu PPUČ Petrem Naske následoval úvodní blok, ve kterém se prvního vystoupení ujal zástupce České školní inspekce a hlavní koordinátor mezinárodního šetření TIMMS pro ČR pan Vladislav Tomášek. Přítomným posluchačům byla představena role ČŠI v prostředí mezinárodních šetření, jejich výstupy a metodické materiály pro učitele. Paní doktorka Eva Řídká z Cermatu zaměřila svůj příspěvek především na otázku úspěšnosti žáků a příčin rozdílů mezi nimi. Čerpat mohl z velkého množství dat získaného na základě vyhodnocení jednotných přijímacích zkoušek pro žáky ucházejících se o studium na středních školách. 

V rámci dopoledního bloku byl prostor pro pět vystoupení. Nejprve své úlohy a pojetí soutěže Pangea představila doktorka Michaela Kaslová. Na závěr příspěvku doplnila pro posluchače z řad učitelů několik tipů, jak pracovat s úlohami ve výuce a jak z nich snadno vytěžit další potenciál. Největší soutěží, která byla prezentována na minikonferenci, byl Matematický klokan, do jehož řešení v některé z mnoha kategorií se ročně zapojí několik milionů žáků na celém světě. Mimo jiné se autorka příspěvku, paní doktorka Eva Nováková, zaměřila na specifika hodnocení úloh a taktizování řešitelů.

Prvním zástupcem nematematické soutěže byla Zeměpisná olympiáda. V příspěvku se mohli posluchači dovědět, kde všude má zeměpis a matematika k sobě blízko a jak je tohoto propojení oborů využíváno v úlohách využitých v soutěži. Dále ve svém vstupu paní profesorka Naďa Vondrová představila závěry z projektu Slovní úlohy jako klíč k aplikaci a porozumění matematickým pojmům, který se zabýval problematikou slovního zadání. Tento příspěvek ocenili jak přítomní učitelé, tak i zástupci z řad autorů úloh. Dopolední blok uzavřel pan docent Vaníček, který stejně na úlohách ze soutěže Bobřík informatiky prezentoval propojení oborů matematiky a informatiky. 

Odpolední blok začal představením úloh z testování matematické gramotnosti, které pro žáky připravuje společnost SCIO. Specifikem tohoto šetření jsou adaptabilní testy, které volí otázky na základě předešlých odpovědí žáků. Nejstarší soutěží, která dostala prostor v rámci minikonference, byla Fyzikální olympiáda, kterou představil autor úloh pan doktor Lukáš Richterek. Inspirací pro ostatní pořadatele mohly být další aktivity, které pro nejlepší z řešitelů pořadatelé této soutěže nabízí. Pythágoriádu a její úlohy představila paní magistra Marcela Cvrkalová ze Základní školy Sirotkova v Brně. Ve svém příspěvku kladla důraz na představení zadání úloh, ve kterých kladou důraz na grafické zpracování, tematické propojení a jednoduchost odpovědí.

Závěr patřil dvěma soutěžím, které propojují dva specifické prvky. Obě soutěže jsou týmové a autoři pocházejí z řad studentů. Soutěž MaSo organizují studenti a přátelé Matematicko-fyzikální fakulty pro žáky druhých stupňů. Matematické putování připravují pro žáky 4. a 5. tříd studenti učitelství Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rámci jednoho z kurzů. Obě soutěže pojí i skvěle zvládnutý náročný přechod do online prostředí, čímž si vysloužili jejich organizátoři obdiv a uznání ze strany přítomných učitelů i zástupců tradičnějších soutěží. 

V diskusní části minikonference byly položeny dotazy na využití prezentovaných úloh ve výuce a jejich potenciál pro rozvoj matematické gramotnosti. Shoda panovala nad kvalitou úloh a doporučením využití uvolněních úloh ze soutěží ve výuce. Důležitým a hlavním závěrem akce bylo sdělení, že nositelem matematické gramotnosti nejsou však úlohy samotné, ale až činnost učitele a zapojení žáků ve výuce. Jak bylo v diskusi zmíněno, tak i u sebelepší úlohy nemusí být potenciál pro rozvoj matematické gramotnosti využit, pokud bude do výuky nevhodně zařazena nebo nesprávně použita.  

Celá akce byla nahrávána a její záznam můžete zhlédnout zde.

Souhrn vystupujících organizací s odkazy na databáze uvolněných úloh