Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Český občan bez znalosti češtiny v základní...

Ikona teoreticky

Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 3

Ikona odbornost
Autor: Eva Popelková
Spoluautor: Mgr. Alice Kourkzi
Anotace: Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.
Téma příspěvku:Speciální vzdělávací potřeby
Klíčová slova: společné vzdělávání, žák-cizinec, žák-OMJ, IVP, PLPP, speciální vzdělávací potřeby, výuka češtiny jako druhého jazyka

Text článku:

Proces zapojování se do třídního kolektivu

Prvních několik měsíců byla Linda ve škole velmi plachá a tichá. Nijak výrazně se neprojevovala, s dětmi ani s učiteli téměř nemluvila. Po příchodu nové asistentky, kdy začala být výuka českého jazyka intenzivnější, získávala Linda postupně odvahu mluvit česky, nejdříve s asistentkou a později i s dětmi ze třídy a ostatními učiteli. V některých okamžicích se ale stále cítila velmi nesvá a nervózní. To se projevilo například v situaci, kdy měla vytvořit jednoduchou anketu ve své třídě a zaznamenat, jaké jídlo má kdo rád. Tento úkol nebyla schopna splnit, přestože jazykově by ho již zvládla. Další věc, se kterou se asistentka na počátku ve výuce mimo třídu potýkala, byla nespolupráce ze strany Lindy. Nejspíše k tomu došlo z toho důvodu, že Linda nebyla v předchozím období příliš zapojena do společné výuky s ostatními dětmi, tudíž byla v hodinách pasivní a měla „volnější“ hodiny. Se změnou systému výuky jí nastalo náročnější období, kdy se po ní vyžadovala mnohem větší účast a aktivita. Tento problém ale naštěstí po krátké době odezněl a Linda si brzy zvykla na nový režim i práci s asistentkou.

Role asistentky pedagoga

Role asistentky při práci s Lindou byla v průběhu školního roku zásadní a vyžadovala nejen lidský a empatický přístup k práci, ale i další vzdělávání a proaktivitu. V této oblasti významně pomohly semináře pořádané společností META zaměřené na práci se žáky s odlišným mateřským jazykem. Na pracovníky ze společnosti META jsme se obrátili také s prosbou o radu týkající se rozsahu a náročnosti vybraného učiva. Pedagogická pracovnice ze společnosti, která se zabývá metodickou podporou učitelů na základních školách, nám vyšla vstříc a přijela se k nám podívat, jak s Lindou pracujeme. Pomocí dotazníku zjistila její aktuální úroveň znalosti českého jazyka, zhlédla materiály, se kterými pracujeme, a seznámila se se způsobem výuky. Následně nám doporučila některé nové materiály k práci, navrhla drobné úpravy a nabídla další spolupráci. Mimo jiné nám též doporučila zvýšit počet hodin, kdy je Linda s ostatními dětmi ve třídě. Díky tomu ji učitelé mohli více poznat a zároveň ona je. Což je důležité i vzhledem k tomu, že na příští školní rok již Lindě nebyl přiznán asistent pedagoga a výuka bude tedy probíhat víceméně v kmenové třídě spolu s ostatními dětmi.

Po roce

Za uplynulý školní rok udělala Linda obrovský posun. Na začátku školního roku nekomunikovala a nebyla se schopna domluvit s učiteli ani s dětmi. Možnost navštěvovat nějaký kroužek v domě dětí a mládeže v odpoledních hodinách, kde by se setkávala s dětmi a byla tak vystavena více českému jazyku, z důvodu nejistoty a plachosti odmítla. Postupně se ale čím dál více zapojovala do třídního dění. Dnes má ve třídě mnoho kamarádů, vtipkuje s nimi a dokáže jim sdělit jednoduchou formou, co potřebuje. Mnoha věcem už rozumí. Se spolužačkami chodí na kroužek patchworku a zúčastnila se s dětmi i školy v přírodě, kde si užívala výlety a aktivity se svými spolužáky.

Kontakty na organizace:

www.meta-ops.cz

www.inkluzivniskola.cz

Zmiňovaná literatura:

Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince 1. Praha: Wolters Kluwer, 2010.

Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince 2. Praha: Wolters Kluwer, 2012.

Kolektiv autorů: Překladový slovníček základních pojmů učiva ZŠ: SPN, 2012.

(dostupné na www.inkluzivniskola.cz)

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Příklady dobré praxe – výuka dětí s OMJ.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 10. 2018
Zobrazeno: 417krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
POPELKOVÁ, Eva. Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 3. Metodický portál: Články [online]. 15. 10. 2018, [cit. 2018-11-13]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21875/CESKY-OBCAN-BEZ-ZNALOSTI-CESTINY-V-ZAKLADNI-SKOLE---CAST-3.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.