Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 2
Odborný článek

Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 2

8. 10. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Eva Popelková
Spoluautor
Mgr. Alice Kourkzi

Anotace

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.

Organizace výuky, vzdělávací obsah, metody a materiály

Na začátku prosince nastoupila k Lindě asistentka pedagoga, která se jí mohla při výuce individuálně věnovat. Podle nového IVP pracovala s asistentkou v hodinách, kdy ostatní žáci měli podle rozvrhu naukové předměty (zeměpis, dějepis, přírodopis, fyziku, výchovu k občanství) a také v hodinách českého jazyka. Náplní byla výhradně výuka češtiny a částečně také výuka angličtiny. V dalších předmětech (matematika, svět práce, výchova ke zdraví, výtvarná výchova, hudební výchova, informatika, tělesná výchova) Linda pracovala spolu s ostatními dětmi ve třídě. Zadání úkolů měla ve většině případů shodné s ostatními dětmi. V některých situacích měla zadané úkoly ve zjednodušené podobě. Například v matematice byly vynechány slovní úlohy. Výuka českého jazyka probíhala do konce 1. pololetí podle učebnice Domino – Český jazyk pro malé cizince 1. Vzhledem k tomu, že Linda zpočátku česky rozuměla velmi málo, bylo potřeba, aby si nejdříve osvojila základní pokyny potřebné pro práci s učebnicí a vzájemnou komunikaci s asistentkou. Důležitou součástí každodenní výuky se staly nůžky, lepidlo, pravítko, pastelky, pero, tužka a guma. Témata obsažená v učebnici Linda podle pokynů asistentky vždy zpracovávala, mj. i obrazovou formou. Při práci asistentka opakovaně používala pokyny – namaluj, vybarvi, vystřihni, nalep, podtrhni, zakroužkuj, přehni, otevři, zavři – a podobně. Při společné práci se nenásilně trénovaly i další užitečné věty, jako např.: Můžu si půjčit nůžky? Podej mi, prosím, červenou pastelku. Dej obrázek na nástěnku…

Vytvořené obrazové materiály byly zpočátku velmi jednoduché. Jednalo se převážně o nalepení obrázků k probíranému tématu a přiřazení českých slov. Slova byla často poskládána z jednotlivých vystřihaných písmen. Cílem tvorby těchto obrázků bylo natrénovat výše zmíněné pokyny a zopakovat si probraná slovíčka dané lekce. Tím, že byly obrázky následně vyvěšeny na nástěnku, byla slova neustále na očích a Linda si je mohla kdykoliv připomenout. Později Linda k obrázkům a jednotlivým slovům začala připisovat i jednoduché věty.

Obsahově se v prvním díle učebnice Domino Linda naučila základní komunikaci se spolužáky a s dospělými osobami, seznámila se se slovní zásobou z prostředí školy, třídy a rodiny. Další slovní zásoba se týkala oblasti ročních období, jídla, zdraví, lidského těla, zvířat, oblečení apod. Při učení se hodně využívaly obrázky jak z učebnice, tak z různých druhů časopisů. K vystřihaným obrázkům Linda přiřazovala opakovaně česká slova, třídila je do skupin podle zadaných kritérií – například: Najdi všechny červené šaty. Vyber všechny modré kalhoty. Ukaž jídlo, které máš ráda. V rámci procvičování probíraného učiva si pak některé obrázky Linda nalepila na pracovní list a k nim pak psala česká slova nebo věty. Jelikož neuměla psát slova ještě samostatně, měla vždy možnost náhledu a slova víceméně přepisovala. Tyto pracovní listy si ukládala do desek a sloužily jí jako studijní materiál.

Vzhledem k tomu, že výuka mimo kmenovou třídu byla často dost intenzivní a náročná, snažila se asistentka vložit do hodin „volnější“ prvky. K zopakování slovíček využívala hru pexeso (opět tematicky zaměřené na probírané učivo), třídění různě barevných knoflíků (opakování barev, čísel, rozlišení malý/velký), hledání schovaného míčku (opakování: kde je – pod stolem, v lavici, vpravo…).

Důležité bylo, aby Linda byla co nejvíce vystavena českému jazyku, proto asistentka úmyslně komentovala veškeré dění ve třídě a opakovaně používala vybrané věty. Při vstupu do třídy například řekla: Rozsviť světla, prosím. Otevři okno. Posaď se, prosím. Také po Lindě vyžadovala časté mluvení a opakování naučené látky.

Úroveň znalosti anglického jazyka byla u Lindy malá a učivo, které aktuálně probírali její spolužáci ve třídě, by pro ni bylo dost obtížné. Z tohoto důvodu se učila z učebnice pro začátečníky Happy House 1, v druhém pololetí Happy House 2, včetně poslechových CD a PC verze.

V prvním pololetí byla Linda na vysvědčení klasifikována pouze z anglického jazyka, fyziky, matematiky, tělesné výchovy, hudební výchovy, výtvarné výchovy, světa práce a informatiky. Z ostatních předmětů klasifikována nebyla.  

Ve druhém pololetí byl upraven IVP a v rámci jednotlivých naukových předmětů byla z Překladového slovníčku základních pojmů učiva ZŠ (slovníček základních pojmů z různých předmětů, s překlady do více světových jazyků) vybrána příslušnými učiteli jednotlivá slova vztahující se k učivu šesté třídy, která si měla Linda do konce školního roku osvojit. S úpravami IVP byli seznámeni i rodiče v rámci lednové osobní schůzky ve škole, která se konala za účasti třídní učitelky, asistentky, Lindy, rodičů a sociálního pracovníka ze společnosti META. Rodiče byli upozorněni na to, že v nastávajícím období budou na Lindu kladeny již větší nároky. Bylo jim zdůrazněno, že je důležité, aby doma pracovala se získanými materiály a připravovala se na hodiny. S rodiči pak byly výsledky Lindy pravidelně konzultovány v rámci třídních schůzek. Případná další komunikace probíhala telefonicky či zápisem do žákovské knížky.

Během naukových předmětů se vyučování uskutečňovalo s asistentkou a v hodinách již probíhala výuka jednotlivých předmětů podle rozvrhu. Na každou novou látku v jednotlivých předmětech dostala Linda vždy přehled učiva, které se mělo aktuálně probírat. V přehledu byla vypsána nová slova, případně fráze a krátký text týkající se dané látky. Vše bylo doplněno obrázky. Ve výuce se s tímto přehledem dále pracovalo. Linda četla text a asistentka jí následně pomocí obrázků a slovníku vysvětlovala jeho obsah. K některým tématům bylo možné zhlédnout videa nebo vyhledat v počítači potřebnou obrazovou dokumentaci. Probíranou látku pak společně výtvarně zpracovaly – Linda lepila obrázky, připsala slova, případně text. Hotová práce byla umístěna na nástěnku a sloužila k připomenutí probraného učiva v ostatních hodinách. Probíraná látka na sebe často navazovala a v jednotlivých předmětech se asistentka snažila využívat probrané znalosti z ostatních předmětů. Například v zeměpise už Linda znala pojem řeka a seznámila se s jednotlivými světadíly. V dějepise, kdy se probíral starověký Egypt, tak bylo možné tuto znalost využít a navázat informací, že řeka Nil se nachází v Egyptě, který leží v Africe. K procvičení nové látky asistentka použila procvičovací listy, kde Linda měla spojovat obrázky se slovy, setřídit pojmy do skupin podle toho, jak k sobě patří, určit, zda uvedené tvrzení je, nebo není pravdivé, apod. Podobným způsobem pak Linda psala na konci každého probraného tématu i kontrolní testy, které byly ohodnoceny známkou. Na konci školního roku byly tyto známky podkladem pro závěrečnou klasifikaci. Neklasifikována byla pouze z českého jazyka.

Výuka českého jazyka v druhém pololetí probíhala podle učebnice Domino – Český jazyk pro malé cizince 2. Tato učebnice navazuje na první díl a obsahuje stejná témata, která ale mají již rozšířenou slovní zásobu a náročnější jazykovou část. Kromě práce s touto učebnicí byla do hodin zařazena také četba ze slabikáře či dětských knih. Asistentka přečetla vybraný příběh, poté ten samý příběh přečetla Linda. Společně si přeložily obsah a vysvětlily zásadní slova. Následně dávala asistentka otázky vztahující se k textu a Linda vyhledávala odpovědi. Zpočátku se jednalo o velmi jednoduché texty. Postupně však, se zlepšující se znalostí jazyka, bylo možné vybírat i náročnější texty. Dalším zpestřením při výuce českého jazyka byly básničky a písničky, které se Linda učila podle obrázkových karet určených pro děti s autismem.

Kontakty na organizace:

www.meta-ops.cz

www.inkluzivniskola.cz

Zmiňovaná literatura:

Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince 1. Praha: Wolters Kluwer, 2010.

Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince 2. Praha: Wolters Kluwer, 2012.

Kolektiv autorů: Překladový slovníček základních pojmů učiva ZŠ. Praha: SPN, 2012.

(dostupné na www.inkluzivniskola.cz)

 

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
27.34 kB
Dokument
PLPP Linda – OMJ
docx
28.32 kB
Dokument
IVP Linda – OMJ
docx
41.99 kB
Dokument
IVP Linda – OMJ (dodatek)

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Eva Popelková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Speciální vzdělávací potřeby