Osvojování si pojmů ohraničujících časové úseky umožňuje lépe vnímat čas, vymezovat si časové hranice, uvědomovat si opakující se cykly, posloupnost jednotlivých činností. Uvědomění si posloupnosti je velice důležité pro rozvoj samostatnosti, sebeobsluhy, pro předjímání následných úkonů. Vede k chápání příčin a následků.
Přiměřené vnímání času a časové posloupnosti umožňuje smyslové zacházení s časem, odpovídající organizaci práce. Ovlivní hospodaření s časem při učení, rozvržení si učiva na krátkodobé a dlouhodobější cíle, zautomatizování opakujících se činností. Vnímání času a jeho posloupnosti je důležité i pro vnímání pořadí číslic, pořadí písmen, pro učení se abecedě, násobilce, zkrátka všude tam, kde je zapotřebí uvědomovat si a zachovávat sled pořadí. Vnímání času souvisí taktéž s prostorovým vnímáním. (Bednářová, 2010)
Pracujeme s žáky v kruhu, žáci odpovídají na otázku: „Co děláš každé ráno?“, „Co děláš odpoledne?“ Vhodné je předložit žákovi několik obrázků, které znázorňují různé denní a jiné činnosti. Žáci vybírají kartičky, které znázorňují činnosti, které vykonáváme ráno, večer. Respektujeme individuální režim každého dítěte, dopolední a odpolední aktivity každé rodiny se mohou lišit. Díky dopolední docházce do školy si žáci tento termín dříve zapamatují.
Pracujeme s žáky v kruhu, předložíme 3 karty znázorňující konkrétní činnost – např. návštěvu u kadeřníka. Každá karta znázorňuje jinou část této aktivity – např. 1. karta = domluva s kadeřníkem na novém účesu, 2. karta = stříhání, 3. karta = loučení s kadeřníkem v novém účesu. Pracujeme se třemi kartami, ale žáci rozlišují pouze karty dvě. Tzn. že učitel ukáže, která karta je první, a žák ze zbývajících dvou určí, která hned následuje. Nebo učitel ukáže, která karta je poslední, a žák ze zbývajících dvou určí, která hned předchází.
Jedná se o obtížnější variantu předchozí aktivity. Pracujeme s žáky v kruhu, předložíme 3 karty znázorňující konkrétní činnost – např. návštěvu u kadeřníka. Každá karta znázorňuje jinou část této aktivity – např. 1. karta = domluva s kadeřníkem na novém účesu, 2. karta = stříhání, 3. karta = loučení s kadeřníkem v novém účesu. Žák seřadí všechny tři karty podle posloupnosti děje.
Pracujeme s žáky stejným způsobem jako v předchozí aktivitě. Zaměříme se taktéž na aktivní slovní zásobu žáků.
Zaměříme se nejen na vyjmenování dnů v týdnu, ale zejména na představě o plynutí jednotlivých dnů. Rozlišíme všední dny a sobotu, neděli. Pokud žák dochází do nějakého kroužku, lépe se mu tento den zapamatuje. Určování, zda je pátek před sobotou, po žácích v tomto věku nevyžadujeme.
Pracujeme s žáky v kruhu, žáci odpovídají na otázku: „Co děláme na jaře?“, „Co děláme v zimě?“ Žák může vyprávět o ročním období také pomocí obrázku. Snažíme se o to, aby se nejednalo pouze o naučené znalosti, ale aby žáci sami vzpomínali, kde tráví léto (je to doba prázdnin, dovolených s rodiči), zda v zimě bobují, lyžují apod.
Pojmy včera, dnes a zítra sledujeme v běžné řeči. Během vyučovacího dne se žáků ptáme: „Co nás čeká zítra?“, „Co jsi dělal včera?“ Nejedná se o aktivní užití těchto pojmů.
Postupujeme stejným způsobem jako v předchozí aktivitě.
Představa plynutí času se v předškolním věku začíná teprve vytvářet. Proto jsou tyto aktivity pro žáky v předškolním, ale i počátečním školním věku tak obtížné. Vhodné je činnosti podpořit vizuální oporou – obrázkem, pracovním listem. Doporučuji využít materiálů a pracovních listů z použité a doporučené literatury, které přípravu aktivit usnadní.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Inspiromat 2012: Přípravné třídy.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: