Muzikanti jdou

Projekt „Muzikanti jdou" byl realizován v období Masopustu. Námět vychází z témat ŠVP s názvem „Od jara do zimy" (Veselý Masopust) a zároveň z lidových zvyků spojených s touto tradicí – hudba, pohyb a tanec patří k lidovým obyčejům od pradávna. Všechny činnosti jsou motivačně sjednoceny a vedou děti k aktivnímu zapojení do dění v MŠ a radostnému prožívání společných událostí. Děti současně získávají poznatky z oblasti hudby, seznamují se s některými hudebními nástroji a technikou hry na ně, hudební terminologií, poznávají význam obrazových symbolů – notový záznam. Vyvrcholením projektu je společná slavnost celé mateřské školy, na kterou si každá třída připraví vlastnoručně vytvořené masky a krátký program na zvolené téma.

Spolupráce s rodiči a veřejností

Při realizaci všech projektů se snažíme vtáhnout do dění ve školce i rodiče. Tentokrát jsme je požádali, pokud mají možnost, aby do MŠ zapůjčili nějaký hudební nástroj, případně pokud hrají, aby dětem i něco předvedli. Z nástrojů jsme uspořádali výstavku. Děti tak měly možnost poznávat hudební nástroje všemi smysly z bezprostřední blízkosti. Zároveň jsme rodiče požádali, aby donesli dětem do MŠ jednobarevné tričko na vytvoření kostýmu na Masopust.

Průběh Masopustní oslavy nahráváme na DVD, které si rodiče mohou objednat.

Protože také dlouhodobě spolupracujeme se ZUŠ, domluvily jsme pro děti koncert jejich žáků. Někteří z nich jsou absolventi naší MŠ, děti tak měly možnost setkat se se staršími kamarády.

Nabízené činnosti a příležitosti

Všechny činnosti tohoto bloku byly zaměřeny na téma „HUDBA A MUZIKANTI", ale zároveň směřovaly k oslavě Masopustu. Naše třída se prezentovala ve vlastnoručně vytvořených kostýmech a s pásmem sestaveným z říkadla a hudebně- dramatických činností, které vycházely z herních situací ve třídě. Nácvik programu a tvorba kostýmů se tak nestaly „drilem", ale smysluplnou hrou „NA MUZIKANTY" (založenou na vnitřní motivaci dětí).

Díky bohatým vzdělávacím možnostem děti mohly v průběhu realizace vedle vlastní přípravy na Masopust získávat nové poznatky, zkušenosti a dovednosti spojené s tématem. Projekt poskytl dostatek prostoru pro volnou hru dětí, kterou učitelky směřovaly a rozvíjely k dosažení pedagogických záměrů.

Celý projekt je rozdělen do dílčích bloků, které se vzájemně prolínají.

Co je to písnička?

Písnička

Na světě je plno krásy.
Kdo má radost, zazpívá si.
V radosti a zpívání,
není místo na lhaní.

Zpívejte si s námi

Tátové a mámy,
zpívejte si s námi.

Kdybychom si nezpívali,
to by dobré nebylo,
to by se nám na světě
o mnoho míň líbilo.

• Zařadíme poslech písně „Zpívejme si, zpívejme" z MC dětského pěveckého sboru Srdíčko. Píseň můžeme i zazpívat, zpěv doprovázíme hrou na různé hudební nástroje (podle schopností a dovedností učitelky) nebo použijeme hudební doprovod z originální nahrávky (strana B). Píseň se později s dětmi naučíme.

Text písně:

Zpívejme si, zpívejme a mějme se rádi,
s písničkou je veseleji, věřte, kamarádi.
Kdo si zpívá, krásu vidí, nikomu nic nezávidí.
Proto všichni s písničkou, zaplavme zem celičkou.

• Vedeme s dětmi rozhovor o textu básní a písně, řešíme problémové otázky: „K čemu je zpěv a hudba, písničky?"
• Vysvětlíme dětem rozdíl mezi básní a písní, ukážeme si na příkladu – báseň „Písnička" jednoduše zhudebníme např. na nápěv lidové písně „Pekla vdolky".
• Na závěr tohoto bloku zařadíme poslech pohádky „Jak šla písnička na výlet" (HAVEL, Jiří. Veselé noty. Praha, 1978. ISBN 3–47–13/1. s. 100). Do děje můžeme vstupovat s dechovými a artikulačními cvičeními – děti napodobují vítr, ptáky v lese, bzučící včelky, bublající potůčky a hučící řeky. Pokusíme se o vytvoření příjemné atmosféry, zpíváme a broukáme píseň vytvořenou zhudebněním básní.

Co jsou noty?

• „Co musíme udělat, abychom písničku nezapomněli? K čemu jsou a jak vypadají noty?" – ukázky různých notových zápisů, jednodušší i složitější partitury.
• Využijeme báseň z knihy Barevné cinkání (BEILOVÁ, Vlasta. Barevné cinkání. Cheb, 1997. ISBN 80–85925–09–5, s. 9).

Já jsem malá holčička,
říkají mi Písnička,
co nevím, to nepovím,
s každým já si rozumím.

Dětem ouška ráda hladím,
s koťaty si zadovádím,
na sluníčku vesele
hledám nové přátele.

Pojď, Písničko, pojď si hrát,
chceme si tě přivolat.
Třeba za čas kratičký
naučíš nás notičky!

Milí cvrčci, chcete sami
kamarádit s notičkami?
Poznat noty těžké není,
pustíme se do učení!

• Seznámení dětí s novými slovy, pojmy z hudební terminologie: nota, notová osnova, houslový klíč, pomlka, dirigent, partitura, taktovka atd. Slova můžeme vytleskat. Využijeme básně, říkadla a obrázky z knih „Barevné cinkání" (BEILOVÁ, Vlasta. Barevné cinkání. Cheb, 1997. ISBN 80–85925–09–5) a  „Veselé noty" (HAVEL, Jiří. Veselé noty. Praha, 1978. ISBN 3–47–13/1).
• Didaktická hra v prostoru herny „Najdi stejnou notu" – učitelka si připraví kartičky formátu A6, na které nakreslí různé noty (ne v notové osnově, ale samostatně ). Kartičky volně rozmístí po herně obrázkem dolů. Na signál se děti rozeběhnou po třídě, každé si sebere jednu kartu a hledá dítě, se stejnou notou (tvar a barva). Vzniknou skupiny o různém počtu dětí. Společně provedeme kontrolu. Každá skupina zazpívá jednu společnou píseň. Ostatní děti doprovází zpěv hrou na tělo.
• Individuální test - „Najdi stejné noty" (autor © Eva Pipková, dostupné z WWW : http://dum.rvp.cz/materialy/najdi-stejne-noty.html).
  
• Vystřihování not ze samolepící fólie (učitelka předkreslí tvar, noty jsou velké asi 10 – 15 cm), lepení na jednobarevná trička a čepičky (kornouty ze čtvrtky) – vytváříme kostýmy na Masopust. Čepičky můžeme ozdobit barevnými fáborky přilepenými do špičky.
• Pokusy se čtením jednoduchého hudebního zápisu podle barev (noty mají stejnou výšku i hodnotu, děti se orientují pouze podle barev), hrají na kameny z metalofonu, které můžeme zavěsit na provázek.
• Pokud máme v MŠ kroužek výuky hry na zobcovou flétnu, mohou děti předvést, co se naučily, případně zahrát dětem písničku podle not.

Notová osnova, stupnice

• Překládání papíru podle pokynů učitelky tak, aby vzniklo po délce papíru 5 rovnoběžných linií.
• Linie vzniklé skládáním papíru děti obtahují fixem – grafomotorické cvičení – vodorovná linie zleva doprava.
• Procvičování počtu v rozmezí 1–5 – počítáme linky X prsty.
• Báseň „Notová osnova" (HAVEL , Jiří. Veselé noty. Praha, 1978. ISBN 3–47–13/1, s. 13).
• „Noty mají jména a domečky" – můžeme využít obrázky podle knihy: HLAVATÁ, Iveta. Hrátky s flétnou, písničkami a pastelkami. Kladno, 1998. ISBN M–706512–07–5.
• Vymýšlení jmen pro noty podle počáteční hlásky.
• Určování polohy not v notové osnově – používání pojmů nahoře x dole, pod x nad, hned pod x hned nad, na lince x v mezeře mezi linkami.
• Vytváříme modelové situace – ve skupinách děti postaví z kostek „schody" (vždy o jednu kostku více) a podle pokynů umísťují předměty pojmenované jako noty např. autíčko Cyrila dolů, medvídka Honzíka nahoru atd. až vytvoříme „stupnici".
• Báseň „Stupnice" (HAVEL, Jiří. Veselé noty. Praha, 1978. ISBN 3–47–13/1, s. 18).
• Pohádka „O komáru klarinetistovi" (BALÍK, Jindřich. Pohádky z rozkvetlé louky a stříbrné tůňky. Praha, 2002. ISBN 80–903175–0–2, s.12) – reakce pohybem na sestupnou a vzestupnou melodii stupnice.

Houslový klíč

• Vysvětlíme dětem funkci houslového klíče – otevírá písničku.
• Báseň „Houslový klíč" (HAVEL, Jiří. Veselé noty. Praha, 1978. ISBN 3–47–13/1, s. 12).
• Připomeneme význam slova klíč v jiných souvislostech – homonymum (klíč k odemykání zámků, k určování rostlin).
• Vymýšlíme další homonyma.
• Hrajeme didaktickou hru v prostoru „Najdi stejné slovo" – na zemi volně položené obrázky, každé dítě si vezme jeden. Děti vytváří skupiny obrázků, které pojmenujeme jedním slovem např. koruna, oko, list, ucho, kohoutek, hřebínek, zámek atd. Ke každému slovu můžeme najít píseň a dětem ji zazpívat nebo pustit ze záznamu.
• Můžeme nabídnout individuální pracovní list – vybarvit slova se stejným názvem stejnou barvou. Lze využít příspěvek ze sekce DUM – "Není drak jako drak". (Autor © Eva Pipková, dostupné z WWW: http://dum.rvp.cz/materialy/neni-drak-jako-drak.html).
• Hrajeme pohybovou hru „Na klíčníka" (KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Hry v mateřské škole v teorii a praxi. Praha, 2005. ISBN 80–247–0852–3, s. 94 ).
• Grafomotorické cvičení – houslový klíč jedním tahem daným směrem (jednotažka). Nejprve na velký formát např. křídou nebo mokrou houbou  na tabuli, poté na papír A4. Děti obtahují fixem, několikrát různými barvami. Činnost můžem spojit i s rozvojem jemné motoriky – houslový klíč se děti snaží vytvořit pokládáním tkaničky do bot na předkreslený tvar nebo s orientací v prostoru – na podlahu nebo venku na dlaždice nakreslíme křídou velký houslový klíč, děti chodí podle čáry ze středu ven (motivace např. „popletená nota hledá cestu ke kamarádům").

Poznáváme rytmus

• Didaktická hra „Na ozvěnu". Využijeme míče. Učitelka předvede jednoduchý rytmus střídáním krátkých a dlouhých tónů – drobné údery x pohlazení míče. Děti se pokouší rytmus zopakovat. Pokud děti mají problémy, pomůžeme jim slovním spojením např. ·  · - -    Pe - tr má-vá. Můžeme spojit s pohybem (krátké tóny ŤAP x dlouhé tóny ŠLÁP) nebo s grafickým záznamem  (tečky a čáry) a jeho „čtením".
• Hrajeme si s písní „Pejsek" (VISKUPOVÁ, Božena. Zpíváme a tančíme. ISBN nemá, s. 21). Notový záznam viz Příloha. Děti chodí po kruhu podle rytmu písně. Uprostřed kruhu chodí v protisměru dítě a drží na zádech hůlky. Po skončení písně začne na hůlky hrát rytmus známé písničky. Děti se předem domluví na 2–3 písních s výrazným rytmem. Volíme písně jednoduché a dětem dobře známé. Děti se střídají  v roli „pejska", učitelka může s rytmem pomáhat.
• Pohádka „O Bětušce a havranovi" (ČERNÍK, Michal. Knížka pro děti od dvou do pěti. Praha, 2003. ISBN 80–242–1031–2, s.78 ). Poslech pohádky, práce s textem. Vstupujeme do děje, zařazujeme rytmická a artikulační cvičení – napodobujeme hlas i pohyb havrana. Předneseme dětem báseň „Havranova zimní píseň" (ČERNÍK, Michal. Knížka pro děti od dvou do pěti. Praha, 2003. ISBN 80–242–1031–2, s.79). Navážeme zpěvem písní na přání dětí, porovnávání rozdílu - zpěv písně s doprovodem hudebního nástroje a zpěv akapela.

Hudební nástroje

• „Jaké hudební nástroje znáš? Které máme ve školce?"
• Poznávání skutečných nástrojů zrakem, hmatem, sluchem – upozornit děti na opatrnou manipulaci. Hudební nástroj není hračka, používáme pod dohledem dospělého!
• Vytvoření výstavy hudebních nástrojů.
• Kimovy hry – „Který nástroj chybí na výstavě? Který přibyl?" – s procvičováním pozornosti a postřehu dětí procvičujeme slovní zásobu, pojmenování nástrojů.
• Práce s obrázky – pojmenování, rozvoj slovní zásoby.
• Poznávání hlásky nebo slabiky na začátku slova – „Který hudební nástroj začíná na hlásku B? Kterou hláskou začíná název housle?" apod.
• Některé obrázky podlepíme a rozstříháme – děti skládají jako puzzle.
• Seznamujeme děti s technikou hry na různé nástroje, pokud je v našich možnostech, zajistíme dětem např. i ukázku hry na méně obvyklé nástroje – spolupráce s rodiči dětí, základní uměleckou školou apod.
• Sluchové hádanky – „Kdo to hraje? – hrajeme na skutečné nástroje, využití MC kazety Hudební nástroje (MediaDIDA Olomouc).
• Poslech vážné hudby, např. klavírní nebo houslový koncert, symfonický orchestr. S poslechem spojíme rozvoj fantazie, hudebně-pohybové improvizace. Příklady využitých skladeb :

Čajkovskij
Pochod dřevěných vojáčků
Ježibaba
Skřivánek

Trojan
Kuřátka a slon

Beethoven
Pro Elišku

Suk
V nový život

Rimskij Korsakov
Let čmeláka

Mozart
Malá noční hudba

Händel
Hudba k ohňostroji

• Malování hudebních nástrojů – velký formát papíru, temperové barvy, po zaschnutí vystřižení tvaru, využití pro výzdobu třídy.
• Vytváření vlastních hudebních nástrojů z krabiček od vitamínů, sýrů, kinder vajíček - plníme pískem, rýží, hrachem... , famfrnoch z krabičky od jogurtu. Využití při doprovodu zpěvu, při hře „Sluchové pexeso" – vyhledávání dvojic pomocí sluchu.
• Všechny činnosti doplňujeme přednesem básní a říkadel na téma hudebních nástrojů – kniha: HAVEL, Jiří. Veselé noty. Praha, 1978. ISBN 3–47–13/1.
• Pohádka „Basa a housličky" (OPRAVILOVÁ, Eva. Podzim v mateřské škole. Praha, 1998. ISBN 80–7178–267–X, s.92) – činnosti s textem, slovní popis houslí a basy, všímání si rozdílů, pojmy velký x malý, tlustý x hubený, pokus  o dovyprávění příběhu. K dotvoření atmosféry zařadíme píseň „Hrála basa u primasa".
• Pracovní listy na procvičení počtu v rozmezí 1 - 5 (oba – sekce DUM, autor © Eva Pipková ).  „Kolik je hudebních nástrojů?" (Dostupné z WWW: http://dum.rvp.cz/materialy/kolik-je-hudebnich-nastroju-2.html ), „Vybarvi stejný počet ( dostupné z WWW: http://dum.rvp.cz/materialy/vybarvi-stejny-pocet-3.html)

Dirigent

• „Kdo je to dirigent? Co dělá?" – děti rozdělíme do skupin, rozdáme nástroje Orffovy školy. Děti hrají na nástroje Orffova instrumentáře bez dirigenta X podle dirigentových gest.
• Báseň – Jiří Havel: „ Před koncertem" (OPRAVILOVÁ, Eva. Zima v mateřské škole. Praha, 1998. ISBN 80–7178–268–8, s. 69)
• Didaktická hra „Na dirigenta" (BLÁHOVÁ, Krista. Uvedení do systému školní dramatiky. Praha, 1996. ISBN 80–7068–070–9, s. 36)
• Zdravotní cvičení s dřevěnými hůlkami – „taktovkami".

Já jsem muzikant

• Hudebně-pohybové činnosti směřující k připravení krátkého programu na slavnost Masopust.
• Poslech nahrávky písně „Já jsem muzikant" z MC (já jsem využila nahrávku lidových písní od Jiřího Zmožka), notový záznam: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Zima. Olomouc, 2005. ISBN 80–7346–059–9. s. 108.
• Rozhovor „ O kterých nástrojích se v písni zpívá?"
• Vyhledávání nástrojů z písně na obrázcích.
• Napodobování techniky hry (pohyb) na jednotlivé nástroje.
• Napodobování zvuku nástrojů (artikulační cvičení).
• Dramatizace a zpěv písně ve skupinách – připravíme a nacvičíme krátký program na společný Masopust.
• Další písně na téma Muzikanti: "Malí muzikanti" (ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Zima. Olomouc, 2005. ISBN 80–7346–059–9, s. 110), "Hrajte, páni muzikanti" (ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Zima. Olomouc, 2005. ISBN 80–7346–059–9, s. 111 ), "Muzikanti, co děláte" (ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Zima. Olomouc, 2005. ISBN 80–7346–059–9. s.107).
• „ Muzikanti jdou" – pochod z MC. Posloucháme a zpíváme pochod, spojujeme s pohybem, využijeme při pásmu k Masopustu na nástup a odchod muzikantů.
• „ Kampak, páni muzikanti?" – báseň Jiřího Žáčka (OPRAVILOVÁ, Eva. Podzim v mateřské škole. 1998. ISBN 80–7178–267–X, s. 89 ) – báseň dětem nejprve předneseme celou v originále. Upravenou první sloku se děti naučí zpaměti a zařadíme ji do programu na Masopust v dialogu.

Učitelky: „Kampak, páni muzikanti?"
Děti: „Putujeme k městu. Dneska je tam Masopust, ukažte nám cestu!"

• Báseň „Kampak, páni muzikanti?" využijeme jako motivaci k řešení pracovního listu – bludiště (sekce DUM, autor © Eva Pipková, dostupné z WWW: http://dum.rvp.cz/materialy/kampak-pani-muzikanti.html).
• „Muzikanti" – říkadlo. (Autor neznámý, dostupné z WWW : http://www.stastnezeny.cz/index.asp?menu=1310.) Hry s textem – vymýšlení rýmů s dalšími hudebními nástroji, hledání vhodných citoslovcí. Pokus o hudební ztvárnění textu – děti samostatně vybírají vhodné nástroje, hrou na ně doplňují citoslovce.

Muzikanti u muziky
bzum a bzum a bzum,
na pozoun tak vyhrávají,
až zbourají dům.

Nápady na další sloky  (autor © Eva Pipková)

Muzikanti u muziky
fidli, fidli, fidli,
na housle tak vyhrávají,
až jsem shodil židli.

Muzikanti u muziky
tradá, tradá, tradá,
na trubku tak vyhrávají,
až se cítím mladá.

Muzikanti u muziky,
bumtarata, bumtarata,
na buben tak vyhrávají,
že chci tančit natotata.

• Pohádka „Muzikanti a vítr" (OPRAVILOVÁ, Eva. Podzim v mateřské škole. Praha, 1998, s. 90) – nejprve četba před odpočinkem, následující den činnosti – částečně četba, částečně reprodukce a dramatizace textu, rozehrání situací z příběhu, poslech a zpěv písní, všímání si rozdílů – pomalá X rychlá, smutná X veselá (poslechová hádanka, děti určují náladu melodie), potichu X nahlas ( s reakcí na dirigentské gesto).
• Pohybová hra „Na kapelu" s procvičováním počtu v rozmezí 1–5. Děti chodí v prostoru herny v rytmu písně z CD. Při vypnutí hudby se zastaví a podle pokynu učitelky, která určí počet muzikantů v kapele, vytváří skupiny o daném počtu. Pro ulehčení orientace můžeme položit na zem obruče, které znázorňují domečky pro kapelu. Obtížnější varianta hry je určování počtu muzikantů např. údery do bubínku.
• Hra „U muziky". Můžeme navázat na předcházející činnost. Děti rozdělené do skupin dostanou kartičku s obrazovým znázorněním nástrojů a příslušným počtem puntíků např. buben – 1 puntík, rolničky – 2 puntíky, rumbakoule – 2 puntíky. Během časového limitu vymezeného např. písní „Já jsem muzikant" si děti ve skupinách připraví nástroje a domluví se na písni, kterou kamarádům zahrají a zazpívají. Po skončení písně se každá skupina představí, pojmenují nástroje, na které budou hrát a ostatní zkontrolují správné splnění zadání z kartičky. Předvedený výkon nezapomeneme odměnit potleskem.

Masopust

• Poučení dětí o Masopustu – charakteristika, původ a průběh oslav, tradice a zvyky. Využití knihy: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Zima. Olomouc, 2005. ISBN 80–7346–059–9, s. 33–40.

• Kostýmy – jednobarevná trička polepená notami ze samolepící fólie, čepičky z papírových kornoutů polepené notami a ozdobené fáborky z krepového papíru ve špičce. Kostýmy jsme vytvářeli postupně, během celé doby realizace projektu tak, aby se všechny děti podílely na tvorbě svého vlastního kostýmu, který si po Masopustu odnesly domů.

Program:

1. Báseň v dialogu „Kampak, páni muzikanti"

2. Nástup muzikantů v rytmu pochodu „Muzikanti jdou"

3. Hudebně-pohybové činnosti s písní „Já jsem muzikant"

4. Odchod muzikantů v rytmu pochodu „Muzikanti jdou"

Pásmo nacvičujeme s dětmi průběžně během celé realizace projektu, písně i básně zařazujeme do herních situací tak, aby vše probíhalo zábavnou formou, bez drilu a stresování dětí.

Předvedení pásma i kostýmů kamarádům je vyvrcholením celého projektu. Děti tak mají možnost předvést před obecenstvem, co si vlastnoručně vytvořily a co se naučily.

Malujeme zážitky ze společné oslavy Masopustu, při práci vedeme s dětmi rozhovory, provádíme evaluaci. Hotové obrázky společně s básněmi a písněmi použitými v průběhu realizace projektu vystavíme pro rodiče v šatně dětí.

Četba před odpočinkem

Během celé realizace projektu čteme dětem další texty související s tématem. Uvádím zde několik námětů.

Knihy:
DANIEL, Ladislav ; ŽÁČEK, Jiří. Kouzelná píšťalka. Cheb, 1996. ISBN 80–85925–07–9.
PETIŠKA, Eduard. Anička a flétnička. Praha, 1995. ISBN 80–00–00280–9.
KUBÁTOVÁ, Marie. Muzikantský řemeslo. Cheb, 1996. ISBN 80–85925–05–2.
KUBÁTOVÁ, Marie. Veselé pohádky z muzikantské zahrádky. Praha, 2006. ISBN 80–86631–47–8.

Pohádky a příběhy:
Jak pana Mádle bolel zub (FISCHEROVÁ, Kateřina. Pohádky z Větrné Lhoty. Praha, 2008. ISBN 978–80–00–01933–8, s. 29).
O nástrojích, které nechtěly hrát (JENČKOVÁ, Eva. Hudba v současné škole – hudební pohádka. Hradec Králové, 1998. ISBN nemá, s. 13).
Jak rozbili sluníčkovou basu ( ČTVRTEK, Václav. Pohádky z pařezové chaloupky.Praha, 2001. ISBN 80-00-00894-7, s. 18).
Jak zahráli bez basy ( ČTVRTEK, Václav. Pohádky z pařezové chaloupky. Praha, 2001. ISBN 80–00–00894–7, s. 30).
Jak našli pod borůvkou housličky ( ČTVRTEK, Václav. Pohádky z pařezové chaloupky. Praha, 2001. ISBN 80–00–00894–7, s. 53).
Jak hráli maličké víle (ČTVRTEK, Václav. Pohádky z pařezové chaloupky. Praha, 2001. ISBN 80–00–00894–7, s. 109).

Evaluace

Součástí realizace projektu byla i průběžná evaluace, která umožňovala aktuálně reagovat na momentální situaci ve skupině. Některé činnosti byly rozvíjeny nad plánovaný rámec, byly opakovány na žádost dětí (např. si děti oblíbily poslechové skladby, samy vyžadovaly opakování, zařazovali jsme před odpočinkem), jiné dětem dělaly větší problémy, než jsme původně předpokládali (např. hra „Na ozvěnu"). Hravou formou děti zvládly bez problémů naučit se zpaměti texty i melodie písní.

Po dokončení projektu jsme vyhodnotili jeho přínos pro děti, jak byly naplněny cíle a pedagogické záměry. Zvolený námět byl pro děti zajímavý a poskytl dostatek prostoru pro přípravu Masopustu. Děti byly aktivní, radostně prožívaly činnosti, zajímaly se, co bude následovat. Během všech činností se zapojovaly do přípravy oslav Masopustu a zároveň získávaly nové poznatky, zkušenosti, dovednosti a schopnosti ve všech oblastech rozvoje (rozumových, pohybových, jazykových, hudebně- dramatických, estetických). Důležitou součástí bylo i posílení prosociálních citů, komunikace a kooperace mezi dětmi, rozvoj sounáležitosti se skupinou. Vyvrcholením byla společná oslava, kde děti s chutí předvedly získané dovednosti. Celý projekt jsme hodnotili kladně. Byl přínosný i pro rodiče, kteří byli zapojeni do realizace a měli velký zájem o nahrávku (video, DVD) z průběhu celé oslavy. Pro příště uvažujeme o předvedení pásma rodičům reálně v MŠ např. při "Odpoledním masopustním posezení".

Závěr

Celý projekt můžeme využít nejen k oslavě Masopustu, ale po úpravách v každém ročním období. Lze jej kombinovat s náměty z příspěvku „Malí muzikanti" uveřejněném na Metodickém portálu (http://clanky.rvp.cz/clanek/1709).