Cesta České republiky do Evropské unie

• žáci získají informace o průběhu vstupu ČR do EU
• žáci pojmenují a posoudí přínosy i nevýhody členství ČR v EU
• žáci rozhodnou a argumentují v jakých oblastech a jakým způsobem se jich členství ČR v EU dotýká
• žáci rozumějí pojmům euroobčan, evropanství, národní identita, národní suverenita

Formy a metody práce

• metody: situační, diskusní, výklad, brainstorming, otázky
• formy: hromadná, skupinová a kooperativní

Vstupní informace - znalosti, dovednosti, postoje

• žáci znají tyto pojmy a umějí pracovat stématy: historie evropské integrace; vznik moderní evropské integrace a Evropské unie
• žáci mají všeobecné povědomí o současné situaci a dění v EU

1. Zahájení - motivace

• metoda galerie – žáci si ve skupinách vylosují obrázky budov institucí a poradních orgánů EU (Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropský ombudsman, Evropský statistický úřad) a po krátké přípravě (na základě znalostí z minulé hodiny) představí instituci spolužákům tak, aby se zapojil každý člen skupiny (např. představení sídla, systému hlasování, počtu členů apod.) – tímto si žáci ve skupinách sami shrnou učivo z minulé hodiny

15 minut

2. Hlavní aktivity (činnosti učitele a žáků)

• Formou navozených otázek se snaží učitel spolu se žáky objasnit situaci v ČR před rokem 1989 vzhledem k dalšímu vývoji (tzn. způsob ekonomického rozhodování, forma vládnutí, společenská situace apod.) – jako materiál pro učitele může posloužit publikace Jsme v EU, buďme v obraze; žáci si dělají poznámky dle svého uvážení.

5 minut

• Žáci dostanou časovou osu (pracovní list: Vstup ČR do EU v datech) znázorňující významné mezníky vstupu ČR do EU (od předvstupní fáze po současnost) s vynechanými kolonkami, kam si v průběhu výkladu doplňují jak významná data, tak události (tento přehled jim poslouží pro představu, ne pro účely písemné práce); tímto získají žáci materiál se základními, chronologicky řazenými informacemi.

20 minut

• Žáci ve dvojicích napíší, na co jsou jako Češi pyšní, na co a na koho můžeme být hrdí. Posléze si žáci své názory sdělí. Pokud jsou žáci zvyklí diskutovat, funguje učitel jako pozorovatel, v opačném případě vede diskusi.

5 minut

• Učitel rozdá pracovní list: Víte, že ... a společně si  přečtou některé ze zajímavostí. Informace jsou aktuální a pro žáky tematicky atraktivní (film, hudba, společenský život, věda). Nenásilnou formou se tak žáci dozvědí zajímavosti o významných Češích, objevech, historických zlomech apod.

5 minut

• Žáci nejprve sami napíší oblasti veřejného života, v jakých se jich samotných dotýká členství ČR v EU. Poté si názory sdělí ve dvojicích a nakonec si spolu s učitelem udělají přehled těchto oblastí na tabuli s patřičnými argumenty a komentářem (aby si žáci uvědomili, že se jich týká mnohem více oblastí každodenního života, než si sami uvědomují).

10 minut

• Žáci se zamyslí nad tím, jaké výhody a nevýhody může mít ČR vůči ostatním zemím EU, tzn. jaké jsou její silné a slabé stránky, v jakých oblastech může do budoucna ČR hledat příležitosti a v čem spočívají hrozby pro ČR. Žáci doplní tabulku listu: Česká republika v Evropské unii a posléze si ji s učitelem shrnou.

15 minut

3. Zpětná vazba

• Formou připraveného „testíku" (na základě probraného učiva) si žáci zopakují některé nové i starší vědomosti o EU. Tes vypracuje každý sám, následuje společná kontrola.

10 minut

V případě, že zbude čas, můžeme vést s žáky diskusi např. na téma:

1. Měli jsme v referendu o vstupu ČR do EU skutečně na výběr?
2. Co si myslíte o existenci národních států a nadnárodních útvarů? Proč se rozpadlo Rakousko-Uhersko? Nemůže stejný osud potkat EU?
3. Co si myslíte o citátu V. Havla (z předvstupní fáze): „... bude to krok, kdy Evropa přestane být dějištěm tisícera konfliktů různých minorit, národů a ideologií a stane se prostorem spolupráce a koexistence. "Zhodnoť ho ze svého pohledu".
4. Když se řekne "společné evropské hodnoty", co si pod tím představíš? Skutečně něco takového existuje? Nejde o vznosné a zároveň povrchní označení?