V přípravné třídě se zaměřujeme především na rozvoj hrubé motoriky, jemné motoriky a grafomotoriky. V každé oblasti jsou uvedeny příklady jednotlivých činností, je potřeba dodržet jejich souslednost. Činnosti jsou rozděleny podle obtížnosti, od nejsnazších po nejtěžší. Oblast motorických schopností a dovedností posilujeme s žáky během celého školního roku.
Mnohá cvičení nevyžadují výrobu žádných pomůcek. Pro práci doporučuji využít některé z materiálů uvedených v doporučené literatuře.
Základní pohyby při psaní a kreslení vychází z hrubé motoriky, z pohybu velkých kloubů. Proto pokud se žákovi kreslení nedaří, je potřeba se zaměřit nejdříve na hrubou motoriku a následně na jemnou motoriku. Z rozvoje hrubé motoriky vychází rozvoj jemné motoriky, z té pak rozvoj grafomotoriky. (Bednářová, J.: Rozvoj grafomotoriky – Jak rozvíjet kreslení a psaní. Brno: Computer Press, 2006)
V předškolním věku tělesné aktivity a obratnost významnou měrou pomáhají dítěti zapojovat se do společných činností s ostatními dětmi. Pohyblivost a přesnost pohybů ovlivňuje rychlost při běhání, skákání, prolézání, hrách s míčem. Případná menší pohyblivost a zručnost má vliv na preferenci činností. Pokud je dítě v některé činnosti (z oblasti hrubé motoriky či jemné motoriky, grafomotoriky) neobratné, bojácné, nejisté, zpravidla ji po určité době přestane vyhledávat. (Bednářová, J.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008)
Hrubá motorika zahrnuje pohyblivost celého těla. Zdokonalování hrubé motoriky provádíme při chůzi, běhu, poskocích, při hrách s míčem atd.
O rozvoji hrubé motoriky taktéž pojednává Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ve vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo.
Dílčí vzdělávací cíle dle RVP PV (co pedagog u dítěte podporuje):
Pedagog dítěti nabízí:
Očekávané výstupy:
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. ISBN 80-87000-00-5.
Hrubou motoriku s žáky procvičujeme v rámci tělovýchovných chvilek, hudebně-pohybových aktivit, procházek v přírodě... Taktéž doporučujeme rodičům, aby svým dětem umožnily dostatek pohybových aktivit – jízda na kole, bruslích, turistika, plavání, průlezky apod.
V rámci vyučovací hodiny zařazujeme pohybové aktivity na protažení a zlepšení celkové koordinace. Využíváme taktéž práce s pravou a levou stranou těla – žáci pokládají pravou ruku na levé koleno, levou nohu na pravou nohu apod.
V rámci tělesné výchovy doporučuji zaměřit se na přesné provádění cviků při tzv. rozcvičce. Někteří žáci mají opravdu slabou koordinaci a potřebují cvik nejen předvést a procvičit, ale potřebují jej několikrát předvést a někdy i dopomoci s jejich nácvikem. Dopomáháme individuálně každému potřebnému žákovi, dokud cvik neprovede sám a správně. Jednotlivé cviky tedy procvičujeme dlouhodobě, z tohoto hlediska můžeme zařadit raději méně cviků, ale se správným provedením. Dále se zaměřujeme na chůzi po čáře, kladině, stoj na špičkách, skok a přeskok na levé noze, na pravé noze, sounož.
Tuto aktivitu můžeme zahrát ve třídě, v tělocvičně nebo venku. Žáci si z většího formátu papíru natrhají různé pruhy a proužky, které poté s pomocí učitele poskládají po třídě a vytvoří pomyslnou silnici, která je v jednotlivých úsecích různě náročná, točitá. (Trháním procvičují i jemnou motoriku.) Vyznačí si start a cíl. A už se auta mohou připravit na startovní dráhu. Auto vyjíždí na pokyn učitele – auto = žák má projet silnicí co nejrychleji (žák běží) a přitom nevykolejit z cesty. Další žák vybíhá vždy, až když předešlé auto dojelo do cíle. Po této aktivitě můžeme s žáky u tématu zůstat a zeptat se, zda jezdí v autě – rádi, neradi, jestli někdy viděli auto vyjet ze silnice a co se stalo nebo oni sami na kole někdy sjely z cesty apod.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Inspiromat 2012: Přípravné třídy.
Ostatní články seriálu: